Murtagh
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 5. díl
Pro Dračího jezdce Murtagha a jeho draka Trna už není na světě bezpečno. Zlý král byl svržen a z nich se stali vyděděnci. Po celé zemi se navíc začínají šířit zvěsti o pukající zemi a zápachu síry, který se vznáší ve vzduchu. Zdá se, že ve stínech Alagaësie se skrývá cosi zlého. A tak začíná epická cesta do známých i neprobádaných krajů, kde budou muset Murtagh a Trn použít všechny zbraně ze svého arzenálu, aby našli a přelstili tajemnou čarodějnici. Čarodějnici, která je mnohem mocnější, než se zdá.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Fragment (ČR)Originální název:
Murtagh, 2023
více info...
Přidat komentář
Série Odkaz dračích jezdců neodmyslitelně patří k mému dětství. Doma jí četla ségra a o několik let později i já. Nádherné obálky, jednoduché ale jasné, do toho pořádné bichle a uvnitř fantasy příběh s draky, ze země Alagaësie. Do teď si pamatuju její mapu v knize a jak jsem v ní hledala místa z příběhu!
.
Co jsem sérii četla, to už je pár let zpátky, rozhodně více než deset. Říkala jsem si, jak se mi všechno vybaví, spojí... A já do příběhu Murtagha a jeho draka Trna zapluju. No, to se bohužel nestalo. Můj mozek tuto sérii asi vypustil a já si vzpomněla jen na pár hlavních prvků v příběhu.
.
Proto jsme se s Murtaghem prala. A víte co? Už dlouho jsem v ruce neměla knihu, ze které bych měla tak rozporuplné emoce. Byla místa, která se mi líbila a já četla rychle, ale pak byly části, kdy jsem vyloženě od knihy odcházela a vracela se s velkým sebezapřením. A tahle cesta trvala cca 2 měsíce.
.
Co se týká postav, Murtagh mě docela zklamal. Čekala jsem od něj jako od dračího jezdce čekala víc. Víc síly, víc něčeho, co dělá hlavní postavu postavou.
.
Co jsem na knize ale poznávala, je to, jak Christopher Paolini píše. Mazlí se s dějem, nebojí se svět nafukovat, žije v něm.
.
Murtagha musím hodnotit spíše jako průměr. Rozhodně ale nad ním nelámu hůl. Můj problém asi byl v nepamatování si původní série. Tu bych si ráda přečetla znovu a pak dala ještě šanci Murtaghovi. A kdo ví, třeba napíšu recenzi znovu, více nadšenou. Zatím za mě tedy horská dráha.
Kniha se četla dobře, ale ten děj mi přišel zmatený a ne všechno bylo vysvětleno a ne všechno jsem chápala
Četla jsem jako první knihu ze série, předchozí díla ne.
Začátek příběhu dost nezáživný, spoustu věcí se "okecává" a jsou v něm mraky zbytečných informací (ostatně ale i ve zbytku knihy, i když v menším množství).
Po úvodu se mi stále nedařilo začíst, příběh měl kostrbatou strukturu, postavy neměly hloubku a příběhová linka sama o sobě také příliš nezaujala.
Autorův styl psaní mi zkrátka nevyhovoval, nebyl poutavý a nijak zvlášť nenavnadil.
Vybrala jsem si knihu kvůli velkému vychvalování okolí, ale místo pěkného zážitku ze čtení jsem bohužel jen zbytečně utratila peníze za knihu, která je na vyhození do koše.
Nedoporučuji.
Na tento díl a moji nejoblíbenejší postavu ( hned po dracích) jsem se moc těšila.
Nicméně čekala jsem víc...bohužel...některé pasáže mi přišli příliš zdlouhavé a jakoby byl Murtagh jednou hloupý a pak zase ne. Předchozí díly jsou lépe zpracované nebo zajímavější...
Každopádně autorovi děkuji za opětovné nahlédnutí do tamějšího světa.
A znovu se těším na pokračování!
Zdařilý a povedený návrat Dračích jezdců.
I tento díl se mi líbil. Přinesl nejen pěkný příběh, ale mnoho nových informací o světě, nová nebezpečí, boje, ale také nová přátelství, víru a oddanost. Návrat draků mě potěšil a připomenul i ostatní chvíle, které jsem u knih strávila.
Budou další knihy?
