Můj život 5.
Vlasta Javořická
Politické události zrály a příšerné mraky stály nad Evropou. Blýskalo se už zblízka. Naše nešťastná, okleštěná vlast se třásla pod ozvěnou gestapáckých bot. Židé se potili krví. A najednou se přihnaly německé hordy a zabraly naši drahou, nešťastnou zem. Bylo to 15. března 1939, kdy se rozpoutala taková sněhová bouře, jaké nebylo pamětníka. Hněval se Bůh a povolil otěže přírodě. Chumelilo se tak, že veškerá doprava byla zastavena, v ulicích stály zdi sněhu, po silnicích se stáčely sněhové sloupy, sněhovými mraky až černala nebesa. Vítr bil zuřivě do oken a bral někde i střechy. A v tom božím dopuštění přijeli Němci a obsazovali všechno ...... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2009 | Granáty |
1998 | Námluvy |
2005 | Bez lásky |
2006 | Můj život 1. a 2. díl |
2001 | Na Veveřím gruntě |
Popis událostí období od roku 1926 do těžkých let 2. sv. války. Nejen rodinné vztahy, ale i příklady charakterů lidí za změněných společenských podmínek. Cenná ilustrace naší národní povahy. Otázka vztahu k židovským spoluobčanům nevyznívá z autorčina vyprávění nijak pozitivně. Nejsilněji je pak popsáno odhodlání obyvatel bránit se německému nepříteli a těžké zklamání, když nás spojenci zradili: "Evropa se zbláznila a zašlápla své srdce, když vhodila čestné Československo do bezedné Hitlerovy tlamy."