Na dvore z hmly a besu
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Druhý diel fantasy série Na dvore z tŕňov a ruží od autorky bestselleru Trón zo skla je ešte temnejší a fantastickejší než prvý. Druhý diel fantasy série Na dvore z tŕňov a ruží od autorky bestselleru Trón zo skla je ešte temnejší a fantastickejší než prvý. Po tom, čo Feyre zachránila krajinu Prythian, si čitatelia mysleli, že zazvonil zvonec a rozprávky je koniec. Feyre sa ocitla v bezpečí, obklopená bohatstvom a luxusom, pripravená na sobáš s milovaným Tamlinom, aby žili šťastne až do smrti. Feyre na rozdiel od svojich sestier nikdy netúžila po osude princeznej z rozprávok. V nočných morách sa vracia k boju s Amaranthou, pri ktorom položila svoj ľudský život, a tým zlomila kliatbu, získala nesmrteľnosť a schopnosti férov. Doteraz nedokáže zabudnúť na hrôzy, čo zažila pri oslobodení Tamlina, ani na zmluvu s Rhysom, lordom Nočného dvora. Prečo sa jej nedarí nadchnúť pre obnovu Jarného dvora? Prečo sa cíti naplnená, iba keď je s Rhysom? Na to nedokáže prísť ani sama. Feyre musí rýchlo spoznať svoje nové nesmrteľné telo a schopnosti, o ktorých dlho ani netušila. Na obzore sa totiž prebúdza prastarý nepriateľ, oveľa nebezpečnejší ako Amarantha, a má na muške svet ľudí aj férov.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
Tohle je bezkonkurenčně nejlepší díl z celé série. Druhý díl Dvoru trnů a růží je jedna z mála knížek, které bych si po dočtení nejradši hnedka přečetla znova. Co si budeme, je to docela bichle, ale díky krásnému stylu psaní autorky, se kniha četla skoro sama.. První díl byl nudný, tolik mě nebavil, ale ve dvojka byla od začátku do konce nabitá akcí a zvraty a neskutečně čtivá. Je zde spoustu nových postav, které budete buďto absolutně nenávidět nebo si je naopak naprosto zamilujete. Feyre, kterou jsem v jedničce moc nemusela, se tady konečně začíná chovat smysluplněji a rozhodně se řadí mezi mé nejoblíbenější knižní hrdinky. A Rhysand? To je snad jedna z těch nejlepších mužských knižních postav, jaké existují a nejde ho nemilovat. A ta romantická linka mezi nimi byla naprosto boží. Jenom mě teda trochu mrzelo, co autorka udělala z Tamlina... V prvním díle jsem ho měla ráda ale tady se choval opravdu příšerně. Už se nemůžu dočkat, až se pustím do dalšího dílu, protože tahle série je prostě skvělá a rozhodně se bude navždy řadit mezi mé srdovky.
5⭐/5⭐ Jedna z vůbec nejlepších knih, co jsem kdy četla. Pokud jste nečetli, rozhodně dejte téhle sérii šanci, protože podle mě nebudete litovat.
(SPOILER)
Na druhý díl jsem se docela těšila, jelikož jak se dalo očekávat, že Rhys, kterého jsem si oblíbila v prvním díle, zde dostane více prostoru. A to jsem ani netušila, že ho dostane tolik. Jeho postavu se podařilo autorce vykreslit opravdu dobře a rozhodně oceňuji, že na čtenáře nevybalila všechna jeho tajemství naráz. Co se ale týče Feyre, tu bych občas trochu propleskla za chování, ale musela jsem si připomínat, že je v knize dost mladá, takže se sem tam něco dalo odpustit.
Velkou proměnou prošel Tamlin, který mi byl z prvního dílu docela sympatický, ale tady se choval jako ehm...no, opravdu hodně majetnicky a s klapkami na očích. Trochu jsem ale doufala, že Lucien v některých chvílích zakročí více. I jeho jsem si totiž v prvním díle oblíbila a nečekala jsem, že bude takto pasivní. Jsem zvědavá na jeho další vývoj.
Co mě ale bavilo, byl Rhysův nejužší kruh, konkrétně bych pak vyzdvihla Amren. Ta je prostě fajn, s ničím se nepáře a moc mě zajímá, co se z ní vlastně vyklube.
Celkově mě kniha dost pohltila, kromě začátku na Jarním dvoře, který byl tak trochu monotónní. Nicméně to byl zřejmě záměr, aby i čtenáři byl Jarní dvůr v čele s Tamlinem otravný. Jsem zvědavá, jak se příběh vyvine, takže jsem si musela po dočtení objednat další dva díly a hned jak mi dorazí, vrhnu se na ně.
Dvůr mlhy a hněvu jsem četla poprvé někdy kolem roku 2017 a strašně se mi líbil a celkově tato série patřila dlouho mezi mé oblíbené. Od těch let se mé nároky na knihy dost změnily, tak jsem se rozhodla, že knihu zkusím znova. Navíc se začalo objevovat i hodně negativních recenzí. No…. Pět hvězdiček to není no.
