Na chalupě s moderním fotrem
Dominik Landsman
Dominik Landsman, autor populárních Deníčků moderního fotra, už nám vysvětlil, že mateřská dovolená není žádná dovolená. Opravdová dovolená je třeba výlet k moři do Bulharska, jak nám to popsala druhá polovina rodičovské páru, Dominikova žena Nataša. Nyní se ke slovu dostává ten nejdůležitější – syn Čeněk. To je totiž jediný člen rodiny, který má na chalupě alespoň trochu času, protože všichni ostatní jsou zaměstnaní hraním golfu, sklízením sousedovy úrody, případně prací s izolepou. A o výsledky svého soustředěného a naprosto objektivního pozorování se s námi neváhá podělit.... celý text
Přidat komentář
Lepší než Dovolená s MF, kterou jsem před lety dočetla a ke knihám autora se už vracet nechtěla. Tahle vypadala dobře a taky, že byla :)
Vyprávění o všem, co se může přihodit na chalupě s trochu praštěnou rodinou. Celý příběh je psaný z pohledu malého kluka- syna autora. Aneb, když je vám sedm let a svět je ještě jednoduchý. Ale ne, když máte dělat, co vám řeknou rodiče.
" za celou historii naši rodiny jsem sice nikdy nic nezměnil, ale jednou ro přijde."
Podle vtipných trapasů, které provádí celá rodina, popisu nejen chalupy, ale i několika věcí, kterých je otec Dominik schopný se zdá, že se to Čeňkovi začíná dařit. Pomalu, ale jistě. Z celé knížky mi připadala nejvtipnější kapitola Pobožná místnost.
Osobní doporučení: knihu není dobré brát do dopravních prostředků( ty pohledy lidi dnes , když jsem se neudržela a vybuchla při čtení stály za to!) a mezi větší skupinu lidí už vůbec ne :)
Slyšeno v podobě audioknihy. Upřímně, kniha mě vůbec nebavila, tak jako předchozí Deníčky, ty byly super a lákalo mě to se ke knihám okamžitě vracet. Tentokrát nikoliv. Zde je kniha vyprávěna z pohledu malého sedmiletého Čeňka a lze vidět, že spousta rádoby vtipných komentářů, jsou zde vloženy přímo na sílu a je to strašně moc okaté a místy až trapné. Jedná se o různé schválně nucené zkomoleniny slov, přebrepty a pod. Při poslechu jsem si říkal, kdy už bude konečně konec. Bylo to dlouhé a vleklé.
Tenktokrát si mě Dominik Landsman nezískal.
Tato kniha mě zabavila na celou polovinu směny, díky za to. Ale píšu zabavila, tak moc mě totiž nebavila. :)
Neříkám, že to je úplně propadák, ale taková typická "Dominikovo trojka", jako u každé knihy.
Úsměvná byla snad každá kapitola, ale že bych se smíchy válela po zemi, nebo měla šílené nutkání to někomu převyprávět, to asi ne. Nejvíc mě asi pobavila kapitola s houbovým kruhem. To bylo vtipný.
Jinak prostě klasika. :)
Po sérii vtipných deníčků a ostatních knih mi tato přišla jako nejhorší. Bohužel tomu nepomohlo ani podání Jana Maxiána, který četl audioknihu. Nejstrašnější přednes, kde jsem se těšila až bude konec. Chvílemi vtipné hlášky, ale bez nějaké kostry příběhu. Škoda.
Před touto knihou jsem četla Karanténu s moderním fotrem, která se mi líbila o trošičku víc. Ale i u této knihy jsem se hodně nasmála.
Některé postavy v knížce mi připomínaly osoby v mé rodině. Hlavně Čeňkův děda, táta táty. To jsem si říkala, jestli pan Landsman neznal mého manžela: stříhání trávy nůžkami, nakrucování se před zrcadlem, pyrotechnické choutky... A "souboje" babiček taky znám...
V současné době v souvislosti s internetovými plky je moderní forma deníkového záznamu. Ta dává právo psát o čemkoliv bez zjevných souvislostí a hlavně bez pevnější stavby příběhu. Autor se formu snaží nahradit sérií vtipných momentů, ovšem bez mučení přiznám, že jsem se moc nepobavil. A nepomohla mi ani postava Čeňka a jeho dětský pohled na svět, spíš mi to přišlo až moc překalkulované.
