Mrtvá zóna

20.01.2019

Pozor, budete-li číst můj komentář, může dojít k prozrazení části děje!

Mrtvá zóna není typická kingovka. Není to čistý horor s nadpřirozenými ději, jak bývá u Mistra časté. Spíše velký společenský román nebo politický thriller, který se odehrává v mém oblíbeném místě, kde jsem nikdy nebyl a kam se nikdy nepodívám, v Maine!
Horor je to samozřejmě také, zvláště sériové vraždy dívek v Castle Rocku. Při prvním čtení jsem v této části zažil strašidelné dejavu. John přijíždí do Castle Rocku, na stanici se seznamuje se zástupci šerifa Bannermana, a pak spolu jdou na místo poslední vraždy. John se dotýká lavičky, kde vrah seděl a najednou ho uvidí ve své mysli, temnou postavu v černém plášti! „Jsem hladký, hladký jako úhoř, nikdy mě nechytíte, vyklouznu vám jako úhoř!“ V tom okamžiku absolutně zabraný do děje jsem najednou věděl, kdo je vrah, znal jsem jeho jméno! Zaplavil mě intenzivní a pěkně děsivý pocit, že jsem v tom zasněženém parku s nimi a vrah se ke mně blíží. O pár stránek dál se jméno skutečně potvrdilo, a já si nedovedl vysvětlit, jak jsem ho mohl znát dopředu?!

Mrtvá zóna je dějově velice bohatý příběh, oplývá řadou propracovaných historek a detailů, od záchrany bytu Eileen Magowanové, hledání matky Sama Weizaka až po požár v Cathy’s. Příběhem prolíná politická situace v USA druhé poloviny 70.let, známá jména Gerald Ford, Jimmy Carter činí příběh ještě přitažlivějším, civilnějším a uvěřitelnějším. Bůh nedopřál Johnovi normální život, ženu, děti, Bůh si ho vyvolil pro svůj vlastní záměr, a John jeho úkoly plní, pomáhá a chrání, a sklízí jen nevděk a nenávist, až do hořkého smutného konce…..

…“Jestliže byl tenhle jeho talent darem od Boha, pak je Bůh nebezpečný šílenec, jenž patří pod zámek. Jestliže Bůh touží po smrti Grega Stillsona, proč ho tam neposlal už při porodu, s pupeční šňůrou omotanou kolem krku? Proč ho neudusil kouskem masa při jídle? Proč ho nespálil elektrickým proudem, když přelaďoval rádio na jinou stanici? Proč ho neutopil někde na koupališti? Proč měl za Boha dělat špinavou práci zrovna Johnny Smith?“

Někdy mám pocit, že Američani si už svého Grega Stillsona prezidentem zvolili, ale jeho jméno mám v mrtvé zóně, takže vám ho nemůžu říct, a Johnny už stejně není, aby s tím dokázal něco udělat.

04.01.2019

King o knize řekl: "„Je to první skutečný román, který jsem napsal. Až do té doby byly ty ostatní pouhým cvičením." Jeho předešlé knihy sice podle mne jsou skvělé taktéž, ale Mrtvá zóna, první oficiální King na území Československa (slovensky 1987), je opravdu "100%" kingovka. Za hodnocením si stojím. Sice toto první české vydání má jisté "nedostatky", ale jinak je to úžasná kniha. Doporučuji.

04.12.2018

Knihu jsem četla ve slovenském překladu kdysi v osmdesátých letech a zanechala ve mně dobrý dojem. Teď ji poslouchám a trochu se divím, kolik zdlouhavých a nudných pasáží v ní je. Netrvám na tom, že kniha musí mít strhující a spádný děj, nicméně zdlouhavé probírání politických témat mě nebaví. King dokáže vytvořit přesvědčivé, životné postavy a jejich vzájemnou interakci, ovšem děj se utápí ve slovní a dějové vatě.

