Muffin a čaj
Theodoric F. Addair
Muffin a čaj série
1. díl >
Muffin a čaj #1 Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí.
Romány Literatura česká Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , TémbrInterpreti: Jiří Suchý z Tábora , Jiří Köhler
více info...
Přidat komentář
Je to taková milá knížka, po které sáhnete, když si potřebujete přečíst nějakou oddychovku, nebo máte splín a chcete potěšit. Zároveň je to taková ta knížka, která vás dokáže pohltit tak, že začnete číst a najednou je jedna ráno a vy za pár hodin vstáváte do práce... (Zaspala jsem.)
Muffin a čaj je knížka, co plně zapadá do žánru young adult, zároveň má něco navíc. Není to klišé o hledání lásky s hloupými dialogy. Je to o budování důvěry, o pochopení druhého se všemi jeho démony z minulosti, o hledání sebe sama a o schopnosti naslouchat. Je to kniha plná zajímavých myšlenek, které vás trknou do očí, a scén, které vás upřímně a od srdce donutí se pousmát, i když si zrovna čtete v tramvaji. (Nešlo se odtrhnout :D)
Jasně, možná hlavní hrdinové mohli mít trochu víc česká jména. Jo, možná mohli trochu míň fňukat. A možná tam ten epilog byl tak trochu navíc... Ale je to tak, jak to je, a je to hezký i tak. Theo dokázal napsat postavy, co jsem si zamilovala, prožívala jsem s nimi jejich trápení i radosti, fandila jsem jim. K tomu si uměl skvěle pohrát s jazykem, takže se těším, že o něm ještě hooodně uslyšíme. (Byla by škoda, kdyby ne.)
Je to taková milá knížka, která ve mě zanechala spoustu emocí a takový krásný pocit někde uvnitř. A takové knížky miluju ze všeho nejvíc!
Tahle knížka je snad ta nerozkošnější a nejroztomilejší knížka, kterou jsem kdy četla. A to nemyslím jen vzhledově. Knížku jsem přečetla jedním hltem a neubránila jsem se pár hlasitějších projevů radosti. Tohle je jeden z mála příběhů, který mě pohladil na duši stejně tak jako mě dokázal jaksi rozesmutnit. Neříkám ovšem, že je kniha dokonalá, protože to není žádná. To míchání českých a anglických jmen mi šlo trochu na nervy, takže úplně čistých 5/5 to není.
Byla to první knížka s lgbt tématikou a trošku jsem čekala, že to nebude zrovna šikovně zakomponované do příběhu nebo že to bude přeslazená romance, které já nesnáším. Ve výsledku to vlastně ve své podstatě přeslazená romance byla, ale přesně ten vzácný typ, který si dokáže upoutat mou pozornost. Styl psaní autora mi také sedl, takže knihu doporučuji s oběma palci nahoru. Už se moc těším na autorův další kousek, jestli nějaký (doufejme!) bude.
Byla jsem hodně na vážkách jestli nedat jen 4 hvězdy, ale nakonec to opravdu skončilo mezi. 4,5 a já vždycky zaokrouhluji nahoru.
Kniha rozhodně nebyla dokonalá a plné hodnocení jsem dala hlavně díky tomu konci, který mě opravdu držel přilepenou u stránek a věci, které mě původně rušily od čtení jsem už moc nevnímala.
Asi můj největší problém byl styl. Nevím, kolik je autorovi let, ale takhle já jsem psala v těch šestnácti, když jsem se ve slohovce snažila být poetická. Výsledek zněl spíš pompézně. Možná bych to dokázala přehlédnout, kdyby se tenhle styl nepřenášel i do přímých řečí. Většina postav v knize mluvila jako kdyby si předčítali ze scénáře. Především Daniel. Určitá stylizace dialogů je samozřejmě nutná. Nikdy přesně nevystihnete jak lidé skutečně mluví. Ale čím více se vzdálíte od reality, tím více riskujete, že utrpí opravdovost postav. A Muffin a čaj se v tomhle směru od reality vzdaluje značně.
