Modré květy přehled
Raymond Queneau
Pařížský floutek Cidrolin při odpolední siestě na svém hausbótu sní o středověkém vévodovi d´Auge, kterému se pro změnu zdává o podivném světě soudobé Paříže. Obrazy Paříže, kde se zrovna staví Notre Dame a lůza volá po další křížové výpravě, se střídají s obrazy Paříže šedesátých let. Sen se prolíná s realitou a napříč historií dochází k nečekaným setkáním. Modré květy jsou dalším mistrovským dílem francouzského prozaika Raymonda Queneaua, který i české čtenáře uhranul svou Zazi v metru.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , PlusOriginální název:
Les Fleurs bleues, 1965
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Modré květy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Zajímavá složitá kniha která splétá dohromady dva příběhy - první stavěný na historických podkladech a druhý zasazen do soudobého světa autora. Oba dva jsou navíc plné paralel, podobností a návazností, takže má člověk pocit, že čte doopravdy jen příběh jeden, což se ostatně potvrdí na konci, kdy dochází k příběhovému splynutí. Most mezi oběma příběhy je vystaven na půdorysu snů a probuzení a barvitém okolím obou dvou hrdinů, které se s přibývajícím dějem nápadně vykresluje. Jen zpočátku může být poněkud obtížné se rychle zorientovat s nečekanými časovými skoky, kdy děj skáče sem a tam, ale s tím, jak se obě postavy rozvijí, vám najednou dojde, že se vzájemně doplňují a ta neuzavřenost příběhu vám najednou přestane vadit. Velikým lákadlem jsou především autorovy jazykové hříčky, které umně vykreslují příběhová pozadí a utvářejí osobitost obou dvou hrdinů. Hodně mě bavila i drsná "středověkost" a jisté jedincovo odcizení, ke kterému dochází v moderní době. Jak už tu někdo napsal je vhodné si přečíst skvělý doslov, který vysvětluje některé kostrbatější pasáže a odkrývá skrytou symboliku v knize vykresleného světa. Jen pak lze plně ocenit autorův rozhled, či jeho jemné narážky a symboly, kterými Modré květy doslova hýří. Snad jedinou negativní drobnost lze přičíst českému překladu, který se originální předlohy sice zdatně a více než dobře drží, přesto však některá slova (symbolizující jazykovou barvitost) vyznějí trošku uměle a nepatřičně. Na mysli mám především slova jako "lexemse", "qečeru" či "borščž." Možná, že má ale moje kniha sem tam jen nějakou tu tiskovou chybu, že? :)
S touhle knihou to byla taková sinusoida. Nejdřív jsem se nemohla začíst a jazykové hříčky, velmi časté, mi přišly vyloženě trapné. Pak jsem chytla tempo, střídání postav mě začalo bavit a jazykovým výstřelkům jsem přivykla. Ke konci, po "sjednocení", mě vývoj nějak zklamal a víceméně mě to opět přestalo bavit. A konec jsem vlastně nepochopila, co měl jako vyjadřovat. Asi jsem na podobná díla příliš přízemní, chci mít jasno, co se děje. Stejně tak neholduji románům, jež jsou prošpikovány odkazy a narážkami, které čtenář často ani pořádně nemůže rozklíčovat (nechce-li přeměnit čtení na neustálé podezírání a pátrání, jestli právě nedošlo k další intertextovosti). Zvlášť když se některé "kvízy" ztratí v překladu. Prostě za mě nic moc, Zazi byla rozhodně lepší. A cože mají být ty modré květy? To nevěděl ani překladatel, který jinak v doslovu všechno poctivě vysvětlil. Ovšem před překladatelem klobouk dolů, tohle musel být vážně ořech.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Modré květy v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 68x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 14x |
v Knihotéce | 34x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
1985 | Stylistická cvičení |
2010 | Zazi v metru |
2011 | Modré květy |
2006 | Na svatého Dyndy |
2003 | Svízel |
už prvé stretnutie s týmto autorom bolo ako zjavenie. mám rád slovné hračky a nemám rád jazyky, ktoré ich nie sú schopné vytvoriť. samozrejme, nie všetko sa dá preložiť, niečo treba pretlmočiť (asi najlepšie o tom svedčí legendárny Hymen K*A*P*L*A*N).
a v Modrých kvetoch ma mimoriadne potešilo aj odhalenie tajomného pôvodu pravekých malieb v Altamire a na ďalších miestach...
v jednej chvíli som mal pocit, že nejako vzdialene, ideovo sú Modré kvety blízke sérii Návštevníci, hci tvorcovia týchto filmov sú úplne iní ľudia - ale Francúzi:)