Mystika – Podstata a cesta duchovního vědomí
Evelyn Underhill
Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování. Mystika je vynikající studií o lidském duchovním vědomí, jež je nazíráno nejen z pohledu nejhlubšího prožitku a niterných úvah, ale zároveň i konfrontováno s nejrůznějšími filozofickými, psychologickými a náboženskými hledisky.Na pozadí nejosobnějších rozjímání a svědectví takových velkých mystiků jako Mistr Eckhart, sv. Jan od Kříže, sv. Terezie z Avily nebo Džaláluddín Rúmí autorka nabízí jedinečný vhled do mystického světa a díky zohlednění řady perspektiv odkrývá jeho nekonečné rozměry. Mystiku tak nejen nazírá, ale stejně tak i studuje, především stupně mystické cesty, která vede lidskou hledající duši z omezeného života logiky smyslů k nejvyššímu mystickému zážitku — ke sjednocení s Absolutním, Božským, k poznání nadsmyslové Skutečnosti. S mimořádnou naléhavostí nás Evelyn Underhill zve, abychom se pohroužili do sebe sama, objevili své nejvnitřnější já, a vstoupili tak do světa, kde za zavřenýma očima můžeme spatřit Nic a zároveň Vše. * Každý, kdo chce seriózně bádat v oblasti dějin a fenomenologie mystiky, se s touto knihou musí vyrovnat. V záplavě světové literatury o mystice posledních desetiletí se znovu a znovu objevuje toto klasické dílo — monografie britské autorky Evelyn Underhill. Současný zájem o mystiku není jen pouhou povrchní módou. Je to jedno ze „znamení doby", jev, který si zaslouží být reflektován teology, religionisty, filozofy i sociology. Zamyslet se nad příčinami oživeného zájmu o mystiku nutně znamená dotýkat se řady závažných témat, včetně takových, jako je duchovní diagnóza dneška a budoucí podoba náboženství. Na jakou potřebu dnešních lidí mystika odpovídá? Co tento zájem vypovídá o naší době? Prohloubení touhy po niterné a bezprostřední duchovní zkušenosti je fenomén, který se v lidských dějinách opakovaně vynořuje a jistě nějak souvisí s tím, co se odehrává ve společnosti a kultuře, s celkovým duchovním klimatem. Kniha poslouží jak akademickému studiu mystiky jako fenoménu kultury a hlubinných dimenzí lidské psýché, tak těm, kdo v mystice hledají odpověd, jak se přiblížit tajemství, které nikdy nepřestane fascinovat lidská srdce. Prof. PhDr. Dr. Tomáš Halík... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2004 , DybbukOriginální název:
Mysticism. A Study in the Nature and Development of Spiritual Consciousness, 1911
více info...
Přidat komentář
Jsou mystikovy zážitky ve své podstatě pouze stavy vědomí vyvolané buď enormním a dlouhodobým duševním vypětím/duševní chorobou, nebo se jedná o nahlédnutí a pozdější sjednocení s vyšší skutečností (Bohem, Absolutnem, Jedním etc.) kterou jinak vědomí nevnímá a která opravdu existuje?
Podobných stavů lze přece dosáhnout i užíváním psychedelických drog. Nepopsatelné extatické zážitky mimo čas a prostor, pocity sjednocení a zániku ega jsou totožné...
Hlavní argument mystiků, že prostě VÍ ŽE JE TO PRAVDA se nedá brát příliš vážně; to že mám nějaké pocity, přece ještě neznamená, že Bůh opravdu existuje, jedná se o extrémní stavy vědomí, člověk něco cítí, jenže to věru nic nedokazuje.
Člověk nad tím nakonec trochu krčí rameny, no dobře, když má někdo tu potřebu...
Kdo hledá stručné shrnutí knihy, najde je v hesle "Evelyn Underhillová" na české wikipedii (nebo tady na Databázi knih, v autorčině životopisu; tam je zkopírovaná jedna starší verze tohoto hesla).
Přesnější titul by byl "Křesťanská mystika", ale vzhledem k roku vydání budiž, autorka nemohla mysticismus zpracovat z takového nadhledu, jaký můžeme mít díky nespočetným dílům východní mystiky a new age dnes. Dílo je jen lehce okořeněno súfismem a židovskou mystikou, a východní není zastoupena vůbec. Z mého pohledu jde tedy jenom o výřez mystiky, která je díky buddhismu, taoismu a józe daleko bohatší a alespoň pro mne přínosnější, než metoda, jíž křesťanští mystikové a mystičky dosáhli svého kýženého stavu. Osobně jsem zastáncem spíše taoistického a jógínského způsobu práce s vnitřními energiemi a jejich spojení s nebeskou energií proudící shora, než buddhistického a křesťanského přístupu, ale je to samozřejmě věc názoru. Dílo je erudované, ale pro mne, navyklého živému, přesnému, záživnému a často vtipnému pojetí taoismu, bohužel poměrně suchopárné a málo inspirativní. Nemohu jinak, než zájemcům o tuto problematiku doporučit mnohá taoistická díla, leccos z buddhismu, jógy, a zejména neocenitelná díla: Energie transformace (plus dvě novější knihy, které vyšly jenom anglicky) od Bonnie Greenwellové, a Věčná filosofie od Aldouse Huxleyho. Společně s Bhagavadgítou mohou tvořit solidní základ k pochopení problematiky a možná i k pobídnutí na cestu, která určitě stojí za to. V mém vlastním seznamu můžete najít další zajímavé věci. Mysticismus rozhodně není taková pitomost, jako to na první pohled vypadá. Ale to je věc názoru, a já ten váš respektuji.
Štítky knihy
světci mystika spiritualita mystici křesťanská mystika duchovní rozvoj křesťanská spiritualitaAutorovy další knížky
2004 | Mystika – Podstata a cesta duchovního vědomí |
2008 | Podstata mystiky a jiné eseje |
Monumentální svědectví o transcendentním potenciálu lidské přirozenosti. Vzhledem k autorce reflektováno spíše z pohledu křesťanství, nicméně nepotlačující ostatní mystické přístupy (kabala, buddhismus, hinduismus, islám) a kompletující esenci lidské cesty k Absolutnu. Velmi náročné čtení, plné barvitých, symbolických, alegorických a nejednoduchých výpovědí mystiků, které se ovšem odvděčuje velkou inspirací, autenticitou a pokorou. Skvělá je i průběžná konfrontace s psychologií (náboženství), o níž se velmi často opírají fundamentální empirici a racionalisté (byť to je samo o sobě trochu paradoxní). Výborný je i stručný historický přehled mystických osobností v závěru knihy (doporučuji nicméně přečíst po úvodu), který během čtení pomáhá v mnohdy nesnadné orientaci mezi jednotlivými mystiky. Pokud se člověk chce do hlubší míry zabývat mystikou, myslím, že tohle dílo je jedno z těch (ne-li právě to první), po němž by měl v úvodu sáhnout. Není jednoduché, ale pokud se jím prokoušete, bohatě se vám odmění. Podobně jako bossové v Dark Souls.