Ostravská mystéria
Marek Skřipský
Po Velké válce je Ostravsko divoký region. Uhelná pokladnice mladé republiky i průmyslové srdce, kde se buduje div ne ze dne na den. Legionář Vácha po návratu z ruského tažení prolévá hrdlem hektolitry alkoholu, aby zahnal staré běsy. A kdyby chlast nestačil, raději neodkládá nabitou pistoli. Dcera četníka Sikory se nudí jako účetní a ve volném čase prohání silné závodní mašiny a hrabe se tatíkovi v soukromém tajném archivu. A farář Bronský by své představené jistě nepotěšil, kdyby viděli, jakou má doma knihovničku plnou okultních svazků. Když se ti tři setkají, vznikne trojice "paranormálních vyšetřovatelů" stejně barvitá jako samo Ostravsko. Stačí jim dát první případ; hned kolem nich sviští kulky a zní temná prokletí...... celý text
Přidat komentář
Opět musím pochválit mysteriózní příběh, stejně jako předchozí kniha Ostravský páter..mne nadchla, prostě si užijte zvláštní jevy, někdy je vše neuvěřitelně uvěřitelné...pokud je v prodeji audio určitě si cd pořídím
Čital som to v obrátenom poradí, a musím priznať že som sa bavil viac ako pri dvojke. Ako relax na leto v podobe audio to môžem plne odporučiť.
Pro Ostraváka, a zvlášť rodilého, je to skoro jako povinná četba. Mystériózní příběhy stříknuté detektivkou jsou perfektním odpočinkovým čtením. A jako audiokniha je to skvěle namluveno.
Jako audioknize jí nelze nic vytknout, namluveno je to tak skvěle, že ač Brňák začínal jsem z poslouchání chytat Ostravský přízvuk. Na začátku jsem byl trochu zklamaný, protože z popisku jsem čekal spíše něco komediálního ála Kulhánek. Překvapivě autor se inspiroval trochu jinde (minimálně v jedné povídce nepopiratelně u Lovecrafta) a soubor volně navazujících povídek je celkem příjemné seriózně napsané fantasy. Jednotlivé povídky nejsou nijak zvlášť strhující, temné ani akční, nejvýstižněji bych je označil jako oddechové fantasy detektivky.
Za mě naprosto excelentní záležitost, ke které se vždy po nějaké době vracím a né jen proto, že jsem rodilý ostravák. Zvláště geniálně je to namluveno jako audiokniha a mohu jen doporučit.
Kniha povídek svázaná trojlístkem vyšetřovatelů paranormálních jevů a tajemných tvorů. Veterán z legií, dcera četníka a farář. Co povídka to případ. Děj zasazen do časů první republiky odehrávající se v Ostravě a okolí. Příjemná oddechovka v zajímavých kulisách.
Knize nedávám hodnocení, protože jsem jí nedočetl, ale teda za mě...hodně "odpočinková" věc. Velmi prvoplánový styl, něco jako Scooby-Doo. To by mi asi tak nevadilo, kdyby na to nebyl napasovaný pokus o serióznost v podobě alkoholismu a post-traumatického stresu hlavní postavy, které zase působí velmi vážně. Otravná slečna, která vždycky všem ukáže a farář v roli Van Helsinga. K tomu ty popisy zbraní...nevím. Na mě to nefungovalo.
Zábavný originální koktejl, v němž autor smíchal paletu fantastických či mýtických bytostí, prvorepublikové "četnické humoresky" a "region razovity".
Velmi nápadité a i jazykově zajímavé, protože autor dílko špikuje i lokálním nebo archaickým výrazivem.
Audio mi bohužel tentokrát naprosto nesedlo (nepochopitelně těžkotonážní s absencí nadsázky kterou v sobě knížka vydatně má) - a raději jsem tedy dočetla klasicky.
Čo sa stane keď sa dajú dokopy učiteľ, farár a účtovníčka? No predsa Ostravská mystéria. Trojica v súbore poviedok zasadených do začiatku prvorepublikového Československa vyšetruje mysteriózne prípady. Postavy sú dobre rozpracované, s príbehom je to už trochu horšie, niektoré poviedky sú ľahko predvídateľné, chýba trochu moment prekvapenia a napätia. Začiatky ČSR, četníctva a legionári vždy dávajú veľký potenciál na dobrý román, resp. poviedky. Počin autora hodnotím kladne a k plnému počtu hviezd chýbalo len trochu viac napätia.
