Na západní frontě klid / Cesta zpátky

02.06.2018

Velice silná kniha, která popisuje hrůzy války se všemi podrobnostmi.

08.10.2017

Tato kniha byla povinnou četbou k maturitě, a nikdy bych si nepomyslela, že mě tak strhne.

18.09.2017

Co dodat. Od Remarqua se mi zatím četlo všechno dobře.

15.08.2017

klasika, velmi silny dej!

04.07.2017

Na západní frontě klid jsme měli jako povinnou četbu, tak mě ta knížka chytla, že jsem si okamžitě šla půjčit "Cestu zpátky". Byla jsem zvědavá na další osudy vojáků. Občas jsem byla konci zklamány, ale i tak jsem knihu zhltla jedním dechem.

12.02.2017

Netřeba slov. Hlavní hrdina, Paul Bäumer (autobiografické rysy s Remarquem viditelné) dokonale popisuje prostředí i krutost první světové války. A taky to, jak teprve 18letí kluci, naplněni vědomostmi a očekáváním postupem času strašně moc zestárnou. Hodnota přátelství se stává víc, než rodina a city jdou stranou. Člověk ve válce se stává lhostejným a navěky poznamenaným. Autor tuto knihu psal velice živě, že si čtenář jednotlivé pasáže (obzvlášť kruté) dokázal bez problému představit.

Tento válečný román s autobiografickými rysy mohu s klidnou duší označit za tu nejlepší knihu, co jsem kdy četla. Osud mladých vojáků mě sžírá dodnes, už když zemřel Kemmerich jsem měla na krajíčků.

Po přečtení této knihy mnozí pochopí pojem "Ztracená generace", který je v tomto díle nejlépe vystižen. Kdo stále bádá, jestli si tuto knihu dát k maturitě, tak zaručeně ANO! Nejenže je tato kniha skvělá, ale je toho o ní tolik co říct. Dá se mluvit o "Ztracené generaci" o Hemingwayově díle "Komu zvoní hrana" a vůbec.

02.02.2017

Tady asi nemá moc smysl něco komentovat. Nejznámější a asi i nejpopulárnější kniha mého nejoblíbenějšího autora. Při jejím čtení asi čtenář nejlépe pochopí termín "ztracená generace".

27.09.2016

K četbě jsem byla "donucena" - patří totiž k povinným četbám k maturitě. I tak se mi líbila. Musím se přiznat, mi občas i slza ukápla, protože kniha je napsána velmi drasticky. Ona vlastně vůbe není napsána drasticky. Je napsána upřímně a reálně, jenom ten příběh je až moc drastický. A právě proto stojí za to přečíst. Nad minulostí by se neměly zavírat oči.

24.07.2016

Příběh je čtivý, ale hodně drsný. Přiblížil mi něco, co asi nikdy úplně nepochopím.

02.03.2016

Tak tuto knihu jsem si přečet na základní škole dobrovolně, stačil mi krátký úryvek v učebnici. Knihu jsme četl již několikrát. Pocity a prožitky vojáka z Velké války, které se nám snaží autor podat v Ich formě, jeho naivitu a postupné setkávání s drsnou realitou zákopů. Tato kniha dává pochopit počátečnímu nadšení, ale také proč se vojáci tak rádi vraceli zpátky na frontu, kdy se doma už cítili už jen tam. Silným zážitkem pro mě bylo, kdy byl hlavní hrdina společně se zraněným Francouzským vojákem v "trychtýři", kdy uvažuje o tom, zda se podívá na jeho doklady, kdopak to asi je a úvaha nad smyslem toho všeho proč se to tak děje. Doporučuji každému.

14.02.2016

Tohle by měla být povinná četba pro každého. Kniha nejen že je čtivá, ale hlavně velmi realistická a ukáže člověku, co válka opravdu obnáší.

