Murtagh
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536828/bmid_murtagh-6625288b5a4f1.jpg
4
88
88
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 5. díl
Pro Dračího jezdce Murtagha a jeho draka Trna už není na světě bezpečno. Zlý král byl svržen a z nich se stali vyděděnci. Po celé zemi se navíc začínají šířit zvěsti o pukající zemi a zápachu síry, který se vznáší ve vzduchu. Zdá se, že ve stínech Alagaësie se skrývá cosi zlého. A tak začíná epická cesta do známých i neprobádaných krajů, kde budou muset Murtagh a Trn použít všechny zbraně ze svého arzenálu, aby našli a přelstili tajemnou čarodějnici. Čarodějnici, která je mnohem mocnější, než se zdá.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2024
,
Fragment (ČR)
Originální název:
Murtagh , 2023
více info...
Přidat komentář
Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia
Protože jsem Odkaz Dračích jezdců četla nedávno, na návrat do Alagaësie jsem nečekala dlouho. Po pádu zlého krále nejsou Murtagh s Trnem vítaní společníci. Jsou neustále v pohybu a na svých cestách narazí i na hrůzostrašnou čarodějnici.
Sice je hlavním hrdinou někdo jiný, ale upřímně si nedokážu představit, že bych se do Murtagha pustila, aniž bych neznala čtyři předchozí díly.
Murtagh má za sebou několik důležitých bitev a momentů, které doporučuji znát. Ne ke všemu se tady vrací a určitě je dobré vědět, co s jakou postavou prožil, s kým vychází a v jakém případě je lepší držet se dál.
Skvělá fantasy jde napsat i bez romantické linky a Paolini tohle vážně umí. Zaměřuje se na draky (v tomto případě pouze na Trna) a propracovanou zápletku, která trochu poodhalí věci z minulých knih.
Na větší akci jsme si museli počkat a někdy to nebylo zrovna záživné čekání, ale já vám tuhle dračí fantasy nemůžu nedoporučit.
Paolini píše slowburn. Kdo to nezná, připadá mu kniha rozvleklá. A ona je, protože dějově je opravdu krátká, i když to trvá 600 stran. Paolini je zkrátka mistr popisu a detailů.
Líbil se mi návrat draků i urgalů a líbily se mi střípky vzpomínek na Galbatorixův dvůr. Doporučuji osvěžit si Inheritance před čtením Murtagha.
Šílená nuda, Murtagh je třeba jako Ross z přátel, po něm nemůžete chtít, aby utáhl celý seriál, to prostě nejde. Zbytečně natahované, hrdina je takový nemastný, neslaný.
(SPOILER)
V záplavě současných moderních romantasy, v nichž jsou často i naprosto zbytečné erotické scény, působí nový přírůstek do světa dračích jezdců jako zjevení.
Maličký SPOILER: Scéna, kde na sebe dvě zamilované postavy jen hledí a plně jim dochází, co jedna k druhé cítí (a to se vší vahou předešlých událostí a citů), má v sobě mnohem víc náboje a napětí než desítky stran žhavé erotiky. I tady Paolini dokazuje, jak dobrým spisovatelem je v momentě, kdy pouhými náznaky dokáže říct tolik…
Je to nejdrsnější a nejdospělejší kniha z Alagaesie. Kniha, jež odráží nejen odlišnost hlavního hrdiny, ale i cestu, kterou Christopher Paolini od vydání Eragona ušel. Murtagh je více než vítaným návratem do světa populární fantasy série. Oproti sborníku Poutník, čarodějnice a červ, který působil spíš jako nepotřebný bonus, je tento silný román přesně tím rozšířením fikčního světa, v jaký fanoušci doufali. Christopher Paolini se v něm po sci-fi odbočkách vrací v plné formě a působí to tak, že ho psaní opravdu bavilo.