Zajímavé mysteriózní příběhy s příjemnou atmosférou a dlouhým seznamem historických a technických chyb.
Povídky jsou poměrně jednoduché, místy až naivní, ale nemohu jim upřít příjemně temnou atmosféru. Bohužel také obsahují spoustu historických chyb (organizovaní nacisté hned po první světové válce, navíc v Ostravě?), stejně jako technických nesmyslů (cyklostyl není kopírka, tak to prostě nefunguje). Ve výsledku tak vše působí trochu lacině a odbytě, zvlášť pokud se autor prezentuje jako historik. Asi nejvíc však bije do očí, že se v textu neustále zaměňuje hermetika (tajné nauky) za hermeneutiku (výklad textů, respektive práce s prameny). Rovněž je očividné, že autor má rád zbraně a jejich popisem nešetří, což také neocením, a aby byl výčet úplný, amazonka Hanička je místy trochu otravná. Ale abych jen nehanil, kromě výše uvedeného jsou ty příběhy celkem dobré a čtení mě bavilo.
Abych to shrnul, celkově jsou to příjemné oddechovky a hezky se to četlo (poslouchalo), jen je škoda těch odbytých reálií. Za poměrně originální námět a atmosféru však dávám 4 hvězdy.
Mysteriózní příběh z prostředí první republiky. Dobře to zní, co? A taky to tak dobře i vypadá.
Záměrně totiž píšu mysteriózní a ne vysloveně fantasy. Ono to tak zřejmé totiž na první pohled úplně není. Ostravská mystéria jsou sérií povídek (nebo chcete-li plus mínus 80 stránkových novel), které se časově prolínají a hned z kraje Vás seznámí s hlavními postavami, které si s radostí oblíbíte. Byť jsou tak trošku ploché.
Autor ale, evidentně historik, krásně pracuje s prostředím prvorepublikové Ostravy a Ostravska obecně. Takže i když jsem v prostředí nikdy nebyl, byla radost o něm číst a postupně se dozvídat maličkosti, které pro tamní obyvatelé tehdejší doby měly patřičný význam. A to ani nemluvě o autorově oblibě ke zbraním, což tu čtenář v mnoha příbězích pozná tak, že se v nich po dočtení vyzná tak důkladně, jako kdyby je sám studoval.
A to jsem ještě nezačal ani mluvit o samotných příbězích, které, jak jsem tak zpozoroval, mají pokaždé nějaký reálný základ a pak už to je jenom o tom, jakou představivost samotný autor má. A osobně říkám, že představivost má velikou, protože příběh za příběhem mě neskutečně bavil a pokaždé jsem čekal, s čím dalším přijde.
Těším se na pokračování...:-)
Takové milé příjemné pohádky s trochou historie. Dobro vždycky zvítězí. Jediné co mi vadilo, byl formát knihy. Mám brožované vydání, a jak je hodně silné, tak se mi za půlkou hůř četlo. Za mě příjemná oddychová knížka.
Poslouchal jsem jako audioknihu a musím říct, že jsem byl značně překvapen.
Mám rád meziválečné období sám vlastním dvě motorky z té doby a ani jedna není Wanderer což Sikorce trochu závidím.
Tady se možná mohlo s legionářské historie hlavního hrdiny vytěžit trochu víc. Mohl mít se záhadami zkušenosti už z fronty, ale i tak se mi pojetí příběhu opravdu líbilo. Stejně tak i z minulosti otce Bronského.
Původně jsem myslel, že kniha bude vyloženě povídková a ty na sebe budou navazovat možná jen okrajově. O to překvapenější jsem byl, když jsem dostal souvislý příběh, kde rozdělení na povídky je spíše jen jako dělení po kapitolách.
A bych pravdu řekl, od začátku jsem tušil, že to mezi hrdiny dopadne, tak jak to dopadlo a že Viky ostrouhá.
