Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240484/bmid_muz-jmenem-ove-240484.jpg
5
4716
4716
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat — ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Vtipná i dojímavá, krásná kniha, na konci jsem brečela a zároveň jsem se smála, takový smích skrze slzy...
Bezva čtení, v knize je zábava, vlídnost, smutek, vtip, nelze než doporučit k přečtení!
Parádní knížka. Kamarádka mi ji doporučovala už před lety, ale teprve teď se mi dostala pod ruku. Krásně se četla, občas jsem se pousmála, občas mi z děje bylo smutno. Doporučuju!
Já se bez mučení přiznávám, že severské autory prostě nemám ráda. Tedy, myslela jsem si to, dokud jsem se nezačetla do Oveho. Ove je král mezi nabručenými dědky, ale přesto si ho nelze nezamilovat. Krásný příběh!
Ove - muž, který přišel o svou lásku a chce se vydat za ní. Muž, který se jeví jako bručoun, ale má tak velké srdce :-) Pro někoho nesnesitelný puntičkářský dědek, pro ty, co ho skutečně poznají - milovaný dědeček.
Moc fajn čtení, smutné a zábavné zároveň.
Tak tuhle knihu by si měl v dnešní uspěchané době povinně přečíst každý. Je to knížka která Vás pohladí po duši, donutí Vás zpomalit a zamyslet se nad životem který vedete. Je to opravdu to pravé co ve svém životě chci ? Jak je možné mít rád svoje blízké ,žít pro ně, pro jejich klady, ale i chyby, nedávat jim to všechno přehnaně najevo a nežádat nic na oplátku. Takový je OVE a já jsem letos ještě tak dobrou a laskavou knihu nečetla, fakt nepřeháním !!!.
K této knize není co dodat. Lidskost, nenásilný humor. Po přečtení si člověk uvědomí, jak moc miluje své blízké a jak si jich musí vážit, dokud je má. Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl (poslouchal).
Nejlepší kniha, kterou jsem v tomhle roce četla.... přečetla jsem jí za dva dny, smála jsem se a zároveň jsem měla slzy v očích:) Nejvíc jsem se zasmála jeho lásce k saabům a posuzování lidí podle toho, jaké auto mají:))) A jeho šikovnosti, a tomu, že má příliš velké srdce:))) /plně mě to nalákalo jít na to do kina:)
Ač se v anotaci píše humoristický román, já jsem ho tak nevnímala. Příběh osamělého muže, který na okolí a i na čtenáře působí jako starý bručoun, mi humorný nepřipadal. Ale zároveň mě příběh uchvátil. Důvodem asi bude jednoduchý způsob psaní, a také vyprávění z pohledu hlavního hrdiny. Tím se ocitneme ve středu toho všeho. V tom, jak Ove vnímá všechny události, co si o všem myslí, jak se rozhoduje. Ve vyprávění se prolíná přítomnost s minulostí a tím se postupně odkrývá životní příběh Oveho. Zpočátku jsem si říkala, jestli knížka nebude spíše depresivní. Občas jsem se totiž v chování Oveho viděla, až mě to děsilo. Ale s dalším čtením se tento pocit deprese postupně vytratil. Už jsem Oveho nevnímala jako bručouna, ale jako člověka, který několikrát ztratil smysl života, ač si ho moc přál. Tak se zkrátka obrnil a šel dál. A o tom je vlastně celý příběh. O zvratech osudu, o síle jít dál, o lidech, kteří, když už to člověk nečeká, pomůžou. A takový byl i Ove, ač bručoun, pořád vnímal, co se děje okolo něj, a i když původně nechtěl, nakonec pomohl. Při čtení některých pasáží jsem se zasmála a u jiných zamáčkla slzy. Knížka mě hodně zaujala a určitě se k ní občas vrátím.
A ještě přidám pár citací, třeba někoho popostrčí k přečtení:
Smrt je podivuhodná věc. Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem. A nás tu nechat osiřelé. Tuhle ránu žádný čas nezahojí.
Čas je vůbec podivuhodná věc. Většina lidí žije pouze pro budoucnost.
Smutek je podivuhodná věc.
Život je podivuhodná věc.
Láska je podivuhodná věc. Dostaví se úplně znenadání.
Moc krásná kniha, doporučuji k přečtení. Zajímavé jak se o člověku dozvídáte víc a víc informací a ze starého bručouna se najednou stává člověk s velkým srdcem, kterého si zamilujete.
První co mě napadlo po dočtení bylo: To jako svět myslí vážně, že tohle miluje? Nebylo to špatný, bylo to milý, ale rozhodné mi z toho nespadla čelist. Mohlo to být i trošku víc propracované.
Výborná kniha. Smutno-veselý príbeh plný láskavého humoru. Hlavný hrdina je tak trochu outsider, zvláštny typ človeka, ktorý sa môže navonok javiť ako tvrdý, zatrpknutý a protivný starec, ale v skutočnosti má srdce na pravom mieste. Postava tehotnej susedky má v knihe oveľa väčší význam, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Veľmi rýchlo sa totiž zorientuje a pochopí, čo sa s Ovem deje. A hoci Ove akoby "nechtiac" zachraňuje rôzne osoby - často náhodné, rovnako náhodne sa dostáva viackrát pomoci aj jemu. Brilantne vyrozprávaný svieži príbeh s dobrým koncom :)
Z počátku na mě kniha působila dost depresivně. Jen šel den za dnem a Ove se neúspěšně pokoušel o sebevraždu. Nakonec se ale ukázalo, že i takovej mrzout jako On má srdce a má ho pořádně velké. Prostě vždy je pro co žít...
Nejlepší od Backmana. A namluvená verze od pana Vlasáka patří u mě k nejlepším audioknihám.
Už dlouho ve mě kniha nevzbudila tolik emocí. Smála jsem se a brečela jsem a přes slzy se zase usmívala. V každém muži by měl být kousek Oveho a v každé ženě kousek Sonji.
Ove ma prilis velke srdce a k tomu memu proste prirostl. Kniha je sice psana celkem jednoduchou formou, ale dokaze ctenare vtahnout do deje, bavit i rozbrecet zaroven. Urcite se podivam i na filmove zpracovani.
"Proto lide rikali, ze Ove vidi svet cernobile. Zato ona hrala barvami. Vsemi jeho barvami"
"Co by to bylo za lasku, odejit od nekoho, kdyz prijdou tezkosti? Opustit ho, kdyz je na dne? Tak mi reknete, jestli je to laska!"
"Někoho milovat je jako nastěhovat se do domu. Zpočátku je člověk zamilovaný do novoty, každé ráno se pozastaví nad zázrakem, že je to skutečně jeho, jako by se strachoval, že k němu každou chvli někdo vtrhne a oznámí: Došlo k obrovskému omylu, nikdy jste si neměl žít tak pěkně. Během let se ale oprýská fasáda, dřevo se tu a tam rozklíží. A člověk svůj dům nemiluje pro jeho dokonalost, ale právě proto, že dokonalý vůbec není. Naučí se znát všechny rohy a zákoutí. Jak to udělat, aby mu nezamrzl klíč v zámku. Která prkna v podlaze se prohnou, kdy se na ně postaví, a jak otevřít dveře od skříně, aby neskřípaly. Všechna tahle malá tajemstív totiž dělají domov."
Štítky knihy
kočky přátelství, kamarádství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedéAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Překrásná kniha. Je o slušnosti a o tom, že činy jsou důležitější než slova. A hlavně o věrnosti!