My deti zo stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Kai Hermann , Horst Rieck
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/263660/bmid_my-deti-zo-stanice-zoo-1jl-263660.jpg
5
8381
8381
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Kniha zachytáva príbeh mladej tínedžerky v Západnom Berlíne v druhej polovici sedemdesiatych rokov, keď na scénu vtrhli tvrdé drogy, s ktorými mala skúsenosti už ako trinásťročná. Vznikla v spolupráci s dvoma nemeckými novinármi a toto už klasické dielo svojho žánru dodnes nestratilo nič na aktuálnosti. Christiane sa v centre mládeže už v dvanástich dostala k hašišu, na diskotéke sa v trinástich prepracovala k tvrdým drogám a skončila na heroíne. Jej matka dva roky netušila, že užíva drogy a zarába si na ne prostitúciou, ktorej sa nevyhlo takmer žiadne dievča s podobným osudom. Je to zároveň príbeh bezradnej spoločnosti, ktorá si s drogovo závislými deťmi nedokázala vo svojej dobe poradiť a mnohé z prípadov skončili tragicky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno:
2015
,
Premedia
Originální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Tvrdý jako herák + věčný jako kruh závislosti + místy silnější než zlatá rána. V případě, že jste (byli) děti jako já, které strkají (strkaly) nos do jakéhokoli textu, prosím závorku a to celé na druhou. Za rovnítko napište NE DROGÁM a máte velmi svéráznou a v některých případech i výchovnou knihu nejenom o tom feťáckém hnusu, ale i o té cestě do středu sáčku s dávkou.
Krásný,ale bohužel pravdivý příběh. Hodně čtivá knížka. Viděla sem i film a musím říct, že knížce se nic nevyrovná. Když si člověk přečte knížku, začne se dívat kolem sebe uplně jinak a pochopí, že vždy může být hůř.
Investovaného času nelituji, ale po nějaký době to začlo být místy steroetypní a nudný, takže jsem sem tam nějakou tu stránku nebo odstavec přeskočil.
Z této knihy nemám asi žádné originální dojmy. Byl jsem její výpovědí o osudu drogově závislé mládeže zasažen jako většina ostatních. Oceňuji především to, že se zdaleka nezaměřuje jen na popis hnusu. Ukazuje tragédii hlavní "hrdinky" v souvislostech jejího vzniku. to se týká především kulis všeobjímající šedi městského sídliště, v němž mladému člověku nikdo a nic nedokáže nabídnou nějakou hezkou, pozitivní životní náplň.
Ono ani tolik nemrazí to, na jaké dno se ti mladí dostanou, a že z něj takřka není úniku, ale že se tam dostanou ze zoufalství. Kvůli tomu, že na ně svět (tj. náš slavný civilizovaný, kultivovaný a všelijak vyspělý svět rozumných a takzvaně svobodných jedinců) jaksi zapomněl.
Redaktorská práce na takovém díle může být docela nenápadná, poněvadž jeho příběh píše život, nikoli spisovatelův mozek. Ale podat ten příběh tak, aby z něj nic nebylo ztraceno, ba naopak aby jeho důležité momenty vyvstaly a promluvily s maximální silou, to je obdivuhodné umění.
Když jsem knihu dočetla, nebyla jsem schopna slova. Musím říct, že tato kniha ve mě zanechala obrovskou stopu. Četla jsem ji ve třinácti letech doslova jedním dechem. Člověk si říká, jak neuvěřitelně to vše zní, ale pak mu dojde, že je to vlastně všechno pravda. Realita.
Není to krásná kniha, ale je opravdu výborná. Dá člověku mnohem víc než nějaký plytký dívčí román.
Myslím, že každý by si tuto knihu měl přečíst.
ci ziju?co som sa docitala tak ta christina stale droguje,mala syna maleho,ktoreho opustila pre spominane drogy. Vyborna knizka s tematikou drog je aj Memento od R.Johna
Tato kniha byla i zfilmovaná.Popisuje to životní příběh mladé Christiany F. Kniha mě ovšem zaujala víc. Četla jsem jí několikrát a kdykoliv si jí ráda přečtu znova.
Ta knížka se mi i přes to všechno líbila.....Zajímalo by mě, jestli někdo z té jejich party ještě žije...
Čtivost této knihy je dána hned několika jasnými důvody. Tím prvním je zřejmě její pravdivost, tedy že je převyprávěním skutečných událostí. Celá kniha je vyprávěna v ich formě, přičemž postava vypravěčky neuhýbá ze šokujících událostí, ale nechává čtenáře, aby si jich dosyta užil. Právě tato přímost ve vyprávění, kde jsou poměrně dobře popsány veškeré situace od špíny na záchodech po sexuální scény, je dalším důvodem, který umocňuje emociální dopad na čtenáře a tím pádem de facto opět zvyšuje čtivost. No a tím posledním, a nejspíš i nejdůležitějším důvodem je Christiane sama. S její postavou se setkáváme v moment, kdy ještě není závislá a v podstatě tak získáváme pocit, že celou tuto její životní epizodu prožíváme s ní. Čemuž samozřejmě napomáhá i vypravěččino časté vyjadřování citů a pocitů. Při návštěvě míst, ve kterých se kniha odehrává mně skoro až mrazilo. Jedna z nejzásadnějších knih, kterou jsem kdy četl.
Ten , kto chce vedieť, čo s človekom robia drogy, nech si prečítajú túto knihu...
Tuto knížku čtu zas a pořád.. člověk by si měl stále připomínat tématiku drog..
Mrazivý, ale pravdivý příběh dívky, která se už od raného dospívání potýkala s drogami...knížka strhující, čte se jedním dechem.
s knihou my děti ze stanice zoo jsem se poprvé setkal v léčebně pro drogově závislé. dala mi jí tam přečíst jedna skvělá psycholožka a mě ta kniha moc pomohla. když člověk čte, to co celý dny vidí na ulici, je to přece jenom a něčem jiném...
Knížka, která ve mně vzbudila vášeň pro čtení... Určitě si ji přečtu ještě alespoň jednou, protože za to opravdu stojí...
Opravdu pěkná knížka, moc mě to bavilo a to i začátek, o němž spousta lidí říká, že je nudný. Co se týče tohoto žánru, znám i lepší knihy s drogovou tématikou, proto ztráta jedné hvězdičky.
Šokující osudy mladých lidí(v některých případech dětí), kteří by bez drog měli celý život před sebou. Myslím, že dostatečně odstrašující příklad, ten, kdo koketuje s drogama, by si tuto knihu měl přečíst.
Kniha je tak nechutná, až je výborná! Četla jsem ji poprvé ve 13 letech, kdy se mnou puberta třískala všemi směry a rodiče měli strach, bůhví, co nevyvedu. Bohudík (možná díky této knize) jsem nikdy neměla ani pomyšlení na to, že bych okusila drogu!
Rozhodně patří do povinné četby.