01.11.2018

Úplně první „kingovka“, co jsem četl. Půjčil mi ji kamarád, aniž by tušil, co spustí za lavinu. No – lavinu. Tehdy to tuším byla jediná Kingova kniha na československém trhu. Vydalo jí slovensky v roce 1987 nakladatelství Smena. Slovensky pak vyšla v roce 1989 ještě Podpaľačka (Žhářka). Pak přišla sametová revoluce a začalo se konečně sypat…

Při opětovném čtení Mrtvé zóny (zhruba po třiceti letech) jsem znovu pochopil, proč mě King tak náramně baví. Je to prostě vypravěč par excellence. Naopak při pokusu shlédnout film jsem se utvrdil v přesvědčení, že King je – přes mnohé pokusy – prakticky nezfilmovatelný. Scénář k filmu Mrtvá zóna je jenom takový slabý odvar silného příběhu. Jako když podesáté zalijete pytlíček Pigi čaje. Já měl navíc problém s protagonisty hlavních postav. Christopher Walken mi vůbec nesedl. A Herberta Loma mám (bohužel) zaškatulkovaného jako komisaře Dreyfuse, takže jsem si v duchu říkal, kdy už se konečně objeví Clouseau, popřípadě Kato.

Kniha mě opět po letech nadchla, film jsem nedokoukal.

29.10.2018

Mrtvá zóna ve mně evokuje až nepříjemně blízké podobenství s Dallasem 63, což jedna z mých nejoblíbenějších knih a pro mě geniálních děl. Mrtvá zóna není atraktivní, připadá mi ošuntělá, bez nápadu a vynucená. Ani fenomenální Kingův závěr nebyl tak fenomenální, jak se dalo čekat. Bohužel je nutné podotknout, že objektivně jde o jedno z nejslabších děl autora a je na něm dost vidět absence nápadu, či myšlenky, chcete-li. A to byl začátek slibný... Bohužel už od autonehody se knížka nedostala do tempa, tedy až na záblesk s vyhořením baru po úderu bleskem. To bylo ale na dlouhé stránky vše. Politické události se mě vůbec nedotkly, nebyly vykreslené tak jak by měly být. Kniha se dobře čte, King ani neodbíhá od hlavního děje jako dělá tradičně, ale zklamání přebývá.

21.07.2018

Docela dost smůly a pochybného štěstí na jednoho člověka. Nechtěla bych být Johnem Smithem ani za deset lentilek. Skoro celou knihu mi ho bylo líto. A ty dvě pochybné existence, se kterými se musel vypořádat? Zvlášť ten skvělý a oblíbený politik, který říkal přesně to, co lidé chtěli slyšet a neviděli už to divné kolem něho? Zvláštní, že přesně takové typy jako je Greg Stillson, bezskurpulózní, bezcharakterní a agresivní politiky, si volíme. Možná škoda, že tu není někdo jako John Smith, který by viděl, kam nás jejich politika dovede a dokázal by zasáhnout. Člověk by neřekl, že King tuto knihu napsal v roce 1979. Jako kdyby viděl do budoucnosti... Že by se v dětství taky praštil do hlavy?

22.06.2018

John Smith, prototyp obyčejného člověka, dostává úkol od Boha, na kterého sice nevěří, ale to nevadí, protože jeho maminka Vera (jméno ruského původu, znamenající "víra", někdy též spojováno s latinským vera - "pravda") se modlí dost za ně oba. Ten úkol je dost nepříjemný a na osamělá bedra snad až příliš těžký, ovšem Johnny je sympaťák, což pramení mj. z toho, že má dobré srdce, a tak před tou zodpovědností sice chce, avšak nemůže couvnout - jak hezky shrne jeho žák, "kdybych to neudělal, (...) strašilo by mě to až do smrti"*. Za tu odvahu a nesobeckost Johnnyho nelze nemilovat, což z Mrtvé zóny dělá i na Kingovy poměry hodně působivé čtení - všechny rány osudu najednou působí drtivěji atd., však víte, jak to chodí, když je nějaká postava skvělá a "živá". Taková je vlastně celá Mrtvá zóna - živá (odpusťte ten nejapný žertík) - momentka skutečného, každodenního života, navíc tak věrná, že i to paranormálno se tam vyskytuje jen okrajově, jako pouhý prostředek k vykreslení a pochopení lidí a k "nastavení" konfliktu, a nikoli jako předmět autorova zájmu. Tahle autentičnost ji ale paradoxně v mých očích stála jednu hvězdu - uvítala bych více paranormálna a méně politiky, i ten konec mě zamrzel, jakkoli byl překvapivý a zároveň správný -, třebaže si nevybavuji, že by mne jiná Kingova kniha "řízla" tak hluboce. Akorát to týrání psů by si pan autor mohl pro jednou odpustit. :)