Maly Cenek (nejdem kvoli hacku na e hladat cesku klavesnicu :), teda, maly Cenek vyrost, a tak nastupuje faza detskeho komentovania sveta dospelych. Na tom sa da zalozit cela nova seria, tak uvidime. Vypocute ako audio, popri inom hobby, prijemne spestrenie. Pribehy z chaluparenia neomrzia. Mudrosti vyslovene drobcom, skomolene dospelacke vyrazy, pokusy o pochopenie toho divneho spravania dospelakov, kde toto skonci? Myslim ze mame zarobene na klon Deniku Adriena Molea :)
PS: Mravcie vojny bavili aj mna ked som bol maly. Poznate tie krabicky cukrikov Tic-Tac? Tak do tych som zbieral mravce a pozoroval ich.
Asi nejslabší z celé série, občas jsem se zasmála, ale už ne tolik jako u předchozích, škoda. Třeba bude další kniha lepší.
Za mě super, opět nezklamalo. Pohled Čeňka byl zajímavý, občas mi těmi úvahami o tom, jak ostatním škodit, připomínal mé potomky :-D
Moc vtipná knížka. Čeňkův pohled je jiný než tatínkův, má jiný humor, líbí se mu jiné věci. Není to tedy srovnatelné s Deníčky, ale stejně moc vtipné. Zajímalo by mne, co by tomu řeklo dítě, kdyby to náhodou přečetlo či si poslechlo jako audioknihu. :_D
Poslouchám jako audioknihu k vaření a docela dost se u toho bavím, knihy jsem nečetla, ale tato na poslech se mi líbí.
Musím říct, že jsem autorova velká fanynka, mám doma všechny Deníčky i oba Adorably, ale toto pro mě bylo velké zklamání. Souhlasím s ostatními v názoru, že je to jeho zatím nejslabší dílo. Nevím, zda tím, že to je psáno pohledem Čeňka, nebo už mu došli nápady, ale knihu jsem četla s přestávkami asi rok :/ Tři hvězdy jen pro to, že je mi Dominikův humor fakt blízký.
Skvělá kniha, hlavně pro chalupáře. Kdo nezažil, asi mu popisované příhody budou připadat trochu nadsazené, kdo chalupaří, ve všem se pozná a bude se řezat smíchy.
Ze všech asi nejslabší, ale i tak se mi líbila. I když u ostatních jsem se smála mnohem víc.
Jako na kazdy denicek od pana Landsmana jsem se tesila, ale bohuzel me knizka zklamala. Nejslabsi ze vsech :) ale verim, ze dalsi bude zase super :)
„Na chalupě mám nejradši, že tam v zimě nejezdíme.“
Jedna z hlášek malého Čeňka (který už umí psát, má o světě jasno a dokáže přeprat slepici), které u mě vyvolaly buď smích, nebo chápavé kývání hlavou. Oba totiž patříme mezi lidi, jejichž víkendy od narození po zletilost určovala chalupa.
Za nás sice nebylo tradicí mít bazén a balit vrstevníky na Minecraft, ani kouzelný svěrák k rozbíjení všeho, ale zase kolem nebyli takoví blázni, jaké má Čeněk. Už jsme s ním byli doma, na chalupě i u moře, a jsem zvědavá, jak to všechno uvidí, až bude starší, a jestli někdy na to vyprávění naváže sám.
Štítky knihy
humor otcovství chalupy a chaty rodiče a děti
Neuvěřitelně trapná kniha. Od Landsmana jsem přečetla už Fotra 1, 2 a 3 a k tomu i Moderní pár a Dovolenou s fotrem. Ale takhle nebetyčnou nudu, jako je tenhle díl, jsem nezažila.
Možná je to tím, že je to psané z pohledu Čeňka? Nevím. Každopádne jsem se hrozně nudila a do čtení se musela nutit. Cca 150 stránkovou knihu bych přečetla za den a půl, tohle mi trvalo 3 dny.
Už nikdy víc, děkuji. Vtipy, co nebyly vtipné a ještě byly tlačené na sílu.
Nechápu, proč tohle autorovi někdo vydal.