Sérii jsou vyčítané tři hlavní věci, ke kterým bych se ráda vyjádřila se svým názorem:
1) Nelogičnost děje: Tohle jsem nijak nevnímala už při prvním čtení a ani teď se mě nijak nedotkli. Ano, jsou tam (například chata kam Feyre uprchne), ale mě osobně to nijak nevadilo.
2) Svět/Magický systém/Magie: Tohle tady opravdu hodně pokulhává. Přijde mi, že autorka tam prostě házela to, co se jí zrovna líbilo a vznikl z toho takový překombinovaný mišmaš. I to, že se o něm dozvídáme nárazově a čtenář musí pochopit hodně věcí najednou tomu moc nepomáhá. A já se bez mučení přiznám, že části, kde se toto řešilo jsem přeskakovala, protože mě to nudilo. A navíc, přiznejme si, že nikdo tuhle sérii nečte kvůli propracovanému fantastickému světu, ale kvůli romantice. Je to prostě romantická fantasy, a tak k tomu i přistupuji.
3) Perfektní namakaný vílí válečníci: Tohle je něco, co mě štvalo už v pozdějších dílech Skleněného trůnu (protože jsem se tam v těch vílácích totálně ztrácela) a tady to taky není něco z čeho bych skákala radostí. Například k Azrielovi se ta hromada svalů prostě nehodí. Je to velitel zvědů a stínopěvec. Tam mi prostě víc pasuje menší, míň nápadné tělo. A i k minulosti této postavy by to líp pasovlo.
Například Cassian opravdu má vypadat jako válečník, takže tam s tím problém nemám.
Ale celkově by tam větší diverzita postav nevadila.
Autorka celou sérii píše velmi líbivě a očividně se jí to daří, protože série je velmi populární. Mě ti namakaný okřídlení borci už přestávají bavit.
Co mě ale na knize bavilo hodně byl Rhysandův neužší kruh. Já mám ráda, když v knize máme i jiné postavy než dva hlavní, kteří se do sebe zamilují, a i s těmi dalšími mají přátelský vztah. Tahle šestice mě celou knihou protáhla a ráda jsem se k nim vracela.
Dalo by se říct, že chápu obě strany, jak nadšence, tak hatery. Já ale zůstanu někde uprostřed.
Myslela jsem si, že jsem si k postavám už vytvořila určitý vztah a názor na ně. No ale věci se dějí, je to paráda, moc jim všem fandím i když někomu víc, druhým míň zajímavě se to vyvíjí, líbí se mi pokračování.
Myslím, že každý už u první knihy tušil v jakem duchu se ponese druhy díl. Moc se mi líbilo jakým způsobem nám autorka odkrývala povahu Rhysanda. Ten se taky stal moji nejoblíbenější postavou. Jeho rozhovor s Feyre v horské chatce mě naprosto dostal.
Už po přečtení prvního dílu mi bylo jasné, že druhý díl bude ještě lepší než předchozí. Nemýlila jsem se. Sarah J. Maas nezklamala. Kniha jsem si užívala, byla plná nečekaných zvratů, dobrodružství a odvahy. A samozřejmě nesmím zapomenout na Rhysanda, bez kterého by Dvůr mlhy a hněvu nebyl zdaleka tak poutavý. Co více dodat? Rhysand to prostě zachránil.
(SPOILER)
Je nutné říkat něco jiného, než prostě jen Rhysand? Rhys, Rhys, Rhys. Ten celou knížku táhl na svých křídlech vzhůru, ačkoli mu to Feyřino chování i různé nástrahy dost ztěžovaly. Za pár dní je mi třicet, jsem vdaná a mám děti, a přesto mám chuť se do té knížky vrátit, kopnout Feyre do zadku a nechat si ho pro sebe. A Cassiena a Azriela spolu s ním.
Ale abych jen neopěvovala Rhyse, tak trochu zhodnotím i celý děj. Všichni říkají i píšou, že druhý díl je lepší než první, ale nějak to nedokážu říct také. První díl byl úžasný v tom, že se člověk do toho světa dostával. Líbilo se mi, jak se Feyřina nenávist k vílám mění v lásku, a milovala jsem tu část, kde ji Amarantha věznila a musela plnit ty úkoly. Druhý díl byl víceméně jen čekání na to, až se KONEČNĚ dá dohromady s Rhysem, a člověk u toho musel se zatnutými zuby snášet její chování. Rhyse mi bylo spoustukrát tak líto, že jsem nechápala, jak ji může vůbec ještě chtít. Ale tak holt jsou osudovými partnery, druhy, tak nemá na výběr. Jsem zvědavá na třetí díl.
Tato kniha se mi líbila více než ta první, nejvíc mě chytla od části, kdy se zde objevil Rhysand, kterého zkrátka zbožňuji již od začátku.
