Murtagh
Christopher Paolini
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 5. díl
Pro Dračího jezdce Murtagha a jeho draka Trna už není na světě bezpečno. Zlý král byl svržen a z nich se stali vyděděnci. Po celé zemi se navíc začínají šířit zvěsti o pukající zemi a zápachu síry, který se vznáší ve vzduchu. Zdá se, že ve stínech Alagaësie se skrývá cosi zlého. A tak začíná epická cesta do známých i neprobádaných krajů, kde budou muset Murtagh a Trn použít všechny zbraně ze svého arzenálu, aby našli a přelstili tajemnou čarodějnici. Čarodějnici, která je mnohem mocnější, než se zdá.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Fragment (ČR)Originální název:
Murtagh, 2023
více info...
Přidat komentář
Příběh Murtagha je prostě krásný. V předchozích dílech bylo myslím pár kapitol z pohledu Murtagha, ve kterých mi jeho komunikace s Trnem přišla taková divná. Naopak v knize jsem je mohla oba pochopit. Prostě úžasně propracované postavy.
Tohle bylo naprosto parádní , kam se hrabe Čtvrté křídlo :) Murtagh mi přirostl k srdci a já doufám, že se dočkáme více dílů z tohoto krásného světa.
Kniha kdy pochopíme celé pozadí minulosti Muratgha. Jeho smýšlení, vnitřní boje a smysl pro nápravu. Poznáváme zde i Trna. Dynamika vztahu těchto dvou je naprosto rozdílná od Eragona a Safiry, ale stojí to za to. Je to úžasná kniha plná vážných témat, napětí a většího poznání celého světa série Odkazu dračích jezdců. Paolini posunul své psaní na jinou úroveň. Dlouhé čekání na tento příběh se vyplatilo. Murtagh mi o něco víc přirostl k srdci.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2004 | Eragon |
2012 | Inheritance |
2006 | Eldest |
2020 | Spát v moři hvězd. Kniha I. |
2009 | Brisingr |
Knihu jsem četl v originále když vyšla, proto nejsem schopen nějak zvlášť ohodnotit překlad
Ovšem co jsem ochoten ohodnotit je příběh, který se mi zamlouval, ovšem tu a tam k němu mám nějaké výhrady
První polovina knihy mě zaujala určitě více než druhá, líbilo se mi znovu vidět mě známý svět a zjistit co se tam vlastně stalo, to že šel hlavní hrdina na side quest v side questu je věc druhá, ale zase taková hrůza to nebyla
Druhá polovina ovšem v mém případě velice dře, linka "Cthulhu kult, kde je něco super špatně, ale i tak k nim můžeme skočit na návštěvu a na rohlíky, snad se nic nepokazí" je velice předvídatelná a taková nemastná neslaná trošku okořeněná tu a tam nějakým tím mentálním a fyzickým týraním a moje velice neoblíbená část, kde jsme se dozvěděli že "hlavní záporák tu byl pořád a manipuloval už Galbatorixe", promiň Paolini, ale máš navíc
Navíc na sebe tak trošku Paolini upletl bič, když v minulé knize dal hlavní postavě znalost jména kouzelného jazyka, které je nejspíše nejmocnější věcí na světě. Ovšem v knize? Ne, vůbec, nefunguje ani jednou a největší výhoda hlavní postavy je v tahu kvůli lacinné čarodějné bižuterii
Knihu stále doporučím, protože mám velice rád svět,opravdu mě bavila ta první polovina a líbilo se mi těch pár nových postav (hlavně to, že dostal urgalského boyfrienda u kterého doufám, že bude v dalších dílech)
Jenom škoda toho klišovitého kultu