Myší díra
Simona Votyová
Axelovi je osm. Koktá, nesmí slavit Vánoce a má starý mobil. Taky mu umřel táta a máma se utápí věčně v depresi. Dědek plesnivej je jeho soused, kterému bude nejspíš už sto. Nikdo ho nemá rád. Ztrácí se ve starých pomatených vzpomínkách, v osamělosti a stále miluje Štěpánku. Jolana bydlí pod ním, táhne jí na padesát, nesnáší děti a chystá se na post prezidentky firmy. Ve stejném domě žije i pětadvacetiletý Cyril posedlý čistotou a sexem na záchodcích v baru. A pak je tu ještě někdo, kdo o nich ví naprosto všechno. V jednu chvíli se životy všech protnou. Vyplují na povrch nečekané touhy, skrytá tajemství, někdy pěkně smradlavá, a také myšlenky zastrčené uvnitř každého z nich. A život může nabrat zase druhý dech.... celý text
Přidat komentář


Mně se kniha líbila, byť byl příběh, teda spíš osudy jednotlivých lidí ze stejného domu, jednoduché. Jednoduché, ale velmi často i smutné. Kniha není ničím jiným než poukázáním na to, že jsou okolo nás lidi, kteří jsou buď sami nebo ze svého osudu často nemocní, a my si toho nevšímáme. No a v této knize osudy všech lidí překvapivě propojí jedna myška.


Nádherná, smutno-krásná kniha. Niektoré veci mozno nedávají zmysel, ale nie je kniha miestom fantázie?
Mne sa to veľmi páčilo. A tým ako sa príbehy postupne prepajali, mi to výrazně připomínalo Babička pozdravuje a omlouvá sa.

Nebudu hodnotit hvězdičkami, neboť jsem nedočetla. Po dlouhé době nedočtena kniha. Jdu proti proudu, není to můj šálek kávy, připadalo mi to takové chaotické,nezačetla jsem se. Na mě asi moc jednoduchá kniha.


Jedna malá myška sleduje osudy několika obyvatel bytového domu. A jsou to hodně smutné osudy. A ti, kteří se původně v lepším případě lhostejně míjeli a v tom druhém na sebe byli vysazení, jsou shodou okolností svedeni dohromady a začnou se o sebe vzájemně zajímat a starat. A tak jeden druhému pomáhají k uzdravení svých duší..... Dojemné, k zamyšlení, moc hezky napsané.


Myší díra byla milým překvapením.
Příběh několika odlišných lidí, kteří bydlí ve stejném domě a každý z nich se aktuálně s něčím v životě vyrovnává… Pak ale přijde něco, díky čemu se jejich osudy protnou…
Kniha se skvěle četla a moc mě bavily postavy, které byly skvěle popsány a působily neuvěřitelně reálně. Autorka se nebála ani těžších témat, které zvládla na jedničku a příběh se mě dotknul.
Jediná výtka - mohlo to být delší.


Jedním slovem, nádhera. Je tam vše. Něha, smutek, láska, radost, směs všech emocí. Strašně moc se mi kniha líbila. Doporučuji k přečtení.


"Debil může bejt asi každej."
"Znáš nějakýho debila?"
"Máme jich ve škole plno."
"Ve školce máme taky plno debilů. Možná je na světě víc debilů, než nedebilů."
Axel nad tím chvilku přemýšlel.
"Asi jo, ale oni nevědí, že jsou debilové. To vědí jenom ostatní. Oni si myslí, že jsou normální. A někdy si o někom myslíš, že je debil, ale on má třeba důvod chovat se debilně. Nebo si aspoň myslí, že důvod má. A taky ostatním může někdo připadat jako debil, ale tobě ne, protože ho máš rád. A možná je taky někdo radši debil než normální," rozumoval Axel. Holčička zaklonila hlavu a zavýskala smíchem.
"A nebo je někdo jenom srandovní."
Podobných životních mouder je v knize ukryto daleko víc. Tento úryvek však dokonale vystihuje podstatu celého vyprávění. Všichni obyvatelé tohoto domu vám můžou připadat hodně divní, postupně se ale dozvídáte, že každý z těch lidiček má svůj důvod divně se chovat.
Po Provařené a Chci tě mít ve skříni další pětihvězdičková kniha od této autorky. Tentokrát trochu jiný styl vyprávění, ale přesto opět výborně vykreslený příběh lidí, kteří mohou bydlet nedaleko nás, jen o nich zatím nevíme.


Tenká knížka plná emocí. Oceňuji nápad autorky propojit osudy z pohledu malé myšky. A to že to nebyla úplná tragédie ,ale místy i komedie.


Vůbec jsem netušila, co mám čekat. Autorku neznám, ale zaujal mne popis a anotace. Chvilku mi trvalo si na autorčin styl zvyknout, ale když jsem pochopila, že to má více rovin pochopení, otevřelo se mi obrovské okno. Příběh je tragikomický, moc smutný a čtenář má možnost se seznámit s různými druhy psychických poruch. A jedna věta, která mi při čtení vytanula na mysl, mi jen tak z hlavy nezmizí - Nikdy není pozdě na to, napravit své chyby. Brzy se asi poohlédnu i po dalších knihách autorky, když jsem její styl vyjadřování už poznala, třeba budou další knihy zajímavější.


