Na dvore z krídel a zmaru

03.08.2023

(SPOILER) Dlouho se mi do Dvorů nechtělo, napoprvé jsem došla jen do půlky prvního dílu a nebavilo mě to.Chyba, že jsem nepokračovalapříběh je skvěle propracovaný a promyšlený, stovky stránek utečou jako nic, ani nachvíli jsem se nenudila. Jediné, co bych vytkla, je první polovina prvního dílu, nemusela by být tak zdlouhavá.
Chválím taky hlavní postavu, Feyre je první hrdinka za poslední léta, která mi nelezla na nervy svými hloupými rozhodnutími, jako většina ostatních. A oproti ostatním mně ani nevadí, že všechny postavy přežily a konal se happy end. Přišlo mi to jako svěží změna oproti ostatním příběhům, kde vždycky někdo umře, často naprosto zbytečně a nesmyslně jen proto, aby někdo umřel.
Každopádně si Dvory s radostí přečtu znovu a pomaleji. A myslím, že už hodně brzy

02.08.2023

(SPOILER) "What we think to be our greatest weakness can sometimes be our biggest strength."

Nedávno jsem měla takovou naivní představu, že si znovu přečtu Dvory a vezmu to rychle :D Hmm, jop hltala jsem slovo od slova. Některé věci jsem úspěšně zapomněla a nad některými jsem se při 1. čtení ani nepozastavila. Mým neoblíbenějším dílem je jednoznačně 2. Srdcovka, kterou nic nepřekoná. Některé části mě bavili moc, některé méně, něco mi přišlo zdlouhavé a něco zase hrozně hrc prc :D nicméně četlo se to samo. To je prostě specialitka SJM, píše neskutečně čtivě a prostě Vás vcucne.

SPOILERY

Z knihy bych vypíchla několik věcí.
- začátek na Jarním dvoře... pomsta a mistrná manipulace Feyre - KRÁSNĚ si je omotala okolo prstů.
- setkání vladařů ta debata byla skvostná, navíc jsme blíže poznali jejich charakter a schopnosti. Nejvíc mě zaujal asi Helion.
- Celý vnitřní kruh a jejich dynamika, tam není o čem - každý dostal i víc prostoru.
- Suriel, Řezbář, Tkadlena a Bryaxis.

Trošku rozporuplné pocity mám z konce, všech těch událostí na závěr. V krátkém časovém úseku jedna akce střídala druhou, bylo toho hrozně moc. Celkově to na mě působilo jak z rychlíku a hodně věcí mi chybělo dovysvětlit.

Otec sester, který se z ničeho nic zvencl. Léta jen seděl na prdeli a najednou takový game changer, co se rozhodne na stará kolena zachránit celý svět? FAIL. Jaktože Tkadlena mohla tak snadno umřít? Opravdu by Rhyse nenapadlo, že se Drakon a Miryam jen skryli? A tak..

Celkově bych ocenila, kdyby to nebyl takový HAPPY END. Asi by ve mně kniha zanechala trošku větší dojem, kdybychom o nějakou hlavní postavu přišli a vše nebylo tak sluníčkové.

16.07.2023

Skvělé pokračování. Nechybělo politikaření ani akce a několik zvratů. Trošku neuvěřitelný happy end, kdyby to někdo z hlavních postav nepřežil, asi by se mi to líbilo více, i když by mě to mrzelo. Těším se, až se vrhnu na pokračování.

10.07.2023

Miluju tuhle sérii. Jednoduše ji miluju:-)))

05.07.2023

Tak tenhle díl byl dost nemastný a neslaný. Oproti ostatním, které jsem si nesmírně užila, byl tento neohrabaný, těžko uvěřitelný a hlavně - na skoro 700 stránkách není nic než rozebírání politiky mezi dvory, jako fakt.

28.06.2023

Tak tohle byla neskutečná jízda! Úplně jiná, než předchozí dva díly. Dvůr křídel a zmaru byl plný strachu, bolesti, nejistoty, bezmoci a boje. Tohle vše na mě dýchalo z každé stránky. Neskutečný, ohromující, dechberoucí a trýznivý příběh! Mělo to až ohromující náboj a energii.

