Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191816/bmid_muz-jmenem-ove.jpg
5
4699
4699
Ovemu je 59 let. Řídí saaba. To, že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé. Je to kniha, jež dokáže stvořit svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době. Příběh se nese ve stejném duchu jako film Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Přečetla jsem na doporučení kamarádky a rozhodně nelituji :-)
Ove se zdá být mrzutým pánem, ale situace kolem něj se proměňují v komické a on sám má veliké srdce :-)
Po smrti manželky se snaží odejít ze světa i sám, ale v jeho podání to není jednoduché, protože není třeba udělat svinčík, taky pořád někdo klepe na dveře nebo na vrata :-) Je potřeba pořád něco udělat, někomu pomoci :-) samozřejmě nééé cíleně :-)
Moc se mi líbilo jak ubytoval kocoura, spřátelil se se sousedy, s tříletou a sedmiletou.
Líbily se mi části jak se seznámil s manželkou :-)
Byl to chlápek co uměl vzít bez keců za práci a TAK TO BYLO :-)
Hezky napsáno, něco mě pobavilo, něco dojalo (hlavně konec).
Doporučuji :-)
Můj první Backman. A rozhodně ne poslední!
Jedná se o příběh devětapadesátiletého muže, který přišel o práci a nyní tak nějak neví, co se svým životem. Ove je typickým morousem - ráno vstává ještě za tmy a chodí na obchůzky po obytné čtvrti, aby zkontroloval, zda se nedějí nějaké výtržnosti; nerad se baví s lidmi, obecně si tak nějak myslí, že jsou všichni nešikovnými hlupáky. Žije sám, jediným jeho hnacím motorem bylo donedávna každodenní chození do práce, o což je však nyní ochuzen. Ove už nemá důvod žít, přišel o vše, co mu v jeho životě dávalo smysl; to se ale změní ve chvíli, kdy se do protějšího domu nastěhuje nová rodina - těhotná Parvaneh s manželem a dvěma malými dětmi.
Více tady prozrazovat nebudu, knihu si přečtěte či poslechněte, abyste se dozvěděli, jaký vztah se vyvine mezi starším morousem a mladou aktivní roztěkanou rodinkou. Za sebe mohu říci, že se mi příběh opravdu moc líbil. Z počátku jsem měla trochu problém si Oveho oblíbit, přece jen - protivný morous asi není nic, co bych ve svém okolí či v knihách vyhledávala. Postupně jsem ale Oveho chování pochopila (i díky retrospektivním kapitolám) a v závěru si ho i velice oblíbila.
Kniha v sobě snoubí humor, nostalgii, smutek a nelehké mezilidské vztahy, vše je v pořádných dávkách přenášeno i na čtenáře. Momenty, kdy se smějete, jsou záhy střídány momenty, kdy máte slzy v očích, aby je nahradily situace, kdy byste Oveho nejraději poslali k šípku.
Bylo to skvělé, určitě si knihu poslechnu nebo přečtu ještě několikrát.
Bestsellery (temer) nečítam, škandinávskych autorov takisto nie, no Ove sa ku mne dostal ako dar, tak som sa podujala. A dalo sa :). Trochu zmätočne na mňa pôsobili akurát tie (zámerné) skoky v čase a sklamali ma tie večné pokusy o samovraždu (preto o hviezdičku menej)... Ale hlavný hrdina bol principiálny, spravodlivý a čestný morous-sympaťák s veľkým srdcom (podobného poznám dôverne, takže Ove mi bol o to bližší). A mňa bavilo dozvedať sa o ňom a jeho živote každou krátkou kapitolou viac a viac. Ako aj o Sonji, Runem, Anite, Parvaneh a spol., Jimmym a ostatných. No a priznávam, že na konci mi vytryskli slzy...
Možná jsem měla příliš vysoká očekávání. Před lety jsem viděla stejnojmenný film, ale pamatovala jsem si spíš jen hlavní děj a vím, že se mi celkově líbil. Nicméně trvalo mi dlouho se začíst a humor mi připadal často hodně "na sílu". Oceňuji však hlavní myšlenky příběhu a pestrost postav, i když občas trochu směšných. Autorův styl mě sice na první dobrou nedostal, láká mě ale (asi marketing) sáhnout i po dalších knihách. Snad bude mít mé nadšení rostoucí tendenci oproti četbě jiného švédského spisovatele.
Myslím, že vše podstatné bylo řečeno. Rozmýšlíte-li se nad čtením této knihy, neváhejte a určitě začněte..
Trvalo mi několik kapitol, než jsem se pořádně začetla. Od knihy jsem měla velké očekávání, protože miluju Babička pozdravuje a omlouvá se. A byla jsem trochu zklamaná, protože to nebylo tak dobré. Jinak ale fajn postavy, pěkný příběh
Babičku (pozdravuje a omlouvá se) mám ještě radši, ale i tohle je typický Backman, který nám připomíná, že nic neni černobílé, ani Ove ne. :)
Moc hezký příběh o stárnoucím bručounovi, který se vyrovnává se smrtí své ženy, s vlastním stárnutí i s tím, že je větší dobrák, než si dám o sobě myslel. Kniha je spíš mile úsměvná než humorná a místy spíš dojemná. Pro mně tedy hodně dojemná :) Když jsem si spočítala, kolik bylo autorovi, když to napsal, ani se mi nechtělo věřit, že mohl tolik rozumět pocitům toho stárnoucího muže i ostatním postavám. Vím jistě, že k této knize se časem ráda vrátím.
