My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307411/mid_my-deti-ze-stanice-zoo-g8N-307411.png
5
8357
8357
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1998 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Je to sice zvláštní, ale právě tahle kniha mě v mých 12ti letech přivedla ke čtení. Krásně zpracované problémové téma 21. století. Autorka se nebála popsat ty nejhnusnější momenty pěkně dopodrobna. Mě na rozdíl od Titiny kniha od životního stylu Christiany F. naprosto odradila. Tuhle knihu bych zařadila na povinnou četbu co nejdříve a do co nejvíce škol. Z vlastních zkušeností musím říct, že v povinné četbě jsou kolikrát knihy komerční a špatně čtivé, jen z důvodu slávy autorů, ale knihy takovéhle tématiky a knihy důležité jsou opomíjeny. Kniha je velmi hezká a napínavá. Celou knihu jsem si říkala, jestli se z toho vylíže, nebo ne. Po dočtení knihy jsem měla nutkání si o spisovatelčině následném životě vyhledat mnohem víc.
Knížka výborná. Když jsem ji ale jako puberťačka četla, měla jsem spíš nutkání svět Christiany F. poznat, než se mu vyhnout obloukem.
Viděla jsem film, ale audiokniha na mě zapůsobila opravdu silným dojmem. Neuvěřitelně nízký věk drogově závislých, neuvěřitelná rychlost propadnutí návyku na heroin, dětská prostituce - opravdu drsný příběh. Kéž by byla odstrašujícím příkladem pro všechny, kteří začnou experimentovat (ať už z jakéhokoliv důvodu) s návykovou látkou a měla by být povinnou četbou nejen ve škole.
Kniha kterou by si měl přečíst každý. Pohled mladé narkomanky dává nahlédnout na problém drog a vším ,co je s tím spojené. Velmi silné čtení.
Zřejmě moje nejoblíbenější kniha vůbec, poprvé jsem ji četla už jako dítě, tenkrát mě úplně nadchla a dostala a já jsem se těšila na to, že jednou budu stejná jako hrdinka :D dodnes se ke knize ráda vracím.
AUDIOKNIHA, bez spoilerů:
Někdy až neuvěřitelný příběh mladé narkomanky v Západním Německu. Četba je svižná, občas mi však chyběla intonace předčítatelky - slyšet je leckdy i přeřek, otáčení stran atd. Obecně však knihu chválím, určitě se podívám i na filmovou adaptaci.
A co děti, mají si kde hrát? Otřesné svědectví drogově závislého dítěte. Povinná četba pro všechny puberťáky, jejich rodiče, ale hlavně pro zákonodárce. Velice smutné a nepříjemné čtení. Já hodnotím vcelku nízko, nedokázala jsem si najít cestu k hlavní hrdince a už vůbec ne k.jejím rodičům. Nějak me to celé štvalo. Nicméně přečíst by si ji měl každý.
Betonové město, žádné podněty, dusno v rodinných vztazích a nekončící nuda. V protikladu vesnice, příroda, zábava, návštěvy u babičky. To se mi zdálo býti tím nejvýraznějším kontrastem a hlavním hybatelem událostí. Drogy člověka ovládnou a udusají hluboko pod zem. Fotky dětí kolem 13 až 21 let - nechutné. Popis způsobující znechucení je podán brilantně.
Nedokážu Christiane litovat a ani moc dobře pochopit. Vím, že to neměla snadný, ale k drogám ji svedla především její povaha. Tak ráda na lidi „dělala ramena“, ubližovala a ponižovala je, všechno hlavně proto, aby si nepřipadala jako opuštěný kuřátko. Pro někoho, komu všechno špatný připadá cool a který obdivuje heráky, není jiný konec. Bylo jen na ní, jakou cestu si zvolí. Důkazem je její sestra, která byla normální teenagerkou a drogám nepropadla. Stejná rodina, stejná výchova, ale jiná povaha a cíle. O tom to je.
Každý to v životě nemáme jednoduchý, ne jednou, ale několikrát. Kdyby lidé neodolávali všemu zlému, máme tu stoprocentní společnost ztroskotanců.
Překonávat. Zdokonalovat se. Samozřejmě, napíše se to snadno, ale pak skutek utek. Přesto, nepřestávat se snažit. Dnes a denně. Každý den je nový začátek!
Mě to prostě nedojímá a "hrdinka" je mi neskutečně protivná i jako dospělá.
Neovlivnilo mě kladně ani hystericky hojné protláčení této knihy.
Je možná tak šokující fakt že se to dělo v těch letech, ale toť vše.
Dít by se to děckám nemělo, ale co už ...když to začne dobrovolně, musí se to snažit taky dobrovolně přestat ...prostě mi ona nesedí, příběh nepříběh.
Další kniha o drogách, která mě zasáhla a nemám problém si ji přečíst více krát. Vždycky mě dostane. Povinně jsem to dala přečíst neteřím ( 13-16 let ) a jsem ráda, že kniha na ně měla ten správný dopad.
Tuto knihu bych dala do povinné četby v devátém ročníku ZŠ. Pro mě byla příkladem co nikdy, nikdy nechci zažít. Opravdu silný příběh, který by měl znát byť jen okrajově každý.
V době, kdy jsem ji četl, mi bylo 13 a v mé hlavě se už začínaly rodit podobně pitomé nápady, jaké jsou popsané v knize. Můžu říct, že přispěla k tomu, že ty nápady zůstaly opravdu pouze v hlavě (teda zatím). A v mých příbězích, pochopitelně.
Kromě toho je to navíc moc poutavé a čtivé, takže doporučuju i pokud se vás tyhle věci netýkají. To se ale týkají každého, no...
Myslím, že vydať túto knihu bol veľmi dobrý nápad. Môže preventívne pôsobiť u tínedžerov. Opisuje život narkomanky v 70. rokoch minulého storočia v Berlíne. V podstate je to hrozné živorenie, lebo trinásťročné dievča sa stáva otrokom drogy. Celé svoje správanie podriaďuje len tomu,aby získala drogu.
Knihu jsem četl ve svých 13 letech a musím říct, že to pro mě byla docela rána...ale poučná rána
Na střední jsme ji četli snad všichni, v té době nové a dobrodružné téma...dnes ve světě plném fetu už to asi nikoho moc neosloví, navíc já feťáky z duše nenávidím a dneska už bych ji nečetla a pochybuju, že po přečtení by to někoho od fetování odradilo...