Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat — ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , HostOriginální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Milý, vtipný a zároveň i smutný příběh, který se lehce čte. Ove mi byl moc sympatický, i když věřím, že potkat jej osobně, tak šílím. Kniha se mi fakt líbila, což se poslední dobou dá říct o málokteré knížce. Měla srdce. Nebýt stále narůstajícího seznamu knih ke čtení, pustím se do ní znovu, ale už teď se těším na jeho další knížku "Babička pozdravuje a omlouvá se".
Laskavě podaný, oddechový příběh, který naštěstí nemá se Stoletým staříkem nic společného. (Souhlasím s uživatelem rubit, že je zde velká podobnost s filmem Lepší už to nebude :)
Kniha mě mile překvapila. Spíše bych srovnala s filmem Lepší už to nebude, než se 100 letým staříkem. Moc se mě líbil autorův styl psaní i humoru, úsměvné pasáže střídají ty smutnější, velmi laskavý příběh, který ukazuje, že nic není černobílé, jak se na první pohled zdá. Čtenář si s z knížky určitě něco odnese a vzpomene si na ni i za pár měsíců po přečtení. ALE, k dokonalosti přece jen něco chybí, přišlo mě, že některé části už jsem někde četla, či viděla jinde, což mě zamrzelo - viz. např. zmíněný film Lepší už to nebude, kde také vystupuje homosexuál nebo Ove má koucoura, ve filmu je v podobné roli pes. Proto 4 hvězdičky místo pěti.
Krásný příběh. Rozhodně nečekejte humoristický román, ano občas jsem se usmála, zejména u scén s kocourem. Častěji to ale byl úsměv, že se tam popsalo něco krásného. A ještě častěji jsem měla zamlžené oči, protože je to hlavně dojemný příběh jednoho jedinečného muže. Knihu doporučuji a určitě si jí ještě jednou přečtu. Jedna z nejhezčích kapitol: Muž jménem Ove a muž jménem Rune. Ta mě dostala.
A přijde mi nešťasné přirovnávat to ke Stoletému staříkovi, který vylezl z okna a zmizel. Kvůli tomu mě to od knihy dlouho odrazovalo, protože ten mě zas tolik nenadchl. Naštěstí se mi jednou dostala do ruky a já ji už nepustila.
No nic moc. Typický bestseller pro nenáročné čtenáře, vše pěkně pohádkově černobílé. Čekal jsem typičtější severský humor. Jaký je vlastně modelový čtenář takovéhoto bestselleru? Připadalo mi, že místy to bylo spíše vyloženě pohádkové a pro dětského čtenáře, místy více pro maminku nebo tatínka, ale nikdy cosi mezi/uprostřed (respektive nikdy ne pro oboje potenciální cílovky zároveň, což by bývalo mělo snad lepší dopad i na soudržnost toho textu: kdyby byly pro děti srozumitelnější třeba závěrečné pasáže knížky nebo ty retrospektivy do dřívějšího Oveho života s manželkou). Také mi připadalo, jako bych četl již podruhé něco od autora románu Už je tady zas. Jako by oba autoři právě vyšli současně z úplně stejného kurzu tvůrčího psaní, takový pocit mám na mysli. Lidi Ove ale evidentně baví. Navíc mezi bestsellery většinou bývají výrazně méně kvalitní prózy, což není právě málo -- a Ovemu k dobru.
Nádherná kniha, velmi mě zasáhla, klidně bych ji četla znova. Humorný a zároveň smutný příběh.Velmi čtivé, krásně napsáno.
Oveho jsem si zamilovala hned od samého začátku! Rozhodně mi nepřišel jako morous, spíš jsem si celou dobu říkala, že má ve všem pravdu.... vždyť kolik mladých lidí v dnešní době si umí něco opravit, něco postavit, vybudovat... Jeho příběh mě vtáhl, moc jsem si ho oblíbila a teď mi bude asi dost chybět.
Ze začátku jsem chtěla Oveho odhodit. Autor neustále přirovnával (Ove se zatvářil, jako kdyby..., Ove vypadal, jako kdyby...). Prvních cca 30 stran pro mě bylo utrpení, Ove se mi nelíbil, ale hlavně se mi nelíbil autorův styl psaní. Tak jsem vydržela, nemám ve zvyku hned něco po 30 stranách nedočítat, ale pak se změnil způsob vyprávění. Ove je vlastně docela milý chlap a úplně nejvíc sem si užila pasáže z jeho minulosti. Nejsem si jistá, že bych někdy u jiné knížky brečela tolik jako u příběhu Ova. Kdybych Oveho znala, chtěla bych se s ním kamarádit.
