Myšlení vnějšku

10.06.2023

Achjo. foucault je pro mě opravdu zklamání číst, opět. sbírka jeho spisů, zahrnující více než tři desetiletí, je snůškou polovičatejch myšlenek, obskurních odkazů a zmatený prózy.

člověk si nemůže pomoct, ale spíš si klade otázku, zda se Foucault nesnažil ohromit svý kolegy akademiky svou erudicí, než aby svý myšlenky sdělil širšímu publiku. občas mi mi přijde, jako by se záměrně snažil zamlžit význam.

foucault je především analytik. analyzuje a popisuje problém. nenabízí řešení, chce po čtenáři, aby si řekl?: aha, svině. v tomhle je nedotknutelnej, ale jeho případně navrhovaný alternativy jsou vágní a utopický (vězení, psychiatrie atd.)

Foucaultova posedlost mocí a diskurzem navíc vede k tomu, že ignoruje další důležitý faktory, jako je ekonomika a třídní boj.

prostě, Dits et écrits 1954-1988 je frustrující. foucaultovo myšlenky byly možná ve svý době převratný, ale nezestárly. Jeho psaní je příliš esoterický a jeho analýzy příliš úzký na to, aby byly užitečný pro kohokoli mimo úzkej okruh akademiků.
3/5, ale jen proto, že se dnes cítím dobročinnej. taky je možnost, že jsem dumb.