Co se zpracování týká, líbilo se mi využití dobové i lokální mluvy. Na druhou stranu tu bylo spoustu slov, která mi do tohoto období úplně napasují. Stejně tak chování některých charakterů, obzvláště ženy mi přišli vzhledem k obě dost zpustlé.
Zdaleka jsem neobjevil tolik historických a faktických nesmyslů jako Waul, ale i tak mi hodně vadily. Co mi vadilo snad ještě víc, byl půlstránkový popis každé pistole či revolveru, který některá postava vzala do ruky. A pak různé drobnosti, jako že se pořád řešilo jaké přesně pivo, panáky a jídlo si kdo dal. Nicméně za mě zajímavá atmosféra, ne úplně tradiční fantasy doba a prostředí a poměrně čtivý a místy napínavý příběh. Bohužel po chvíli se povídky tak nějak začaly opakovat a byly trochu na jedno brdo. I tak na průměrné hodnocení to stačilo.
Předem upozorňuji na perfektní komentář kolegy Waula, se kterým se naprosto stotožňuji... tedy pozor, kdo je staršího data narození a má alespoň obecný přehled bude trochu trpět (zajišťování a odjišťování revolveru - to je už klasika, hermeneutika - ach jo..., ocyklostylování... technicky nerealizovatelné apod.)... jinak docela příjemně dobové a takové spíše pro starší děti a mládež (není sex a krve také moc ne)... příjemná oddychovka. A poslechovou verzi jako audioknihu mohu vřele doporučit, velmi příjemný hlas, hezky se to poslouchá.
K jisté naivnosti, prvoplánovitosti, občas pochybným pointám a vůbec literární úrovni povídek se už dostatečně vyjádřili někteří přede mnou, mě se ale v jádru líbily, oceňuji originální nápady, určitou péči (částečnou) o dobové reálie, přesto ALE:
Hermeneutika (nauka o chápání a výkladu textu) rozhodně NENÍ totéž, co hermetika ("uzavřené", skryté okultní vědění), kterou měl autor na mysli! A chudák hermetik Pierre de Lasenic (z 2. povídky) by z označení za "hermeneutika" nejspíše dostal psotník...
Stejně tak cyklostyl NEBYL přístroj kopírovací, ale jen rozmnožovací, což je rozdíl! Tzn. "objemný svazek" (z 6. povídky) by zpravodajci museli na stroji přepsat na cyklostylovou (ormigovou) blánu, což věřím že by zabralo týden, vždyť by si jej klidně už mohli jen ofotografovat! Ovšem katastrální mapa (1. povídka) by se musela na blánu ručně překreslit (!?), zvláště pochybné je to u "kopie" ručně psaného nactiutrhačného dopisu (!) jinde, ta by se taky musela ručně na blánu "vyrýt", a navíc by uzavřená písmenka dělala jen fleky! Prostě cyklostyl z principu fotokopie NEUMĚL, nejde ani novotvar "ocyklostylovat" (jako okopírovat, oxeroxovat), leda tak šlo něco nacyklostylovat, či vycyklostylovat!
Bohužel by se takto dalo pokračovat - třeba s vyloženými anachronismy: Občanské legitimace byly od r. 1919 pouze dobrovolné, povinné byly až "Kennkarty" zavedené okupanty r. 1939 - sotva by s požadavkem na prokázání se jí četník (v 8. povídce) na někoho jen tak vybafl, chtěl to snad někdo na někom např. v "Hříšných lidech"? Německá strana DAP jakožto předchůdkyně NSDAP (resp. DNSAP) byla založena AŽ v lednu 1919, takže sotva mohl být Gottfried Feder (jehož angažmá ve společnosti Thule je ostatně zpochybňováno, ale budiž) jejím předválečným (!) členem, jak čte v 1. povídce Hanka z jeho spisu. Ostatně, přestože např. "psychologie" agentů OGPU je v 7. povídce docela dobře podaná, Feder je prostě automaticky "zlej nácek" (což jistě byl), bez jakékoliv psychologické motivace - i používání termínu nacista je tehdy ještě trochu anachronismem, ale "hakenkreuzler" už ano! V roce 1924 (5. povídka) taky třeba samozřejmě NEEXISTOVALA žádná osobní letecká doprava (ani s mezipřistáními) z Evropy do Ameriky (1. přelet Atlantiku 1919, Lindberg z New Yorku do Paříže AŽ 1927!), atd... Suplent Vácha si jistě vydělal sotva jako nějaký "brigoš", ale brigáda je (v tomto smyslu) až rusismem přejatým v 50. letech, před válkou jistě nárazové a sezónní práce byly, brigádníci se tehdy pracovníkům ale jistě ještě neříkalo!