Bylo to úchvatné, bylo to zrdcující. Bylo to prostě boží. Za mě lepší než první díl, protože zbožňuju Rhysanda.♥️
Velmi se mi zamlouvá, jak příběh pokračuje a k jakým změnám došlo. Ovšem nemohu se zbavit dojmu, že mi tam "něco" nesedí. Myslím, že to je hlavně Tamlin a jeho chování. Přijde mi, že vůbec nemyslí a chová se jako bezduchý blázen. Ovšem díky tomu jsem si mnohem víc užívala děj s Rhysem.
Feyre mě na začátku trošku štvala, ačkoliv jsem se snažila pochopit její jednání. Potom se ale zlepšila a to její popichování s Rhysem bylo k nakousnutí. Zbožňuji jeho povahu.
Autorku již znám ze Skleněného trůnu a tak tuším, co od ní čekat. Ostatně konec v prvním díle i v tomto druhém, je toho důkazem. Celkově její (ne)čekané zvraty v ději mi mnohdy přivozují infarkt. A to i když je už čekám.
Ovšem tentokrát jsem měla problém s posledními cca 30-40 stránkami. Tušila jsem, jak to dopadne a nechtěla to. Ovšem překonala jsem se a už se vrhám na další díl.
Tento díl mi připadal o dost hezčí a lepší jak první díl - prostě RHYSAND!!!!
Víc k tomu asi ani napsat nemusím, protože to mluví za vše! :)
(SPOILER)
Úžasné, úžasné, úžasné dílo.
Skvěle se to četlo a celý tento díl byl o 89% lepší než první.
Jediné co bych upravila: tak to, že bych někam doprostřed dala kapitolu s Tamlinem, jak začíná snovat plán, aby dostal F. zpět.
Už se těším na 3. díl
Doporučuji
Pane jo, to jsem jediná, která těch 27 % četla 14 dní? Zdlouhavé, vleklé, nudné, pořád popisy jejích stavů, všechno třikrát vysvětlené, abych určitě rozuměla, co chtěla autorka říct. Fakt jsem se snažila, kamarádka slibovala, že se to rozjede, jenže já už mám zkušenost s prvním dílem, takže to vzdávám.
První díl téhle série byl skvělý. Ale druhý díl byl úžasný! Styl psaní autorky byl stejně jako v prvním díle boží, prostředí a fantasy prvky se taky povedly a postavy byly fantastický. Rhysand = dokonalý manžel (vtipný, milý, starostlivý, krásný, prostě perfektní), Feyre = odvážná holka, která se sebou nenechá zametat a je mi neskutečně sympatická, Mor = super ženská, Amren = měla svou osobnost, což se mi moc líbilo, Cassian a Azriel = skvělí chlapi, Tamlin = týpek, kterýho jsem měla ráda v jedničce a teď je z něj zamilovaný šílenec a už ho ráda nemám, Lucien = nic moc. V tomto díle se méně soustředíme na fantasy svět a spíše se věnujeme romantické lince. A nejen Feyre se zamiluje do Rhyse, ale spolu s ní i všechny čtenářky téhle série. A tedy ona romantická linka byla skvělá, jen mi docela vadily ty sexuální scény. Nebylo mi úplně příjemné je číst. Také musím zmínit začátek, na kterém se mi líbilo, jak byly popsané stavy úzkosti Feyre. Byly uvěřitelné a s Feyre jsem soucítila. Já vlastně ani nemám moc co téhle knize vytknout. Až na ty sexuální scény se mi to moc líbilo. Takže za mě je tahle kniha bombastická, jen bych ocenila méně sexu a více napětí a fantasy prvků.
~
10*/10*
Druhá část Dvorů mě bavila snad ještě více než první díl. Čtivost samozřejmě nechyběla a chytlo mě to opět od prvních stránek až do konce. Příběh se četl sám a skvěle gradoval. Rozhodně se u knihy nebudete nudit.
Překvapilo mě, jak se vše otočilo o 180° a ano všichni měli pravdu. Tamlin mě začal štvát a na konci knihy bych ho nejraději hodila z 5. patra a pak pro jistotu ještě jednou. Rhysand si pomalu získával me srdce a zápletka s ním byla ještě lepší.
Feyre mě zklamala, že nechala sebou zametat a neuvědomovala si svou vlastní hodnotu. Nechápu, jak Lucien mohl nechat ji dojit do stavu ve kterém byla a nepostavil se za ní. Vypadá to, že na konci konečně pochopil a bude to ještě zajímavé a velmi se těším na další díl.
⭐ 4,3/5
Štítky knihy
láska magie erotika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Tohle bylo něco! Rozhodně lepší než první díl. Postavy mi mnohem víc sedly a úplně jsem si zamilovala Rhyse, a to jsem si myslela, že už to víc nejde. Na konci jsem si říkala, že je to strašně rychlý a jednoduchý, že přijde zvrat. Taky že přišel. A to pořádnej. Tohle jsem rozhodně nečekala. Za mě paráda. Moc se těším na další díl.