Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31232/bmid_na-zapadni-fronte-klid-ZCW-31232.jpg
5
9014
9014
Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou, táhli na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář nesmyslné války, a pokud se z ní někteří vrátili, nedokázali zakotvit v novém životě, nechápali ho - příliš děsivé byly zážitky ze zákopů, příliš živé vzpomínky na padlé kamarády. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace - nejstrašnější totiž není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce… Vydavatel: Melantrich - Praha... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1929 , MelantrichOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
více info...
Přidat komentář
Válka je tragédie, zmar a naprostá zbytečnost. Tahle kniha je toho jasným a přesvědčivým důkazem. Co mě ale zasáhlo ještě více, bylo vnímání války civilním obyvatelstvem. V tu chvíli zmar dosahoval naprostého vrcholu, protože vysvětlit někomu v zázemí hrůzy války asi není možné...
Moje druhé čtení Remarqueova slavného románu. Poprvé jsem se s ním setkala na gymnáziu v rámci povinné četby a byla jsem unešená. Byl to určitě jeden z mých prvních válečných románů. Tenkrát by moje hodnocení bylo bezpochyby pět hvězd a to především díky obsahu. Jedna věc se od té doby ale změnila - tentokrát mi úplně nesedla forma. Postrádala jsem v knize větší kontinuitu. Dovolím si spekulovat, že to byl možná autorův záměr, aby vše působilo útržkovitě, rozkouskovaně, jako vzpomínky na minulý život se všemi jeho vrcholy a pády. To nejhorší, ale i to nejlepší, co vás ve válce může potkat.
Pavel, jako představitel ztracené generace dává nahlížet tomu, že nakonec chce ve válce každý jen přežít, a to i přesto, že se podle vlastních slov nemá on, ani jeho vrstevníci, příliš k čemu vracet. Je vykořeněný, unavený, lhostejný a bez naděje. Zkažený pro život po válce. Jak se má člověk vrátit do normálního života, když se vrátit nejde?
Tjaden se zas objeví. Je stále ještě v ráži a vpadne hned zas do hovoru, vyptávaje se, jak vlastně taková válka vznikne.
,,Obyčejně tak, že jedna zem těžce urazí jinou zem," odpovídá s jistou převahou Albert. Ale Tjaden dělá nechápavého.
„Zem? Tomu nerozumím. Kopec v Neměcku přece nemůže urazit kopec ve Francii. Nebo řeka nebo les nebo pole."
„Seš ty takovej vůl nebo to jen tak děláš?" vrčí Kropp, „tak to přece nemyslím. Nějaký národ urazí jiný národ."
„Tak tu nemám co dělat," odpovídá Tjaden, „já se uraženej necítím."
Remarque patřil ve své době k oblíbené četbě.
U knihy jsem plakala ale i se smála.
Skvěle propracované postavy i děje.
Každou postavu která tam zahynula jsem oplakávala.
Jeho dílo a jméno se stalo nesmrtelné a nemělo by se zapomenout.
Zobrazuje konec generace která mohla vyrůst a objevovat svět a ne zákopy, fronty a válku.
I když jsem od knihy čekala něco víc, tak se mně příběh líbil a určitě stojí za přečtení.
Je to suprová kniha! Rovnou se skočí do děje ve kterém je stručně vysvětlena 2.sv z pohledu vojáka i po psychické stránce. Po přečtení této knihy si ještě více uvědomuju jaké mám štěstí, že jsem se v té době nenarodil !
K válečné literatuře jsem se dostala až v nedávné době a tato kniha patří určitě mezi nejlepší na toto téma. Nepostřehla jsem žádná hluchá místa, ale zároveň mi nic nechybělo. Díky osobním zkušenostem autora je jeho pohled velmi reálný. Zážitky to byly tak silné, že už řadě mužů neumožnily návrat do normálního života. I když to bylo občas náročné čtení, nemohla jsem se od knížky odtrhnout, jak dobře je napsaná. Doporučuji, poměrně útlá kniha, ale velký čtenářský zážitek!
Ryze válečné knížky nevyhledávám, vojenské prostředí a svět převážně mužských postav mi obvykle nevyhovuje. Ale tato kniha je výjimka. Je plná neskutečně silných pasáží, navzdory tomu, jak úsporným stylem je psaná. Nebo právě proto? U žádné knihy ze světové války jsem s postavami necítila víc.
A ta děsivost, když vypravěči uvěříte, že to ve válce je pro něj lepší než představa, co bude po ní... Ne Hemingway, ale Remarque je podle mě tím, na jehož textech by se měl vysvětlovat pojem Ztracená generace.
Miluji tu knihu.. pořád po tom všem, co jsem přečetla, je to má srdcovka.. Už jenom pro to, že moc dobře věděl o čem píše..
Miluju knihy s válečnou tématikou, přečetla jsem jich už docela dost a většinou jsem byla hodně nadšená, ale tahle kniha pro mě byla nejen zklamání, ale taky docela utrpení číst. Vůbec mě to nebavilo, musela jsem se do toho nutit. Proč jsem se do této knihy tolik nutila bylo hlavně proto, že má tak dobré hodnocení a byla mi několikrát doporučována. Ale za mě ne, příběh mě nebavil, odpuzovaly me některé nechutné scény z války (což mi jindy nevadí, nevím proč tady ano) a knihu jsem v polovině odložila.
Kdo má rád téma první světové války, rozhodně doporučuji...a ne jen pro to, že jsem si četl o přibližně stejných klucích, jako jsem já.
Klasika super kniha četl jsem ji už před 10lety .
Je to nejlepší kniha tohoto autora
Skvělý válečný román, který si nebral servítky. Otevřená brutalita některých pasáží byla až moc opravdová. Ale takhle to nepochybně v zákopech bylo. Neuvěřitelně čtivá a plná napětí. Nemohla jsem přestat číst a zároveň jsem nechtěla pokračovat, protože jsem věděla, kam to směřuje. Všem doporučuji.
Ačkoli je kniha místama docela drastická a opravdu mi bylo špatně, strašně moc se mi líbila.
Jakmile do války jednou vkročíte, už se z ní nikdy nevrátíte zpátky a je úplně jedno, jestli jí přežijete. Ani si neuvědomujeme, jaké máme obrovské štěstí, že žijeme v takhle klidném období dějin.
Četla jsem jí už dávno, ale kniha mě hodně zasáhla. A to nejsem na válečná témata. Díky ní jsem přečetla ještě několik dalších knih od Remarqua.
Slavný spisovatel a slavný román se silnou protiválečnou tématikou. První světová válka nebyla o nic více milosrdnější než druhá světová. Žádné ideály nejsou takové, aby ospravedlnily utrpení běžného člověka.
Válka je svinstvo v každé době... Remarque to věděl. Smutná kniha o ztracených a poničených duších.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopeníAutorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Znáte ten pocit, když chcete popsat knihu, co nejpřesněji, nejdetailněji, ale občas se nezmůžete ani na slovo? Jste přesvědčeni, že slova nedokážou dostatečně popsat tak živý, otřesný obsah, o kterém byste nejraději vypravovaly celé hodiny? Onen hrůzostrašný, úzkostlivý, zoufalý obraz války, který si mnoho z nás osobně nedokáže představit a nepochybně nikdy nepředstaví, jak strašné to v daném okamžiku musí být? Inu, nemám slov. Remarque je pro mě geniálním mistrem, jenž vytvořil úžasné, a zároveň jeho stěžejní dílo, které by si měl přečíst naprosto každý, aby si vážil všeho, co v tuto chvíli má, ač se může jednat i o maličkosti.
Doslova hrůzná dokonalost.