Hlasy a hvězdy
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245664/bmid_hlasy-a-hvezdy-Pb6-245664.jpeg
4
289
289
Sekta vyznavačů aurigiánské hereze je zničená, ale volání, vyslané do vesmíru, nezůstalo bez následků. Hvězdovládci – wëtrëigaës – se blíží. Představují hrozbu, proti které by se měli spojit i největší nepřátelé: telepat Aš~šád, velekněz z Rekeghu, Lodě, sgen z Fomalhiwy i nová pozemská Velekněžka Regentka. Jenže pro ty, kteří touží po moci, je těžké zapomenout na vlastní cíle. Ne každý překročí svůj stín. Dost se najde těch, kteří by si ve skutečnosti příchod Hvězdovládců přáli. A čím víc se o Hvězdovládcích mluví, tím víc se stávají realitou. Lucas netouží být všemocným hrdinou. Slyší Lodě, nabírá psychotronické síly a Klíč má na dosah... jenže snadné cesty, které se samy nabízejí, nikdy nebyly pro něj. Jak je jeho zvykem, míří právě na opačnou stranu: do mlhy a do tmy, přes přízračný most a skrz největší ponížení – protože právě to je správný směr. Tam ho volá räwë, Hlasy a hvězdy.... celý text
Přidat komentář
Tenhle příběh je naprosto originální a do detailu propracovaný. Košatý, ale ne zbytečně rozvětvený. Bohužel ale příliš dlouhý a neúměrně natahovaný. Opět se stalo několik velmi podstatných událostí, které naše hrdiny posunuly o kus dál v jejich směřování, dočkali jsme se vysvětlení některých nejasných vesmírných záležitostí a skrz urrümaë dohlédli k pravé podstatě věcí odehrávajících se vskrytu. Museli jsme si ale protrpět i nadměrné množství vnitřního tápání některých postav, jejichž konflikty jsou uměle a těžko uvěřitelně vyhrocené na maximum, i když je zřejmé, že je to všechno zkonstruováno jen na efekt, aby mohlo dojít k velkolepému usmíření, jehož síla a emocionální náboj jsou ovšem monumentální. Slabší povahy lapají po dechu a nestíhají si utírat čůrky potu z čela. :o)
Pevně doufám, že nyní je půda již konečně správně zkultivovaná a patřičně prokypřená pro odhalení velkého finále, které bude mít pořádný spád a obejde se bez prázdných řečí, které jsme už slyšeli nesčetněkrát a na které si už někteří z nás pomalu začínají vytvářet alergii.
Bože to je pôrod, teraz aby som čakal 9 mesiacov ako sa to skončí, zas polovicu zabudnem...
Na posledný diel ságy sa tešilo množstvo čitateľov. Mycelium je oprávnene považované za jednu z najlepších sci-fi v našich končinách, ktorá znesie aj konfrontáciu so zahraničím. Je osobitá svojou prepracovanosťou a zameraním na psychológiu postáv, ich motiváciu a premýšľanie. Naopak akčné pasáže sa v nej príliš neodohrávajú, čo nie všetci čitatelia dokážu stráviť a len tí skutoční fanúšikovia sa tým nenechali odradiť a vedia si vychutnať toto skvelé dielko.
O to zaujímavejšie pôsobí rozhodnutie autorky prehodnotiť svoj plán a napísať ešte jeden diel, ktorý by už tentokrát mal byť skutočne posledným. Má to ale za následok jednu podstatnú nevýhodu: kniha ako celok prišla o to najdôležitejšie – záver. Predchádzajúce diely vždy končili akčne a vynahrádzali nedostatok situácii kedy sa čitateľovi rozprúdi v krvi adrenalín a nedokáže knihu odložiť. Spomeňme si napríklad na kontakt Lucasa s Loďami v priestoroch nemocnice (zorganizovaný Aš~šádom a Halessym), na recepciu v D-z-Abysse či udalosti na Marse pri snahe sektárov privolať Hviezdovládcov. Nič také veľkolepé sa teraz nekoná a musím priznať, že mi to chýba. Akoby sa tým Hlasy a hviezdy dostali pod kliatbu prostredných dielov trilógií: hru rozohrali už predchádzajúce diely a záver bude až nabudúce, tak teraz musíme hrdinov nejako dostať od jednej fázy k druhej… Mnohí mi určite budú oponovať, že táto séria bola vždy zameraná na iné veci než na akciu, ale ako bolo spomenuté predtým, nikdy v nej ale ani úplne neabsentovala (ako ďalšie príklady môžu poslúžiť trebárs nehoda nadzemky v prvej časti, boj so zürëghalom či snaha o chytenie Sgena v gerdánskom agentovi).
