My deti zo stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290319/bmid_my-deti-zo-stanice-zoo-CGO-290319.jpg
5
8372
8372
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Kniha zachytáva príbeh mladej tínedžerky v Západnom Berlíne v druhej polovici sedemdesiatych rokov, keď na scénu vtrhli tvrdé drogy, s ktorými mala skúsenosti už ako trinásťročná. Vznikla v spolupráci s dvoma nemeckými novinármi a toto už klasické dielo svojho žánru dodnes nestratilo nič na aktuálnosti. Christiane sa v centre mládeže už v dvanástich dostala k hašišu, na diskotéke sa v trinástich prepracovala k tvrdým drogám a skončila na heroíne. Jej matka dva roky netušila, že užíva drogy a zarába si na ne prostitúciou, ktorej sa nevyhlo takmer žiadne dievča s podobným osudom. Je to zároveň príbeh bezradnej spoločnosti, ktorá si s drogovo závislými deťmi nedokázala vo svojej dobe poradiť a mnohé z prípadov skončili tragicky.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , PremediaOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem četla ve svých třinácti letech. V tu dobu jsme se o drogách učili ve škole. Ale nikdo mi to nedokázal vysvětlit z pohledu narkomana. A tahle kniha mi rozšířila obzory.
Jsem ráda, že ji autoři sepsali a že Christiane vše řekla dopodrobna a popsala nám život narkomanů. Od té doby vím naprosto jistě, že drogy nikdy brát nebudu.
Doporučuji si ji přečíst!!!
Kniha musela působit velmi silně v době svého prvního vydání, kdy podobné věci byly tabu (a to i ve svobodném světě, tím spíš u nás v někdejší ČSSR). Přesto jde o velmi realistický a syrový popis prostředí narkomanů vyprávěný přímo dívkou, která tímto prostředím prošla. Není překvapivé, že hlavní hrdinka pocházela z rozvrácené rodiny a tíživých sociálních poměrů, které byly zjevně na počátku všech jejích problémů. V tom se sedmdesátá léta neliší od dnešní doby, která je přeci jen ve většině věcí dost jiná.
Přestože kniha končí zdánlivě šťastně (hlavní hrdinka se odstěhuje z Berlína a dostane se do jiného prostředí), tak v reálném životě tomu tak bohužel úplně nebylo. Jak jsem zjistil, autorka (či spíše vypravěčka) příběhu se po letech opět vrátila k drogám a v posledních desetiletích je z ní životní troska na prahu bezdomovectví. Už to samo o sobě ukazuje, jak je pro bývalé narkomany těžké vrátit se do normálního života a že s tvrdými drogami je lepší si raději nikdy v životě nezačít...
Knihu jsem četla už dávno, ale moc dobře si pamatuju jak byla skvěle napsaná. Určitě přečtu v budoucnu znovu.
I když je kniha poměrně krátká, četla se delší dobu, než bych čekala. A to kvůli tomu, jak těžké téma, to je.
Myslím, že kniha by se měla dostat všem do rukou. Není, co vytknout.
Když jsem tu knihu četl poprvé koncem 80.let, tak se u nás heroin vyskytoval minimálně. Víc mě tenkrát zaujalo Memento, které popisovalo českou drogovou realitu.
Dnes nemusíme cestovat za osudy podobnými Christiane F. až do ZOO v Berlíně. Stačí se podívat do Sherwoodského lesa před Hlavním nádražím v Praze.
Knihu jsem četla před mnoha lety. Díky čtenářské výzvě jsem ji četla znovu, ještě děsivější, vůbec, když mám vnoučata v podobném věku.
Určitě by bylo dobré se knize věnovat na základních školách místo některých, které už dnešní mladé generaci nic neříkají.
Děsivé! Tolik zničených mladých životů. Doporučila bych přečíst všem náctiletým.
Knížka je tenká, tak jsem si řekla, že to budu mít rychle přečtené. Ale příběh mě tak zasáhl že jsem si ho musela dávkovat. To co se dělo v Berlíně na stanici Zoo bylo prostě strašné. Několikrát jsem si řekla, že to nedočtu, ale zvládla jsem to.
Knížku jsem četla hlavně kvůli maturitě. Jsem ráda, že jsem si jí mohla přečíst.
Četla jsem několik let zpět a doteď na ni vzpomínám jako na knihu, od které jsem se nemohla odtrhnout. Realita převedená do knihy. Doporučuji.
Tohle by měla být povinná literatura na druhém stupni. Ačkoli jsem ji četla na střední, někdy před šestnácti lety, pamatuji si ji jasněji než cokoliv jsem přečetla potom.
Smutný.... opravdu smutný :-/
Jedna z těch knížek, na které se jen tak nezapomene.
Měla by být v seznamu povinné četby hned od 2. stupně ZŠ jako odstrašující příklad pro všechny.
Nemám slov, tohle byl naprosto brutální zážitek, který vás okamžitě vtáhne do příběhu a nestíháte si uvědomovat realitu. Kniha, u které si budete muset odpočinout, zamyslet se a vše pomalu rozdýchávat, protože taková nálož brutálnosti jednoduše nejde přečíst najednou. Nicméně perfektně vyprávěné, čtivé a opravdu, jak zde píší ostatní, by si tuto knihu měl přečíst každý. (kdo nemá slabý žaludek..) :-)
Tento příběh vás zhltne,rozžvejká a vyplivne úplně napadrť.
Démon drogy....
Nejodpornější závislost jaká jen může být.
Je to biografie náctileté holky,feťačky která si vydělává prostitucí aby měla na další dávku.
Popisuje lidské dno, sraček a úplného odpoutání od běžného života.
Tady se bojíte otáčet stránky,protože víte, že z každé nové se dozvíte jen další nechutné, kruté a syrové popisování života feťáků.
DOPORUČUJI PŘEČÍST VŠEM!!!!!!
Tohle by si podle mě měl přečíst úplně každý, aby si uvědomil, že drogy jsou prostě a jednoduše, s prominutím, svinstvo.
Vidět, jak ta závislost funguje. Že to je jako na kolotoči a i když se snaží něco dělat, prostě to nedopadne...
Vidět, co všechno jsou tito lidé pro jednu dávku udělat je až neuvěřitelné.
Fotky jen podtrhují děj a minimálně mně dost naháněly husí kůži.
Vím, že na některých školách je to jedna z knih k maturitě. U nás třeba ne... a to bych ji tam viděla mnohem radši než třeba Povídky malostranské :D
Tuto knihu si budu asi pamatovat hodně dlouho. Silný příběh, který by měl přečíst každý.
Tato knížka je součástí mého kánonu k maturitě. Velice silný příběh, který je ale bohužel realitou. Nelituji toho, že jsem si ji vybrala a přečetla. Velice doporučuji.
Knihu jsem četla jako -náctiletá jako povinnou četbu. A kniha na mne zapůsobila tehdy a působí dodnes. Doporučuji přečíst všem!!
Teda to byla síla. Opravdu mistrovská kniha která vás donutí se na nejednou věcí zamyslet. Konec je nádherný, ale poslední strana (o 20 let později) byla jedna z nejdepresivnějších částí co jsem kdys čet.