*amatérský pokus o překlad, lehounce pozměněný kvůli vypuštění části věty (spoiler) - význam zachován

06.04.2018

kniha se mi moc líbila, četla se dobře a je o moc lepší než film (samozřejmě) :-)

22.03.2018

Tenkrát poprvé...
Setkali jsme se kdysi na různých místech.At už to bylo v křesle nebo v pozdních hodinách na lůžku.Přemítající doteky stránek.Doteky ruky jež prožívají něco zvláštního.Došlo ke spojení,něco se změnilo.Náhle se potemnilo v místnosti,přestalo to hučení v radiátoru,které oznamuje,že je čas pomalu na spánek.Touha by chtěla,oči jsou unavené pan domácí v mé hlavě dává na vědomí...už toho nech,zejtra je taky den.
Byl jsi v komatu tak dlouho.Čekal jsme na Tebe a šáhnul.Zkusil zatočit kolem štěstí...
Chci snad znát svoji budoucnost.Co mě přinese.Něco závažného,mám se obávat či snad dokonce cítit strach,ono vždy je mít strach z něčeho neznámého,ale musíme dál.Johny tys to věděl a neřekneš.Máš nás rád ? Chceš změnit tu vůli boží a nebo to co děláš je to co on chce a má svůj plán.Nenech nás se bát,žít ve strachu je peklo,je tady na Zemi.I naše mrtvé zony nás nakonec dostanou,co myslíš Johny?
Co se mi to jenom děje v mozku to sám netuším.Někdy těká,píchá,nefunguje,vymeteno,přemýšlí za mě a co jsem to asi chtěl...jo tohle,dává rozkazy,uvědomuje si za mě že jsem to ještě já.Čte a kupuje si knížky,to on rozhoduje,dělá kroky a jednou si usmyslí konečně začít s Kingem.Kdo by to do něj řek co všechno dělá za mě.Nevyzpytatelně poslušný takový je on.Je jednoduše můj.
Tak vzal tuhle (schválně) nehororovou psychošku,aby oči zase hráli a představivost na plné obrátky.Silnej důraz na postavy,postupné budování atmošky.Taková mamina Johnyho to je svéráz.Někdy vám ta postava může připadat komicky,ale na druhou stranu až zamrazí,takže ty hrůza efekty tu jsou taky.Zármutek,skličující momenty v podobě ztráty silně oblíbených žen hlavní postavy.Jenže to by nebyl King,myšlenky na pochodu a skryté významy,jak to ten autor vlastně myslel naskýtá se otázka.Návraty paměti do minulosti,duševní pochody,politické šarády skutečných dávno žijících tomu spolu s kapkou mystična dávali pocity určitýho prožitku reálna.Samota je strach a hrůza.Někdy všednost života skrývá děsivější situace než parta namazanejch mutantů a pár zfetovanejch negrů s letlampama.Autor to dává na výbornou.
Některé věci které důvěrně znáte.V jistých chvílích mohou vyprávět vzpomínky na minulost.Někdy takové vánoční strojení stromečku se může proměnit v duševní horor.
Budete-li chtít,Johny vám může něco z toho poodhalit.

16.03.2018

Příběh má dlouhý rozjezd. Zajímavá kniha, dobře napsaná, výborný námět, ale na mě zbytečně zdlouhavá a konec jsem čekala lepší.