Kým som ešte pri sklamaniach, chýba mi tu ešte jedna vec: doteraz bol každý diel pomerne vyrovnaný v rozprávaní príbehov viacerých postáv. O každej z hlavných postáv sme sa dozvedeli dostatok, aby ich to posunulo nielen v príbehu, ale aj našom poznaní. Lenže tentokrát hrajú prim len štyri postavy (Lucas, Aš~šád, Paüsuë a Aöhrlëmëgerl), ktoré si dokázali vydupať takmer všetku pozornosť. A Fiona s Kamëlë dostali každá po slabej kapitole. Celkovo na mňa Hlasy a hviezdy pôsobili akoby rozprávali zvlášť dejové linky jednotlivých postáv a len pri nevyhnutných bodoch sa pretli. Ak by ste si vybrali ľubovoľnú hlavnú postavu a prerozprávali si dej len z ich pohľadu, dáva vám zmysel bez toho, aby ste ho doplnili o príbehy ostatných postáv. Nechcem tvrdiť, že inteakcia medzi hrdinami úplne chýba, ale jednotlivé príbehy sú oveľa samostatnejšie než predtým.
Ale poďme ku kladom. Kniha opäť nenudí a dobre sa číta aj napriek náročnejším pasážam (napr. monológ kňaza o náboženstve). Stránky len tak letia. Navyše došlo aj na odhaľovanie skrytých plánov a my začíname mať jasno čo sa to vlastne stalo v minulosti a deje v prítomnosti. Tí šikovnejší a pozornejší z nás, ktoré si všímali pár náznakov a vytvorili si vlastné teórie, dôjdu k poznaniu či uvažovali správne alebo nie. Páčilo sa mi aj prepojenie na novelu Lunapark Luna, ktoré je podané tak, že dáva zmysel aj tomu, kto ju nečítal, no pekne dopĺňa známe veci tým, ktorí sa k nej dostali. Konanie postáv je logické a pochopiteľné. Opäť tu máme silné ženské hrdinky, takže absenciu Maëwënë a jej sestry ani nepostrehnete.
Celkovo ide stále o vysoko nadpriemerné dielo, ktoré v pomeroch Česka a Slovenska nemá konkurenciu. Nemôžem sa však zbaviť dojmu, že v pomere k predchádzajúcim dielom ide o mierny pokles. Už nám len ostáva tešiť sa na (dúfajme) skutočne záverečný diel. Už teraz ale viem, že mi svet mycelia a jeho postavy bude chýbať.
Škoda, velká škoda, že jsem si před otevřením této knihy nepřečetl... no, když už ne rovnou znovu všechny čtyři předchozí díly, pak alespoň jejich stručné shrnutí! Takhle jsem byl - víc než dva roky od okamžiku, kdy jsem otočil poslední stránku „čtyřky“ - vržen do víru děje až trestuhodně nepřipravený. Hodně dlouho mi tedy trvalo, než jsem se alespoň malinko zorientoval, a stejně si nemohu být jistý, že jsem správně pochytil všechno. Zkrátka, celá sága pro mě tak trochu ztratila kontinuitu, jednotlivé postavy mi odrostly (jaký je opak přirostly?) od srdce a já měl co dělat, abych se s textem sžil.
Na druhou stranu, tohle není nic, co bych mohl vyčítat autorce. Ta píše pořád stejně dobře a stále mistrovsky pracuje s tím, v čem je podle mě asi nejsilnější - v líčení těch nejintimnějších pocitů, prožitků a vjevů, ve vykreslování vnitřních světů jednotlivých hrdinů. „Hlasy a hvězdy“ totiž zůstávají, stejně jako předchozí díly, v podstatě komorním příběhem, v němž se sice odehrává konflikt, který může změnit / zničit svět, ale zdaleka nejvíc pozornosti je věnováno postavám a tomu, co se děje v jejich nitru (vždyť koneckonců, jak každý čtenář „Mycelia“ ví, ty nejdůležitější věci se odehrávají v skrytu).
Příběh „Hlasů a hvězd“ plyne zvolna - ale ti, kteří četli předchozí díly s tím už asi tak nějak dopředu počítají. Konflikty, zvraty, odhalení, prostě takové ty přísady, co dokážou rozvířit děj a vrhnout ho nečekaným směrem - to všechno tu je, ale trvá dlouho, než se k tomu člověk přes to, co je mezi, dostane. A tohle „to, co je mezi“ může být pro někoho zajímavé, ovšem někomu jinému to zase může připadat zdlouhavé. Vlastně by nějaký zlý jazyk možná mohl i tvrdit, že je celé „Mycelium“ natažené až přetažené a že pokud by se o dva tři díly zkrátilo, vlastně by se nic extra hrozného nestalo. Já se omezím na konstatování, že tempo příběhu je takové, jaké je, a že zůstává stejné jako v předchozích knihách; nezrychluje, ale ani nezpomaluje. Totéž platí pro akční pasáže - ale tady přece jen pochybují, že by se jejich fanatičtí přívrženci dokázali ságou prokousat až k pátém dílu. Upřímně, ono kdyby Lucas, Aš~šád a Pinky popadli plazmomety a čelili invazi nelítostných hmyzích monster, asi by to byla tak trochu jiná kniha... a asi by ji musel napsat tak trochu někdo jiný.
