Muž a žena
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537420/bmid_muz-a-zena-662fbddc4a2df.jpg
3
493
493
Vědí ženy, o čem sní muži? Dvě novely Family Frost a Čarodějka z Křemelky nejznámějšího českého spisovatele ironicky zkoumají vztahy mezi zástupci opačných pohlaví. V první z nich se zkrachovalý restauratér (Martin Finger), který z nutnosti a trochu i na truc rozváží hotovky v mrazicím voze, musí v jeden den konfrontovat se zpovykanými dcerkami, svatbou bývalé manželky a svérázným vlastním otcem, jehož identitu mu matka donedávna tajila. Druhý příběh je vyprávěn z pohledu krásné a krátkozraké Dominiky (Martina Krátká), která je nejen neodolatelně přitažlivá, ale rovněž disponuje zvláštní schopností. Dokáže totiž číst lidem myšlenky. Ale dá se žít se ženou, která doopravdy ví, co si její partner myslí? Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena. Michal Viewegh (* 1962) Vystudoval češtinu a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté krátce působil jako učitel na základní škole v Praze Zbraslavi. Od roku 1993 pracoval jako redaktor v nakladatelství Český spisovatel a o dva roky později se stal spisovatelem z povolání. První povídky publikoval už během studia na vysoké škole, dále mnoho úspěšných románů, novel, ale i fejetonů či literárních parodií a vydal také své deníkové zápisky (Báječný rok, Další báječný rok). Podle jeho próz Báječná léta pod psa (1992), Výchova dívek v Čechách (1994), Účastníci zájezdu (1996), Román pro ženy (2001), Vybíjená (2004) a textů ze souboru Povídky o manželství a sexu (1999) vznikly úspěšné filmy. Díky více než milionu prodaných výtisků se držitel prestižní Ceny Jiřího Ortena řadí mezi nejčtenější české autory současnosti. Igor Bareš (* 1966) Studoval JAMU v Brně, tři sezony působil v angažmá v Divadle bratří Mrštíků, potom strávil 11 sezon v Národním divadle Brno a následovalo období na volné noze. V letech 2005–2016 byl členem ansámblu Národního divadla v Praze, od roku 2015 je členem souboru Divadla na Vinohradech. Jednou byl nominován na Cenu Thálie, dvakrát na Cenu Alfréda Radoka a třikrát na Českého lva. Hostuje v mnoha divadlech v Praze i po celé republice. Filmoví diváci ho znají například ze snímků Výlet, Sluneční stát, Hezké chvilky bez záruky, Muži v říji, Největší z Čechů, Hořící keř, Fair Play a dalších. Zahrál si též v množství televizních inscenací i seriálů: Četnické humoresky, Zdivočelá země, Krev zmizelého, Hraběnky, Pojišťovna štěstí, Horákovi, Případy 1. oddělení, První republika… Vedle herectví se věnuje i dabingu. Dále účinkoval v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Nemesis (2013), Nebezpečné známosti (2014), Poslední Laponec (2014), Chatrč (2015), Oddělení Q 1–6 (2015–2017), Podvolení (2015), Knihy džunglí (2017), Shakespeare (2017), Gentleman v Moskvě (2018), Stín kapradiny (2018). Martin Finger (* 1970) Absolvoval DAMU v roce 1997. Hrál na scénách jako Divadlo Komedie, Národní divadlo, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Viola či Dejvické divadlo, aktuálně účinkuje v inscenacích Činoherního klubu, Divadla na Vinohradech nebo Činoherního studia v Ústí nad Labem. Dvakrát získal Cenu Alfréda Radoka: v roce 2006 za titulní postavu ve hře Thomase Bernharda Světanápravce a roku 2007 za Josefa K. v Kafkově Procesu. Filmoví a televizní diváci jej mohou znát ze snímků Pouta (2009), Krásno (2014), Já, Olga Hepnarová (2016), z filmové trilogie Zahradnictví (2017) a ze seriálů České století (2013, role Edvarda Beneše), Pět