Musím jít dál
Jorge Mario Bergoglio
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471073/musim-jit-dalDS6X26-hYP-.jpg
5
40
40
Kniha je autentickým souhrnem deníkových záznamů známého českého jezuity, který se věnuje zejména péči o lidi na okraji společnosti (vězňové, Romové, bezdomovci). Teologicko-filozofickými rozbory nezatížený text vypovídá nejen o pouti, kterou 62letý František Lízna absolvoval v dubnu – srpnu 2004, ale hlavně o jeho vidění světa. V knize nechybějí situace, v nichž se tento kněz při zápasu sama se sebou dostává do situace těch, o které se většinu svého života staral a na které formou "modlitebního losování" nezapomíná ani při této cestě. Prostý neliterární styl autora, s kterým koresponduje i výtvarný doprovod knihy, umožňuje snadnou orientaci v textu i člověku, který se nepohybuje v církevním prostředí. (Deník je doplněn řadou cenných dokumentů - fotografií, kopií původního deníku, poutnickou knížkou, dopisem Václavu Havlovi, pozdravem od současného prezidenta Václava Klause).... celý text
Přidat komentář
Je neuvěřitelné, jak prostý popis putování den za dnem dokáže uklidnit rozbouřenou duši a třeba i strach, smutek nebo bolest. Jak potom musí působit skutečná cesta.
Babička mně několik let kupovala jako dárky knihy z katolických vydavatelství... A tato byla před patnácti lety jedna z nich a asi jediná, která mě zaujala a průběžně si v ní celé ty roky listuji, případně ji čtu znovu. První kniha, s tématem pěšího putování. Od té doby jsem jich přečetla už dost, ale sama jsem pořád nikam nevyrazila, ale věřím, že to přijde :-)
Knihu rozhodně doporučuji, velmi dobře popisuje pouť do Compostely, jak po praktické stránce, tak samotný příběh p. Lízny. Musíte samozřejmě počítat s tím, že autor byl kněz a jezuita, a proto se zaměřuje třeba i na to, jak jsou v které části jeho poutě udržované a otevřené kostely apod., ale myslím, že to k němu zkrátka patří.
Paráda! Čtivě psaný deník poutníka, popis krajiny, setkávání s lidmi, svěřování problémů na cestě... vše bez příkras, spontánně. Při tom všem je jasné, že každá pouť stojí za to. "Musím jít dál" je mé současné rozpoložení :-)
Díky vzorně vedenému deníku mě autor vtáhl do dění poutníka a tak děkuji za jeho postřehy, jeho otcovský přístup k lidem, s nimiž se potkával, ale i za to, že každý den obtíže poutníka a modlitby věnoval za konkrétního člověka.
Nádherná knížka - cestopis - deník. Až jsem si ji nakonec musel pořídit, místo té zprvu vypůjčené knihovní. Mně právě velmi seděl ten strohý jazyk, jednoduché věty ... vše přesně korespondující s jeho povoláním kněze a skromného člověka. Obdivuji tu preciznost v záznamech a je mi to blízké.
No a mimo jiné, tím že se na cestu do Santiaga též chystám, tak mi knížka byla velkou inspirací a dala mi spoustu cenných rad na cestu.
Díky a můj obdiv.
Jo, a též existuje audiokniha, ale velmi velmi zkrácená, obsahující jen některé kapitoly z tého knihy. Čte ji pan Oldřich Kaiser a je to též zážitek.
Moje vzpomínka na cesty vlakem, které s Františkem tak krásně utekly...
Právě proto, že to psáno obyčejným člověkem a deníkovými zápisky, to má to kouzlo..:-)
Plus dávám i vlastním obrázkům.
František Lizna nám vypráví ve strohých zápiscích svou pouť do Španělska. Na cestě potkává různorodou směsici lidí, někteří se mu zapíší do paměti i do srdce. Popisuje ráz krajiny, kulturu, své obavy, úzkosti, ale i radosti z putování... 4 hvězdy.
Zpočátku jsem měl problém se strohou deníkovou formou, ale i z ní nakonec vystoupila prastará pouť do Santiaga de Compostella v pestrém obraze. Důkaz toho, že ne vždy je k přenesení zážitku třeba vybroušeného slohu. O cestě do Španělska toho bylo napsáno mnoho, ale už jen kvůli zajímavé osobnosti pátera Františka Lízny se vyplatí začíst znovu.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Laudato si´ |
| 2013 | O nebi a zemi |
| 2018 | Bůh je mladý |
| 2013 | Papež František: Rozhovor s Jorgem Bergogliem |
| 2014 | Evangelii gaudium – Radost evangelia |
Při čtení této zajímavé knihy mě napadlo to známé, že cesta je cíl. Putování šedesátiletého kněze, který vystřídal řadu manuálních zaměstnání, byl čtyřikrát vězněn z politických důvodů a byl také signatářem Charty 77, je velmi silnou výpovědí věřícího člověka o smyslu života. Vydat se v 62 letech na 3000 km dlouhou pouť chce nejen velké odhodlání, ale především velkou fyzickou výdrž i sebezapření.
Tuto cestu do španělské Compostely absolvuje v poslední době hodně lidí a stává se z ní tak trochu módní záležitost. Ale v tomto případě jde především o hledání a nalézání toho, co má v životě smysl. V úvodním rozhovoru je řečeno to podstatné: Nenajdeš cestu, pocestný, ty sám ji tvoříš, když jdeš. Rozhodně doporučuji k přečtení všem, kdo mají rádi výzvy a rádi se vydávají na cesty, ať už po vlastních nohou, nebo jen symbolicky prostřednictvím zajímavého příběhu...