Za mě začátek knihy slabší. Rozjelo se to až okolo 100 stránky. Pak se to četlo moc hezky. Děj měl spád. Nechtěla jsem přestat číst. Ale tak ve 2/3 to zase upadlo a měla jsem tendenci přeskakovat stránky. Nakonec to ale zas šlo. Ve spoustě nynějších knih vnímám "psychoterapeutická témata". Což nevnímám jako špatné, ale v této knize mě to místama až vytrhávalo z děje. Prostě všeho všudy Eragona jsem si ráda přečetla 2x, další knihy mě taky moc bavily a ponechala jsem si je. Tuhle s klidem prodám, protože se k ní vracet už nebudu, ale určitě neurazí a potěší :)
Kdo by se nechtěl vrátit k Eragonovi a Dračím jezdcům, pokud se zamiloval do toho světa v předchozích 4 knihách?
Eragona jsem si zamilovala a o to víc jsem se těšila, když jsem zjistila, že bude vydán Murtagh.
Příběh začíná po roce od událostí Odkazu. Návrat do Alagaësie byl jako návrat domů. V knize nechybí temnota, boj, odvaha, úsilí, strach, ale také oddanost, přátelství a víra. Je to jiné než Eragon, ale stejně tak dobré.
Paolini je známý tím, že charaktery svých postav má skvěle propracované a proto se s nimi chceme seznámit a prožít s nimi celý jejich příběh. Tohle byla velká jízda plná napětí, oddychu, radosti i smutku. Zkrátka fantasy, jak má být a já doufám, že bude pokračování!
Miluju celou sérii Eragona, mám za sebou několik re-readingů a stejně je to vždycky na 5*, ale tohle bylo naprosté utrpení. Kdybych knížku neměla jako audio, tak to asi hodně rychle vzdám, protože to byla jen samá vata a děj žádný. Navíc je Murtagh neskutečně ufňukaný hlavní hrdina a to mě hrozně vytáčí. Hodnotím 2-2,5* a budu se hodně rychle snažit na tento počin zapomenout.. i když, je to půl hodiny po dočtení a už teď sotva vím, o čem to bylo
Jsem tak zklamán, že jsem musel přidat své první online hodnocení knihy v životě. :(
Po 13 letech čekání, poté vzrušení, že vychází pokračování je tohle jedno obrovské zklamání. Jestli 13 let čekání bylo pro tohle, s těžkým srdcem milovníka této série, který na Dračích Jezdcích vyrostl, musím říct, že doufám, že se Paolini již k Dračím jezdcům nevrátí.
Zatímco v prvních čtyřech knihách Eragon se Safirou bojují bojují proti všemu a všem, knihy byly plné napětí, bitev, zvratů, krásně a detailně popsaného světa, dalších postav.. co dostáváme v Murtaghovi?
Murtagh jako hlavní postava je absolutně slabá, nijaká, prázdná. V dřívějších knihách byli osobnosti jako Arya, Brom, Ronan, Angela, Orik, další trpaslíci, elfové atp.. Zde? 90% času pouze Murtagh a Trn v nudných pasážích. Murtagh je pro mě až překvapivě slabý jak v soubojích, tak hlavně v magii. Při každém souboji čekáte, že bude mít problém (a to i sám přiznává). Aby dračí jezdec a vlastně první polovina knihy byla o tom, že hledá kočku..?? a loví velkou rybu v jezeře.. ??to se na mě nezlobte, to je prostě málo, zatraceně málo.
V první polovině knihy se nic zásadního neděje, jsou zde pasáže 50-70 stran, kde se vlastně děj nikam neposune a modlíte se, aby se něco stalo.. Část, kde má být hlavní děj a tedy rozhřešení s “čarodějnicí je také naprosto o ničem, slabě popsaná, plytká, čtenář se nudí, protože se vlastně nic neděje.
Pro mě, jako pro člověk, který na Sérii Dračích jezdců vyrostl a knihy 1-4 jsou za mě stále nejlepší fantasy, je tohle opravdu zklamání a byl bych asi radši, kdyby vše bylo ukončeno tak, jako bylo v Inheritance a autor neměl potřebu čtenáře unudit k smrti.
Bylo to jako návrat domů...
Příběh se odehrává rok po událostech Odkazu. Murtagh a Trn slyšeli zvěsti o zlu číhajícím v Alagaësii a vydali se hledat další informace. To, co se na cestě dozvědí, je nutí bojovat s nepřáteli, o kterých si mysleli, že je porazili, a odhalovat nová nebezpečí ohrožující mír, o jehož nastolení tak tvrdě bojovali.
Murtagh mi dal víc, než v co jsem doufala. Postavy, psaní, tempo, bohatý svět – všechno se mi líbilo. Byla to ta stejná Alagaësie, kterou jsem milovala.
Ačkoli se kniha jeví být samostatným románem, určité části příběhu zasazují semínko budoucímu vývoji. Nemůžu se dočkat, co přijde dál!