11.03.2018

Tak trochu netypická Kingovka. Žádné potoky krve, tajemno ani husí kůže, ale jednoznačně to mělo něco do sebe. Klobouk dolů před vykreslení psychologie postav. Ta byla opravdu na vysoké úrovni. A jak už to u Stephenových knih bývá opět se četla velice dobře a závěrečná část byla naprosto fenomenální.

11.03.2018

Mrtvá zóna je ve své podstatě civilním thrillerem, kde po tradičních hororových a fantaskních proprietách není ani stopy. Přesto si kniha zachovává onu Kingovu mimořádnou schopnost vzbudit a udržovat napětí stránku za stránkou. Nicméně je také nutno podotknout, že příběh trochu nečekaně vygraduje daleko před koncem knihy, aby se do finále doploužil už jen na půl plynu. Nemohu si pomoct, ale po vyřešení vražd v Castle Rocku, už mne zbytek Smithových dobrodružství ze židle nezvedl. Celkově se dá říct, že na rozdíl od jiných Kingových děl, jsem Mrtvou zónou proplul bez onoho elektrizujícího vzrušení a svíravých pocitů v krajině srdeční.

23.02.2018

Nepatřím (nepatřila jsem...) mezi zanícené čtenáře Kingových děl. Zatím. Přečetla jsem dost knih a mnohem, mnohem více jsem jich nepřečetla, vč. od Stephena Kinga. Přitom jenom přečtení všech jeho knih jednomu musí vzít hooodně času. Horor obecně není žánr, který bych zrovna vyhledávala. Jak jsem byla bláhová. Chtít zploštit a vměstnat do jedné jediné škatulky takového spisovatele. Teď už je Mrtvá zóna mou čtvrtou Kingovou knihou a určitě není poslední. V Mrtvé zóně King balancuje na pomezí politického thrilleru a psychologického románu. John Smith, který stráví roky v komatu, prožívá svůj vlastní vnitřní duševní horor, za jehož ukončení má zaplatit nejvyšší cenu. King naprosto přesvědčivě vytváří plastickou představu duševního pekla, kterým John Smith musí nevyhnutelně procházet. Děsivé. Smutné. Působivé. Do Castle Rocku se budu vracet znovu a znovu.

Pro mne čistá nuda. Materiál na povídku, roztažen na zrúdně dlouhý román.

02.02.2018

Naprostá paráda, nejen skvělý nápad. Ale výborně napsaný příbeh, který si opět někdy přečtu znovu.

01.02.2018

Kniha sa mi dosť páčila, vlastne ma príjemne prekvapila, keďže som si nič o nej nezisťovala, nečítala som si anotáciu, musím takto skúšať čítať častejšie :)

17.12.2017

Poslouchal jsem jako audioknihu. Skvělý nápad a celkem poutavý příběh. Z mého pohledu se ale postavy chovají trochu nelogicky. Johny na pouti nechá Sáru skoro zkolabovat. Po probuzení se Johny skoro až chlubí svou schopností. Pozdější chování Sáry mě taky trochu udivuje. Celkově to je dobrá knížka, ale příběh mi přijde děravější, než je u Kinga zvykem. Zato závěr má spád a není ošizený jak u některých jiných autorových děl.

21.11.2017

Príbeh mal na mňa príliš dlhý rozbeh a zápletka bola vcelku plytká, inými knihami si King nasadil latku vysoko, toto na ňu ani zďaleka nesiahalo.

31.10.2017

Ano. Fakt dobrý. Hvězda za to, že je to KING, druhá za neuvěřitelný příběh a nápad, třetí za pomoc dostat se ze všedních dní. No a ta čtvrtá? Za to neuvěřitelné finále. Poslední strany ubíhaly tak strašně rychle. Pravidelně jsem listoval na konec a přepočítával listy. Prosil jsem aby to tak rychle neletělo. Ti, kteří nečetli se mají opravdu na co těšit. Nojo prostě Mr. KING.