Na ženský je člověk krátkej
Raymond Queneau
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/4513/mid_na-zensky-je-clovek-kratkej-O1E-4513.jpg
4
19
19
Literární parodie, nebo také sebrané spisy Sally Marové, je často přirovnávána k Vianovu textu „Naplivu na vaše hroby“. Jde o jazykovou hříčku, pro tohoto autora ostatně zcela typickou, jež překračuje hranice svého žánru, jde také o podivuhodná dobrodružství mladé anglické poštovní úřednice, bytostně protestantské, panenské, britské a ctnostné, ocitnuvší se v pařátech hrůzných irských papeženeckých republikánů během „básnické revoluce“ v Dublinu roku 1916.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , Volvox GlobatorOriginální název:
On est toujours trop bon avec les femmes, 1947
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
| 1985 |  Stylistická cvičení |
| 2010 |  Zazi v metru |
| 2011 | Modré květy |
| 2006 | Na svatého Dyndy |
| 2003 | Svízel |
Na ženský je člověk krátkej, je Queneaova (zde opět po nějaké době skloňovací syndrom kanadského brankáře Patrika Royeho) krátká próza o tom, že je člověk na ženský krátkej. Mám rád tyhle knihy, kdy příběh rovnou obsahuje pointu knihy, tak jako třeba Jak se plave ke dnu od Jirky Pomejeho.
Tento příběh se odehrává během první světový války, chvíli před vznikem Irský republiky. Irský rebelové spolejhaj na to, že britský flotily maj na práci drancovat někoho jinýho a tak v Dublinu začnou obsazovat britský úřady. Queneau se soustředí na jeden poštovní úřad, kterej obsadí několik rebelů a co čert nechtěl, nevyhodí z úřadu všechny zaměstnance. Zapomenou totiž na záchodě jednu poštovní úřednici. No a tady je kámen úrazu - jak už to na poštách chodí, jen co se zavřou dveře, úřednice začne ouřadovat a kalhotky za chvíli letí komínem. A revoluce taky.
Já tomu dávám 8/10, protože nerad chodim na poštu.