(SPOILER)
Ach jo. To jsou moje pocity v průběhu čtení i dočtení. Miluju Eragona a celý Odkaz Dračích jezdců, díky tomu jsem začala číst fantasy knížky a miluju draky! ALE! Tahle kniha mi dala tak rozporuplné emoce k celému světu... Třeba to bylo ovlivněné mým rozpoložením, netuším. Mám pocit, že si knihu musím přečíst znovu s nějakou lepší náladou.
Každopádně tu mám pár výtek. Jak je možné, že se ukrývá ještě vetší záporák za Galbatorixem.. jak je možné, že se o tom neví nebo fakt tak nemluví o ničem. Třeba Brom? No taak. Dále.. Trn. Trn má tak psychické problémy, že jsem v šoku... máme tu draky jako nějakou vyšší bytost a Trn mi přišel jak vyplašený hloupý oslík. Jejich pouto je takové zvláštní.. každý sám za sebe. To se mi nelíbilo. A Murtagh byl v předchozích knihách chytrý muž a teď je z něj nerozhodný klučina, co dělá jednu chybu za druhou. A teda scéna s přejmenováním meče? Tak on si uvědomuje jak musí spěchat, je na pokraji sil, má halucinace a zrovna tehdy mu dojde, že se musí změnit a změnit i podstatu meče? ACH JO! neuvěřitelné... tak byla natlačena na silu scéna, aby nějakým způsobem dokázal vyhrát... prostě se Paolini po dopsání zamyslel, že nedává smysl jak by dokázal Murtagh vyhrát a tak tam napasoval tu změnu. Prostě ne. Neuvěřitelné.
Musím si tu knihu přečíst ještě jednou, protože nedokážu se smířit s tím, že je průměrná a zklamala. Hodnocení je zkrášlené mou láskou k Odkazu Dračích jezdců.
(SPOILER) Ach jo, tak tohle bude letos ZKLAMÁNÍ ROKU. Odkaz dračích jezdců je moje nejoblíbenější série, proto jsem netrpělivě čekala, až se mi kniha dostane do rukou a objednávala jsem si ji už v předprodeji. Jen co dorazila, pustila jsem se do ní, ale ach jo! Jsou to dva měsíce od chvíle, co jsem se do ní ponořila a jen díky tomu, že jsem si ji od půlky knihy zaplatila jako audio, jsem ji byla schopná dočíst. Bylo sice hrozně fajn vrátit se zpátky do Alagaësie, ale přišlo mi to strašně nemastné neslané. Přistihla jsem se i u toho, jak mi myšlenky běhaly někam úplně jinam a přála jsem si, ať už mám dočteno. Přišlo mi nepravděpodobné, že by se někdo takhle dlouho někde takhle skrýval, aniž by o tom byla nějaká pořádná zmínka v předchozích dílech. Připadalo mi to, jako by se autor snažil vpasovat události do toho, co už bylo řečeno v Odkazu a úplně překopat význam všeho. Až se pustím do znovučtení Odkazu, tak tuhle knihu z toho určitě vynechám. Taková škoda.
Kdo se zamiloval do Odkazu dračích jezdců a chtěl by se k nim navrátit? Murtagh se vrací k událostem z Eragona a zároveň je něčím úplně jiným… Boj se zlou čarodejnicí mu bere veškeré jeho síly a ani Trn ( jeho drak ) pro něj nemůže byt stoprocentně nápomocný. Tahle kniha je jedna velká jízda,která vám zase přiblíží to, jak moc Paoliniho postavy milujete a kolik byste toho s němi ještě chtěli prožít. Paolini je totiž vykresluje velmi barvitě a všemu dává akci, kterou si člověk od fantasy knih žádá a očekává ji. Pro mě kniha tedy byla příjemným návratem, více jsem se dozvěděla o postavě Murtagha a jeho myšlení a zamilovala si jeho nebojácnost a touhu bojovat. Jako každý z nás, i on děla chyby, jak ale dopadne v konečném důsledku? Dokáže ochránit sebe i své nejbližší okolí? Pokud máte rádi Eragona a celou tuto sérii, pak vás jistě nesmí minout ani tato doplňková kniha. Je to totiž přesně to, co si my milovníci Odkazu dračích jezdců přejeme.
Za knihu mnohokrát děkuji @albatrosmedia .
Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia
Protože jsem Odkaz Dračích jezdců četla nedávno, na návrat do Alagaësie jsem nečekala dlouho. Po pádu zlého krále nejsou Murtagh s Trnem vítaní společníci. Jsou neustále v pohybu a na svých cestách narazí i na hrůzostrašnou čarodějnici.
Sice je hlavním hrdinou někdo jiný, ale upřímně si nedokážu představit, že bych se do Murtagha pustila, aniž bych neznala čtyři předchozí díly.