09.06.2023

Mám ráda tlusté knihy, ale u téhle to ani nemuselo být. Než jsem dočetla do konce, zapomněla jsem, co bylo na začátku. Z Feyere se stává kvočna roku, všechny zachrání, všechno vymyslí a všechno bude po jejím. Naštěstí se najde dost postav, co ji vyvedou z omylu. Romantická linka lítá z jedné dvojce na druhou a když se objevil otec-hrdina, tak už jsem fakt brečela. Smíchy! Co všechno autor zmotá a překombinuje, jen aby se nám dostalo kolosálního závěru, je neuvěřitelné i na fantasy. A opět se nám příběh uzavřel a přesto existuje další díl.

05.06.2023

Je to trošku na delší čtení, ale v knize se opravdu stále něco děje. Vůbec jsem se nenudila a je super, že jsou v příběhu i ostatní přátelé a rodina, není to jen o 2 hlavních hrdinech. Co mi vadí, tak co se stalo z Tamlina, opravdu mi leze na nervy a asi i Lucien..

04.06.2023

Jj, čtivá je, možná by mohla být o malinko kratší, nicméně mám ráda tlusté knihy. Tady mi konec přišel trochu překombinovaný. Ale jinak se zase dozvídáme víc o ostatních hrdinech.
No, tak se snad za nějaký čas vrhnu na další díl.

01.05.2023

(SPOILER) Třetí díl mě bavil o chlup méně než díl předcházející, ono je někdy méně více, příběh je čtivý, ale není to žádná bible, o které bych věděla, že po ní jednou sáhnu znovu, takže 720 stran je prostě moc. Začátek byl docela slibný, užila jsem si Feyrinu pomstychtivost a z Tamlina jsem měla téměř až do konce smíšené pocity. Tak jako tak je to ale spíše romantické fantasy a všemocnost hlavní hrdinky se prostě rychle přejí. Naštěstí z Feyre nemám osypku a pro příběh samotný a postavy v něm jí dokážu celkem snést a příběh si užít až do konce. Sestry Archeronovy příběh poměrně okořenily a jen je mi líto, že s námi na stránkách Lucien pobyl jen krátce. Celkově mě mrzí, že Maas nevyždímala z toho světa více, world building mi přijde poměrně povrchní, Maas tam připíše vše, co se jí zrovna hodí, ale nejde do hloubky.

No a teď ke konci - Ač jsem si první tři knihy série užila a zhltla je v krátkém časovém úseku jako třešničky na dortu, samotný konec nebyl úplně uspokojující. BUDOU NÁSLEDOVAT SPOILERY VELKÉ JAKO PRASE - Vůbec nemám problém s tím, že Rhys zemřel a hned na to byl vzkříšen. Proč taky ne, vždyť s Feyre udělali to samé. Jen mě zaskočilo, že bylo nutné využít opět moc všech vladařů, vždyť ona sama měla z každé moci zrno, proč by se tedy s ním o něj nemohla podělit sama, i kdyby to nakonec znamenalo, že oba budou mít jen střípek toho, co měli dříve. A ten happy end je prostě strašně rozsáhlý na to, jak surově se tam válčilo. Jak je možné, že z hrdince sdrci blízkých zemřel jen její otec, který léta seděl na zadku a najednou se zventil, že by měl pomoci nejen dcerám ale vlastně celému světu? A co Amren? Ne že bych toužila po její smrti, ale že byla shodou okolností vzkříšena i ona? To už je moc... alespoň, že z ní už byla jen "obyčejná" vznešená víla. Prostě z toho všichni vyvázli, všechny překážky byly zdolány a můžou mít své happily ever after, což je tak málo pravděpodobné.

Tímto dílem považuji příběh Feyre a Rhyse prakticky za uzavřený. Nevím, co by z něj autorka ještě chtěla vytřískat. Podle toho asi taky vypadá aktuální hodnocení novely Dvůr mrazu a hvězd. Pokud autorka zamýšlí věnovat se tomuto světu i v dalších knihách, doufám, že se zaměří na jiné postavy, zatím to tak vypadá (viz následující Dvůr stříbrných plamenů, na který jsem rovněž zvědavá).