Vrací se ke starým známým zase o něco starší a zkušenější, ale stále neztratil nic ze svého spisovatelského umu, jehož základem je prostě vyprávět dobrý příběh. Dílo pečlivě připravuje podhoubí pro příští velké události, dokresluje jednu z nejlepších Paoliniho postav, a mnohé dřívější události ukazuje z trošku jiného úhlu pohledu. Zároveň ale nezapomíná na to nejdůležitější: bavit i svého čtenáře. Nutno dodat, že ačkoli je rozhodně lepší znát předchozí dění, dovedu si představit, že knihu by si mohl přečíst i někdo ságou nepolíbený, což je rozhodně plus. Nelze než román doporučit nejen všem fanouškům Odkazu Dračích jezdců, ale i těm, kdo mají rádi dobré fantasy.
Poslechnuto jako audiokniha.
Po dlouhé době Fantasy, které mě úplně chytlo a nepustilo. Opravdu musím pochválit, že děj postupuje pořád dále a nemusím číst kapitoly jiných hrdinů či postav, což mě poslední roky na všech nových fantasy knihách opravdu vytáčí. Překvapilo mě, že kniha je celkem temná a rozhodně není pro malé děti, jako předchozí Eragon díly.
Těším se na další pokračování.
Mé hodnocení: 90%
Nádhera. Fantastický návrat do Alagaësie, jen tentokrát jsou hlavními hrdiny Murtagh a Trn. Vnitřně ještě oba stále sužováni démony minulosti a prožitým utrpením z rukou krále Galbatorixe se vydávají bojovat proti tajemnému zlu. Neohrožení, ale zároveň tak zranitelní. Fandila jsem jim celou dobu a doufám, že se s nimi znovu ještě setkáme :-D
Musím říci, že to byl nádherný návrat zpět do Alagaesie, užívala jsem si každou stránku a jsem smutna, že je zase konec, ale snad se nám blízká na lepší časy, jak píše v závěru Paoliny. Postava Murtagha mě v Odkazu vždy zajímala, i když Eragona se Safirou prostě miluji. Murtagh má své temné kouzlo a tady se naplno otevřel a já teď budu čekat na jejich další dobrodružství.
Krásný návrat do světa draků a jejich jezdců :)
Moc se mi líbí, že tuhle knihu muže číst jak ten, kdo četl předchozí díly, tak i ten co nečetl.
Naprosto úžasné je poznávat blíže Murtagha a Trna. Vlastně je mám teď radši než Eragona se Safirou.
Tuhle sérii bych doporučila tak 18+…žádná erotika, ale jde o to, že se tu probírají docela hluboká témata, jako třeba jak se vyrovnat s minulostí, jak se vyrovnat s následky svých činů, jak přijímat sám sebe. Opravdu palce nahoru za to, jak se podařilo Paolinimu tohle všechno dobře zakomponovat.
A miluju urgaly! A jejich příběhy! Strašně moc se mi líbí jejich nátura a to, jak mají jejich vyprávění přidanou hodnotu.
Nicméně bod dolů musím dát za to, jak se příběh táhne a za to, že je tu opravdu málo akce. Jooo nějaká tam je a hlavně na konci, ale já čekala…víc.
Nakonec chci moc poděkovat @humbook za knihu na recenzi. Byla to vážně pěkná bichle :D
Vůbec nemůžu uvěřit, že ta knížka je na pohled tak objemná, protože při čtení mi to přišlo jako chvilička - a byl konec. Jak mě mrzelo, že už jsem na konci!
Osada daleko v horách a v lesích, kde vládne čarodějnice, která by hravě přeprala Galbatorixe a o níž nikdo vlastně neví a nebojí se jí, je podivná k uvěření. Přečtu si zase přechozí díly, ale nepamatuji si, že by o ní byly nějaké zkazky. Zvlášť, když unáší lidi, obklopuje se dětmi. V údolí Palancar nebo i ve městech by se o tom vyprávělo.
A taky bych ráda věděla, co se stalo s těmi kočkodlačími mláďaty.
Ale samotný Murtagh a Trn, jejich osamocená cesta, myšlenky a skutky, radost číst. Potěšení se vrátit, těšení se, že přijde další.
Tohle bylo příjemné překvapení.
Po Eragonovi a celé sérii, kterou jsem dočetla jen s přemáháním (a z které si toho moc nepamatuju) a po té podivné scifárně "Spát v moři hvězd", jsem od Murtagha moc nečekala.
