My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307411/mid_my-deti-ze-stanice-zoo-g8N-307411.png
5
8360
8360
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1998 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Každý by si měl tuto knihu přečíst, aby se vyhnul pokušení drog. Avšak příběh mě zas tak moc nezaujal, ke konci už mě hlavní hrdinka velmi rozčilovala svou naivitou.
Když jsem byla malá, myslela jsem si, že My děti ze stanice zoo je zábavná knížka pro mladé, kterou jsem si vždycky moc chtěla přečíst. Potom jsem zjistila, že v knížce jsou temné fotky s velice děsivými lidmi a knihu si raději nepřečetla. A dnes jsem asi ráda, že jsem ji jako děcko nečetla. Myslím, že právě teď jsem si ji vychutnala nejlépe. Co se týče drogové tématiky mám za sebou nespočet přednášek a stáží, ale tahle kniha mi stejně dala nejvíce. Díky autentickému vyprávění samotné Christiany a uvědomění si, že je to všechno realita, která se stala, mě kniha neskutečně vzala. Taky jsem nečekala, že tvrdé drogy byly známé a k sehnání tak snadno už v sedmdesátých letech a dříve. Myslela jsem, že toxikomanie a narkomani patří spíše do problému současnosti.. A hlavně jsem nevěděla, jak velká závislost se týkala dětí, které nedovršily ani patnácti let. Nu, nakonec musím říct jen to, že je jen dobře, že se kniha doporučuje a někdy snad až vnucuje mladým. Člověk si uvědomí, že pokud se do toho dostane, cesta zpět není vůbec snadná.
Kdys jsem četla tuto knihu na etapy, coby jsem chodívala do knihovny číst. Kniha mne příliš nezaujala, ale někoho kdo má rad drogovou tematiku a Davida Bowieho... Příběh se odehrává v Německu a německou kulturu moc nemusím, ale věřím, že se tam tuhle věci dějí i dnes..
Tak knihu som si prečítal a musím povedať že mi z nej naskakovala husia koža . perfektne napísaná kniha zo života autorky z jej detstva . :) :) určite si ju znova prečítam !
Doporučujem ju dať prečítať každému .
Knížku jsem přečetla už asi po třetí a určitě to nebylo naposled. Určitě dám někdy přečíst svým dětem, protože představa, že si ve 13 letech vydělávají na drogy prostitucí.... až z toho mrazí, jak je příběh napsaný.. a hlavně pravdivý.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu a vůbec toho nelituji. Příběh se mi líbil a zpracování bylo krásné.
Jsem naprosto ohromená. Od knihy jsem čekala hodně, ale tady byly tak barvitě vypsané detaily, kniha byla hodně o pocitech a nutila k zamyšlení. Je úžasné, že byla vydána a měl by si jí přečíst každý. Stejně tak i mně ze začátku vadilo, že byla psaná slangově, ale nakonec to dodávalo na charakteru knihy. Určitě se k ní zase někdy vrátím.
Naprosto skvělá kniha, přečetla jsem ji jedním dechem...Abych pravdu řekla, myslím na tu knihu pořád a naprosto mě uchvátila. Jednou si ji opět ráda přečtu.:)
Ještě teď si vybavuji, jak mi Christiane ve dvaceti letech vrazila klín do srdce. Tenkrát jsem ji bezvýhradně fandil a mohl jsem si zuby uskřípat, aby to zatracené "háčko" poslala jednou provždy k šípku. Vždyť abeceda nabízí spoustu jiných pěkných písmen.
Ne, vážně. Jestli se o některých knihách píše, že se čtou jedním dechem, tak tady to platí měrou vrchovatou. A nadechněte se hezky zhluboka, protože vás čeká řádný hororový trip.
Ďábel tkví v detailech a těch je tu spousta. Právě kvůli nim se dostavuje ono pověstné mrazení v zádech, které vás nenechá na pokoji, dokud neotočíte na poslední stranu, nedočtete poslední větu a neulevíte si nějakým šťavnatým slůvkem, i když moc dobře víte, že se to nesluší. Ano, stejně jako brát drogy. Jenomže zakázané ovoce chutná tak sladce. A vedlejší účinky? Spalující závislost, podlomené zdraví, devastace rodiny a (málem bych zapomněl) prostituce. Stránky jsou tím hnusem přímo nasáklé a vy jenom kroutíte hlavou. Nic jiného ani nezbývá.
Jenomže tohle není výtvor košaté fantazie nějakého beletristy. Tenhle příběh napsal, produkoval a zrežíroval sám život. Do prdele... pardon, muselo to ven.
Tahle kniha jednoznačně patří na základní školy. Proč? Lepší přečíst než prožít...
