Na Rio de La Plata
Karl May
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83253/bmid_dobyvatele-gran-chaca-dobyvatele-gr-AHs-83253.jpg
4
264
264
Dobyvatelé Gran Chaca série
1. díl >
Karl je v Montevideu a chystá se na výpravu do Gran Chaka. Mimo jiné veze dopis od amerického obchodníka místnímu seňorovi Tupidovi. Neopatrnou manipulací zlomí pečeť, tak si rovnou dopis přečte a zjistí, že má být figurkou v plánu zásobit zbraněmi revolucionáře Lopeze Jordana. Hned zpočátku pobytu si jej splete místní obyvatel s jakýmsi plukovníkem Latorrem a od té chvíle začínají potíže. U seňora Tupida se zastane yerbatera Mauricia Montesa. Po odchodu je Karl napaden, ale ubrání se. S Tupidem se později nepohodne a odchází. Yerbatero pak pomůže Karlovi při dalším napadení a smluví se na společné cestě do Gran Chaka. Mauricio vypráví o sendadorovi Geronimu Sabucovi, který ví o pokladu Inků. Karlovi přijdou podezřelé okolnosti, za kterých sendador získal informace o pokladu. Další děj se točí kolem záměny s Latorrem. Nejprve se k nim přidá podezřelý policista, ze kterého se později vyklube přisluhovač nepřátel Latorra. Jistý seňor Rixio, na kterého narazí, jest přívržencem Latorra a nabízí Karlovi výhodný kšeft – Karl se bude vydávat za Latorra a odjede jako na dovolenou, a pravý Latorre by mezitím konal, co potřebuje. Pochopitelně odmítne. Na estancii Montesova bratra podniknou vyjížďku a jsou zajati. Mezi útočníky je i falešný policista. Mají být popraveni za velezradu, ale hlavním motivem je zřejmě Karlova podoba s Latorrem. Při útěku se Karl seznamuje s bratrem Hilariem, zvaným Jaguár. Na ranči, kde se setkají, umírá stařec, který je svědkem vraždy – sendador zabil a okradl kněze. Bratr Jaguár se přidává k cestě za sendadorem. Pokračují potyčky s Jordanovými lidmi. Při jedné z nich Karl osvobodí známého z Číny kapitána Fricka Turnersticka a jeho kormidelníka. Později jsou všichni zajati a dovlečeni do Jordanova tábora, kde Karl využije znalosti o spojení s Tupidem a americkým zásobovatelem a uprchnou. Při další cestě se seznamují s Indiány Gomezem a Antoniem Gomarrou a plukovníkem Rudolfem Alsinou. Gomarra vypráví, že jeho bratr byl zabit jakýmsi mužem, zakopávajícím kippy. Karl si myslí, že jde o sendadora. Dojde k poslednímu střetu s vojáky Jordana a pak už cestují vstříc Gran Chaku.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1993 , GabiOriginální název:
Am Rio de la Plata, 1894
více info...
Přidat komentář
Oba dva díly Dobyvatel Gran Chaca patří k těm nadprůměrným románům z jeho tvorby. Přestože na trilogii o Vinnetouovi a hexalogii Ve stínu pádišáha to jistě nemá, tak toto jihoamerické dobrodružství vedle knihy Poklad Inků patří k těm nejlepším, které Karel May ve své tvorba zpracoval. Velice čtivé, velmi dobrý nadstandartní překlad. Hlavní hrdina - německý cestovatel, který se nápadné podobá Old Shatterhandovi, přijíždí do Uruguaye s cílem ji poznat. Brzy je však zde zaměněn, díky fyzické podobě, za vůdce místní politické strany, která chce svrhnout vládu. Ale díky své dobré povaze se nakonec přidává na stranu práva a spravedlnosti.
HTO v jedné recenzi u jiné Mayovky napsal toto
„V Pádišáhovi a Vinnetouovi dosáhl May svých vrcholů, s tím zcela souhlasím (a možná bych přihodil ještě Na Río de la Plata)“
a mně nezbývá než podepsat. Dlouho jsem o existenci Mayových „jihoamerických knížek“ neměl ponětí, pak jsem je objevil čirou náhodou a nebyl jsem zklamán. Old Shatterhand, který, když zrovna nebyl na prérii, si vybudoval alternativní renomé v orientu, si ho zvládne zrovna tak dobře vybudovat na pampách a v pralese. Jako jo, motivy příběhů a morální stanoviska se u Maye opakují, o tom žádná, ale pořád je to dobrá oddychová zábava.
Tuhle knihu si velmi dobře pamatuji ze základní školy. Hodně dobrá nostalgie.
