MY 2
Radka Denemarková
V roce 2014 se v Praze sejdou dva lidé. Ema a Tony. Ema je na útěku z nešťastného manželství, Tony je oblíbeným kadeřníkem. Oba se chtějí líbit mužům… Příběh MY 2 je jemná i drsná miniatura o dnešku. Přitom nadčasová. O lásce mezi lidmi, co vlastně znamená a jak málo nebo jak mnoho znamenat může. I v tom nejvšednějším z oblasti lásky se skrývá hraniční poloha. A nakolik záleží na sexuální orientaci? Jsme jen erotický mechanismus? Proč jsou vazby mezi lidmi pohodlně uvolněné, ale právě proto tak děsivě nespolehlivé? Kam postoupilo odtržení sexu od emocí, proč se tak často zaměňuje láska za sex? Lidé se ve vztazích navzájem „zabíjejí“, krok za krokem. Manželská i volná láska se často ukrývají za masku falešného štěstí. Jsme v kontaktu přes nespočetné sítě, ale ty nás paradoxně drží v povzdálí. Pro film MY 2 vznikl příběh o křehkosti, neduživosti a zranitelnosti našich vztahů a je trestí toho, co do něj napadalo z dnešní doby jako do trychtýře. Tato kniha je literární předlohou k celovečernímu filmovému debutu režisérky Slobodanky Radun MY 2. Slogan k filmu zní: Love story pro 21. století.... celý text
Přidat komentář
Knihou jsem prosvištěl a nebavila mě. Místy mi to přišlo zbytečně natahované, místy příliš nepropracované. Na film se opravdu raději nepodívám, myslím, že bych z něj měl stejný pocit.
Není to můj hrnek kafe ani bych nemohla doporučit, ale kniha má cenu a hloubku v doslovu autorky, kde nám dovolí nahlédnout do stylu svého myšlení a jakoby dokreslí to, co příběh naznačuje a odkrývá.
"Žena se nesmí emancipovat napodobováním, ale měla by objevovat jinou realitu, svoji realitu. Jinou než je realita muže, ale v podstatě ji doplňující. Byl by to krok kupředu k šťastnějšímu lidství."
Nebo taky zpět ke kořenům křesťanství :o)
Kniha "a já pořád kdo to tluče" má svou hodnotu i hloubky, my 2 je slabý odvar nad snaha o psychologický román nebo červenou knihovnu. Četlo se poměrně dobře nicméně klouzalo se hodně po povrchu, čekala jsem víc .
Výborná kniha o vztazích, kde nic není jen černobílé. Paní Denemarková má osobitý styl psaní, který nemusí každému vyhovovat, ale který velmi upoutá a donutí čtenáře její knihy číst rychle. Tato nebyla výjimkou. Doporučuji pro nekonvenční příběh.
Divný. Nečtivý. Odložila jsem a nedočtu. Bohužel můj čas na čtení je na mateřské vzácný, tak mě to prostě musí bavit. Toto mě nezaujalo.
Vzhledem k tomu, že v knize nevidím žádný hlubší smysl, čtivost, vtip, jedinečnost, tak myslím, že se nedokopu ani ke shlédnutí filmu.
Pointu knihy jsem myslím asi ani pořádně nepochopila, postavy mi přišly strašně plytké a nedokázala jsem si je prostě oblíbit. A vůbec mi to celé přišlo strašně absurdní a naprosto vzdálené reálnému žití.
Knihu nedoporučuji. Ztráta času. Dá se ale dočíst, když nemá ani dvě stě stran.
Tuto knihu jsem málem nedočetl. Proč já ji vlastně dočítal? Asi kdyby náhodou na konci bylo nějaké překvapení? Omlouvám se, ale tohle byla jedna velká nuda.
Knížku jsem koupila za 29 kč a i to bylo moc. Styl psaní mi vůbec nevyhovoval, bylo to spíše jako scénář a odložila ji po pár stránkách.
Hlavní myšlenka celé knihy nakonec nebyla tak špatná, ale ten styl psaní a vyjadřování - k zešílení. Vždy nás učili, že krátké věty mají být používány při navození napětí. Tady ale k žádnému napětí nedocházelo, takže mě krátké věty nesmírně rozčilovaly. Knihu jsem dočetla, ale založím ji někam hluboko a tam pěkně zůstane asi už navždy.