Murtagh má za sebou několik důležitých bitev a momentů, které doporučuji znát. Ne ke všemu se tady vrací a určitě je dobré vědět, co s jakou postavou prožil, s kým vychází a v jakém případě je lepší držet se dál.
Skvělá fantasy jde napsat i bez romantické linky a Paolini tohle vážně umí. Zaměřuje se na draky (v tomto případě pouze na Trna) a propracovanou zápletku, která trochu poodhalí věci z minulých knih.
Na větší akci jsme si museli počkat a někdy to nebylo zrovna záživné čekání, ale já vám tuhle dračí fantasy nemůžu nedoporučit.
Paolini píše slowburn. Kdo to nezná, připadá mu kniha rozvleklá. A ona je, protože dějově je opravdu krátká, i když to trvá 600 stran. Paolini je zkrátka mistr popisu a detailů.
Líbil se mi návrat draků i urgalů a líbily se mi střípky vzpomínek na Galbatorixův dvůr. Doporučuji osvěžit si Inheritance před čtením Murtagha.
Šílená nuda, Murtagh je třeba jako Ross z přátel, po něm nemůžete chtít, aby utáhl celý seriál, to prostě nejde. Zbytečně natahované, hrdina je takový nemastný, neslaný.
(SPOILER)
V záplavě současných moderních romantasy, v nichž jsou často i naprosto zbytečné erotické scény, působí nový přírůstek do světa dračích jezdců jako zjevení.
Maličký SPOILER: Scéna, kde na sebe dvě zamilované postavy jen hledí a plně jim dochází, co jedna k druhé cítí (a to se vší vahou předešlých událostí a citů), má v sobě mnohem víc náboje a napětí než desítky stran žhavé erotiky. I tady Paolini dokazuje, jak dobrým spisovatelem je v momentě, kdy pouhými náznaky dokáže říct tolik…
Je to nejdrsnější a nejdospělejší kniha z Alagaesie. Kniha, jež odráží nejen odlišnost hlavního hrdiny, ale i cestu, kterou Christopher Paolini od vydání Eragona ušel. Murtagh je více než vítaným návratem do světa populární fantasy série. Oproti sborníku Poutník, čarodějnice a červ, který působil spíš jako nepotřebný bonus, je tento silný román přesně tím rozšířením fikčního světa, v jaký fanoušci doufali. Christopher Paolini se v něm po sci-fi odbočkách vrací v plné formě a působí to tak, že ho psaní opravdu bavilo.
Vrací se ke starým známým zase o něco starší a zkušenější, ale stále neztratil nic ze svého spisovatelského umu, jehož základem je prostě vyprávět dobrý příběh. Dílo pečlivě připravuje podhoubí pro příští velké události, dokresluje jednu z nejlepších Paoliniho postav, a mnohé dřívější události ukazuje z trošku jiného úhlu pohledu. Zároveň ale nezapomíná na to nejdůležitější: bavit i svého čtenáře. Nutno dodat, že ačkoli je rozhodně lepší znát předchozí dění, dovedu si představit, že knihu by si mohl přečíst i někdo ságou nepolíbený, což je rozhodně plus. Nelze než román doporučit nejen všem fanouškům Odkazu Dračích jezdců, ale i těm, kdo mají rádi dobré fantasy.
Poslechnuto jako audiokniha.
Po dlouhé době Fantasy, které mě úplně chytlo a nepustilo. Opravdu musím pochválit, že děj postupuje pořád dále a nemusím číst kapitoly jiných hrdinů či postav, což mě poslední roky na všech nových fantasy knihách opravdu vytáčí. Překvapilo mě, že kniha je celkem temná a rozhodně není pro malé děti, jako předchozí Eragon díly.
Těším se na další pokračování.
Mé hodnocení: 90%
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Je to určitě knížka, od které jsem měla určitá očekávání. Do jistý míry je splnila, ale.... no
Autor se snaží o vznešený styl psaní, možná trochu napodobit Pána prstenů nebo starobylou ságu, a ne vždycky se mu to dařilo. Někdy to bylo super, ale jindy to zbytečně natahovalo děj. Podivná přirovnání, zbytečné okolnosti... Prostě něco co k YA úplně nepatří (není to čistá YA, ale urč. část publika rozhodně je). Nicméně za to strhávám jenom jednu hvězdičku.
Co zase bylo super, jsou postavy a ta jejich propracovanost. Duo Murtagh a Trn je skvělý. Bachel, ke které se vlastně dostáváme až v polovině knihy je taky výborně napsaná a celá ta kniha dává vlastně smysl.
Takže za mě určitě, jen se připravit na ten styl. Začala jsem to číst taky kvůli Nasuadě. A byla tam? Tak si to přečtěte:))