Tímto už asi končím se Sarah. J. Mass :)))

23.04.2023

(SPOILER) Vážně nechápu vysoké hodnocení tohoto dílu, za mě byl snad úplně nejhorší :D Debilku Feyre už komentovat nebudu, to jsem si odbyla v recenzi na přechozí díl. Rhys, jak už tu podotkl někdo přede mnou, se stal pouhým Feyřiným stínem, pejskem, co skákal, jak si milostpaní pískla. Tamlina mi bylo vcelku líto, už jen proto, že své srdce odevzdal někomu, jako byla Feyre. Lucien, asi jediná skutečně zajímavá postava tohoto dílu (a možná i celé série), nám brzy po začátku knihy úplně zmizel, a objevil se až na úplném konci, škoda.
A ten konec? Zpočátku bitva vypadala velmi slibně, zajímavá atmosféra, budilo to ve mně všemožné emoce. Až do chvíle, kdy se do toho autorka až příliš zamotala a nevěděla, jak z toho ven, tak tam poslala pár lodí, které zachránily situaci. Konec totálně pos*ala Rhysovým úmrtím a následným zmrtvýchvstáním, to byla komedie na Ntou.
Tímto dílem se sérií pravděpodobně končím. Musím říct, že to jako celek nebylo až tak zlé, ale chyby, co se objevily, celkový dojem poněkud kazily. Například extrémně nesympatická hlavní hrdinka, která díky své moci vyřeší jakýkoli problém, který se naskytne a shodou náhod zjistí, že ho svou magií dokáže napravit, dětinské chování dospělých postav a jejich neustálá vulgární gesta, náhody, které zachrání situaci, když už autorka neví, kudy kam...
Ale abych pořád jen nebrblala, musím pochválit svět, jaký Maas vytvořila, i vztahy mezi postavami, které popsala velmi uvěřitelně a pěkně. Jsem ráda, že jsem si tyto tři knihy přečetla, ale vracet se k nim už rozhodně nebudu. Kdyby mi bylo tamhle sedmnáct, byla by to asi moje oblíbená série, ale dnes už mám trochu jinačí nároky...

21.04.2023

(SPOILER) "To, že jsem vás poznal, je největší radostí a ctí v mém životě. Stejně jako to, že vás mohu nazývat svou rodinou. A jsem vděčný, víc než mohu vyjádřit slovy, že jsem s vámi mohl prožít všechny ty chvíle."
"To my jsme vděční. Víc než si dokážeš představit."
"Pojďme Hybernské přimět, aby byli také vděční, když nikoho z nás nepotkají."

Ne nadarmo je tato série jedna z mých vůbec nejoblíbenějších. Fantasy svět plný víl a lidí je barvitý, propracovaný a autorka jím čtenáře provede tak, abyste si ho zamilovali a byli napnutí od první po poslední stránku. Kniha je dost akční, návyková, ale nese si i lehkost a určitý sentiment, který jí moc sluší. Maas umí velmi dobře pracovat s postavami, o těch jsem se rozepsala už u předchozího dílu. Velkolepé finále Feyre a Rhyse bylo přesně tak skvělé a dojemné, jak si oba zasloužili.

"Zalétla jsem zrakem k horám, které měl vytetované na kolenou.
Znak jeho dvora - našeho dvora. Příslib, že nepoklekne před nikým a ničím kromě své koruny.
A kromě mě.
Můj... Byl můj."

02.04.2023

Tak mám oči jako angorák, jak jsem četla hluboko do nocí, ale stálo to za to. Nejvíc oceňuji to, že to autorka měla celé tak promyšlené a neohýbala si postavy podle toho, jak se jí to v kterém díle hodilo, ale spíše ukázala, jak i kladné postavy můžou mít klapky na očích a být zaslepené. I když celý svět dál bobtnal a rozšiřoval se, zvládla ho Maasová udržet, za to taky další bod (přestože ke konci už Myriam a spol. na mě možná byly trochu moc). Oblíbenou postavou se u mě stal Suriel, a to asi hlavně i kvůli tomu poselství, o které se snaží i ostatní postavy - a to vysnít si lepší svět a snažit se o něj (leč Maasová to tam teda nemá napsané tak klišé, jako teď já :D). Jako výtku bych pak měla asi časté nadužívání minulého času tam, kde by měl být v překladu přítomný (to ve všech třech dílech), ale zase se mi překlad hodně líbil po lexikální stránce. Dám si teď asi na chvíli pauzu, ale čtvrtý i pátý díl určitě jednou dočtu :-)