Mně to připadalo jako taková pohádka pro dospělé, taková korektní. Je tam všechno - mladá generace a stará generace, domácí i přistěhovalci, zvířata, gayové , zvůle úřadů x pomoc novinářky, téma smrti i narození - Ove všechno vyřeší, no jako v pohádce. Ale musím říci, že se mi kniha četla hezky, to zase ano.
Do této knížky, na kterou jsem narazila v knižní šifře od Martinusu, jsem se začetla hned v prvních stránkách. Postupné odkrývání nitra 59-letého Oveho, jeho zajímavý osud a povaha, těšila jsem se na každou další kapitolu plnou ironie, humoru, smutku, lítosti, lásky, velkého srdce. Třešničkou na dortu byl pro mě epilog, a tak jsem nemusela zavřít knížku s „ach jo, jak to asi dopadlo“ . Dávám plný počet.
Myslím, že je těžké vyjadřovat pocity mluveným slovem, a to si ještě pomáháme často gesty a mimikou. Umět vložit pocit do slov a vět pouze napsaných je ještě větší oříšek. Ne však pro tohoto skvělého autora, který umí z jednoduchého příběhu, napsaného v jednoduchých větách, ve kterém Vám navenek ne příliš zajímavý antihrdina vypráví svůj příběh, vytěžit emocionální maximum. Laskavé backmanovske vidění lidí a světa kolem nich mě naprosto spolehlivě dovede okouzlit a často obohatit. Tohoto autora jsem objevila prostřednictvím této databáze a mých oblíbených nadšených uživatelek/ů . O co později jsem se s ním seznámila, o to intenzivnější pocity a emoce mi čtení jeho románů dává. A tak už jen díky všem mým oblíbeným a panu Backmanovi velká poklona. Skvělé to bylo :-).
Hezký příběh.. dobře se to četlo..Na konci mi ukáply slzy..
Dojemný příběh protivného chlapa, který byl zásadový tak, až skoro to nebylo možné... šikovní chlapi,dnes jich je málo..snad se někoho nedotknu, ale generace vše kutilů už je stará a ta mladá generace taková není..ale jsou třeba v něčem lepší zase.:-)
Odpočinkové čtení.:-)
Tak musím přiznat, že tuhle knížku už jsem začala číst několikrát a po pár stránkách ji odložila kvůli jiné knize,ale ne proto, že by mě nebavila,ale prostě na ni v tu chvíli nebyla chuť:))Ale konečně můžu napsat že ji mám přečtenou a to během pár dní:) Starý mrzutý osamělý Ove a jeho život...prostě kouzelný příběh!!
Přiznávám, že mi dlooouho trvalo, než jsem se opravdu natvrdo začetl. Ale nakonec jo, zábavné i smutné zároveň.
Starý, mrzutý bručoun Ove. Všechno má jasně nastavené, jak to má být, jak je to správné a dohlíží na to, aby všichni tato pravidla dodržovali, naprosto striktně a bez jakýchkoliv výjimek. Ale jak ho v průběhu vyprávění poznáváte, nemůžete si ho nezamilovat. Fredrik Backman umí vykreslit charaktery svých postav naprosto dokonale. Umí vykouzlit úsměv na tváři, stejně tak jako dojmout k slzám. Audiokniha načtená Janem Vlasákem, jehož hlas věrně dokresluje Oveho bručounství. Dokonalé!
Přirovnání ke Stoletému staříkovi je podle mě nešťastná volba. Obě knížky toho mají poměrně málo společného. Stařík hraje na prvoplánový humor a absurditu. To Ove nenabízí. Prvních 70 stránek jsem váhala, jestli knížku neodložím. Ale nakonec jsem ráda, že jsem vytrvala. Ove je spíše tragikomický příběh s poselstvím nejen mezi řádky. Humor, který se rozjede až s příchodem kocoura, je spíše navíc. Původně to bylo na 4*, ale ten konec mě dostal.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedéAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Musím povedať, že som rada, že som túto knihu dočítala cez víkend a nie počas jazdy električkou do a z práce, lebo som pri jej konci použila jeden celý balík hygienických vreckoviek. Pre mňa je to druhá kniha od Backmana, o ktorej som toho počula a čítala veľa pozitívneho a Backman nesklamal.Tak krásny a smutný, no najmä ľudský príbeh, Oveho si jednoducho nemôžete nezamilovať. Myslím, že sa Ove oficiálne stáva jednou z mojich naj, naj, najobľúbenejších knižných postáv. Odporúčam a teším sa na ďalšie Backmanove knihy.