Na dvore z hmly a besu
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Druhý diel fantasy série Na dvore z tŕňov a ruží od autorky bestselleru Trón zo skla je ešte temnejší a fantastickejší než prvý. Druhý diel fantasy série Na dvore z tŕňov a ruží od autorky bestselleru Trón zo skla je ešte temnejší a fantastickejší než prvý. Po tom, čo Feyre zachránila krajinu Prythian, si čitatelia mysleli, že zazvonil zvonec a rozprávky je koniec. Feyre sa ocitla v bezpečí, obklopená bohatstvom a luxusom, pripravená na sobáš s milovaným Tamlinom, aby žili šťastne až do smrti. Feyre na rozdiel od svojich sestier nikdy netúžila po osude princeznej z rozprávok. V nočných morách sa vracia k boju s Amaranthou, pri ktorom položila svoj ľudský život, a tým zlomila kliatbu, získala nesmrteľnosť a schopnosti férov. Doteraz nedokáže zabudnúť na hrôzy, čo zažila pri oslobodení Tamlina, ani na zmluvu s Rhysom, lordom Nočného dvora. Prečo sa jej nedarí nadchnúť pre obnovu Jarného dvora? Prečo sa cíti naplnená, iba keď je s Rhysom? Na to nedokáže prísť ani sama. Feyre musí rýchlo spoznať svoje nové nesmrteľné telo a schopnosti, o ktorých dlho ani netušila. Na obzore sa totiž prebúdza prastarý nepriateľ, oveľa nebezpečnejší ako Amarantha, a má na muške svet ľudí aj férov.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Slovart (SK)Originální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
Tak tohle bylo vážně něco. Po prvním dílu, který mě moc nebavil je dvojka velice příjemné překvapení. Naprosto mě vtáhla a knihu jsem nemohla odložit. Jen my trošku vadily pasáže z červené knihovny (nemuseli tam být až takové detaily), ale jinak naprosto perfektní, napínavá fantasy. Už se nemohu dočkat dalšího dílu.
Moje nejoblíbenější kniha? Rozhodně. Od té doby, co jsem si tuto knížku přečetla poprvé, jsem jí už otevřela nesčetněkrát znovu. Nejvíce mě samozřejmě uchvátil naprosto nečekaný zvrat v romantické zápletce. V prvním díle se mi Tamlin celkem zamlouval, ale když Feyre zamkl ve svém domě, jasně že to celé pokazil. Když ale autorka poodkryla něco z Rhysova charakteru, naprosto jsem s Freyřinou volbou souhlasila. Ten příběh je úžasný a neuvěřitelně propracovaný, pro někoho, kdo má rád romantické příběhy, nespokojí se ale jen s předem jasnou a ohranou zápletkou, má rád napětí, drama a samozřejmě fantasy, je tahle série jako dělaná.
Není to 5 plných hvězdiček, jen takové 4,5, protože nemůžu říct, že by ve mě kniha zanechala do budoucna nějaký dojem. Ale četla se jedna báseň, příběh mě dokázal upoutat díky úžasnému maasovskému stylu a promyšlenosti.
Obdivuji autorky umění hrát si se slovy. Její barvité popisy prostředí a postav mi dokázaly navodit pocit, že jsem se skutečně octla v Prythianu.
Již v prvním díle jsem si zamilovala Rhysanda a nemohla jsem se na něj dočkat. V druhém díle jsem se zamilovala ještě víc.
Ovšem měla bych pár výtek. Knížka měla místy pasáže, které mi přišly zbytečné a nijak neposouvaly děj kupředu. A některé erotické scény už byly, podle mého názoru, přehnané.
Naprosto skvělá kniha. Dlouho mě nic tak nechytilo. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a i přesto, že jsem si jí šetřila jsem jí zvládla přečíst za víkend a stále na svět a vše kolem něj nemůžu přestat myslet. Těším se na třetí díl!
Perfektní, lepší než první díl, strhující a nevypočitatelné. Co mi vadí je věčné párování postav mezi sebou, ale k Sarah Maas to prostě patří a nevyhneme se tomu ani u skleněného trůnu, takže se to dá prekousnout. Ale jinak... Noční dvůr je zatím to nejvíc perfektní místo, které jsem na stránkách knih objevila.