Mayovky jsou specialni sekce. Knihy jsou o odvaze, slusnosti atd.... Ale bohuzel po precteni nekolika kusu uz zacinam mit pocit, ze se knihy opakuji a meni se jen jmena postav a mist.
Nebudem hodnotiť, nedočítal som. Nepamätám si prečo. Dostala sa mi do rúk, keď som už chodil na gympel a zrejme to bolo neskoro. Viac som sa začal dívať po spolužiačkach ako po knihách, takže tam bude asi tomahawk zakopaný. Keby som k nej prišiel skôr, určite by ma bavila. Takto si tu len odfakjnem, že áno, prečítal som z nej cca 50 strán. A idem ju pohľadať a dám si ju na nočný stolík. Keď môžem spomínať na spolužiačky, prečo by som si nepripomenul aj Kárla Mája ;))
Knížku jsem dostal kdysi za vysvědčení, na kterém nebylo k oslavování vůbec nic. Ale knížka byla fajn čtení na prázdniny. Ještě párkrát jsem se k ní vrátil, zvlášť když jsem dostal i druhý díl. Jo, to mě štvalo, proč nemohli v Olympii vydat oba díly naráz. A s obrázky Gustava Kruma fakt super!
Příběh sám začíná zajímavě. Základní zápletkou je zvědavost a záměna osob, aspoň z počátku. Dneska se mi zdá příběh trochu úsměvný, jednoduchý a Mayovsky předvídatelný, je to tím, že jsem ho četl mnohokrát a dívám se na něj už jinýma očima, než když mi bylo dvanáct či třináct a hltal jsem ho po odstavcích poprvé.
Série z Gran Chaca je podle mého názoru o dost lepší než ostatní Mayovy příběhy z prérií. Není to úplně bezduché a samoúčelné dobrodružství, i když se hlavní hrdina může jevit tak jako velmi zvláštní turista, cestující po pampách až někam do suchého Gran Chaca. Ač skoro superman a nadaný věšteckými schopnostmi, je vykreslen reálněji (chová se už jako starší, zkušenější muž po čtyřicítce), i když stále jako dobrotivý lidumil s IQ 200, kterému občas vypadne kolečko (to je ale určitě daň za velkodušnost), který je ochoten ztrestat tvrdým úderem každou zlotřilost (a je až s podivem, jak to mohli někteří jedinci přežít bez zlomeniny čelistí anebo spodiny lebeční), případně nechat uspat zloducha ranou do hlavy, což bylo o dost ošklivý otřes mozku. Nezbytný exhibicionismus obstarávali jiní, ale to na čtivosti nic neubírá, dokonce se dostane i na nějaké soudobé reálie a na trochu místopisu.
Vím, že to vyšlo ještě pod jiným názvem a více dílech a možná i v jiném překladu, ale ona verse se mi do ruky nedostala.
Ano, tato kniha se mi zdá v Mayově díle poněkud nedoceněná, ale dějově je to pěkné počtení. Myslím si, že o dost lepší než některé autorovy knihy z USA. Dodnes vzpomínám na onen den, kdy jsem ji sehnal k přečtení a cucal u ní citronové bonbóny. Prostě best okamžik
Kniha napínavá od začátku až do konce, tentokrát z Jižní Ameriky. Druhý díl mi ale přišel o trochu lepší. Ve druhé polovině už mi začínalo trochu vadit, jak Karl vždy padoucha pustí a on ho opět chytí, což se opakuje asi třikrát. Nicméně například boj na farmě stojí za to. Doporučuji všem.
Sice jsou v Mayovkách všichni padouši tak nějak přihlouplí, ale co už. Knihu jsem si pořídil kvůli super ilustracím Gustava Kruma, ale číst se dá pořád.
Hrdinný Charley se přesunul do Jižní Ameriky, kde se stane hlavní postavou v chystané uruguayské revolución. Samozřejmě jen tak při cestě rozdává rány pěstí, střílí jako Vilém Tell, pomáhá estancierům a yerbaterům svým bystrým úsudkem a lstivostí a trestá vrahy. Dnes, v daleké dospělosti, působí Mayovky naivně, předvídatelně a šablonovitě, ale v dětství to byly prostě pecky - 60 %
Má první Mayovka a vybrala jsem dobře. Knížka se moc dobře čte. Chtěla bych mít znalosti, schopnosti a sílu jakou má hlavní SUPERHRDINA Old Shaterhand. Je obdivuhodné, jak Karel May dokázal popsat přírodu, obyvatelstvo, zvyky atd. míst, kde nikdy nebyl. Knížka má samé superlativa. Už se těším na druhý díl V Kordillerách.