Ale ukázalo se, že Paolini zase malinko vyrostl a dokázal tak vypotit docela zajímavou knihu.
Murtagh je rozhodně mnohem zajímavější a sympatičtější postava než Eragon. Už jen proto, že to není jen další otravný dokonalý "vyvolený", ale zcela uvěřitelná postava z masa a kostí, se všemi klady a zápory.
Velmi se mi líbil i jeho vztah s Trnem a se všemi, s kterými přišel do kontaktu, ať už to bylo dítě, urgal nebo jiný dospělý člověk.
Putování za tajemnou záhadou mi přišlo rovněž zajímavé, i když čas strávený u kultu a Murtaghovo chování a chování hlavní záporačky silně nelogické:
Budu tady, dokud mi neřekne všechno, i když jsme v nebezpečí.
"Řeknu ti všechno."
"Tak jo."
"Ale až po večeři."
"Tak jo."
"Víš co, řeknu ti to až ráno."
"Tak jo."
"Až večer."
"Tak jo."
"Až po lovu."
"Tak jo."
A tak to šlo dál a dál, dokud se nedostal do srabu, z kterého se málem nevyhrabal.
Palec nahoru za to, že zcela chyběla unylá romance (po Armentroutovinovských a Maasovských prasárnách je fakt osvěžující, že na každé druhé stránce není násilnické porno), a že to celkově byla hodně příjemná fantazárna.
Nevěřila bych, že to u Paoliniho někdy napíšu, ale: Těším se na pokračování.
Jít s někým na rande je občas tak trochu ruská ruleta. Zvlášť, když toho druhého absolutně neznáte. Oťukávačka. Poznávání. Hledání společného.
Nejspíš vám asi došlo, že jsem Eragona nečetla. Leč v knihovně mám celou dračí sérii a viděla jsem film.
Byla to slušná "cihlička", takže jsem si pomohla doposloucháváním audioknihy, kterou načetl jeden z mých tří nejoblíbenějších "dabing-herců" Martin Stránský.
Vážení, to byla pecka! Martin je vážně mistrem svého hlasu. Měnil ho postavám tak, že mi pusa div nezůstávala dokořán a já k poslechu využila každou volnou chvilku.
Ráda bych vám řekla, že se Paolinimu podařilo dobře navázat na předchozí sérii, ale v tomhle případě nemůžu sloužit :)
Číst můžete i bez přečtení Eragona, jen se vám možná nepodaří napojit na hlavního hrdinu. Což se stalo mně. Ale celkový dojem mi to nezkazilo.
Příběh mě moc bavil a určitě stojí za to, abyste si ho přečetli, případně poslechli :)
Bylo to jako návrat domů. Murtagh byl moje oblíbená postava už v Eragonovi, tak nějak jsem tušila, že se v něm skrývá víc, než nám Paolini nabídl. Není to klasický hrdina, ale není ani zloduch. V příběhu se dozvídáme, co zakusil, co ho trápí i že je trochu malicherný a nemá jen ty dobré vlastnosti, což za mě bylo super. Přes 600 stran a ani jedno slovíčko nebylo navíc. Jeho vztah s Trnem mě stejně jako spojení Eragona a Safiry nesmírně bavilo. Knížka byla jako takový úvod do dalších dobrodružství, která nás v Alagaësii čekají. A já už se jich nemůžu dočkat.
Měla jsem od toho poměrně velká očekávání, protože samotná serie Eragona (konkrétně teda zatím jen první díl, heh) mě fakt zaujala. Z příběhu jako takového jsem si ale na zadek nesedla. Vidím v tom obrovskou šanci, která ale šla už ze začátku chytnout lépe. Takhle to je obyčejný průměr. Zápletka je načatá dobře a teď je jen na panu Paolinim, jestli nechá otevřený konec tak, jak je jeho zvykem a nebo jestli se k Murtaghovi ještě vrátí. Murtagh byl už v Eragonovi moje oblíbená postava. Samotná postava byla dost zajímavá, ale ještě víc jsem u něho milovala jeho back story. Prostě aaaaaa!! Miluju hooo! Moc děkuji za spolupráci s @humbook_blogeri @humbook . Vždy je to velice milá spolupráce a jsem nadšená recenzovat knížky!
