Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Paulovi Bäumerovi a jeho spolužákům z gymnázia je osmnáct let a jejich další kroky nesměřují na univerzitu, ale do zákopů první světové války. Učí se krýt před střelbou, kterak rozpoznat granát od šrapnelu, jak postupovat při plynovém útoku, učí se pohřbívat své kamarády, učí se přežít. Nestudují, nečtou, nepíšou básně, nechodí na schůzky zajímá je, jestli mají dobré boty a plné břicho, protože právě to jim může uprostřed válečného pekla zachránit život.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
Im Westen nichts Neues, 1928
Interpreti: Jaroslav Plesl
více info...
Přidat komentář
Úchvatné. Nečekal bych, že na cynika mého formátu ještě někdy nějaká kniha zapůsobí s takovou razancí. Že ji budu muset místy odkládat a rozdýchávat, občas o jejích hrdinech dlouze přemítat. A pak ten konec, syrový a nevyhnutelný, beznadějný v celých posledních 15 stranách, které některé čtenáře určitě doženou k slzám.
Perfektně napsáno. Kam se hrabe film. Autor má skvělý styl, to je zřejmé z jeho knížek. Není ani jedna, která by nestála za přečtení
První knížka od Remarqua, kterou jsem četla. Příběh je silný, strhující, dokáže skvělým způsobem zachytit atmosféru doby. Ale nemyslím si, že si ji ještě někdy budu chtít přečíst.
Málo která knížka mě dokáže dohnat k slzám. Kniha Na západní frontě klid to dokázala.
E. Remarque byl zkrátka a dobře profík svého řemesla.
Dobrá kniha mohu jen doporučit. Skvěle popsány pocity vojáka, který bojuje jen kvůli nařízení a těžko se vrací zpět do reálného života.
Tato kniha mě naprosto uchvátila, přečetla jsem ji jedním dechem. Jen je škoda, že nebyla delší :)
Četla jsem jí v době svého dospívání, Remarquea nám nutili jako povinnou četbu, byla jsem ráda, že jsem ten "mus" překonala a začala číst. Některé pasáže v knize mnou hodně otřásly - popisem surovosti války a její nesmyslnosti. Ovšem tam, kde šlo o lidské doteky - tam jsem to probrečela. Nelze jinak, než doporučit, jistě má co říct i dnešní generaci - vždyť války se vedou dodnes a v nich jsou i lidské osudy podobné těm, které jsou v této knize. Až se mi dostane do ruky, znovu ji ráda přečtu. Navazující díl Cesta zpátky - tu jsem ještě bohužel, nečetla, snad jí někde seženu, ale Tři kamarádi - to bylo super čtení - také ráda znovu přečtu!
Taky moje první knížka od něj. Vážně skvěle napsané. Úplně mě to vtáhlo do děje a nemohla jsem se odtrhnout.
Je to moje první knížka od Remarqua, po které jsem sáhla. A výsledek? Naprosto vynikající! Popisuje svoji nespokojenost s válkou bravurně a občasné naturalistické popisování zranění zapadají do skvěle napsané knížky.
Moja prvá kniha od Remarqua, veľmi som si ho týmto počinom obľúbil. Geniálne opisy, kniha sa mi čítala ťažko, ale len z toho dôvodu, že nie som zvyknutý ešte na slovnú zásobu typu: lazaret, komisár (vojenský chlieb), fluidum, zádumčivosť...a milión iných...za to myšlienky som sa snažil vrývať až do jadra môjho bytia, tak aby som mohol precítiť s partiou udalosti od spoločnej latríny, rozfranforcovaných tiel, návrat späť a predsa do neznáma, kde všetko nám tak blízke, vnímame už v úplne inej rovine, už sa nevieme zaradiť, vo vojne sme sa mali stratiť čo autor (SPOLIER) postavám dopraje, nenechá ich trepať sa svetom a prežívať bolesť aj po vojne. Myslím, že autor píše naozaj cnostne až sa vám slová vytetujú na čelo ako dobytku aby sme všetci pochopili, čo za zverstvo vojna je. Pre mňa veľmi pôsobivé, nepatrím medzi tých šikovných, čo to prelúskali hneď a tvrdia, že to je krátke, lebo som sa stále zasekával a ako som spomenul, kniha sa mi čítala ťažšie, však stála za to. Aby som sa do vojny ešte viac žil dostal som chuť na dajaký dokument o 1 sv., ja odporúčam.
Okamžiky, kde se popisuje krčení v zákopech a dělostřelecká palba mě vždy dostane a nenecházím z toho dalších slov. Po přečtení se vždy cítím tak zvláštně, nedokážu to přesně popsat, ale je to pocit mezi štěstím a depresí..
Myslím, že je to vynikající kniha, která přesně podává informace o tom, jaká je válka. Nechybí tu ani zamyšlení, proč vlastně a za co vojáci bojují. Kniha mě očarovala.
Nemůžu dát víc hvězdiček. Ale jen ze svého subjektivního pohledu, protože tohle ve mě vlastně probudilo pacifistické sklony. Ale po stylistické stránce? Působivé a výborné.
Výborná kniha z dob válečných. Ovšem mou oblíbenou od Remarqua zůstává Čas žít, čas umírat.
Přečetla jsem ji určitě minimálně dvakrát - z některých záběrů mi bylo hodně špatně...Podle mě je to hlavně nejlepší autorův počin.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) humor zfilmováno psychologie německá literatura strach nemocnice, špitály války autobiografické prvky tma smutek Němci mladí lidé zákopová válka podle skutečných událostí západní fronta (1. světová válka) plyn nepochopení
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Do knihy sem se zezačátku nemohla vůbec začíst ale po chvíli mě začala dost bavit, sice mi přišlo že chvílemi je přeplněna informacemi a občas sem se ztrácela. Výrok, že válka by měla vypadat tak, že vůdci budou proti sobě bojovat v aréně a lidé kupovat lístky do hlediště, zastávám už pár let.Konec mi nepřišel smutný protože jsem si nedokázala představit jak by se vojáci opět sžili se svým někdejším životem a tak mi přišel konec troufám si říct šťastný.