Nebo dále pokračovat s podivnostmi: Legionář Vácha si za celou válku a službu v legiích podržel "trofejní" rakouskou oficírskou pistoli Steyer? Přestože jakožto již předválečný gymnasiální suplent byl jistě "jednoroční dobrovolník", tudíž v C. a K. armádě jistě v hodnosti aspoň kadeta či fähnricha, takže na ní měl nárok - to ho Rusáci při jeho zajetí (či přeběhnutí) neodzbrojili??? To jsou arci jen (i občas příliš moderní jazyk postav, jen některých - ?) spíše diskutabilní pochybnosti, jen poněkud přitažené za vlasy (i např. aktivity hakenkreuzlerů a spol. Thule v Ostravě UŽ v r. 1920?) a dají se (i snad až příliš militární zkušenosti feldkuráta Bronského za I. světové - BTW sotva byla italská fronta "klidnější" než srbská) s přimhouřením očí akceptovat. Snad i podobné další - Hanka by sotva měla už r. 1920 nějakou trampskou průpravu, když tehdy u nás trampské hnutí teprve bylo sotva v zárodku, některé legionářské a bělogvardějské reálie jsou trochu sporné (žádná jednotná "Bílá garda" jako ucelené hnutí neexistovala, což je ovšem rozšířený omyl - a název města Perm je mimochodem v ruštině femininum, je to TA Perm!)... Ale to jen namátkou, našlo by se bohužel více a dále... Ono by se třeba dalo i polemizovat o starořeckém textu (3. povídka) čteném nesmrtelným antikvářem/autorem - z čeho? Sotva by se v orig. dochoval (Řekové psali na svitky z dováženého papyru, který krom extrémního egyptského sucha podlehl zkáze), byl-li v "ošuntělém spise", šlo nepochybně o nějaký středověký/renesanční klášterní opis, ale ten by byl jistě v latině, či překladu! A co třeba "někdejší islandské pohanské háje", když od tama museli Vikingové podnikat už tehdy cesty např. i do Vínlandu skrzevá dříví na lodě - na rozdíl od ostatní Skandinávie, tam nikdy moc lesů fakt nebylo!
Nicméně zrovna péči o ty legionářské reálie oceňuji, stejně tak evidentní pozornost věnovanou zbraním (náhodou se v nich taky vyznám), ostravskému dialektu a dobovým souvislostem (vč. politických), ale i třeba němčině (kulhá jen "Nachrichtliche", to je ve výrazu bohemismus, byla by to zkrátka Nachrichten-Zentralstelle), stejně jako chvályhodně nejen dobovému pivu (a vůbec alkoholu), ale i třeba záslužně dobovým cigaretám a kuřivu!
Jen je ŠKODA, že autor s touto péčí o dobové zakotvení příběhů (které dokonce doprovodil historickými poznámkami!) nevěnoval stejnou pozornost i dalším obecným reáliím - tristní je, že bohužel k ověření stačí i pouhá Wikipedie! Samozřejmě respektuji autorskou licenci (zvláště, pokud ji autor v poznámkách někdy i přiznává), ale jen v určitých mezích, jinak by autor spánembohem mohl psát nějaké fantasy alternativnosti, nikoliv ale v historických reáliích!
Pokud někdo píše OKULTNÍ detektivku (či, chceme-li, urban fantasy) a plete si přitom hermeneutiku s hermetikou (!), to už mě tedy kurde fakt docela naštvalo a působí dojmem až trapné ostudy... Až mě to holt odrazuje od četby jeho dalších "historických" detektivek, i když jsem měl původně zájem, ale bůhví, na co bych ještě narazil...