Něco podobného udělal Benjamin Alire Sáenz v Aristotelovi a Dantovi (což je mimochodem kniha, která je téhle mnohem blíž než Simon), ale tam ta stylizace dávala smysl v celkovém ladění knihy do takové filozofické úvahy. Z Addaira jsem cítila snahu se tomu přiblížit, ale úplně se to nepovedlo.
Další věc, která mi trochu vadila bylo, že na to, jak se mluví o tom, že je to konečně z českého prostředí, tak mi to moc české nepřišlo. Škola v knize byl hybrid mezi britským internátem a americkou střední školou. Dokonce i co se týkalo textu, musela jsem si často připomínat, že to není překlad z angličtiny. Některé věty a výrazy mi přišly jako neobratně přeložené anglicismy.
Člověk by řekl, že po takové kritice přece nemůžu dát něčemu pět hvězd. Možná to časem snížím na čtyři, ale i tak musím hodnotit vysoko, protože přes všechny chyby se autorovi podařilo napsat příběh, který člověka chytí za srdce. Radujete se, vzdycháte, jste naštvaní nebo pláčete přesně na těch správných místech. Knížka je přesně tak naivní, aby člověku dovolila se zasnít, ale zároveň ne tak naivní, aby byla neuvěřitelná. Simon se mi líbil víc, Aristoteles a Dante se mi líbil víc, ale Muffin a čaj se mi přesto líbil opravdu hodně. Jsem ráda, že v tomhle případě není nutné přehánět, aby se kniha alespoň přiblížila svým světovým konkurentům. Není nutné zdůrazňovat, že je česká (zvlášť, když to vyvolává očekávání, která v mém případě kniha nesplnila). Myslím, že dokáže stát sama o sobě bez takových berliček.
Tento zřejmě naprosto pravdivý příběh roztrhal mé srdce na kusy. Naštěstí ho pak zase sešil dohromady, ale malá jizvička v něm zůstala, a ta mě bude nutit přečíst znovu. Jsem ráda, že je tam happy end, jinak by mé srdce zůstalo na kusy a nevím, jak bych byla schopná dál žít v tom nepřátelském a hlavně homofobním světě. Knihu s radostí přidávám na "lékařský recept" na léčbu homofobie. Bohužel je ta léčba stále víc než nutná i v této celkem vyspělé společnosti. A naprosto jistě a rozhodně a s láskou knihu přidávám do svého ZLATÉHO FONDU. A Thea ke svým oblíbeným autorům a přeji mu spoustu radosti s další tvorbou.
Nebudu zastírat, že jsem na prvních stránkách knížku považovala za plytké počteníčko pro fanoušky Wattpadu, jelikož jen tak opatrně klouzala po hladině. Ovšem jakmile se hlavní hrdinové poznali blíž, knížka se kolmo ponořila pod hladinu a začala odhalovat netušený psychologický rozměr.
Objevilo se hodně momentů, při kterých mě mrazilo, i které mě naopak rozesmály.
Poselství knihy je jasné. Nebát se být k sobě i ostatním upřímný. Zbourat své opevnění a nechat zasvítit světlo na to, co za ním číhá ve tmě. Žít naplno. Snažit se být šťastný. Možná se to nepovede hned napoprvé, možná to bude i bolet, ale bolest je součástí ozdravného procesu. Nevzdávat to.
Zkrátka tento muffin mi velmi chutnal a ještě dlouho po konzumaci mi zůstala značně euforická nálada, a dokonce i víra, že se zázraky přece jenom dějí.
Rozhodně doporučuji přečíst.
Něžně milá knížka, která voní po kopretinách. Rozhodně mám novou "utěšující" četbu pro dny, kdy bude šedivo a já budu potřebovat nějaké to duhové probarvení.
Dopředu jsem si o knížce nic nezjišťovala. Nevěděla jsem, že autor je český a ano, jako spousta lidí jsem se bála, když jsem to zjistila. Nevím, proč máme takový strach z českých knih. Bylo to krásné a smutné, a pak ještě krásnější a smutnější... Smála jsem se, bála jsem se a tak nějak prožila pět hodin a jeden školní rok na chlapeckém internátě. Možná jsem naivní holka, ale v knížce jsem našla inspiraci k vlastnímu zlepšení, přesvědčila jsem se, že být ten dobrý mezi zlými má smysl a vede to k lepším zítřkům a uvědomila jsem si, že nasloucháním druhým můžu změnit život sobě i jim. ♥ Na něco takového jsem asi nějakou dobu už čekala.
