Na Sibiř
Per Petterson
Jesper a jeho malá sestra vyrůstají na dánském venkově za druhé světové války, vypořádávají se s odtažitými rodiči, početnou výstřední rodinou a chladným větrem. Jesper sní o cestě na jih do Maroka, zatímco jeho sestra touží dostat se na Sibiř. Sebevražda jejich dědečka, nástup puberty a především německá invaze však jejich idylické dětské vztahy zpřetrhají. Po letech se Jesperova sestra marně snaží zakotvit v některém ze skandinávských měst. Uzavřena do své samoty doufá ve znovusetkání s bratrem… Něžně melancholický, poutavý portrét výjimečné ženy od autora románu Jít krást koně (Knižní klub, 2007), vydaného ve 37 jazycích. Próza Na Sibiř byla nominována na Severskou cenu za literaturu.... celý text
Přidat komentář


Možná jsem se po Jít krást koně těšil moc, protože pro mě kniha byla lehoučké zklamání.
Tím ale nechci říct, že není důvod číst. Kniha je to dobrá. Vztah hrdinky k jejím rodičům, silný vztah k bratrovi, nástup nacismu v Evropě, potažmo Dánsku... To jsou hlavní atributy této útlé knížky, z které na vás dýchne mrazivá atmosféra doby a prostředí, které formuje charaktery.
Za mě tři a půl hvězdy


Velmi pěkně vykreslená atmosféra, opravdu příjemná četba. Moje druhá kniha od tohoto autora (první byla Jít krást koně) a obě mne nadchly.


Konečně něco severského a není to detektivka! Skoro se divím, že by Norové dokázali napsat i něco jiného než kriminální thriller?! Petterson mě mile překvapil. Kniha se četla jednoduše, je čtivá, příběh nijak složitý, nebo spletitý, takový oddech. Vyloženě na mě dýchla ledová severská krajina, drsné zimní počasí a vůně moře. To je na té knížce nejlepší. Jako by jste tam prostě byli.


Pěkná knížka. Popisuje drsné mládí dvou sourozenců v Dánsku před druhou světovou válkou a během ní. V této těžké době se začínají utvářet charaktery jak Jespera, který se vzhlédne v komunistickém hnutí a hodlá navštívit Maroko, tak i jeho mladší sestry, která chce především co nejdříve vypadnout z rodného hnízda. Možná trošku škoda, že je celá kniha vyprávěna z pohledu sestry, Jesperovy osudy mohly být také zajímavé. Takhle je to čtení spíše pro ženy.


Knížka o silném a krásném sourozeneckém vztahu vyvíjejícího se v méně podnětném prostředí ve složitých společenských a rodinných situacích.
A taky mj. o tom, jaké to bylo za okupace v Dánsku.


Trochu jiná severská tvorba, než je Nesbo či Larsson. Z příběhu čiší chladný svět severu, přesto plný emocí. Podivně silný sourozenecký vztah, který místy připomíná až Betonovou zahradu McEwana.
Autorovy další knížky
2007 | ![]() |
2013 | ![]() |
2020 | ![]() |
2015 | ![]() |
2014 | ![]() |
Chvílemi mě bavilo, chvílemi pozornost klesala. Knížka nedrží tak úplně pohromadě a ač jde lineárně v čase, autor v jednotlivých příbězích nenavazuje tak, aby se četlo jako po másle. Silný sourozenecký vztah sestry a staršího bratra je základní linkou knihy, bohužel od chvíle, kdy Jesper ze scény mizí, se rozbředává i příběh, který už mě bavil čím dál míň. Dospělá hlavní hrdinka pro mě byla svým chováním tak trochu záhadou a její životní cesta (už o samotě bez bratra) mě ani moc nezajímala. Slušné, ale nic zásadního. Jen tedy v těch tropech, co zrovna vládnou, je příjemné číst si o dánské zimě. 2 a 1/2