Musíme si promluvit o Kevinovi
Lionel Shriver
DOKONALÝ PSYCHOLOGICKÝ THRILLER, KRUTÝ A DOJEMNÝ ZÁROVEŇ… Před dvěma lety Kevin, syn Evy Khatchadourianové, zavraždil sedm svých spolužáků ze střední školy, zaměstnance školní jídelny a oblíbenou učitelku angličtiny. V době činu mu bylo teprve patnáct let, takže dostal velmi mírný trest, který si nyní odpykává ve vězení pro mladistvé na severu státu New York. Eva v dopisech bývalému manželovi Franklinovi líčí historii Kevinova dětství a dospívání. V obavách, že synovu povahu ovlivnila vlastními omyly a nedostatky, se zpovídá ze svých rozpolcených pocitů, vztahu k mateřství a rovněž ke Kevinovi samotnému. Přitom se ptá, jak velký podíl má na celé tragédii ona sama. Lionel Shriver předkládá čtenáři naléhavý, strhující a zneklidňující příběh hrůzného masakru, klade znepokojivé a závažné otázky, na které neexistují jednoduché odpovědi, a v závěru svého strhujícího psychologického thrilleru zasadí čtenáři jednu nečekanou ránu. ________ „Lionel Shriver má přesně spočítané riziko, s nímž příběh vystavěla. A její risk se vyplácí, když se jí daří precizně zahrát na strunu velmi křehké intimity.“ – Wall Street Journal... celý text
Literatura světová Romány Rodina
Vydáno: 2019 , Mystery PressOriginální název:
We Need to Talk about Kevin, 2005
více info...
Přidat komentář
Ze začátku na mě Eva působila jako fňukna, nemohla jsem se zbavit dojmu “proč si tahle zazobaná Američanka pořád stěžuje?”. A pak jsem se za svůj soud styděla. Jedná se o zpověď, úplné odhalení matky syna, který byl špatný až na kost i přes svůj původ a rodinné zázemí. A ona mohla udělat spoustu věcí jinak, ale bohužel čas nevrátíš a Evě zbyl jen dopisní papír a soboty v ústavu s jablkem, které padlo od stromu až k bráně pekelné. Strašně silná věc s varováním o nezvratném osudu uvnitř. 100/10.
Na jedné straně syn, nezletilý masový vrah a na té druhé jeho matka. On záhadný, těžko pochopitelný a ona hledající odpovédi na své otázky. Při svém hledání prozrazuje své nejniternější myšlenky, pocity a postoje, mnohdy takové, které by měly zůstat navždy skryty. Skvěle napsaná psychologická sonda do života vrahovy rodiny je dle mého názoru excelentní. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Tak jsem zjistila, že na tohle čtení nemám dostatek (psychické?) odolnosti. Dočetla jsem do s.100, přečetla si komentáře a dál nejdu, z vícero důvodů. Podobná kniha Jacobova obhajoba je snesitelněji napsaná.
Ďakujem... Svojej matke, zato, že ma nikdy úplne nezavrhla... Lívii, že mi doporučila práve túto knihu... Autorke, že mi pomohla pochopiť...
Dopisy Evy jsou možná jednostranné, ale o to upřímnější a autentičtější. Znepokojující kniha, která mne donutila klást si mnoho otázek. Je dlouhá, ale četla se jedním dechem. Čím dále jsem knihu četla, tím depresivnější byla, ale fascinace zlem mi nedovolila ji odložit. I když jsem od začátku věděla, že to skončí špatně a musela jsem se ke konci protrpět, stejně mne zasáhl více, než jsem čekala.
Četla jsem teď podruhé a rozhodně ne naposledy. Jen si zas mezi dalším čtením budu muset dát pár let pauzu.
Doporučuji nejdříve přečíst knihu a až následně si pustit film. T.Swindon i E.Miller jsou skvělí, ale autenticitu knížky se nepovedlo ve filmu zachytit.
Nejspíš se budu hodně dlouho vzpamatovávat z toho pocitu naprosté beznaděje, který mě provázel Eviným vyprávěním. Z mého pohledu vlastně jediná Eva Kevinovi rozuměla a nejspíš byla i jediná, kterou měl Kevin "rád" za to, že ho vlastně viděla... Skvělá kniha!!!