23.03.2015

Prvé povinné čítanie, ktoré som s chuťou prečítala a vystriedala všetky možné emócie, ktoré človek v sebe má. Doteraz si pamätám určité útržky a buď sa usmejem nad ako takým odľahčením alebo smutne pokrútim nad hlúposťou ľudského rozumu. Je smutné, že človek ako najinteligentnejšie stvorenie na svete, vie svoj rozum a inteligenciu využiť na niečo také hnusné ako vojna, kde nič nevedie k dávno miereným cieľom hlavných aktérov.

22.03.2015

Výborná kniha a skvělý film, který byl podle ní natočen. Jedno z mála děl povinné školní literatury, které mě zaujalo.

Kniha nebyla špatná, ale byly tam syrové pohledy na válku.Bylo to krvavé.

02.11.2014

Tahle kniha úplně změnila můj přístup. Nikdy jsem nebyla čtenář a jediný způsob jakým jsem se ke knihám dostávala byla povinná četba. Po přečtení tohoto titulu jsem během dvou měsíců přelouskala všechny Remarqueho díla, ale žádné už se nemohlo vyrovnat této prvotině. Závěrečnou pasáž Klidu jsem přečetla snad stokrát, očekávajíce nějaké další sdělení mezi řádky...

Od té doby čtu pravidelně romány z válečného období a zkouším najít takový, který by na mě udělal větší dojem...

Komentář speciálně k Cestě zpátky:

V porovnání s "Na západní frontě klid" je tento sequel jaksi ve stínu svého mnohem známějšího předchůdce. Což je přitom dosti nezasloužené. Narozdíl od dnešní trendu pokračování není Cesta zpátky lacinou snahou svést na vlně úspěchu prvního dílu - tady jde o víc; o dokreslení črtů, které se do Západní fronty nevešly a ani se vejít pořádně nemohly, jelikož obě knihy popisují dva různé světy. Západní fronta je obrazem černobílé reality války: přežij, nebo zemři. Vše mezitím jsou jen drobné epizodky, na kterých v konečném výsledku nezáleží. Cesta zpátky je pak výpravou do světa těch, kteří dokázali přežít a vrací se domů, aby se mohli radovat ze svého úspěchu. Oni přežili.

Remarqueovi se podařilo působivě zachytit, že pro mnohé však návrat domů vůbec žádná výhra nebyl. Ztracená generace nevznikla již přímo v zákopech války. Tam se teprve začínala rodit. Skutečné dozrání nastalo až doma v míru, se kterým si někteří najednou nevěděli rady a co si teď mají vlastně počít. Vojáky být už nemohli a civilisty zapomněli jak. Válkou vykořenění nešťastníci lapeni mezi dvěma světy. V lecčems je tak Cesta zpátky mnohem depresivnějším a působivějším čtením než Západní fronta.

"A pro tohle si přijedeš domů, Arnošte!"
- Adolf Bethke, v poli 1914-1918, v trpké reakci na odhalení manželčiny nevěry a rozpad rodiny.

24.02.2014

Autor nám velice dobře podal hrůzostrašný obraz války, díky němuž si můžeme představit, co strašného sám musel prožívat, jak nesmyslná válka byla a jak všichni lidé trpěli. Kniha je velice smutná a celou dobu jsem z ní měla až depresivní pocit :( Doufám, že kniha bude ponaučením pro příští generace. Neumím si představit, jaký otřes by to pro nás byl.

23.12.2013

Mistrovsky podaný obraz "ztracené generace". Nadčasovost je, želbohu, dána jejich trvalou reinkarnací v různých částech světa.
Vřele doporučuji.

Jestli čekáte, že si přečtete akční příběh, plný bojových situací, napěchovaný akcí a rychlým spádem nevím zcela jistě, jestli najdete to, co hledáte právě v této knize. Na rychlost plynutí děje si rozhodně nemůžu stěžovat, kniha vás upoutá a čtete dál, i když už vlastně víte, jak kniha skončí. Prostě chcete číst dál! Zároveň v knize najdete velké množství momentů, kdy autor jednoduše nepopisuje průběh boje jako takového, ale zaměřuje se na to. Zbytek recenze: http://annox.blog.cz/1312/na-zapadni-fronte-klid-recenze