Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31232/bmid_na-zapadni-fronte-klid-ZCW-31232.jpg
5
9014
9014
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou, táhli na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář nesmyslné války, a pokud se z ní někteří vrátili, nedokázali zakotvit v novém životě, nechápali ho - příliš děsivé byly zážitky ze zákopů, příliš živé vzpomínky na padlé kamarády. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace - nejstrašnější totiž není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce… Vydavatel: Melantrich - Praha... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1929 , MelantrichOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
K tomu asi není třeba psát komentář. Knížka, kterou by si měl přečíst opravdu každý z nás.
Drsné ale také hluboké. Oslovující svědectví o hrůzách, jaké nás Čechy nechaly stranou už víc jak sedmdesát let a snad to tak bude ještě déle.
Silný příběh 1. Světové války z pohledu mladých kluků, kteří se dobrovolně nechali naverbovat. Žádné hrdinství ani romantika, pouze utrpení nebo smrt.
Tak trochu opravdovější pohled na válku než poskytují hry na playstationu. Jsem strašně ráda, že jsem si tuhle knížku přečetla a vím jistě, že by mě doteď míjela, nebýt povinné školní četby. Takže pro ty, co váhají, zda si ji mají z kánonu vybrat: ano, udělejte to.
Ukázání války z jiného směru než pouze historického. :) Příjemné čtení osudu vojáku, hlavně kamarádů. Bavila jsem se nad jejich příhodami. Zároveň jsem i prožívala jejich utrpení, protože to ani při čtení těchto řádků nejde jinak.
Rozhodně přečtěte, zabere to chvilku. :)
Sice velice smutná kniha, ale krásná. Do detailu popisovaná realita první světové války z pohledu Němce – nic není bráno z pohledu politického, nýbrž čistě lidského. Kniha je plná zajímavé slovní zásoby a krásných metafor/metonymií. Doporučuji snad úplně každému.
Skvělá kniha, která, jak autor na začátku uvádí, podává obraz o mladých vojácích za první světové války. Příběh v sobě skrývá ohromné množství emocí. Začíná, řekla bych, až optimisticky. Ano, válka, ale mladí vojáci měli jeden druhého, což je drželo nad vodou. Jak se příběh rozvíjí, nabírá stále pochmurnější atmosféru a končí prostým, drsným koncem. Autor zde popírá rozlišení "dobra a zla". Ve válce si zkrátka člověk nevybírá... Kniha velmi čtivě líčí životy pár mladých-starých, zdrcených, bezmocných, zoufalých a odevzdaných chlapců, kterým válka a čas strávený na frontě rozvrátil život.
Vynikající knížka. Dostal jsem se k ní na střední škole, když byla součástí povinné četby. Byl jsem z ní unešený a hltal jsem děj, na konci mi moc nechybělo k slze.
Syrové a mrazivé až do morku kostí, svědectví hrůzné doby a zničeného života mladých lidí bez ohledu na barvu uniformy. Nepochopitelné, jak pouhých dvacet let po takové hrůze mohla přijít další a ještě horší světová válka.
Hlavní postavou je PAVEL BÄUMER, který se pod vlivem nacionalistické propagandy a fanatismu svého profesora přihlásil se svými spolužáky z gymnázia dobrovolně do armády. Prodělává výcvik plný šikanování a později se zúčastní zákopových bojů na západní frontě. Studenti jsou zpočátku nadšeni, že se přihlásili do armády, že budou hrdě sloužit své vlasti, ale později si uvědomují hrůzy války a přejí si, aby už válka skončila a oni se mohli navrátit do svých domovů. Autor tímto románem dobyl světového úspěchu. Kniha se mi líbila a knihu hodnotím na 100 %.
Remarque je výborný spisovatel. V jeho románech cítíme humanistický náboj, je pro něj důležité kamarádství, lehce vypráví, dokáže napínat čtenáře až do konce. Dočetl jsem se, že pokud se čtenář rozhodne přečíst všechny autorovy knihy, zjistí, že mnohé příběhy jsou šablonovité. Nemohu posoudit, jestli je toto tvrzení pravdivé, ale skutečností je, že pokud se podívám na hodnocení jeho knih v Databázi knih, tak jeho knihy mají vysoká hodnocení a hodnotilo je hodně čtenářů. Jelikož čtu příběhy z války, určitě si přečtu další knihy od tohoto autora.
Viděl jsem také film, který se mi líbil. Film z roku 1979 vznikal také v České republice.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Mlčení bobtná. Mluvím a musím mluvit. Tak ho oslovuji a říkám mu to. "Kamaráde, já jsem tě nechtěl zabít. Kdybys sem skočil ještě jednou, neudělal bych to, kdybys i ty byl rozumný. Ale předtím jsi pro mě byl jen myšlenkou, kombinací, která žila v mém mozku a vyvolala předsevzetí - tu kombinaci jsem zabil. Teprve teď vidím, že jsi člověk jako já. Myslel jsem na tvé ruční granáty, na tvůj bodák, na tvé zbraně - nyní vidím tvou ženu a tvou tvář a to, co máme společné. Odpusť mi kamaráde. Vidím to vždycky příliš pozdě. Proč nám neříkají znova a znova, že vy jste stejní ubožáci jako my, že se vaše matky trápí stejně jako naše a že vy i my máme stejný strach před smrtí, že stejné je umírání vaše i naše, stejná že je bolest.
Myslím, že by si tuto knihu měl přečíst každý, kdo opovrhuje válkou a věcmi, které se v ní staly.
Kniha rozhodně není odpočinkové čtení. Remarque mě dokázal tak vtáhnout do děje, že jsem měla pocit, že všechny ty hrůzy zažívám s ním.
Tohle by si měl přečíst úplně každý. Víc netřeba psát, myslím, že tahle kniha ovlivní každého čtenáře.
Kniha nemá příliš strhující děl, zato je ale silný. Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem měla husí kůži, mražení v zátylku a nezřídka kdy jsem musela knihu odložit, protože jsem přes slzy neviděla na text. Jsem velmi emotivní a představa hochů, kteří jsou právě ve věku mého bratra, mi přišla přímo děsivá. Doporučuji přečíst a jsem ráda, že je tato kniha stále oblíbená mezi studenty jako výběr k maturitní četbě.
Skvělá kniha, která mě dokázala vtáhnout do děje. Válečné scény byly velmi dobře popsány, až se mi tajil dech. Určitě stojí za zmínku filozofické zamýšlení nad válkou.
Četla jsem to před více jak 10 lety a pořád to mám v hlavě. Většinou po přečtení knihy do měsíce zapomenu o čem byla. Ale tato kniha má silný příběh, který nelze zapomenout - hrůza a absurdnost války. Nejvíce mi běhal mráz z toho páru bot co mezi nimi koloval až do konce války a nikdo v nich nepřežil.
Prostě Remarque, mám jeho knihy moc ráda.
Jen z těch naturalistických popisů mívám noční můry.
Se smrtí hlavního hrdiny jsem byla díky bohu obeznámena předem. I tak je to pech, zemřít na konci války... :-/
Četla jsem vydání nakladatelství Ikar. Mrzí mě, že v něm bylo tolik chyb - většinou v čárkách, ale objevilo se tam např. i ,,y" místo ,,i". Bije mě to do očí.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopeníAutorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Válečná literatura není můžj žánr ale Remarque se čte sám. Kniha se těžko odkládá, velmi silný příběh mladíků, kteří rovnou ze školy odešli na frontu a poznali hrůzu a nesmyslnost války.
Čtenářská výzva 2018: Kniha s válečnou tematikou.