Z(a)tracené matčino objetí. Zdržte se slz, dojetí. Nechráněna, počala. Připravená půda pro střet. Osudové pouto vynořené zpod hladiny pekelné. Rozbitý cit. Rodičovská prestiž oněměla, stala se tmou, temnou slupkou, povinností, rutinou. Když mateřská láska ochoří, není naplno projevena, pokřiví se každý kousek duše, těla. "Zdravím své tiché utrpení. Mrazivá muka se rozkoukávají. Za otisk genů platím i já. Jsem vnitřně mrtvá, mimo mříže uvězněná. Chci s tebou mluvit, "dobrý synku" Keve a ptát se: PROČ?" Matka a syn. Dva rivalové, dvě tvrdohlavé bytosti, co hlodají si navzájem v nitru, tonou v napětí, ve vzteku. Stále mi unikáš, stále tě míjím. Oblékl jsi zhoubnou kápi. Jsi mi na obtíž. Podezíravý, nenávistný, syrově agresivní, výsměchem unášený. Není to hodné spící miminko, ten zlatý drobeček všemi vítán. Je tak jiný, v holé pravdě zavržený, ďáblem v těle usmýkaný. Kdopak jsi? Chladný agresor smyslů zbavený, stinnou přítomností zapíraných emocí obklopený, uhrančivý démon s toulcem připravený, vystřelit šíp vražedný. Spáchal těžký zločin, jímž pozornost si vynutil, ale... je to pořád můj syn, upíjím vinu s ním. Můj jediný potomek, pro kterého tu jsem a dýchat budu v dobrém i zlém. Krev teče a já ji zachytím.
Děsivé, kruté... No, musíme si promluvit o Kevinovi, nebo vlastně o nás, nebo začít u sebe ...
Každé těhotenství je trochu strašidelné (Vaše tělo obsadí cizí jedinec) a každé mateřství v sobě nese prvky hororu, trvalé konfrontace s novým člověkem, který se proti Vám chce prosadit. Rozhodli jste se pořídit si dítě? Nikdy, NIKDY nevíte, jak tohle největší dobrodružství skončí. Můžete o dítě přijít. Můžete kvůli dítěti přijít o celý svůj život. Až jako rodič máte možnost zjistit, co je to opravdový strach.
Hlavní hrdinka Eva (inteligentní emancipovaná žena, úspěšná podnikatelka) se po dlouhém váhání rozhodne pro mateřství. Kam až to celé může zajít? Máte dokonalou možnost (kniha je opravdu dokonalá) si projít všechny události krok za krokem, každé hnutí mysli. Až k tragickému konci. Z brutálně upřímného vyprávění běhá mráz po zádech. Příběh ani v nejmenším nepůsobí vykonstruovaně - naopak, v řadě úvah a scén, se asi řada žen - matek musí poznat. Musím se přiznat, že kolem svých puberťáků teď chodím trochu po špičkách.
Místy se mi kniha strašně špatně četla - košaté věty, příliš detailní popisy zdánlivě nedůležitých situací (což ale většinou bylo účelné)... - ale na druhou stranu mě hrozně bavil popis postav, specialně u Kevina - dostáváme ho po kouskách, takže ke konci, kde se víc "otevře" mě o to víc morbidně fascinoval. A děj samotný byl fakt poutavě vylíčen. Ke konci jsem se nemohla odtrhnout, a myslím, že mi knížka chvíli bude ležet v hlavě. (čteno v aj)
Kniha, která mě nutila přemýšlet nad svým postojem k mateřství, která kladla nepříjemné otázky, co bych dělala, kdyby... Včera jsem si ji připomenula filmovým zpracováním, a jistě i díky Tildě Swinton se pocity, které vyvolala kniha, zase trochu připomenuly... Doporučuju, pokud rádi čtete knihy, co jenom nehladí a na které musíte myslet i nějakou dobu po přečtení poslední stránky.