To jsem opravdu jediná, kdo není z knížky naprosto unešený? Ve skutečnosti mi nic na příběhu nepřipadalo výjimečné. U fantasy mi nevadí, když je knížka delší, člověk se pak může do světa hezky ponořit a oblíbit si ho. Ale tady byla ta tloušťka knihy naprosto zbytečná. Těsně před koncem jsem se sebe samé ptala, co se tam vlastně celou dobu dělo. Protože když uvážím, že má kniha téměř sedm set stran, dalo by se říct, že nic moc. Občas jsem se musela do čtení nutit, a to dokonce i téměř před samým koncem. Zatímco v prvním díle se Tamlin choval normálně a logicky, ve druhém z něj autorka pro svoje vlastní účely udělala šíleného maniaka. To není moc profesionální. A když od něj Feyre utekla, téměř si na něj potom nevzpomněla, a když ano, bylo to spíše s odporem. Přitom ho musela milovat opravdu hodně, když pro něj v prvním díle zavraždila nevinné víly. Podle mě všechny události ve druhém díle úplně shodily díl první, který byl postavený na tématu pravé lásky. Hlavní hrdinka mi celkově nepřipadala příliš sympatická. Každou chvíli se naprosto bezdůvodně vztekala nebo litovala. Jako čtenář jsem měla rovněž dojem, že jí nejde ani tak o lásku jako spíš o sexuální uspokojení. Tato série není pro ty, kteří stejně jako já nedočkavě čekají na první polibek mezi hlavními hrdiny – tady se rovnou dočkáte sexu. A ne jen tak ledajakého. Maasová je podle mě přímo přebornicí v dokonale přehnaných erotických scénách. I o intimnostech v knize postavy mluví vulgárně, jako by to snad bylo legrační. Nebylo. Za mě 3 hvězdičky, a to ještě možná mhouřím oči.
Já ani nemám slov.. někde asi dvěstě stran před koncem sem se zarazila jestli už to není pořád dokola to samé... Po přečtení dalších padesáti stran sem došla k závěru že i kdyby to pouto autorka protahovala na dalších pětset stran knihu jen tak neodložím... Nic mi nechybělo některé části sem si přečetla několikrát abych si je zapamatovala jak moc se mi líbily :-)
Už dlouho se mi nestalo, abych hltala každou stránku knihy s naprostým zaujetím. Druhé pokračování série už teď s jistotou patří mezi málo knih, které si musím přečíst znovu. Nebudu nic prozrazovat, každopádně kdo váhá, zda si knihu přečíst (tak, jako jsem hloupě váhala i já), rozhodně se do toho dejte.
Jaaaa...jaaaa....nejak nevim co rict, co dodat. Ja vim ze tenhle zanr asi neni vubec urcen pro mou vekovou kategorii. Uz roky si rikam ze jsem se zasekla nekde v 18 letech, ale vzdycky jsem si to omluvila tim, ze prece hledam odpocinkovou knizku, tak proc ne fantasy pohadky. Hmmm, musim prestat s vymluvami a prijmout to. Jsem absolutni fantasy romantik a jsem si docela jista ze uz z toho nevyrostu. I kdyz jsem to roky tusila... Sarah J. Maas mi to kazdou vyslou knizkou potvrzovala a u tehle serie jsem se dokonce pustila do anglictiny protoze jsem to uz zkratka nemohla vydrzet! Takze fajn, kde se da zapsat do fanklubu? A kde sezenu nejaky pekny plakat Reese? Teda pardon-Rhysanda? Musim si ho vylepit nad postel...hahaha. Ne, ted vazne-bylo tam vsechno co v tomhle zanru hledam a proto poprve v historii davam 5 hvezd i kdyz si uvedomuju par chyb...ale me nadseni to vse prekrylo ;)
Ačkoli se mi to moc často nestává, druhý díl série se mi líbil ještě víc než ten první :-) Příběh nabral jiný směr a ukazuje trošku reálnější obraz než "žili spolu šťastně až do smrti", naopak docela hezky nutí k zamyšlení, kam až sahá skutečná láska, kde jsou hranice vděčnosti a že bez naslouchání jeden druhému a vzájemné tolerance nemá žádný vztah šanci. Jediné, co mě mrzí je fakt, že další díl má v češtině vyjít až příští rok na jaře :-( To vůbec nevím, jak vydržím, protože už teď mám solidní absťák :-)
Neuvěřitelné, autorka mě zase dostala :D tuhle sérii prostě miluju. A druhý díl, wau. Ne že bych od prvního dílu nečekala, že Feyre s Rhysem budou mít mezi sebou takové pouto, ale stejně, nádhera. Doufám, že na další díl nebudeme čekat příliš dlouho :)
Trochu se stydím za koment u prvního dílu, ale bohužel jednička nebyla tak dobrá jako dvojka.. Tato kniha mě velice překvapila nečekala jsem to, nebyla jsem na to připravena!!! ... Mé srdce na konci umřelo... doslova... nebyla jsem schopna ničeho, jenom jsem přemýšlela co bude dále. Doufám že Feyre neskončí s Tamlinem v posteli .. Protože jestli jo tak tu stránku vyrvu, roztrhám na malé kousky a pak je spálím. A jestli.... jestli se stane něco s Rhysem a ostatními, tak to asi nerozdýchám ... už teď jsem s tím měla problém ...
