Na ceste
Jack Kerouac
Kultový román a základný kameň bítnickej literatúry. Kniha, ktorú Jack Kerouac napísal už v roku 1951, ale jej pôvodný, necenzurovaný text nebol v tom čase nikto ochotný uverejniť. Kerouac na knihe pracoval ešte ďalších šesť rokov. Svoj divoký, autentický a spontánny text upravil do všeobecne prijateľnej, no nemenej sugestívnej formy. Román Na ceste spôsobil v Amerike konca päťdesiatych rokov kultúrny výbuch a Jack Kerouac sa stal ikonou novej, spontánnej a odtabuizovanej literatúry.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Artforum (SK)Originální název:
On the Road, 1957
více info...
Přidat komentář
Některý pasáže bych mohla číst pořád dokola, jiné mě trošku obtěžovaly. Kultovní záležitost, ale ne pro každého. Ale ve své době to musela být pecka nejpeckovatější, to bez pochyb.
Já zkrátka nevím, ten styl života by mi nikdy nesedl. Neuznávám alkohol ani drogy ani volný sex a vztahy, takže bylo takřka nemožné se vcítit do Sala nebo Deana. Na druhou stranu - kdo má takovou odvahu, dělat si, co se mu zlíbí, říkat si, co si myslí? Všichni v životě něco hledáme, něčeho chceme dosáhnout, i kdyby to něco bylo vlastně obyčejné nic.
Možná v době, kdy byla vydána byla tato kniha kultovní a převratná. Převratná tím, že nabourala všechny literární postupy psaní a asi i tím představovala svobodu, která je hlavním tématem knihy. A spontálnost. Někde jsem četl, že byla psána i na toaletním papíře, jestli se nepletu. Pro mě škoda, že neskončila tam kam podle mého názoru patří. Pro mě osvobozující pocit, že jsem ji mohl po přečtení odložit.
Četba románu Na Cestě mě ovlivnila v pubertě někdy v mých šestnácti letech. Cestovala jsem s partou dlouhovlasých rebelů napříč Amerikou po rozpáleném asfaltu a s úsměvem jsem přehlížela úzkoprsost Pražanů oné doby..
Je to vzrušující sexy-motor - naplňující, sieralisticky bohatě psané dílo, kde svoboda sálá z každého kroku a ujetého kilometru starého bouráku a kamarádi se vrhají do neznáma, za dobrodružstvím a za přáteli/přítelkyněmi . Mají cíle-ne-cíle, přílišně mnoho neplánují, poznávají nová místa a nechávají si otevírat nekonečné obzory bytí a krajin, například kouzla Kalifornie často ,,v bílém kouři" a oparu básnické fantazie.. Plují ve třpytu slunce v jemných vlasech ,,melírujícím" - se odraženého od horké kapoty auťáku..
Šílenství a vášeň poutníků je žene New Yorkem a kolem Mississippi a dále užívají proudy síly duše na Madison Avenue..
Zastavují v New Jersey, Denveru nebo Hustonu a nebo Tuesonu a Texas je jim domovem, kde potkávají kovboje a sami se jimi stávají.. Ve verších milují chudé, ušmudlané dívky, které něžně charakterizují, jako vzácná umělecká díla malířů a jsou stále s nimi i když je opouštějí a historické obrazy přijímají také s dávkou smutku, stejně jako střípky občas přítomné smrti..
Hledají přátele a předávají si poezii a knihy také na večírcích v Jezových barech, kde se seznamují s vlnícími se holkami v minisukních u Djuboxu.. Dál v tónu Bluesu zpívají lidské příběhy a pro boj za éterickoou extravagancí, křehkostí a nespoutanost je veze dál přez San Francisko skrze telefonické dráty zapadlých vesnic až do opravdového Mexika..
Tam kochají se ryzím půvabem přírody a nových přátel a v Missoule Montaně dál křížem krážem světem objevují v galantnosti poezie více sami sebe..
Tehdy jsem s nimi bloudila městy ČR ve společnosti kamarádek mlaďounkých matek umělkyň a chudých prostitutek ve víru věčného tance, štěstí života a pochopení trpkosti zklamání z chyb a dále s nadějemi pro nové milé žití a dokonalosti skýtajících se pohledů mýma ,,tajuplnýma" očima..
pre mňa nie...musela som sa nútiť, aby som dočítala "dobrodružstvá budižkničemov..." mám radšej príbehy, ktoré sú mi ľudsky blízke a toto bolo úplne mimo mňa, veci, ktoré veľmi nevyznávam (alkohol, drogy, ničnerobenie a mrhanie času, sex bez hraníc...)
V době éry budování amerického snu se mladý rebel pohrdající konvencemi vydává stopem napříč amerikou.
Peníze pro něj nic neznamenají (bodejď jo, když mu babička vžycky nějaké pošle). Na tuto knihu je možné pohlížet jako na příběh o svobodě a nezávislosti a nebo také jako příběh o nezodpovědném nemakačenkovi, kterého musí živit babička. Za mě nic moc
O čem je Na cestě? Je to příběh svobody, neustálého pohybu, čirého šílenství, umění žít…a hlavně je to jedna velká divoká jízda!
Kultovní, co víc k tomu dodat... Inspirace, energie, smršť bláznivých dobrodružství...Z téhle knížky dýchá život na plno, bezohledu na následky...
Zdroj mnoha inspirací, všechny nepřízně osudu se rozplynou, když začnem se Salem cestovat. Jednou si taky projedu USA stopem, fakt!
..pre mňa existujú len blázni, ľudia zbláznení do života, zbláznení do debát, zbláznení do spasenia, dychtiaci, aby mali všetko hneď a naraz, ľudia, ktorí nikdy nezívajú a nehovoria všednosti, ale horia, horia, horia, ako tie prenádherné žlté rímske ohňostroje, rozprskujúce sa tisíckami pavúčích nôh medzi hviezdami a uprostred modro vzbĺknu a všetci vzdychajú: "Ááách!"... Kerouac
(takýto je slovenský preklad:-)
Jojo beatnici byli fajn borci. Sice knížka je to spíše jak nějaký deník, kde je zapsáno "vše co se stalo", ale tím je to zajímavější.
"... jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno - a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle, co se rozprskne a vystřelí tisíce pavoučích noh proti hvězdám, jen namodralá světluška zůstane uprostřed a všichni zdychnou: Jůůů!"
Štítky knihy
drogy zfilmováno americká literatura cestování Beat generation, beatnici alkohol rozhlasové zpracování podle skutečných událostí cesta, roadtrip tuláctví, bosáctví, vagabundážAutorovy další knížky
2005 | Na cestě |
1984 | Mag |
2008 | Dharmoví tuláci |
2005 | Andělé zoufalství |
2009 | A hroši se uvařili ve svých nádržích |
dneska jsem knížku dočetla a ihned se stala jednou z mých nejoblíbenějších, určitě si od Kerouca ještě něco přečtu, líbí se mi jeho styl, jak píše a jak přemýšlí.