(SPOILER)
Pěkný návrat do tohoto světa. Jen mi to místy přišlo dost utahané. Než se Murtagh někam pohne, pak klevetění s čarodějnicí a nakonec se ani nijak extra epic bitva nekonala. Klasický strach o přežití jako to bylo už i v předchozích dílech Eragona.
Uvidím s čím přijde Paolini dál, ale za mě teda průměr.
Nějak jsem se ani ne ve čtvrtině zasekla a nemůžu se hnout dál. Jak jsem se tak moc těšila, tak jsem tak moc zklamaná. Knihu jsem prodala, půjčila jsem si z knihovny jen elektronickou verzi do mobilu, kdybych někdy někde měla dlouhou chvíli, ale nevím, nevím, zda vůbec někdy dočtu...
(SPOILER)
V průběhu čtení se mi dost měnily názory na knihu. Z počátku jsem byla úplně nadšená, jelikož na pořádný návrat do Alagaesie jsem se opravdu těšila a Murtagh byl vlastně jedna velká nostalgie. Mohla jsem si po tolika letech vychutnat krásně fantasy s draky!!
Pak se ale začal více odkrývat příběh Bachel a její propojení s Galbatorixem. To trochu otřáslo mým přesvědčením, že předchozí díly série jsou dokonalé tak, jak byly napsané a není třeba do nich jakkoli zasahovat. Prostě se ozvala malá část mě, která vůbec nechtěla žádné změny.
Konec byl však moc hezky napsaný a otevřený různým alternativám. Ke zlepšení mého názoru taky výrazně pomohl doslov autora. V celku tedy nemůžu jinak, než překonal tu konzervu ve mně a prostě uznat, že to byla skvělá kniha.
V úvodu musím vyzdvihnout vizuální zpracování obálky, ta je opravdu skvostná .
Série “Odkaz Dračích jezdců je důvodem, proč jsem se kdysi zamilovala do draků a nepřešlo mě to ani po tolika letech. Proto, když jsem viděla, že se blíží vydání Murtagha, věděla jsem, že nesmí v mé knihovně chybět .
Jak říká anotace: “Legenda pokračuje. Vracíme se do světa Eragona a Dračích jezdců. Pro Murtagha a jeho draka Trna není na světě bezpečno. Král byl svržen a z nich se stali vyděděnci, naprosto nenávidění.
A co víc? Po celé zemi se začaly šířit zvěsti o pukající zemi a zápachu síry. Ve stínech Alagaësie se skrývá cosi zlého.
A tak začíná epická cesta do známých i neprobádaných krajů, kde budou muset Murtagh a Trn použít všechny zbraně ze svého arzenálu, aby našli a přelstili tajemnou čarodějnici. Čarodějnici, která je mnohem mocnější, než se zdá.
V tomto díle pochopíme a poznáme, kdo Murtagh vlastně je. Celou jeho minulost a jeho smýšlení. Stejně tak uvidíme, jak se vyvíjel a jaký je jeho vztah s jeho drakem Trnem.
V knize je mnoho napětí, akce, přešlapů, vážných témat i myšlenek. Příběh je to temný a spletitý.
Oceňuji, že autor připomínal události z minulých dílů, takže i po letech je člověk stále v obraze a nemusí lovit v paměti.
Spoustu otazníků okolo Murtagha se tímto dílem vymazalo, ale zase další naskočily .
Jsem od začátku tým Eragon a Saphira, ale jsem ráda, že i Murtagh a Trn dostali svůj prostor, protože i můj náhled se na něj nyní malinko změnil .
(SPOILER) Na knihu mě naladila povídka Hostinec, která knize předcházela a docela jsem se těšil. První polovina byla zajímavá a měla dynamiku, ale druhá mě nudila, tedy kromě závěru, který je dobře udělaný. Bude zajímavé dále sledovat Murtagha v jeho dalším vývoji. V předchozích dílech to vypadalo, že Murtagh je minimálně stejně schopný kouzelník jako Eragon, ale teď vyšla pravda najevo. má se chlapec ještě co učit. Určitě bude zajímavé sledovat jeho linku s Nasuadou, protože se určitě najde dost těch, kterým se stav vykreslený na konci nebude vůbec líbit.
