Na vine sú hviezdy
John Green
Odkedy Hazel v trinástich rokoch diagnostikovali rakovinu štítnej žľazy v štvrtom štádiu, pripravovala sa na vlastnú smrť. Potom sa stal medicínsky zázrak a metastázy v pľúcach sa jej zmenšili. Odvtedy nechodí do školy, nemá priateľov a nevie, ako vyzerá normálny život, lebo je hadičkami pripútaná ku kyslíkovej fľaši a užíva silné lieky, aby sa nádory nerozširovali ďalej. Na nenávidenom stretnutí podpornej skupiny pre pacientov s rakovinou však spozná Augusta Watersa, ktorý má štýl, rakovinu na ústupe a oči len pre ňu. S ním začne objavovať dosiaľ nepoznaný svet lásky na pomedzí života a smrti.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Yoli (SK)Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
více info...
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla po shlédnutí traileru k filmu. Kniha mě nezklamala, asi ani úplně nepohltila, něco mezi. Každopádně se hezky čte.
Pěkně napsaný příběh o lidské bolesti, smířlivosti a o naplnění života. I když jsem chvílema tápala mezi promněnlivými charaktery postav, které působili protipólně.
Tohle zrovna běžně nečtu, ale film se mi celkem líbil, tak jsem sáhla po knize. Pokud znáte film, překvapení se moc nedočkáte. Je to prostě romantika pro teenagery a ani ta všudypřítomná rakovina knihu nedokáže povznést na něco víc. Augustus je namachrovanej týpek, i když ne nesympatickej. Hazel mi často připadala tak trochu schyzofrenní, protože nejdřív se chovala jak náctiletá hloupá husička a vzápětí promlouvala na odborná témata stylem, že to hraničilo se smysluplností. I sedmnáctiletí můžou být hodně chytří, ale tohle by snad nikdo z pusy nevypouštěl. Možná v českém překladu to není tak znatelné, ale v originále to tak vyznívá.
Knížka byla moc hezká.
"Existence brokolice, ještě neovlivňuje chuť čokolády.,,/ Úryvek z této knihy,John Green
Já NEČTU knihy s jakýmkolik tématem souvisejícím s rakovinou a ani s nemocemi. Samozřejmě když se vyskytnou, ale není to hlavní téma tak je to OK.Ale knihu kde je hlavní role nemoc... Tato kniha byla první vyjímka... Nemohu říci, že nebyla poslední... Já jsem ji dá se říct přelouskla, protože autor píše čtivě, má to hlavu a patu a je to dobrý nápad ikdyž hlavní role zaujali: Hazel Grace, August a rakovina... Přesto to byla skvělá kniha plná očekávání, zvratů, lásky a spousty dalších kladných emocí. U jediné knihy u které jsem brečela byla doteď Aliance, ale po této jsou dvě vyjímky u kterých jsem brečela... Vážně je plná emocí! Mimochodem víte, že ve filmu Divergence jejímž pokračováním je Aliance hraje hl.hrdinku Shailene Woodley, která hraje hl.hrdinku i zde? A zajímavé je, že jsem brečela u obojího kde hrála... Sice jsem neviděla film, ale chápete ne? Zřejmě dobrý oddíl...
!No, rozhodně doporučuji!
Ps. Holandsko miluju...
Pss. Dobrý?
Dobrý.
Než jsem se dostala ke knize, tak jsem viděla film, který mě naprosto uchvátil. Knihu jsem si půjčila v angličtině, ale i tak jsem se do knihy ponořila a nedokázala jsem přestat číst. Je to naprosto úžasná kniha, která je smutná i zábavná zároveň. Určitě plánuji si přečíst i další knihy od autora, ale myslím si že na tuto knihu jen tak něco mít nebude.
tato kniha se mi líbila,je smutná,ale zároveň ukazuje že i lidé s vážnou nemocí si umí užívat život....dokud to jde
Tento kúsok som začala čítať veľmi skeptická. Neverila som, že problematika detí, rakoviny a lásky v jednom sa dá riešiť aj mimo hlavného motívu: rozplakať čitateľa (aj keď v tomto diele to mohlo byť vedľajším efektom). Avšak vo "Hvězdy nám nepřály" ide o viac. Vyzrelosť hlavných postáv a nadhodenie vážnych a tak pravdivých myšlienok s ľahkosťou ma fascinovalo a dalo mi nové náhľady na človeka a jeho smrť.
"Hvězdy nám nepřály" je skutečně krásná kniha. Oplívá humorem i přes to, že je založena na smutné situaci. Rakovinu celkově popisuje velmi barvitě a tak, jaká ve skutečnosti je a to ne jen co se týče symptomů, ale i tak, jak ji vidí ostatní lidé. V knize to popisují jako "dva odlišné světy". I přesto ji však hlavní postava Hazel vidí pouze jako "vedlejší účinek umírání".
Snaží se upozornit na to, že smrt čeká všechny, některé však dříve.
Kromě příběhu lásky je na knize rovněž úžasné, že je i plná filozofie. Donutí vás zamyslet se nad smyslem některých (i zcela běžných) věcí.
Ano, vlastně se sice jedná o smutnější knihu, ale já ji vidím spíše jako pravdivou.
Nevím jestli bych tuhle knížku doporučila ... je až moc smutná, určitě se k ní nevrátím. Sice hezky napsaný příběh, zajímavý děj i myšlenka, ale měla jsem z ní stísněný pocit. Ano, asi není na umírání s rakovinou nic vyloženě pozitivního, ale malinko mi tam něco chybělo. Ale jsem ráda, že jsem jí přečetla, zase mám jiný pohled na lidi nemocné s rakovinou a jejich boji s nemocí. Stejně dokud si tím asi člověk neprojde, může jen polemizovat, jak se asi ostatní cítí .....