Karel May byl úžasný spisovatel, ani Vinnetou se mi nečetl tak dobře jako tato kniha... Miluji dobrodružství a Indiány a tento příběh z Jižní Ameriky mě uchvátil. Poprvé jsem četla knihu v létě koncem 9. Třídy. Chodila jsem spát pozdě večer a sedavala venku dlouho do tmy a pak se přesunula do kuchyňského okna. Bydleli jsme téměř na samotě s výjimkou návsi čítající asi 10 domků. Kolem nás tři chatky různě daleko. Jinak jen lesy nedaleko Wolkerova pomníku :) vzpomínám na ty časy a pamatuji si jak jsem se bála když přišla kapitola muži s bolami. Nikdy na ty chvíle nezapomenu. Omlouvám se za nostalgii :) pro mě obě knihy s velkým K! Četla jsem několikrát a ještě budu. :)
Proč mi o něm nikdo neřekl dřív?
Rychlé, dobrodružné čtení, plné akce, dobře popsané přírody i tehdejší doby. Slupla jsem to raz dva a jenom mě mrzí, že zrovna nemám po ruce druhý díl. Myslím, že se ke Karlovi ještě vrátím :)
Klasická pohádka s Old Shaterhandem, tentokrát z prostředí gaučů a yerbaterů. Samozřejmě vše dobře dopadne. Bezva oddychovka.
Uspokojivé.
Mám rád Južnú Ameriku, mám rád dobrodružstvo, mám rád opisy ciest, mám rád Maya.
Chispas! Po 24 letech jsem vzal z nostalgie do ruky Máyovku. Ze zajímavosti, jaké to bude číst v dospělosti dětskou knížku. Na odreagování od složitých klasiků. Nejprve jsem šáhl po kdysi čtené indiánce Duch Llana Estacada a přečet ji jedním dechem. Za další 4 dny pak tuhle dříve nečtenou střelbu z jihoamerické Uruguaye. I ve své naivitě a předvídatelnolnosti, nepravděpodobné vykonstruovanosti (což splňují vlastně všechny tyhle knížky) je to jízda od začátku do konce. Zajetí střídá útěky, Old Shatterhand drtí svou pěstí bandity a přes všechny nesnáze - jak jinak - vítězí. Mayovky se prostě neomrzí.
Štítky knihy
německá literatura pro mládež Latinská Amerika Uruguay Karel May, 1842-1912 dobrodružné romány
Část díla
Autorovy další knížky
| 1969 |  Syn lovce medvědů |
| 1971 | Divokým Kurdistánem |
| 1970 | Pouští |
| 1968 |  Černý mustang |
| 1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Old Shatterhand v južnej Amerike, tým je vlastne povedané všetko. Nie je síce priamo povedané že je to on, ale superhrdinný nemec čo žil roky medzi severoamerickými indiánmi a raz je oslovený "Charley" nemôže byť nikto iný. Ak teda tie indície nie sú vymyslené prekladateľom. Pri svojej misii za nájdením najlepšej tortilly na kontinente je zatiahnutý do politického komplotu a hľadania indiánskeho pokladu. Tomu druhému sa nanešťastie nevenuje veľa pozornosti, okrem toho že pri putovaní šírou krajinou úplne náhodne narážajú na ľudí ktorý majú so záležitosťou ( je v tom zahrnutá aj stará vražda ) osobnú spojitosť a dôležité informácie ktoré dychtia povedať než vypustia dušu. Typická Mayovina. Miestami je cítiť závan sviežosti keď Old Burritohand šokujúco nevie dopredu čo sa má stať a musí improvizovať aby unikol los banditos a zachránil si los krkos. To je hneď nejaké vítané napätie oproti jeho obvyklému vševedeniu. A čo viac, raz to dokonca aj s partiou pohnoja tak kolosálne stupídne že sa tomu sám diví. To nás privádza k jeho iritujúco zaťatému pacifizmu, keď neustále prepustí zajatých nepriateľov ktorý mu sľubujú pomstu a on vždy len mávne rukou, aby na ďalšej stránke sám padol do zajatia a potom musel nepriateľom absurdným spôsobom vykecať dieru do hlavy. Nech zniem ako krvilačný upír, ale o strieľaní sa furt len hovorí a Old Sombrerohandove zbrane už musia mať pavučinu na ústí hlavne a v nábojových komorách hniezdia vrabce. Pár stoviek postrieľaných mučačos by spravilo náladu. Takže to kolíše medzi nemenným Mayovským štandardom a trochu viac skutočne dobrodružnejšími pasážami, ktoré ale aj tak stále skončia hodinovým príhovorom Old Fidelhanda po ktorom vybuchujú hlavy.