Na Murtagha jsem se šíleně těšila, pro mne nejočekávanější kniha roku. Postavu Murtagha od prvního dílu miluju. A... nechci říct, že jsem vysloveně zklamaná, to ne, ale... očekávala jsem stand alone, který by zodpověděl všechny zbývající otázky, dořešil nevyřešené a ságu o Eragonovi tak příjemně nadobro uzavřel. Jenže ono ne. Místo toho jsme dostali jakýsi otevírací díl zbrusu nové série, kde si Paolini připravil půdu pro úplně nové téma! Jako... ano, na některé otázky jsme odpovědi dostali (Proč se Murtagh choval tak, jak se choval, Jakou měl minulost, Jestli stále miluje Nasuadu atd.), ale bohužel hromada otázek naopak přibyla, takže ve výsledku mám pocit, že jsem se nedozvěděla vůbec nic. Musím uznat, že dějově se to Paolinimu povedlo i po takové době moc pěkně napojit, měla jsem pocit, že jsem Alagaësii nikdy neopustila. Opakuje tam sice události z Inheritance, ale to není ke škodě a i přes jeho typický rozvláčnější styl s nimráním se v pocitech se to čte velice dobře. Moc mě bavilo pozorovat dynamiku Trna a Murtagha, která je opravdu jiná než u Eragona a Safiry, jejich překonávání sebe sama a jejich chybování. A že těch chyb dělali, jednu za druhou. První část byla lehce úsměvná skrze nekonečnou sérii questů, ale byla zajímavá. Druhá část s kultem mě bavila mnohem víc, ale naštvalo mě, že jsme se ve výsledku vůbec nic nedozvěděli - celou dobu jsem čekala nějaké šokující odhalení, zvrat - nepřišel. Bachel byla ovšem výbornou záporačkou. Co bych ale chtěla zkritizovat, a co si možná zaslouží strhnutí více hvězdiček, je magie. Paolini vynikal tím, že měl dokonale propracovaný magický systém, což si celé v předchozím díle zbořil poskytnutím Jména starověkého jazyka našim hrdinům. Bohužel v této knize Murtaghova magie téměř nikdy nefunguje, ač ono Jméno zná. Nejen, že nefunguje, ale on také neustále používá ty samé fráze a ta samá kouzla dokola. Jako vím, že Eragon měl bezesporu mnohem lepší výcvik v kouzlení, ale tady jsem si připadala jako při sledování filmového HP a u dalšího Thrysta jsem už přetáčela oči v sloup.
Celkově nejsem zklamaná, protože jsem dostala další Alagaësii, ale jsem zklamaná, že jsem nedostala odpovědi - naopak, samé otázky.
Čteno v originále, uvidíme, co překlad.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Kdo se zamiloval do Odkazu dračích jezdců a chtěl by se k nim navrátit? Murtagh se vrací k událostem z Eragona a zároveň je něčím úplně jiným… Boj se zlou čarodejnicí mu bere veškeré jeho síly a ani Trn ( jeho drak ) pro něj nemůže byt stoprocentně nápomocný. Tahle kniha je jedna velká jízda,která vám zase přiblíží to, jak moc Paoliniho postavy milujete a kolik byste toho s němi ještě chtěli prožít. Paolini je totiž vykresluje velmi barvitě a všemu dává akci, kterou si člověk od fantasy knih žádá a očekává ji. Pro mě kniha tedy byla příjemným návratem, více jsem se dozvěděla o postavě Murtagha a jeho myšlení a zamilovala si jeho nebojácnost a touhu bojovat. Jako každý z nás, i on děla chyby, jak ale dopadne v konečném důsledku? Dokáže ochránit sebe i své nejbližší okolí? Pokud máte rádi Eragona a celou tuto sérii, pak vás jistě nesmí minout ani tato doplňková kniha. Je to totiž přesně to, co si my milovníci Odkazu dračích jezdců přejeme.
Za knihu mnohokrát děkuji @albatrosmedia .