Příběh mě z počátku moc nezaujal, zdálo se, že jde o obyčejné vyprávění mladé dívky s jasnou zápletkou. Proto jsem byla příjemně překvapena dějem a samotný příběh mě vtáhl do děje. Konec se mi ale zdál takový odbytý, sice nečekaný, ale jako by už spisovatele nebavil. I tak si ráda přečtu další knihy tohoto autora. Kniha mě zaujala a její příběh si rozhodně budu pamatovat a o to myslím, že autorům jde. Takže vlastně dobře odvedená práce. Přidávám do seznamu Oblíbených knih :-)
Tuhle knížku jsem četla, když jsem byla mladší. Líbila se mi. Poté jsem ji přečetla ještě x-krát.
Po skoro dvou letech už z ní tak nadšená nejsem. A řeknu proč:
Můj problém tkví v tomto: Myslím si, že HNN se staly až moc přeceňovanou knihou. Knihou, která je doporučována každému, většina lidí se z ní div nepřetrhne. Přitom zas až tak dobrá není.
A také ještě tohle: "Nejvtipnější smutný příběh". Abych pravdu řekla, moc jsem se u toho nezasmála.
*MOŽNÉ SPOILERY*
Celkem dobře se to rozjelo. Podpůrná skupina, setkání s Gusem atd. Říkala jsem si, že to hezky plyne, i když mi Augustus někdy připadal trochu jako idiot. Tehdy jsem úplně žrala ty metafory se zabijákem, co si strčím do pusy, ale nedovolím mu zabíjet, přišlo mi to úplně geniální.
Když se za tím ohlédnu, tak už mi to spíš přijde trochu debilní (s prominutím). A další "hluboké úvahy". Proboha, já sem si z té knížky málem udělala Bibli! Zkrátka jsem si myslela, že to je můj druhý Císařský neduh.
Pro mne asi nejotravnější část byla ta v Amsterdamu. Moc mě nebavila. Na setkání se spisovatelem jsem se taky netěšila. Ovšem ta část, kdy Gus řekl Hazel, že se mu vrátila rakovina, u toho jsem brečela. A pak ještě při pronášení nekrologu a pohřbu.
Ale abych nebyla zas až moc kritická, tak některé části nebyly zas tak hrozné. Green také není špatný spisovatel.
Závěrem: Nevím přesně, v jakém bodě se mi knížka tak trochu zhnusila. Jestli poté, co se stala šíleně zmedializovanou, nebo poté, co jsem měla několikáté čtení za sebou. Je taky možné, že jsem si uvědomila, že jsou tu i lepší knihy, které si zaslouží snad stejné pozornosti jako HVN, ale nejspíš ji nikdy nedostanou.
Knížku asi doporučovat nebudu, z důvodů výše uvedených.
Místo ní bych ráda doporučila knížku Než jsem tě poznala, která je sice také celkem srdcervoucí, ale podle mého o mnoho lepší.
Trochu jsem se bála, že to bude slzavé údolí a knížka bude depresivní.. Naopak, téma bylo uchyceno s lehkostí a humorem. Někdy trochu sladký, ale sedmnáctiletí hrdinové mají prostě sladké názory :) Jinak hodnotím kladně a doporučuji..člověka to donutí se nad některými věcmi zamyslet..
K této knize ráda napíši, že mé očekávání naprosto splnila. Čtení je vtipné zároveň smutné, plných mouder a čtenář, tak nějak pocítí ten pocit úzkosti, bolesti, kterou tito lidé musí vydržet ..
Knížku jsem si přečetla až rok po vydání, před tím jsem nechápala proč je kolem toho takový rozruch, tak jsem si ji ze zvědavosti přečetla. Já nejsem na úplně dojemný romantický knížky ale tahle mě chytla hned na začátku. Nemůžu říct že je to úžasná knížka ale ani není ničím špatná a John Green má neuvěřitelně krásný styl psaní!
Super knížka, která je podobná knize "Ještě než umřu". Bohužel jsem je četla krátce po sobě a neužila jsem si tuto knížku tolik.
Také jsem nejprve viděla film a pak si po delší odmlce přečetla knihu. Domnívám se, že ji nelze ohodnotit pouze "dobrý", jak by asi řekli Hazel a Gus... Myslím, že si kniha zaslouží mnohem lepší ohodnocení. Za mě je to "úžasná"
Hvězdy nám nepřály, má úplně první kniha od tohoto jedinečného spisovatele. Green má takový zvláštní styl psaní, úplně odlišný od ostatních, proto mě to jeho dílo asi tak dostalo. Miluji ty metafory, hlavní postavy a hlášky. Život není procházka růžovým sadem, jak Green popisuje v díle. Člověk se vlastně zamyslí nad tím, že když najde opravdové štěstí, tak ho může i rychle ztratit... Užívejme si život, jak můžeme!!! :)
Už se těším, až se tento týden vrhnu na další knihu od Greena - Hledání Aljašky. Doufám, že splní má očekávání.
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
2013 | Hledání Aljašky |
2014 | Papírová města |
2015 | Sněží, sněží... |
2015 | Příliš mnoho Kateřin |
2018 | Jedna želva za druhou |
Na zaklade recenzi a doporuceni jsem od knihy cekala mnohem vice. Asi jsem jedna z mala, kdo z pribehu neni nadseny. S kazdou kapitolou bylo jasne, co prijde v te dalsi. Ani styl vypraveni se mi nelibil, zadne hlubsi zapletky. Jen ruzovy, chvilemi az nerealny, svet na ukor spatne diagnozy. Film jsem nevidela, ale uz ted mam jasno, ze John Green neni muj salek kavy.