mrtvých psů (2016), Rapl – Krvavý revír (2016), Nádraží (2017) a dalších. Dále účinkuje v audioknize vydavatelství OneHotBook: Zahradnictví (2017). Martina Krátká (* 1984) V dětství byla členkou dětského studia v Divadle Husa na Provázku, na JAMU nejdříve studovala klaunskou scénickou a filmovou tvorbu a po třech letech nastoupila na činoherní herectví. Po studiu nastoupila do Divadla Husa na Provázku a od roku 2011 je členkou hereckého souboru Švandova divadla, kde ztvárnila řadu rolí a čím dál více se prosazuje i jako režisérka. V roce 2008 si zahrála ve filmu Nestyda podle povídek Michala Viewegha a objevila se v nejnovějším pokračování série Dušana Kleina Jak básníci čekají na zázrak (2016). Televizní diváci ji mohou znát ze seriálu Místo zločinu Plzeň (2015). Dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Mycelium III: Pád do temnot (2017), Nejlepší pro všechny (2018).... celý text
Přidat komentář
Kniha má krásné desky i obal, ale obsah trochu pokulhává. První povídka je nevkusně vulgární, druhá trochu sexistická. Kniha mě zklamala, čekala jsem víc.
Knihu jsem si koupila na autogramiade Viewegha a jsem naprosto uchvacena kniha byla naprosto skvělá četla se sama stačili na ni jen 2 dny.Oba příběhy jsou opravdu skvěle až k zamyšlení ;) mohu jen doporučit aby jste si ji přečetli
Knihu jsem dostala k narozeninám, takže jsem neměla žádná očekávání. Prvni povídku jsem četla velmi dlouho, přemlouvala jsem se k dočtení. Druhá povídka mne už zaujala. Mnohem nápaditější, vtipná, pobavila mě...fajn čtení na léto.
Na tuto knihu jsem se těšila, kort poté veškeré propagaci. Je to takové oddechové čtení, které zfouknete během jednoho dne. Jak již bylo několikrát zmíněno, v první novele bylo až moc vulgarismů. Druhá byla o dost lepší, četla se a i mě bavila daleko více.
Příjemné letní čtení, které ve Vás ale nezanechá nějaké hlubší dojmy. Děj hezky plyne, četba je nenáročná. Obě povídky se mi líbily ale ta druhá byla lepší.
První povídku hodnotím jako průměr až slabší průměr s několika zábavnými vstupy, druhou povídku hodnotím vyloženě kladně, protože jsem se náramně bavil, zasmál se a tematicky zavzpomínal na Nápady svaté Kláry.
Kniha se mi četla hezky, žádné zásadní výhrady nemám. Vulgarismu bylo hlavně v první části dost, ale to se od autora celkem čeká. Za mě zajímavější druhá povídka.
Hrozně jsem se těšila, až si knížku MUŽ a ŽENA přečtu. Popravdě musím říct, že u první novely Family Frost, jsem se hodně přemlouvala, abych knížku nezavřela a abych četla dál. Tahle novela mi totiž moc nesedla, vulgarismy mi nevadí, ale v téhle povídce jich bylo až moc. Celkový námět povídky se mi líbil, ale celkově se mi nelíbila. Ovšem- ještě, že jsem vydržela a četla jsem dál, protože druhá novela Čarodějka z Křemelky se mi naopak líbila moc! Bylo to svižné vtipné čtení, mělo to příběh. Do novely Čarodějka z Křemelky je ještě vložená povídka o trpaslíkovi (nebo o zmenšeném muži), ta se mi také moc líbila! Má rozhodně myšlenku, kterou třeba každý z nás pochopí jinak. Dávám 4 hvězdy a jsem opravdu ráda, že jsem knihu dočetla i přes to, že v první části jsem měla chuť jí zavřít. :)
Když se člověk odprostí od děl "mistra", které již vydal, je to osvěžující, vcelku humorné čtení. Za mě krok vpřed i oproti minulým, depresí prozářeným, dílům
Ironie, sebelítost, ukřivděnost, leckdy zbytečné vulgarismy a opakující se křestní jména postav - toto vše spojuje poslední díla Michala Viewegha, připadá mi, že sám sebe vykrádá, že všechno je tak trochu si něčím podobné.