02.04.2023

(SPOILER) Finále série Dvůr trnů a růží mě vůbec nezklamalo a moc se mi líbilo. Kniha je na rozdíl od předešlých dílů zase o kousek tlustší a poznáváme další nové postavy. Také jsme od Dvoru mlhy a hněvu měli šanci sledovat vyvíjející se vztah Feyre a Rhysanda, kteří už jsou oficiálně spolu. I jejich přátelé byli opět super a mají spolu skvěle dialogy. Co se týče zvratu na konci, tak mi nevadil a přišlo mi fajn jak to vše skončilo. Tato série rozhodně patří k mým nejoblíbenějším a řadím ji hned spolu s Krutým princem na první příčku.

15.03.2023

Tato série mě naprosto pohltila. Je to jeden z nejpovedenějších fantasy příběhů, co jsem kdy četla. Rozhodně se k ní ještě vrátím.

11.03.2023

Čtení této knihy jsem si náležitě užila. Opravdu ano. Byla to jízda od začátku až do konce.
Každá stránka pro mne byla slastí a knihu jsem přečetla až dost rychle na to, aby se mi po ní už teď stýskalo.
Jsem si jistá, že se zase k celé sérii vrátím, jako tomu bylo nyní.
Když jsem knihy četla před lety, nedokázala jsem plně ocenit příběh a jeho hrdiny.
Tamlin nebyl zase tak špatný a i když udělal dost zlých věcí, nakonec se zachoval správě.
Rhysand je úžasný snílek, který byl ochoten udělat naprosto vše, jen aby ostatní nemuseli trpět a já ke konci uronila slzy.
Všechny postavy si mne získaly a já jsem velmi ráda, že mám celou tuto sérii ve svém držení.
Kniha byla úchvatná a já nemohu než jen doporučit celou sérii těm, kdo chtějí snít a užít si příběh plný zvratů, dobrodružství a lásky.

08.03.2023

Dvůr křídel a zmaru, třetí díl série Dvorů, za mnou a zase to byla jízda!

Dvojka skončila pořádným cliffhangerem, takže jsem se samozřejmě okamžitě vrhla na další díl. Feyre tentokrát od začátku rozjíždí velmi nebezpečnou hru, coby dvojitý agent se snaží rozložit Jarní dvůr zevnitř, kam se na ní hrabe Black Widow z Avengerů.
Zároveň ale musí dát pozor na útoky Hybernu, který chce zotročit jak obyčejné smrtelníkx, tak vznešené víly a dávní nepřátelé tak musí spojit své síly.

Knížka má přes 700 stránek a opět jsem se od ní nedokázala odtrhnout. Sarah dokáže napětí bravurně dávkovat, twisty a zrady jsou nenápadné a nečekané (samozřejmě) a vystřídala jsem snad komplet celou škálu emocí.
Protože přesto, že jsem věděla, že nějaká postava žije i po tomto dílu, když přišly trable, slzy tekly. A SJM vás prostě donutí někoho milovat, nenávidět a pak litovat a pochopit ho.

Buď šťastná, Feyre.

Mimochodem - Suriel je pro mě roztomiloučkej plyšovej skřítek na úrovni Dobbyho nebo Lehaby a je mi jedno, jak má doopravdy vypadat.

18.02.2023

Tak to bylo super! Napínavé od začátku do konce, spousta nečekaných zvratů, emoce střídala emoci a kdybych nemusela do práce, asi bych ani nespala! Za mě by to takhle mohlo i skončit, nicméně další díl čeká a jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.
Nicméně stále trochu srovnam se Skleněným trunem, který jsem četla před tím, ale už se nemůžu rozhodnout, která série mě baví víc.