Čtivý příběh o lásce dvou kluků z internátu. Je krásně vidět, jak se vyvíjí od rozpačitého prvního setkání po budování vztahu. Plus za české prostředí a za jednu hrozně milou maminku, která mi připomněla mou vlastní. Doporučuju číst s hrnkem čaje a borůvkovým muffinem! ;)
Příliš uplakané. A nebo je to tím, že už si nepamatuju pubertu. Ale doufám, že jsem taková fňukna nebyl. Oba hrdinové se mají opravdu dobře an to, aby byli jak dva křehcí mrznoucí slavíci.
Knížka, která by byla tolik plná citu, jsem snad ještě nečetla. Oproti tomuhle je Probuzení Simona Spiera jen povrchové nastínění života puberťáků. Dost jsem se knížky obávala, protože je napsaná od českého autora, ale úplně předčila má očekávání a já si přála aby nikdy neskončila.
Ke konci tam sice byl menší klišoidní zvrat (přesně toho typu, který nejvíc nesnáším), ale byl do toho tak dobře zakomponovaný, že ani nijak nevadil.
(dle mého knihy, které jsou napsány na zadní straně ani zhola nedosahují kvality jakou má tahle kniha) Nemůžu se dočkat až od Thea budu číst další jeho dílo.
Doneste mi někdo muffin a čaj, protože přesně tak si teď představuji tu čistou a nevinnou lásku.
Je to krásné, roztomilé, milé a kouzelné. Oba hlavní hrdiny jsem si okamžitě zamilovala. Kit je ten typ člověka, kterého chcete mít celý život po svém boku, protože vás dělá silnějšími a snad i odvážnějšími. Daniel je velké zlomené srdíčko, které chcete obejmout a už nikdy nepustit, protože šrámy na jeho duši jsou opravdu ošklivé.
Knihu spokojeně ukládám do knihovny hned vedle Simona a časem se k ní určitě vrátím, abych v ní podtrhala pár velice důležitých vět. ♥
Kniha, která vás naprosto pohltí. Dlouho jsem se nesetkala s tak čtivou knihou, kde nejsou žádná hluchá místa. Pořád se něco děje a hlavní postavy si opravdu nejde nezamilovat. Daniel a Kit se vám dostanou pod kůži a ještě dlouho po přečtení na ně budete vzpomínat. Hodně jsem se na knihu těšila a nenašla jsem ani jednu chybičku, kterou bych chtěla vytknout. Troufám si tedy říct, že je to dokonalost a opravdu kdo přemýšlí nad koupí jděte do toho. Zaručuji vám, že nebudete litovat.
Kniha mě už od začátku pohltila. Zamilovala jsem se do obou hlavních postav a zvláště do Daniela. Hlavně kvůli tomu, že se v něm tak trochu vidím. Autor rozhodně krásně pojal tři hlavní potíže nás puberťáků. Tajná láska, sebezapření a šikanu. Můžu říct, že tahle kniha si získala čestné místo v mé knihovně. Pokud uvažujete nad jejím pořízením, tak neváhejte a berte. Neuděláte chybu.
Štítky knihy
homosexualita studenti šikana střední školy psychické problémy internát pro dospívající mládež (young adult) romance gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2018 | Muffin a čaj |
2019 | Koláčky a spiklenci |
2019 | Na kraj světa |
2021 | Supertajný seznam věcí |
2020 | Čtyřměstí |
Kniha se mi líbila, takové milé počteníčko, po kterém sáhnete, když je dlouhá chvíle. Zároveň je ale vidět, že jde o autorovu prvotinu. Chvílemi jsem se trochu ztrácela, jak v ději tak i v promluvách postav. Některé věci se mi zdály trochu přikrášlené, některé dialogy na šestnáctileté kluky až moc filozofické . Ale taky musím dodat, že v knížce nechyběli pasáže, u kterým jsem se smála nahlas nebo se roztékala nad tím, jak sladcí hlavní hrdinové jsou. Původně jsem chtěla dát 4*, ale nakonec mě moje LGBT srdíčko přehlasovalo.