My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Na základě zpovědi zachycené na magnetofonových páscích zpracovali Kai Hermann a Horst Rieck autentický životní příběh německé narkomanky Christiany F. Dnes již dospělá Christiane F. se poprvé ve svých dvanácti letech setkala v evangelickém centru pro mládež s hašišem, ve třinácti na diskotéce s heroinem. Brzo se stala na drogách závislou, přes den chodila do školy a odpoledne si spolu se svými přáteli-narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka skoro dva roky netušila nic o dvojím životě své dcery. Christiane F. vypráví s obdivuhodnou snahou o přesnost a odzbrojující otevřeností o osudech dětí, o kterých se veřejnost dozvídá až z titulků novin, jež oznamují jejich smrt. Příběh Christiany F. se denně opakuje kdekoli na světě.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2005 , OldagOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
K této knize toho není moc co dodat. Pravdivý příběh o tom, jak dokážou drogy zničit lidský život. Jsem velmi ráda, že jsem tuto kniho četla povinně jako žák základní školy. Za mě román, který by si měl přečíst každý náctiletý. Velmi silná kniha.
Tuhle knihu jsem četla jako součást únorové #vyzvaspointou. Myslím, že jsem nemohla sáhnout po lepší knize, kde hlavní roli hraje závislost. My děti ze stanice Zoo je dosti zajímavá kniha. Nicméně jazyk, jakým je to psané, se mi nečetl dobře, chápu, že je to kvůli autentičnosti, ale tohle nemám mi moc nesedlo. I to, že se to nedělilo na kapitoly a skoro ani na odstavce, se mi nelíbilo. Jinak ale musím říct, že téma je silně podané. Celou knihu jsem si klepala na čelo a říkala si, jak jsou ti lidi pitomí. Chápu, že není snadné přestat, ale je hloupé už jen začít s takovým svinstvem jako je heroin. Takže knihu jako takovou, pokud vás téma zajímá, tak doporučuju, ale nečetlo se mi to tak snadno, jak jsem předpokládala.
Jedním slovem dokonalé. Přečetla jsem si tuhle knížku jen protože jsem jí měla na seznamu povinné četby a před nějakou dobou jsem viděla film. Vůbec jsem nečekala, že se mi tahle knížka bude tak líbit. Občas mi bylo fyzicky špatně z toho, jak autorka všechno popisovala do úplných detailů, ale přesně proto byla ta knížka tak skvělá a díky tomu, že je to autobiografie, bylo všechno reálné a tím hrůzostrašnější si představit, že takhle opravdu někdo žije. Určitě doporučuji přečíst, protože jakmile si předčete tuhle knížku, v životě se nedotknete žádné drogy.
Na doporučení bych se k téhle knize nikdy nevrhnul, protože ať už ostatní shazovali právě ji či filmové zpracování, byli vesměs všichni znechuceni. Jsem rád, že jsem na ně nedal, protože ze všech 20 knižních titulů k maturitě se zrovna tahle kniha řadí k pětici toho nejlepšího, z čehož bych rád v květnu odmaturoval. Ohromně se mi líbilo odlehčené vyprávění, které v sobě na druhou stranu mělo velkou poutavost, která mi jen včera zapříčinila to, že jsem přečetl 50 stran během jediného dne. V neposlední řadě musím vyzdvihnout ponaučení o světě drog v podrobnějším měřítku. Bavilo mě to a zároveň znechucovalo, což byl cíl samotné autorky.
Přečteno 2 x, jednou na základce, podruhé ve 27 letech. Musím říct, že v těch 14 mě kniha asi zaujala víc, podruhé jsem se už tešila, až bude konec. Na mě moc zdouhlavé, ale nelituji.
Knihu jsem četla velmi dávno, minimálně dvakrát. Tento příběh Christine F. nikdy nezapomenu a i po x letech si pamatuji její obsah, jak kdybych to četla včera.
Hltala jsem vždy každé slovo, každé písmeno a tato kniha se mi opravdu vryla velmi pod kůži.
Velmi odstrašující příklad.
Určitě všem doporučuji přečíst.
Fíha. Kniha byla poutavá, na druhou stranu mě její obsah upřímně děsil. Hltala jsem každé písmenko a každou větu. Kniha mě úplně dostala, přemýšlela jsem o ní ještě několik dní. Hlavní hrdinka Christiana si prošla hotovým peklem, litovala jsem ji. Sama mám k drogám a podobným věcem odjakživa odmítavý postoj. Kéž by kniha mohla sloužit jako odstrašující příklad, nicméně se obávám, že spousta náctiletých by si z toho vzala tak akorát příklad.