Ťaživý a temný príbeh nie príliš starostlivej matky, ktorej chorý vzťah so synom vyústi do obrovskej tragédie. Otázka znie, či bol Kevin zlý, lebo ho Eva nemilovala alebo ho Eva nemilovala, lebo bol zlý? Už ste mali niekedy chuť udrieť dieťa? Nie? Tak to by sme si mali pohovoriť o Kevinovi.
Od autorov anotácie je pekné, že pri toľkých informáciách sa im podarilo nevyzradiť aspoň posledných päť strán. Tá zmienka o hororovom príbehu je trochu mätúca. Nečakajte antikrista, len obyčajných ľudí.
Len tak mimochodom, film tiež nie je na zahodenie, ale odporúčam si najskôr prečítať knihu.
Ze začátku se mi do ní vůbec nechtělo a chodila jsem kolem ní po špičkách (nechápu proč?!) Příběh se místy táhne, krom malé Celie tu moc sympatických postav není, a s každou další stránkou navíc dostáváte vztek - na Evu, Kevina, Franklina, zkrátka na všechny... za to, jací jsou nebo naopak nejsou, což je snad i záměr, protože příběh se tak pomalu, tichounce a bez překážek, blíží k finální tragédii. Skvělá sonda do komplikovaného vztahu matka a syn, doporučuji.
Uz som to povedala viackrat, ale pri tejto knihe plati, ze je to jedna z najlepsich knih, ake som kedy citala. Obsah je brutalny, ci uz sa na to divate z pohladu rodicovstva alebo deti. Vztah Kevina a jeho mamy a Kevina s otcom od utleho detstva bolo velmi zaujimave citanie, miestami som len krutila hlavou a nechapala. A ten koniec, no som myslela, ze spadnem zo stolicky. Odporucam vsetkymi desiatimi!!!! AJ
Kniha, na kterou nebude snadné zapomenout.
Kniha drsná a bolavá a bohužel - navzdory mnoha scénám přitaženým za vlasy - až příliš aktuální.
Burcující kniha. Ale naštěstí ne tím povrchně moralizujícím způsobem lamentujícím nad stavem společnosti, která produkuje nezletilé masové vrahy. Ani nápad. "Román v dopisech" Lionel Shriverové nepodléhá zjednodušujícímu generalizování, ačkoli obecných, až filozofických přesahů a impulzů k přemýšlení je v něm dost a dost. Autorka podrobně popisuje konkrétní případ a bere si na pomoc kvalitní psychologický mikroskop. Analýzy vypravěčky jsou dokonce tak pronikavé, až jsou kapku nevěrohodné. Těžko uvěřit, že by laik, jakkoli inteligentní a vzdělaný (a Eva Khatchadourian určitě je příkladem takto emancipované Američanky), by dokázal s takovou precizností formulovat své duševní pochody i různé souvislosti. Ale to vůbec nevadí, taková stylizace je přípustná a na působivosti příběhu nic nemění. Rekonstrukce celé té od začátku vykloubené rodičovské anabáze se nese ve dvou rovinách: Eva jednak zoufale hledá příčiny, které k osudnému "čtvrtku" vedly, a když stále jasněji cítí, že odpovědi zkrátka neexistují, stejně úpěnlivě se snaží s tou skutečností vyrovnat. Věci se prostě dějí a ne vždy je po ruce viník. Bohužel právě hledáním viníků v podstatě čehokoli je naše společnost přímo posedlá. A to zdaleka není jediná vrstva, kterou kniha ukrývá. Četba navíc skvěle odsýpá a v závěru číhá ještě jeden nečekaný zvrat.
Veľmi ťažká téma. Knihu som prečítala počas dovolenky pri mori. Dodnes vo mne rezonuje. O knihe sa nedá nič povedať, musíte si ju prečítať sami...
Právě jsem dočetla a jsem plná rozporuplných pocitů.
Nevim jak komentovat tuto knihu, na jakou stranu se přiklonit. Je to příběh dvou rorezvaných duší. Vše tak surově napsané, bez přetvářek, musíte si knihu přečíst a udělat si vlastní názor. Je to drsné a konec mě tedy hodně překvapil i tím co se stalo i pocity Kevina.