Trh s drogami se v 70. letech rozrostl do obřích rozměrů a zaměřil se na snadno manipulovatelné teenagery. Hlavně v západních zemích to pocítili rapidně, protože tam se hranice tolik nestřežily. Západní Německo takový drogový „výbuch“ zažilo a spousta dětí, jež hledaly v bezútěšném a odcizeném světě své místo, přišla během toho o život. Pro ně byly důležité jen věci, prostředky, které je vytrhly z reálného světa, aby mu mohly uniknout nebo na něj alespoň na chvíli zapomenout. Těmi prostředky však nebyly jenom neškodné filmy nebo David Bowie, ale právě lehce dostupné drogy objevující se takřka na každém rohu.
Jak se kniha četla? Pro mě to bylo velmi rychlé a sžíravé čtení, při kterém jsem chtěla hlavní hrdinku zachránit, ale zároveň Christiane považovat za jejího kata, který si už svůj osud zpečetil. Škoda, že se Christiane té závislosti nezbavila ani v následujících letech a odnesl to i její syn.
Kniha velmi zajimava....kazdy by si mel aspon cast precist nicmene moc jako varovani pred nebezpecim drog mi to neprijde a misty zbytecne prodluzovana e.jen minimalne
Děsivá výpověď o tom,co dokáží drogy udělat s člověkem.Takhle by se to mělo těm puberťákům ukázat.To,že přijde do školy povídat nějaká paní je sice fajn,ale ti na druhém stupni si toho moc neodnesou.Kdežto když se jim to vysvětlí takhle jejich jazykem a pěkně na rovinu,myslím,že šance na záchranu jsou mnohem vyšší.
Ačkoli se nedoporučuje slabším povahám, dle mého by si tuto knihu měl přečíst každý. To, že je podle skutečnosti je ještě jako "třešnička na dortu". Na rozdíl od filmu zachycuje celý děj a do daleko větších podrobností. Obsahuje spoustu výmluvných fotografií. Četla jsem ji již jako náctiletá a opravdu hodně ovlivní pohled člověka na některé věci.
Knihu jsem zhltla za den, a ještě dlouho jsem o ní přemýšlela.
Jednoduše jsem si jistá, že jsem ji nečetla naposledy
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Hodně mě ovlivnila, dala nahlédnout do jiného světa. Věřím, že si ji někdy přečtu ještě jednou (nebo i dvakrát), opravdu doporučuji, neuvěřitelný zážitek z četby! Je to kniha, kterou nikdy nechcete dočíst :).
Velmi čtivá a záživná kniha. Obdivuji její odvahu tak do detailů vylíčit svůj příběh. Ovšem ty její neustálé pokusy o odvykání mě po určité době začaly už štvát, třeba týden vydržela bez fetu a pak si řekla, že ta procházka po městě bez "háčka" není ono a má na to chut', tak si přece zase dá. Připadalo mi, že fyzická závislost u ní nebyla hlavním problémem, spíše ta psychická. Když byla čistá, neměla se vlastně s kým bavit, protože její přátelé byli vlastně jen fet'áci. Muselo pro ni být hrozné číst neustále v novinách o svých přátelích, kteří zemřeli kvůli heroinu. Divím se, že ji samotnou to nedokopalo k tomu definitivně s fetem skoncovat. Nemůžu ale říct, že bych ji nějak litovala, chápu, že to měla doma těžké, ale člověk přeci může své problémy řešit i jinak než drogami. Nicméně mě kniha velmi zaujala a dávám 4 hvězdy, inspirovalo mě to k tomu přečíst si i pokračování "Můj druhý život" a také se podívat na film My děti ze stanice ZOO.
Tuto knihu miluji. Příběh mě extrémně bavil a plánuji knihu číst znovu. Film jsem viděla také a i ten byl moc hezký. Ráda bych si přečetla i Život poté, jelikož mě život Christiany dost zajímá. Dokonce jsem byla s přítelem na činohře My děti ze stanice ZOO v Ústí nad Labem a každý kdo má možnost se na to dostat doporučuji nic lepšího jsem neviděla! :)
Četla jsem možná ještě jako náctiletá, ale dojem zůstal... I když jsem tehdy byla jakoukoliv drogou nepolíbená, dokázala jsem se jaksi zvláštně vcítit do pocitů Christiane i jejích přátel - raušů, absťáků, nadšení i depresí... Svým způsobem mi to přišlo "normální", lepší slovo by asi spíš bylo pravdivé nebo skutečné. Ani na chvíli jsem nepochybovala, že tohle se opravdu děje, že to není fikce. Myslím, že si ji brzy přečtu znovu.