Ale abych nezapomněla, tak musím pochválit grafickou úpravu.
Oddechovka typu NEURAZÍ-NENADCHNE ,skoro mi přijde zme tento spisovatel řekl už vše podstatné.Naschle!
Knihu jsem vůbec neměla začínat číst, ale dočetla jsem, .... rozhodně nikdy víc. Druhý příběh byl o něco málo zajímavější.
Ani výborná, ani špatná. Budu si pamatovat, že jsem jim četla, ale žádné velké pocity z ní nemám....
Opět velké zklamání. Od tohoto autora již nevezmu do ruky žádnou novou knihu. Vulgarismy, sex, vše stále dokola... Invence žádná, myslím, že je nejvyšší čas, aby se autor konečně stáhl, nebo aby zkusil osvěžit témata pro nové knihy. Toto je značně vyčpělé. Nedá se srovnávat s Účasníky zájezdu ani s Románem pro ženy, což sice také nejsou žádné perly, ale aspoň místy vtipné. Toto je vážně úpadek české literatury, bohužel.
Je to brak. První povídka je plná vulgarismů a celkově příběh nedává moc smysl. Ve druhé povídce jsou muži vybarveni jako sebestředná prasata. Nelíbila se mi ani jedna a popravdě.. ani jsem tu knížku nedočetla. A to jsem se tolik těšila! Nejlepší na té knize je obálka. Jinak nic. Bohužel.
Klasická Vieweghovina - lítostivé, ironické a sebemrskačské čtení, které má vyšší ambici, ale bohužel na ni nedosáhne. Paradoxně se mi možná nejvíce líbila povídka o tom trpaslíkovi, která byla napínavá a jejíž vydařený konec mne pobavil. V prvním i ve druhém příběhu jsou témata ze současného života, která nepotěší, ale ani neurazí. Vulgarismy někde sedly, jinde ne, žádnou čtenářskou extázi jsem ostatně neočekávala. A když se nad tím tak zamýšlím, možná, že to, co mně a mnohým dalším čtenářům na Vieweghovi vadí jednou vstoupí do literárních dějin, protože těžko hledat autora s podobným osudem a vlastně i odvahou "vypsat se z toho".
Tato kniha mě velmi pobavila. Je hodně čtivá, což mi vyhovovalo a líbila se mi hlavně ta druhá povídka a nejvíc povídka o Trpaslikovi, to jsem se doopravdy hodně zasmála. Osobně jsem byla s knihou velmi spokojená.
Obvykle knihy, které mě nezaujmou a nebaví, bez milosti odkládám, ale tady jsem spokojená dočetla, dostala jsem víc, než jsem od autora, kterému fandím a jehož osud mě svým způsobem dojímá, čekala - tři velmi slušné povídky v jedné knize, u mě fakt dobrý. Je fajn, že se to zlepšuje, držím palce!
Dvě povídky, v podstatě nezávislá, první tak trochu ze života, a druhá vlastně taky, Čarodějka obsahuje scifi prvek v podobě schopnosti číst myšlenky.
Bavily mne obě, ovšem zdá se to jako recyklát, ovšem okořeněný vulgarismy a autorovým specifickým humorem. První povídka odkrývá typické paradoxy až absurdity života, zatímco druhá odkrývá tak říkajíc přírodní stránku charakteru lidstva. Docela dobré čtení.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
No, nebylo to tak úplně nejhorší (jak jsem čekala), ale tento spisovatel už mi nemá co nabídnout...