Doufám, že mé hodnocení nevyznívá příliš vlažně (koneckonců, asi se do něho výrazně promítá ten nešťastný časový odstup mezi čtvrtým a pátým dílem). Každopádně, „pětka“ končí tak, že si člověk už tak nějak nemůže nepřečíst i závěrečnou „šestku“, jinak by si to musel až nadosmrti vyčítat... A mám já takových výčitek zapotřebí? Dopředu říkám, že fakt ne :)
Lze hodnotit pouze všech osm dílů najednou, neboť se jedná o jeden příběh rozdělený do 8 knih jen kvůli tlouštce.
Rozhodně zajímavý svět, jeho fungování, principy, prokreslené postavy atp. Ale tato všechna pozitiva jsou na úkor děje, kterého je relativně málo. A přitom když už se nějaký objeví, tak bývá napínaví a čtivý. Ale v těch osmi svazcích je děje poměrně málo. Spíše se řeší stále dokola pohledy různých postav na tutéž věc a o knížku dále znovu dokola a dokola. Kdyby se redundance vyhodili a celé se to smrsklo třeba na trilogii, mohlo se jednat o vynikající fantasy. Takto je to spíše trénování vůle čtenáře, jestli vydrží až do konce.
Výborná sága, i tento díl si drží úroveň. Minulý jsem četl před 2 lety, tak jsem místy ztrácel souvislosti. Až vyjde poslední díl, přečtu si asi vše zase od začátku, nebo pokud to bude dost brzo, tak až za několik let všech 6 dílů znova.
Musím říct, že tuhle ságu jsem objevila nedávno a hned jedním dechem jsem jí přečetla, nešlo to jinak. Rozhodně se celá sága neřadí k jednoduchým kouskům na čtení, ale právě v tom je to kouzlo. Neskutečně obdivuji autorku, že dokáže psát tolik neuvěřitelných slov a hlavně, že jí vůbec napadnou.
Nemohu se dočkat pokračování, a hlavně co bude s Kamëlë?
Celá série je skutečně skvělá a srovnání s Dunou nebo Nadací je zcela na místě, avšak zrovna Hlasy a hvězdy mně přišly ve srovnání s předchozími díly maličko slabší, ale jinak pořád výborné.
Tuhle sérii mám hodně rád, a možná za to může příliš dlouhé čekání a těšení se na pátý díl, že mi "Hlasy a hvězdy" přišli poněkud rozvláčné a nezáživné. Čekal jsem trochu akčnější četbu.
Naprosto úžasná kniha! Je mi jen líto, že už jsem ji dočetla :) Děkuji autorce za hluboký zážitek, za nevšední téma, originální děj, se kterým jsem se ještě nesetkala a děkuji jí, že mě ušetřila hlavního hrdiny alá vysloužilý voják, co naprosto omylem všechno hladce zmákne :D
Super a ještě jednou super. Sice jsem kvůli čekání na tenhle díl málem zešedivěl, jak dlouho to trvalo, ale čekat se vyplatilo. Paní Kadlečková se nakonec rozhodla původně poslední díl rozšířit, takže úplné rozuzlení příběhu Lukase a Aš-šáda neznáme, na to si budeme muset počkat v šestém díle (a co se asi stane s Kämele?). A pevně doufám, že vyjde co nejdříve. I tak už víme více o pozadí událostí, začíná se to všechno nějak hýbat a dostává nějaký tvar.
(SPOILER) Právě dočteno, myslím že na další knížku už bude čekání nesnesitelné, myslel jsem že Hlasy a hvězdy jsou posledním dílem Mycelia, ale ono ne... Každopádně skvělá knížka, užil jsem si ji a myslím že tak za měsíc si ji dám znova. A tak jsem v podstatě rád že série nekončí, sice se spousty věcí vyjasnilo, ale taky spoustu vyvstalo, a co Caméle?
Mám přečteno a musím říct, že jsem nadšen. Možná je to dlouhým čekáním :-), ale v tuhle chvíli bych Hlasy a hvězdy prohlásil za nejlepší knihu dosavadní pětice. Je to propracované, komplexní, přitom to má spád. Pátý díl odpovídá na řadu otázek z předchozích dílů a současně nechává prostor pro další vývoj.
Velká poklona autorce, tohle je skutečně světová třída.
Štítky knihy
vesmír telepatie politika mimozemské civilizace náboženský fanatismus Země (planeta) psychotronika, parapsychologie kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
Už se nám to pěkně rozmotává a začíná dávat ucelený obraz. Musím říct, že koncentrace odhalených point na knihu je v této zdaleka nejvyšší. Až se mi z toho zatočila hlava. Jak to všechno dává smysl. Jak je to celé promakané. Skvěle napsané. Úžasně vymyšlené, atd.
Nemůžu se dočkat, jak to bude pokračovat dál.
Některým vadí příliš podrobný rozbor psychologie postav na úkor spádu vypravování. Mně tedy ne, já si vychutnával každé slovo a právě ta propracovanost postav je jednou z věcí, která mě na příběhu nejvíce baví.