Mrtvý nebo živý
Mark Millar
Kancelářská krysa jménem Wesley Gibson si myslela, že je stejná nicka jako všichni ostatní. Jenže pak Wesley zjistí, že je synem "Zabijáka", člena podzemního bratrstva superpadouchů, kteří tajně vládnou světu od roku 1986. A jeho život se navždy změní. Poté, co je jeho otec zavražděn, vstupuje Wesley do bratrstva a odhaluje své nadání, díky němuž se stává novým Zabijákem. A před jeho očima se postupně odkrývá svět, o kterém netušil, že existuje. Svět, kde jsou všichni superhrdinové mrtví. A tak se Wesley přidává k záporákům a snaží se rozluštit záhadu otcovy smrti. Protože Wesley Gibson je vzorný syn, zabiják, hrdina a... člověk, který ví, jaké je to být Mrtvý nebo živý.... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2007 , CrewOriginální název:
Wanted #1-6, 2003
více info...
Přidat komentář
Záporáci vyhráli a vladnou světu. To bylo první, co mě tu oslovilo... Ale když si pustíte zprávy, najdete tam něco podobného ;-)
Mrtvý nebo živý mají dobrou myšlenku. Zdá se, že se tu rozjíždí něco opravdu velkého a famózního ….
A tak čtu a čtu a dochází mi, že jsem dostal skvělou řežbu s rychlým spádem. Ale co příběh? Příběh je vyjímečný mnoha neotřelými nápady, nad kterými čtenář nepochybně zajásá. Má skryté narážky na nejrůznější filmy, seriály a dokonce na různé komiksy a to moc chválím. Jenže stejně tak, jako lze některé dějové situace označit za takřka geniální, jiné vyznívají naopak zoufale, nebo nevkusně, ne-li když to řeknu naplno - uboze. A já si říkám, bylo to opravdu potřeba? No asi ano, když to tam je. Jenže tím se z toho stává pouze průměrný komix a to je mi líto... Chtěl jsem být šokován. Vyveden z míry. Čumět s otevřenou pusou. Ale tenhle pocit se nedostavil. A tak mě nakonec více než příběh samotný, nejvíce potěšila kresba. Ty lze považovat za velký plus v tomto komiksu. A dále pak krásný český překlad.
Mrtvý nebo živý určitě stojí za pozornost, jen počítejte s tím, že si trochu připlatíte.
Moje hodnocení 6/10
Představte si svět, kterému vládnou superpadouši a vy vo tom nemáte ani páru. Představte si svět, kdy komiksy jsou poslední vzpomínka na superhrdiny, protože jim ti magoři po válce vymyli paměť a tak si většina myslí, že jsou jen herci a cosplayeři. Představte si svět, kde jako členové bratrstva můžete cokoliv - zabíjet, znásilňovat, krást a nic se vám nestane. A teď představte svět, kdy jste totální pozérskej pacifista a mamánek, naučený od nafetlý maminečky se při prvních náznacích bouřky schovat, abyste náhodou nezmokli. Jste vyměklí moče, totální degéni, kteří si nechají srát na hlavu i od své obtloustlé šéfové v práci, namísto, abyste radši podali výpověď a šli do šroubárny plakat k pásu! Se pak nemůžete divit, že světu vládnou lidi jako pan Držkus s poskoky jako Sračkoun. Samozřejmě i mezi záporáky existují mocenské pletky. A váš zesnulý fotřík se na tom dosti svezl. Jak kurva mohli oddělat nejlepšího nájemnýho zabijáka světa?
To takhle u hranic Matrixu čekáte Trinity a místo ní přijde Kočka, tentokrát bez Batmana. Ten dělá někde zahradníka, zatímco Superman si tak maximálně slintá na košili v domově pro dementy. Jste absolutní nula, ale jste zároveň syn svého otce. Neumíte ani pořádně namířit, zbraně jsou na vás příliš hlučné a panicové prostě na střelnici nechodí. Vaše holka si to radši rozdává s nejlepším kámošem a z vás jen tahá prachy a soucit. Takže je to jasný. První věc je, nebýt už posera, nenechat si srát na hlavu a začít s tím, že v práci vstanete od stolu a všechny pošlete konečně do prdele! Je vám to jasný, kurva? Čekal snad někdo z vás vocasů od Millara něco jinýho, než další pořádnou porci cynismu, sprosťáren, akce a nápadů, že by to klasickým komiksákům spustilo hned třídenní zácpu? Já teda rozhodně ne! Jste sračky, když dáváte míň jak pět vočí.
V dětství se mi líbila premisa komiksových záporáků, kteří vyhráli nad hrdiny i fakt, že si to nebere žádné servítky. Taky jsem se párkrát zasmál, ale nyní, když jsem si komiks přečetl znovu, v něm vidím tak závažné nedostatky, že jsem hodnocení snížil o čtyři body.
