Můj soukromý nepřítel
Amélie Nothomb
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/3662/bmid_muj-soukromy-nepritel-BBt-3662.jpg
4
90
90
Mezinárodní bestseller přeložený do devatenácti jazyků „Aniž bych chtěl, spáchal jsem dokonalý zločin. Kromě oběti mě nikdo neviděl vejít. Nemohl jsem po sobě zanechat dostatečné stopy, aby mě mohli najít. Dokladem toho je, že jsem pořád na svobodě.“ Obchodník Jérôme Angust uvízne na letišti, neboť jeho letadlo má zpoždění. V té chvíli ho začne obtěžovat podivný muž, který si říká Textor Texel, a vypráví mu svůj životní příběh. Ten se však stále více proplétá s událostmi v Jérômově životě. Kdo je ten podivný muž a odkud Angusta tak dobře zná? A sešli se na letišti náhodou, nebo šlo o záměr?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , MottoOriginální název:
Cosmétique de ľennemi, 2001
více info...
Přidat komentář
Literární dokonalost! Inteligentní, sžíravě ironicko-černohumorně děsivý psycho příběh.
Po letech opět přečteno a opět bych dal 5* :-) Nápad, styl, pointa... prostě paráda. Škoda že na Amélii naši nakladatelé už pozapomněli... "Grafomanka" totiž vydává a vydává pořád. Doporučuji.
Se stupňujícím se údivem a nevírou jsem tuto knihu psanou ve formě dialogu skoro celou přečetla během cesty vlakem... Šokující konec jsem si nechala na doma... Moje oblíbená spisovatelka opět nezklamala... :-)
Teda jak mě Textor Texel štval, to neumím vypsat ani vypovědět; nenechat člověka číst, když kniha je skvělým vysvobozením z nenadálé otravné situace, to je zločin! Ovšem brzy jsem zjistila, že v téhle knize to zdaleka není jediný zločin . . .
Neuvěřitelné, nereálné, nechutné, ale skvěle napsané!
Tak tahle knížečka na jedno odpoledne mě naprosto pohltila a ten závěr byl naprosto parádní. Má druhá přečtená knížka od autorky a opět vysoká spokojenost.
Zvláštní styl psaní - jedna velká kapitola a dialog...
Kdo všechno může být náš soukromý nepřítel...
Vrahova hygiena byla pecka, tohle se mi líbilo taktéž...zajímavý zvrat - to mě zaskočilo. Konec super. Nejdřív mi to trvalo než sem se rozečetl, ale nakonec jsem nelitoval. Doporučuju.
3 důvody proč přečíst tuto knihu:
- nevím, jaké to je když mě osloví cizí člověk a chci to poznat
- nikdy jsem nebyl(a) na Montmartreském hřbitově
- jsem na letišti a lámu si hlavu s tím, co budu dělat, zatímco jiní budou odstraňovat "technické důvody" kvůli kterým mi odložili let na dlouho očekávanou dovolenou
za mě všech pět *
Jsem velmi ráda, že se mi podařilo sehnat další Améliinu knihu. Přečetla jsem ji jedním dechem a musím říct, že převrat děje mě naprosto fascinoval až šokoval. Pro tento úžasný mistrný cit psaní Amélii naprosto zbožňuji!
Tak nevím, ale mě knížka nějak výrazně nezaujala. Má sice zajímavé rozuzlení, to ano, ale nekonečný rozhovor dvou postav mě po čtvrtce knížky přestával bavit. Ještě že je kniha tak útlá. Nicméně si ráda přečtu ještě nějakou jinou knížku, třeba mě tentokrát mile překvapí.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2004 |  Strach a chvění |
| 2001 | Vrahova hygiena |
| 2012 | Životopis hladu |
| 2011 | Kyselina sírová |
| 2007 | Antikrista |
70% - Autorku mám ráda a i v této spíše delší povídce než románu dokazuje, že psát umí přesvědčivě, s lehkostí a brilantně vybroušenými dialogy, které odsýpají, aniž by přímé řeči potřebovaly uvozovací věty, a přesto čtenář není ani na chvíli na pochybách, kdo zrovna mluví, a s ohledem na obsah řečeného má hovořící postavy doslova před očima. Přesto mi však tento počin přišel spíš jen jako taková snadno předvídatelná jednohubka, která mě svým vývojem nijak nepřekvapila, natož aby vyvolala větší tendenci k zamyšlení.
Jakmile otravný Textor Texel pronese po pár minutách svoji myšlenku o soukromém nepříteli, kterého si lidé nosí s sebou ve svém nitru, přišlo mi celkem zřejmé, o co se v tomto letištním rozhovoru s "obtěžovaným" obchodníkem Angustem Jérômem vlastně jedná (vlastně mě spíš překvapilo, když se můj odhad potvrdil, neboť jsem si celou dobu říkala, že takhle to přece nebude, že to by bylo moc průhledné). Pak už jsem jenom čekala, k jakému hrůznému obratu se Texelovo vyprávění dobere a jak Angust zareaguje na očekávané odhalení, přičemž ani jeho reakce mě nepřekvapila.
Autorka umí, takže se to samozřejmě četlo úplně samo, ale pochybuji, že bych zrovna tuhle její knížku udržela v paměti delší dobu.
"Lidé jako vy trpí představou, že se o ně druzí zajímají."
"Nejhorší na tom je, že mají pravdu."
"Nejdůležitější je první mrtvý. To je v případě vraždy jeden z problémů viny - nedá se sčítat. Za vážnější se nepovažuje to, jestli člověk zabil sto lidí nebo jenom jednoho. Když člověk jednou zabije, náhle nevidí důvod, proč by si měl něco odepírat a nezabít třeba stokrát."
"Já věřím v nepřítele. Důkazy boží existence jsou chabé a zbytečné, důkazy jeho moci jsou ještě chatrnější. Důkazy existence vnitřního nepřítele jsou nezměrné a důkazy jeho moc zdrcující. Věřím v nepřítele, protože ho potkávám na své cestě každý den a každou noc. Nepřítel je ten, kdo zevnitř ničí všechno, co mu za to stojí. To on vám osvětluje vaši nízkost a nízkost vašich přátel. To on vám v jednom dokonalém dni najde vynikající důvod k vašemu utrpení. To on způsobí, že jste sám sebou znechucený. To on vám, když zahlédnete nebeskou tvář nějaké neznámé, ukáže smrt přítomnou v takové kráse."