Co mě vysloveně ZARÁŽÍ, je že autor ve vláknu o jiné jeho knize hrdě uvádí, že vystudoval mj. historii - to se tedy nedalo (s nějakým předpokládaným aspoň rámcovým přehledem) vyvarovat podobných triviálních nesmyslů??? Bohužel se obávám, že podobná "polovičatost" je jaksi typickým syndromem dnešní doby....
Ale nechci bejt zlej, tak nicméně aspoň tři hvězdičky (s úctou přeci jen k úsilí o "dobovost" a za Lovecraftovské narážky) za evidentní snahu...
Za mne špica. Milé, svižné a dobře čtivé s atmosférou. Už mi tady leží Strážník z Nového Světa, tak čerstvá novota tohoto autora, že jsem se o ni musel přetahovat s tiskařem, který ji nechtěl pustit. Teď si ale dám debut Lary Dearmanové Ďáblův Spár. Mělo by se jednat o mysterikrimi z městečka na ostrově v moři. Tak uvidíme co z toho vyjukne.
Předně musím říct, že mě zaujala hlavně anotace a název, jakožto rodilý Ostravak a milovník fantasy jsem nemohl odolat. Musím říct, že kniha se mi četla od začátku dobře a moc se mi líbila atmosféra celé knihy jakožto i vedlejších dějových linek (rozmach a vývoj Ostravy, psychologický a morální vývoj postav apod.). Je však škoda, že se jedná pouze o soubor jednotlivých povídek, kdyby se příběh odehrával kolem základního motivu nacistického mága Federa a jeho (potažmo říšských) pohnutek s implementací jednotlivých fantasy a detektivních prvků, ocenil bych knihu ještě více (to kdyby třeba chtěl autor z tohoto prostředí napsat ještě další knihu, a tentokrát ucelený příběh, nezlobil bych se). Každopádně za mě povedený počin a knihu mohu doporučit.
Četla jsem ušima a byla jsem naprosto ohromená, jak skvěle příběhy vtáhly a odsejpaly. A že se u nás vyskytuje takovejhle autor světovýho formátu jsem po pravdě netušila. Světovost dávám do souvislosti s tím jak suverénní rukou vezme ingredience: detektivku, fantasy, válečnej dokument, zamíchá křesťanskou vařečkou a uvaří v esoterickým hrnci a podává s komentářema bystrýho psychologa... tyjo... nikdy bych nevěřila, že z toho nebude dort, co vařila kočička s pejskem... naopak!!! Bezvadně to funguje a je to autentický... místopisný údaje jsou naprosto důvěryhodný (Ostravu znam jenom z Colours)...
A historický fakta taky... inspirovalo mě to k tomu o legionářích zjistit trochu víc...
Jenom mě napadá jestli už se rodí nějaký pokračování?
Štítky knihy
Ostrava paranormální jevy česká fantasy první republika, 1918-1938 české povídky strašidelné příběhyČást díla
Bezhlavý rytíř
2019
Hon
2019
Knight-Errant
2019
Pod povrchem země
2019
Potomek
2019
Autorovy další knížky
2019 | Ostravská mystéria |
2015 | Případy inspektora Rádla |
2015 | Nové případy inspektora Rádla: Muž za oponou |
2017 | Vysoké hry inspektora Rádla |
2018 | Válka inspektora Rádla |
Velmi příjemné překvapení mi Marek Skřipský připravil. Byly to de facto takové krimi příběhy říznuté vcelku vydařenou fantasy, v níž se místo mečů používají revolvery a pistole bo Ostrava, ....! Povětšinou jsem se velmi dobře bavil, potěšil mě autorův vztah k československým legiím a vadilo mi vlastně jen to, co je dnes v knihách a filmech povinné. Děj se odehrává ve dvacátých letech minulého století, přesto jsem v něm narazil na neohroženou motorkářku. Já mám ženy rád, nemyslím si, že patří jen k plotně a do ložnice, ale tohle heroizování je pro mě příliš na sílu. Dost mi to narušovalo povedenou prvorepublikovou atmosféru.