Celý komiks má 3 podařené vtipy. Jednou z nich je třeba Futuristova prupovídka: “Říkáš mi fašoune, jako by to měla být nějaká nadávka. Ty jsi snad někdy slyšel o ženě, která sní o tom, že ji sváže a znásilní liberál?”
Většinou se to však snaží být příliš předrsnělé, avšak autor se netrefuje do černého, kvůli čemuž to hraničí s trapností. Jako děcko jsem to však nedokázal vnímat. Tohle má co dělat s vkusem.
Vadí mi též zkratkovitost a odfláklost obsahu. Příběhový oblouk charakteru protagonisty je jen těžko věrohodný. Mohlo mu být připsáno více oduševnělosti.
"Matka ze mě vychovala slabocha, protože věděla, jaké geny si nesu. Celej život jsem si nechával srát na hlavu, až jsem začal všechny nenávidět." - Něco takového si musím domýšlet, abych pochopil, proč je najednou schopný vraždit nevinné.
Faktem ale zůstává, že je to řádně nesympatická postava. Nejdřív si nechá srát na hlavu a pak se z něj stane arogantní násilník.
Sám umí nanejvýš zacházet se zbraněmi a je smrtelně přesný, ale to by nemělo stačit na to, aby mohl bez větších problému vyčistit místnost plnou superpadouchů s opravdovými superschopnostmi.
V komiksu se mihne celá řada postav, ale prakticky se o nich nic nedozvíme. Až na konci komiksu jsou k nim připsány informace v jakémsi popisku. Tohle by mělo být vtisknuto do obsahu příběhu.
Ve výsledku jsem se docela nudil a chvílema to vrhalo špatný dojem.
PS: Film (Wanted) je mnohem úmírněnější, z předlohy si bere jen pár motivů, ale ve výsledku působí lépe.
Oproti filmu celkem šokr. Millarovo pojetí světa, ve kterém super-hrdinové vyhynuli se točí okolo kouzelné myšlenky, se kterou ho kdysi strašil jeho bratr je někde úplně jinde. Spíše ovce a vlci bez psů pastýřů. Sekvence parodující světy Marvelu a DC i drobné pomrkávání úžasným způsobem dobarvují atmosféru. Kouzelný překlad Štěpána Kopřivy (pan Sračkoun) je pak už jen pozlátkem na dokonalém díle, které vlastně už Millar vždycky jenom rozšiřoval ne-li vykrádal. Metakomiks.
Toto jsem bohužel moc nepochopil. Jeden ze vzácných případů, kdy jsem se mnohem víc pobavil u filmového zpracování. (Wanted)
konečně žádní superhrdinové, prostě superpadoušské kartely. výborný nápad. superpadouchům všechno prochází i v čele z hlavním hrdinou, kterého zasvěcují do řemesla, které zdědil po otci. a když se tak podíváme co se ve světě děje a kdo je napojen na nějakou mafii, či si přečteme nějakou historii organizovaného zločinu je tenhle komix zajímavé podobenství organizovaného zločinu ve světě.
Ze začátku jsem se nemohla začíst. Přece jenom horda padouchů dělající si co chtějí? Nuda. Ale jakmile se jedna horda padouchů začne mlátit s ještě padouchovitějšími padouchy, nastává zábava neuvěřitelného kalibru. Charaktery jsou opravdu silným tahounem komiksu a konec? Bezvadný!
A nesmím ani opomenout dechberoucí kresbu.
Mrtvý nebo živý není komiks pro lidi, kterým vadí nějaké to sprosté slovo. Mrtvý nebo živý není komiks pro někoho, kdo si chce užívat spletitý děj končící supervyvrcholením. Mrtvý nebo živý je komiks, který je třeba brát s nadhledem a pořádně si vše užít.
Jste utiskovaný, hypochondrický mladík, kterého tyranizuje každý, kdo může. Jaká náhoda, že Váš zesnulý otec, o kterém jste nic nevěděli, měl superschopnost. A to ne ledajakou. Měl superschopnost zhasínat životy - nikdy neminul. A když už jste to všechno podědili, tak proč se nevytrénovat a nevyrazit do ulic kráglovat lidi jen tak pro zábavu...
M. Millar nám předkládá jednoduchý příběh o ušlápnutí a velké pomstě, okořeněný spoustou nadávek a hlášek. J. G. Jones navíc komiks došperkoval precizní kresbou, která potěší. Hlavní hrdina vypadá jako Eminem, čímž Jones paroduje jeho naštvanost vůči celému světu.
Úryvky z Batmana, Wanted a spousty jiných komiksů doplněné pár stránkami, které dávají dohromady skvělý komiks s dech beroucí kresbou. Na ty ilustrace bych se mohla dívat celý den.
Autorovy další knížky
2015 | Wolverine: Starej dobrej Logan |
2010 | Kick-Ass: Nářez |
2012 | Superman: Rudá hvězda |
2008 | Ultimates: Nadčlověk |
2003 | Vampirella |
Ta kresba byla vynikající i četba se dala číst