Na krchově
Josef Strauss
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443360/mid_na-krchove-3mN-443360.jpg
4
14
14
Příběh vypravuje o partě kluků a dívek, kteří jsou nuceni opustit dětský domov. Nikdo je nechce zaměstnat, protože nemají požadovanou praxi v oboru, který si vybrali. Jdou do míst, kde jeden z nich vyrůstal. A zde začíná temné období jejich života. Na místě, které je prokleté děsivou minulostí. V domě obklopeném lesy. V blízkosti řeky, kde táboří vodáci...... celý text
Přidat komentář
Další kniha od autora, která nezklamala. Napínavé, děsivé a bolestné. Jen mě mrzí ten zvláštní závěr knihy...
Přečteno za dopoledne, vlastně moc nevím, co k tomu dodat. Zoufalství, bezmoc a ztracenost z knihy kouká všemi směry, příběh pěti kamarádů, co jsou vyhozeni z dětského domova a nemají kam jít, nemohou sehnat práci. Zoufalá doba žádá zoufalé činy. Co všechno si už museli zažít, čím si prošli, byli zvyknutí na řád, že se o ně někdo postará, ze dne na den vše zmizelo. A každý se s tím vyrovnává po svém...
Po přečtení Báry která nezaujala jsem dala autorovi ještě jednu šanci.
Skutečně není šálkem mojí kávy.
Naprosto mi nevyhovuje styl psaní. Příběhy neuvěřitelné, přitažené za vlasy.
Obě knihy považuji za ztrátu času.
Velice pěkný začátek, strhující prostředek a velmi ale velmi odbitý konec. Od tohoto autora je to již 3 kniha a bohužel asi ta nejhorší. Velice se mi líbí rychlí spád jeho děje. Škoda jen toho konce.
Já si nedám pokoj, druhý pokud od autora. A nečekala jsem, že bude ještě hůř - ještě blbější, zbytečnější a naprosto bez obsahu či výpovědní hodnoty. Čekala jsem, že to bude děsivé a zvrácené, ale bylo to jenom tupé. Nevím, jestli to je autorský záměr, ale tohle je fakt neskutečná bída.
Další desiví příběh.
Bohužel opet na základě skutečných událostí.
Mam hodně smíšené pocity.
Od knihy se jen těžko odcházelo.
Sice podle mého názoru nejslabší kniha od pana Strausse, ale i tak silný příběh
Nemám iluze o lidstvu, ale po Tralala, Jako kus masa, Jako kat a tomto dílku už vážně světlo na konci tunelu nevidím.
Není jiného živého tvora na světě, který by záměrně trýznil druhého jen pro své zvrácené potěšení a uspokojení. To dokáže jenom tvor vzpřímený a tvor inteligentní.
Přestala jsem číst severské krimi pro přehršel barvitých násilných popisů, ale proti těmto knihám vypadají některé jako večerníčky. Navíc se stále uklidňuji tím, že jde o spisovatelovu fantazii a pokus zvednout prodejnost výčtem nechutností.
Čeká mě ještě Bára, ale tu se bojím otevřít, jelikož zřejmě půjde o děti, a to asi už nedám.
Budu muset teď číst Honzíkovu cestu i s družstevním vajíčkem, abych si vyčistila mozek a popisované scény zasunula někam, kde už je nenajdu.
O co hůře, dělo se to opravdu, a navíc v naší domovině. TO VŠECHNO.
Nikdo to nemyslel, a žijí lidé, co to zažili a někteří nepřežili.