První knížka od této autorky:o)
Mě se knížka moc líbila.Líbilo se mi propojení mezi všemi lidmi z domu.....nejvíc mě zasáhl 8-letý Axel....a trochu mě vytáčela Jolana,ale ta za to nemohla. :o)Knížka se čte pěkně a svižně.....Odpočinkové čtení,doporučuji.


Nenechte se zmást dětskou obálkou, Myší díra vypráví příběh, který vás chytí za srdce. Kniha je protkána hned několika příběhy různých lidí, a ačkoliv každý z nich žije svůj vlastní život a řeší své vlastní problémy, tak se jejich osudy vzájemně prolínají. Já jsem přilnula ke všem postavám, ale nejvíce mě zajímal život Axela. Vždycky je mi líto dětí, se kterýma se život zrovna nemazlil. Je to prostě knížka nabitá emocemi, kterou určitě můžu doporučit. Vytkla bych jen jednu věc a to vypravěčku příběhu, která mi tam prostě nesedla, ale je to věc názoru. Moje druhá kniha od Simony Votyové a říkám si, jak je možný, že jsem o této autorce předtím neslyšela.


Věděla jsem, že je to malinká kniha plná bolesti, smutku a hromady emocí. Věděla jsem to, ale netušila jsem, že se u knihy rozčílím takovým způsobem, že budu mít hned po 1. kapitole strach, co ještě přijde. Nakonec jsem usoudila, že jsem to „nasrání“ přehnala, že jednání jedné z hlavních postav bylo oprávněné. A co se stalo? Proč jsem cítila vztek? O tom si budete muset přečíst sami.
Axel, dědek plesnivej, Jolana a Cyril, to jsou hlavní postavy. Sousedé, cituji @magda_cte, z „domu zlomených duší“. Každý z nich dostal do vínku od Boha nelehký a především nehezký osud. Axelovi je osm a jeho máma trpí těžkou depresí. Dědek plesnivej se ztrácí v osamělosti a pomatených vzpomínkách. Jolaně bude brzy padesát a nesnáší děti. A Cyril je posedlý čistotou a bez sava by nepřežil. Jednou se všechny tyto těžkosti obyvatel z domu zlomených duší spojí…
…uff, silný příběh. Mám pocit, že všichni potřebovali zachránit a hlavně obejmout, fakt všichni, bez výjimky. Stejně tak i my, čtenáři. Po dočtení si totiž uvědomíte, že nežijete tak špatné životy.
Silný a přitom útlý příběh. Bude vás bolet srdce víc, než u leckterých thrillerů. A pokud si to srdce chcete vědomě ničit jako já, rozhodně si přečtěte Myší díru. Nebudete ani trošku litovat :)
„Jenže když něco chcete nebo si myslíte, že je to tak správné, případně, že s tím či oním stejně nic nenaděláte, najednou se stane něco nečekaného, co obrátí vzhůru nohama veškerá vaše očekávání.“ Amen!


První setkání s autorkou a docela příjemné překvapení. Knihy o vztazích běžně nečtu, ale anotace se mi zdála zajímavá, tak jsem do toho šla. Místy byla kniha docela vtipná a to mě potěšilo. Čtení šlo lehce a nenudila jsem se.


Zdálo by se, že v anotaci je o hrdinech krátkého ale velmi silného příběhu řečeno vše. Omyl. To podstatné se čtenář dozví až uvnitř knihy. Smutek, šikana, obsedantně-kompulzivní porucha, kariérismus, demence a se vším související osamělost. Pořádná dávka deprese. Ale je tu záhadná myš, která vše vidí, slyší, komentuje, trochu odlehčuje a také má své velké přání: vrátit se. Stačí však, aby se člověk na potemnělé chodbě setkal s člověkem, či s myší, a osudy obyvatel jednoho činžáku se dají jiným směrem.
Oceňuji autorčin nápad s myší – průvodcem. Je to zajímavý způsob, jak odlehčit vážné téma.


(SPOILER)
Tohle bylo zklamání. Na knihu jsem se těšila, protože jsem četla mnoho pochvalných recenzí, ale bohužel... Přišlo mi to jako nějaký narychlo upletený mišmaš všech témat, které otřásají sítěmi, ale bez větší hloubky. Prostě jen "bum problém, bum další, bum, bum bum" a konec. A někde mezi tím atorčiné moralizování čtenáře. "Jsi překvapený, že je černoch?" Podsouvání předsudků mi vážně hnulo žlučí, protože bych je neměla, ale lépe bych si postavu zařadila. A možná by mi to došlo i dříve, kdyby autorka nějakými náznaky chování okolí napověděla. Což se neděje a nakonec další "bum" v poslední třetině knihy. Působí to na mě, jako by se ke konci rozhodla, že tam toho má málo, tak tam vrazí ještě tohle.
Hvězdičku navíc dávám za originální uchopení pohledem myši, ačkoliv místy stojí dost na vodě a chvílemi je to takové nelogické a navíc.


Vyprávění příběhů z jednoho domu, myškou Krásně napsané, smutné, na zamyšlení. Příjemně překvapená jsem byla. Dlouho jsem nebyla z knížky takhke nadšená.
Autorovy další knížky
2019 | ![]() |
2021 | ![]() |
2023 | ![]() |
2017 | ![]() |
2015 | ![]() |
Já myslela, že to bude kniha pro děti a ejhle! Toto je překvapení roku pro mě, krásná kniha, výborné příběhy, zvláštně, ale hezky napsáno.