Achjo nutně potřebuji další díl ... T.T
P.S.: miluji kapitolu 54 ... jenom, kdo to ještě nečetl, nepřeskakujte, stejně se tam zachvilku dostanete... :D
Připojuji se ke všem kladným hodnocením.byla to bomba,nic lepšího jsem nikdy nečetla, teď nemůžu číst nic jiného,asi začnu znovu a to už snad vyjde třetí díl. :-*
Četlo se to hezky, to jo, ale autorka měla skončit prvním dílem. Druhý díl mi přišel až moc červený a chvílemi dokonce hloupý.
Jakože, COŽE...? Ten konec... no páni. Opravdu me tato kniha dostala. Nemohla jsem se od ni odtrhnout....
Štítky knihy
láska magie erotika víly, rusalky fantasy
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Musím uznat, že má rychlost čtení byla v tomto případě poměrně dobrá. Dvůr mlhy a hněvu má něco přes 650 stránek a já jsem u něj strávila… každý den něco po pěti hodinách? Člověk by jednoduše čekal, že výskyt nudných scén a zbytečného natahování bude v rozpětí knihy samozřejmostí. Mohu ale potvrdit, že tohle se tohoto dílka absolutně netýká.
Dvůr mlhy a hněvu je druhý díl (hned po Dvoru trnů a růží), tudíž je potřeba první znát, jinak se člověk prostě neorientuje.
Co se týče autorčina stylu psaní, ten mě uchvátil už dávno, takže není moc co dodávat. Líbí se mi, to se nezměnilo. Mohu tak maximálně poznamenat, že teď se slova, která byla poskládána do úžasných vět, ještě pořádně zatřpytila. Neexistovala situace, při níž bych se pořádně nevžila do příběhu. Vždy jsem vše překonávala s hlavní hrdinkou.
Spoileruji, takže pozor!
Stačilo mi hodně málo k tomu, abych začala Tamlina nenávidět stejně jako Feyre. Kdyby mě tak jako ji zamkl, skončil by u mě. Ale nebudeme si nic nalhávat, u mě skončil už dávno. Na takové typy zkrátka nejsem.
Za to Rhys. Bože, oblíbila jsem si (ne a ne, já se do něj úplně mimořádně zamilovala) už v prvním díle. Vladař Nočního dvora, krutý a nemilosrdný. Z druhé strany citlivý, nádherný a úžasný muž, jehož inteligence je neskutečná.
Vsuvka, jež mi teď proletěla hlavou. Možná se mi to zdálo, ale Feyre podle mě v tomto díle hrozně dospěla. Když to porovnám s tím prvním… Vážně, jako kdyby jí bylo o pět let víc.
Nutno dodat, že když jsem četla milostnou scénu mezi Rhysem a Feyre, zrovna mi volal kamarád. Velmi naštvaným tónem jsem mu sdělila, že teď čtu a ať mi alespoň půl hodiny nevolá. Zavolal mi za 45 minut… stále jsem četla. Tím chci vlastně říct, že tato kniha je dokonalá, člověk se od ní nedokáže odtrhnout.
Konec spoilerů!
Co z toho tedy plyne? Kniha se mi velice, velice, velice (těch „velice“ je hodně, já to vím) líbila. Snažila jsem se v ní najít něco, co bych vážně mohla vytknout, ale moc mi to nešlo. Jediné, co by stálo za zmínku, je to, že na prvních stránkách byla hrozně vysoká frekvence opakování „jsem“. Až nepříjemná, mé oči a mysl si na to nějak nedokázaly přivyknout. Pak se to ale postupně srovnalo. Možná bych mohla ještě vytáhnout to, že některé erotické scény mi přišly poměrně přehnané.
Nevidím důvod, proč bych neměla knihu hodnotit pěti hvězdičkami. Vážně je to taková ta četba, která vás chytí a už prostě nepustí. Je nutné se dostat až k posledním slovům, abyste se mohli věnovat něčemu jinému. (Kolikrát jsem díky Dvoru mlhy a hněvu odkládala čtení Biblických příběhů do povinné školní četby…)
Celková promyšlenost děje vám vyrazí dech.
A co více? Styl psaní vás rozhodně uchvátí. Pokud vám však ich-forma v minulém čase vyhazuje vnitřnosti z těla ven, doporučuji sáhnout po jiném dílku.
Doporučuji.