PS. kniha se mi vryla tak moc pod kůži, že i po několika letech si některé pasáže vybavuji naprosto přesně a stále z nich mám husí kůži!
Souhlasím s tím, že by si to měli přečíst všichni 12+.
Ale ne všichni to budou brát jako prevenci. To vím!!!
Tuto knihu k maturitě jsem upřímně nedočetla, protože se mi jednak nelíbila a jednak ve mě vyvolávala depresivní nálady! HRŮZA pro slabé povahy!!! Hlavní hrdinku moc lituju..
Knihu jsem četla hned po prvním vydání v 87 roce. Na tohle téma moc knih nebylo, kromě Mementa se mi do ruky aspoň tenkrát žádná nedostala... Byla jsem z ní úplně hotová. Velice silný příběh, syrový, drsný a depresivní. Kdo si jí přečetl, nemusí už na přednášku o prevenci proti drogám... Vřele doporučuji, ideálně teenagerům, v dnešní době...
Knížky na toto téma, krásně ukážou nezkušenému člověku, jaké zažívá narkoman pocity a jak úplně jinak vnímá svět. Dej se neustále opakoval, ke konci už mě čtení nebavilo, ale nakonec happy end, což je super, víc takových silných lidí...
Četlo se to moc dobře, hlavní "hrdinka" mě občas dost rozčilovala svým chováním, obecně ale bylo moc dobře popsané, jak postupně klesá hloubš a hloubš do marastu spojeného s drogami, kdy je nutné na drogy sehnat peníze a je jedno jak - krádežemi, prostitucí... A na závěr potěší vcelku happy end.
Tahle knizka je uz klasika, ne? Kdo by ji neznal. Kdykoliv se resi tema drogova zavislost, tak kazdeho napadne prave My deti ze stanice Zoo. Pred nekolika lety jsem mela obdobi, kdy jsem vyhledavala tuhle tematiku a musim priznat, ze je skvela. Kdyz to srovnam s jinymi knihami, tak tahle je hodne vysoko na zebricku. Samozrejme, ze jsou i jine vyborne knihy se stejnou tematikou. Knizka neni vyjimecna nebo jedinecna, ale urcite stoji za precteni a pak se podivat na film (ten je mimochodem take uzasny)
Pre rodiča povinná jazda, zakrývať si pred tým oči by nikam neviedlo. Ale nesedela mi forma, ktorá mi prišla detinská, cieľovka bola asi v mladších ročníkoch, aj po obsahovej stránke mi to prišlo prekonané, predsa len za 40 rokov sa toho dosť zmenilo. Ale po tejto knihe mi to že detská furt sedia za PC nepríde zas také hrozné....
Četla jsem jí asi ve čtrnácti a dodnes si vybavuju některé části knihy. Příběh silný, který by si měl podle mě přečíst úplně každý. Občas se k ní znovu vracím, i když nepopírám, že mi je z ní trochu ouzko.
Četla jsem ji snad již v osmičce nebo v prváku na střední, ale mrazí mě ještě dnes, když si ten příběh vybavím. Děsivý příběh o tom, jak snadno se dá sklouznout k závislosti a dopadnout na dno, a nejbližší okolí si přitom ničeho nevšimne. Mělo by patřit mezi povinnou četbu.
První kniha ,co jsem přečetla po dlouhych letech.A od te doby miluju ctění ,takové tematiky. PŘEČÍST TO MUSÍ KAŽDY♥
Tuto knihu jsem četla jako náctiletá někdy ve 13ti letech spolu s knihou Matka Davida S. . Obě knihy se mi líbily. Věřím, že by se s tím mělo seznámit každé dítě v pubertě a stejně tak i samotní rodiče.
Nejvíce mě na knize upoutaly hned jedny z prvních stran a to ty, kde autorka popisuje život a bydlení v Německu. Doporučuji si přečíst i pokračování, kde Christiane popisuje její ,,Druhý život”.
Bylo to děsivé: jednak ta rychlost propadu „do pekel“, jedna syrovost s jakou jsou informace předávané, bez emocí, jen jako výčet životopisných dat, i když se mluví o prostituci, smrti... Nicméně kniha je výborně psaná a klidně bych ji dala jako povinnou četbu dětem ZŠ mezi 13. a 16. rokem.
Velice silná kniha, která ve mě zanechala spoustu pocitů - hlavně teda znechucení, další co mě napadá nekonečný kruh, kolotoč který chvílemi zpomalí, člověk si myslí že vystoupí ale opět se rozejde a pokaždé je to horší. :-( Pravdivý příběh -moc smutný, k tomu ty fotografie... Opravdu síla.... Doufám, že nikdo z mých blízkých takhle nikdy nedopadne...