Pro mě spíše odpočinková a vtipná kniha, kde byl příběh naprosto předvídatelný, ale i tak jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Ale Babička pozdravuje a omlouvá se, se mi líbilo o něco více.
Pro mě jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Smála jsem se i brečela. Podle mě se Stoletým staříkem moc společného nemá - leda to, že je taky o staříkovi (poněkud mladším).
Já mám prostě knihy se starýma dědkama rád :) Už u první stránky jsem se smál...prostě paráda doporučuju :)
Vtipné a trefné! Očakávala som Forresta Gumpa, pri čítaní som myslela na Storočného starčeka a nakoniec to bolo celkom originálne a výnimočné. Príjemné oddychové čítanie o senilnom svojskom pánkovi.
Nečekal bych, že knížka o nabručeným dědkovi, kterej nechce nic jinýho, než trochu klidu na to, aby se moh sprovodit ze světa, kterej mu nerozumí, bude tak vtipná, dojemná a... milá. Originální styl psaní, nečekaný slovní obraty a geniální přirovnání v obyčejným příběhu jednoho nevrlýho důchodce s velkým srdcem. Moc nechápu srovnávání se Stoletým staříkem, obě knížky jsou o starým chlápkovi a jsou skvěle napsaný, ale to je tak všechno, co je spojuje.
Na tomto příběhu mě nejvíc dostala ta hluboká a opravdová láska mezi Ovem a Sonjou. Kdo má takové štěstí?
Doporučuju. Je to zcela jiná kniha, neobvyklé téma, spousta z nás v knize najde svého "divného" souseda. u knihy jsem se nasmála a rychle jsem jí přečetla. Příjemná oddechovka.
Nevím, jestli jsem u této knihy víc brečela nebo se smála, možná to první. Protože mi to prostě přišlo jako hrozný doják. A trochu jsem se v něm poznávala i když mi ještě není ani 30 :D Doporučuju a dávám 5 hvězdiček.
Nevím, jestli jsem u této knihy víc brečela nebo se smála, možná to první. Protože mi to prostě přišlo jako hrozný doják. A trochu jsem se v něm poznávala i když mi ještě není ani 30 :D Doporučuju a dávám 5 hvězdiček.
Ocekavala jsem neco ve stylu 100leteho starika, ktery vyskocil z okna a zmizel, ale Muz jmenem Ove me mile prekvapil. Sice nevyskocil z okna, ani nezmizel (ackoliv to mozna byl od pocatku jeho hlavni cil), ani se nesetkal s neskutecnymi a na prvni pohled absurdnimi zivotnimi situacemi, ani nijak vyznamne neovlivnil historii lidstva… On proste jen zil, miloval a nasledne truchlil…
Muz jmenem Ove je pro mne osobne krasnym dojemnym pribehem o nezmerne lasce, ktera i pres stereotyp, na ktery si mnozi z nas ve vztahu stezuji, neutucha, ale ani nesili, neroste, proste trva a neplati pro ni slovni spojeni “dokud nas smrt nerozdeli”.
Krasny pribeh o tom, jak morousovity deda chce spachat sebevrazdu, ale neustale mu v tom prekazi tehotna Persanka, IT budizknicemu, tloustik, lide omdlevajici tesne pred koly lokomotivy, neunavna novinarka, otravny kocour, mocni idioti v bilych kosilich, radiatory, nejlepsi pritelkyne jeho zesnule zeny a jeji nemocny manzel apod.
Normalne nejsem fanousek audioknih, ale tato ceska audio verze me opravdu nadchla.
5 hvězdiček za to, že to je prostě to pravé dovolenkové čtení. A taky za to, že je tato kniha vysvětlením úpně obyčejného pořekadla: "člověk míní, druhý mu to v cukuletu změní.." A za to, že je to návod, jak nezahodit život ........Chtěla bych mít za sousedy temperamentní těhotnou íránku, slepici s velkýma brýlema co všude tahá na vodítku "sněhuli", IT maniaka s drátovýma sluchátkama a vlastně i samotářského mrzouta, kterému někteří nedovolí sakra ani v klidu umřít .......
Knihy těmto podobným bych dávala na recept místo prášků :o)
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedéAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Není to smutný příběh. Je to o tom, jak lidi mohou silně milovat. Jak jsou blázni. Jak je žít krásné. Jak málo vidíme, skoro ani ne za vlastní plot. O xenofobii, jsme někdy blázni. A je to dobře i špatně.
Ove je fajn chlap, přesně takový, jací chlapi mají být.