Na Sibiř přehled
Per Petterson
Jesper a jeho malá sestra vyrůstají na dánském venkově za druhé světové války, vypořádávají se s odtažitými rodiči, početnou výstřední rodinou a chladným větrem. Jesper sní o cestě na jih do Maroka, zatímco jeho sestra touží dostat se na Sibiř. Sebevražda jejich dědečka, nástup puberty a především německá invaze však jejich idylické dětské vztahy zpřetrhají. Po letech se Jesperova sestra marně snaží zakotvit v některém ze skandinávských měst. Uzavřena do své samoty doufá ve znovusetkání s bratrem… Něžně melancholický, poutavý portrét výjimečné ženy od autora románu Jít krást koně (Knižní klub, 2007), vydaného ve 37 jazycích. Próza Na Sibiř byla nominována na Severskou cenu za literaturu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na Sibiř. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (29)
Petterson je skvelý autor, ale asi nie je nutné prekladať od neho všetko... myslím že hodnotenie okolo 75% je adekvátne, ale nič by sa nestalo, keby som toto nečítal i keď silné momenty to malo. Nepredpokladám, že si budem dlho pamätať o čom to bolo, ako v prípade Poďme kradnúť kone, alebo Odmietam, ale na zahodenie to nie je.
(SPOILER) Jako špatné to vůbec nebylo, právě naopak...i když lásku rodičů, aby tam člověk pohledal...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na Sibiř v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 139x |
ve Čtenářské výzvě | 19x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 90x |
v Chystám se číst | 55x |
v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
Dánsko venkov norská literatura sourozenci rodinné vztahy ze života romány
Autorovy další knížky
2007 | Jít krást koně |
2013 | Na Sibiř |
2020 | Muži v mé situaci |
2015 | Proklínám řeku času |
2014 | Odmietam |
Hezká a příjemná knížka. Autor je moc šikovný vypravěč. Umí hezky přenést čtenáře do prostředí, včetně atmosféry a pocitů postav. Není to ani hořké a ni sladké ani přehnaně melancholické. Chuťově prostě výborně vyvážené. Peterson si zase s námi hraje hru na nevyřčené a nutí pracovat naši fantazii. Je to radost, číst takové knížky. Trochu mi tam chyběla nějaká větší pointa, ale pokud je to hold jeho matce, tak tomu rozumím a chápu, že je to takto zakončené.