Kniha pro mě byla velké zklamání. Film jsem viděl několik let zpátky a taky žádná sláva nebyl, tak jsem chtěl vidět předlohu. A zklamalo mě to.
Tak toto ne. Nemohla jsem se přinutit knihu dočíst. Styl je pro mě naprosto nečtivý. Téma mě nedokázalo zaujmout. Film jsem neviděla ani nemám chuť jej vidět. Knížka má nádhernou vazbu, obálku a fotky.....
Kniha mě neoslovila. Dočetla jsem ji, protože se držím zásady dočíst knihu/dát autorovi šanci. Styl vyprávění se mi zdál strohý; spíše odpovídal záběrům kamery či scénáři samotnému. Něco tomu prostě chybělo....A nezachránily to ani fotografie z filmu. Neztotožnila jsem se s hlavní hrdinkou, a to je kámen úrazu.
Vice nez cela kniha se mi libil doslov od autorky, takze asi tak. Navic me celou dobu cteni iritovalo, ze hlavni roli zeny se skvelymi vlasy hrala Plodkova, ktera toho na hlave moc nema.
Zvláštní kniha. Četlo se to, jakoby okem kamery. Zajímavý námět, méně zajímavý příběh a závěr, který mě spíš rozladil. Asi proto, že opravdu odpovídá způsobům dnešní doby. Nejlepší na knize byly fotografie.
Radka Denemarková taková, jakou ji vůbec neznám... Přišlo mi to z její strany trošku na sílu. Módní téma, které zapadá do toho, co je dneska "in". Pro mě trochu šeď, šeď, nuda, nuda, šeď... Kdybych knihu četla, aniž bych znala autora, tak bych tipla, že to někdo ve stylu Viewegh.
Nakladatel udělal opravdu chybu, že tlačil na vydání textu knižně. Díky bohům, že Radka Denemarková sepsala tento příběh tak říkajíc na zakázku a dále píše své tradičně jazykově vyšperkované texty plné vrstev a témat, jimiž se dá brouzdat opakovaně a stále s chutí.
MY 2: Text má podobu čehosi mezi scénářem a prózou. Úsečné věty, filmové střihy. To by samo o sobě nevadilo, kdyby příběh nebyl naprosto plytký (podobně i zápletka a hlavně dvě ústřední postavy). Ema a Tony jsou divnými smotanci vlastností a chování. Ničím si mě jako čtenáře nezískali a vcelku záhy jsem je začala nesnášet - každého trochu jinak, ale oba stejně nekompromisně.
Film mám připravený ke zhlédnutí, ale po přečtení na něj absolutně nemám chuť.
Doplněk: film zhlédnut a bylo to utrpení. Nezvládnutí filmového příběhu a vyprávění, herci buď špatně obsazení, nebo tentokrát prostě neschopní. A z hlediska queer totální průser. Zbytečný taneček, který mě totálně otrávil. Zlatý Weekend (film z roku 2011). Tohle mi přišlo jako pokus o kombinaci Weekendu s žeskou obměnou.
Film se mi líbil, přestože má své chyby, ale následně vydaná kniha ne. Zaprvé z ní příliš kouká scénář, styl "postava vypadá nějak, cítí něco, udělá něco, půjde někam, kde to vypadá nějak, něco řekne a zatváří se u toho nějak, protože něco" není pro samostatně stojící čtení výhra, stejně jako převaha přítomného a budoucího času. Zadruhé nevidět film jako první, dost emocionálně funkčních momentů bych při čtení nevzrušeně minul, jak banálnější i klíčové scény splývají. Zatřetí, přemýšlení autorky, to podhoubí, z něhož film vznikal, jak to sama nazývá, mělo být více vpleteno do samotného příběhu a beletristického textu, pak by nebylo třeba rušit novelu citáty z knih a závěrečnou statí, která na mě působí jako zpětná obhajoba textu před nějakou akademickou komisí. Díky fotografiím a grafické úpravě jsou tištění "My 2" hezkou připomínkou filmu, který ale sám o sobě funguje daleko lépe. V mém systému hodnocení je to přesně mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale protože z dvojice kniha film bych doporučil film, dám jen dvě.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Peníze od Hitlera |
| 2018 | Hodiny z olova |
| 2023 | Čokoládová krev |
| 2011 |  Kobold |
| 2005 | A já pořád kdo to tluče |
Hezky napsaná a srozumitelná knížka. Nedělalo mi problém se s postavami ztotožnit, což je občas přesně to, co od literatury chci.