Naboso - 50 důvodů, proč zout boty
Daniel Howell
Většina z nás si úlevně oddychne, když si sundá boty. Je to nádherný pocit. Doktor Daniel Howell nám ve své knize ukazuje, že nejde jen o příjemný pocit, ale že to prosívá i našemu zdraví a životu. Výzkum prokázal, že chůze nebo běh naboso pomáhá nejen našim nohám, ale celému tělu a duši. Boty jsou příčinou mnoha zdravotních problémů, bolestmi chodidel, zad a hlavy počínaje, přes poruchy spánku a soustředění, až časté chřipky, infekce nebo syndrom vyhoření. Daniel Howel představuje padesát tipů a praktických rad pro lepší život bez bot. Osvoboďte své nohy i život z těsného sevření: zažijete pocit štěstí, svobody a těsného splynutí s přírodou.... celý text
Literatura naučná Zdraví
Vydáno: 2012 , Mladá frontaOriginální název:
The Barefoot Book, 2011
více info...
Přidat komentář
Knihu by si měl přečíst každý odpůrce bosého chození. Sám rád chodím bos, i moji dceru v tom podporuji, ale manželka je jiného mínění.
Až na pár kousků knihy, které působí příliš americky, se mi to hodně líbí.
Silně mě kniha namotivovala odhodit boty a vyrazit svobodně bosky mezi lidi. Pár let už zkouším chodit v barefoot obuvi, ale vyzout se veřejně docela, k tomu jsem zatím nedostala odvahu. Až teď po přečtení. Něco už mám o barefoot načteno, ale poprvé vidím tak komplexní shrnutí problematiky včetně doporučení jak zvládnout psychologické bariéry. Doporučuji přečíst všem, kdo chodí po dvou nohách.
Čtivé a přehledné. Dobrý vhled do fungování nohy a proč zout boty. Důvěryhodné od doktora přes nohy :) Jen mi trochu chybělo doporučení co dělat při ledových nohách...což se ale autorovi asi nikdy nestalo když trpí syndromem horkých nohou.
Kdo chodí bos, má silné nohy, které se nelámou a kdo chodí v botách, ten je celý zkřivený a otlačený. Sdělení předchází varování o zbavení se odpovědnosti za případné chyby, kterých se může čtenář dopustit, když nesprávně = AMATÉRSKY použije informace z knihy. Když se chodí amatérsky naboso, taky to tedy může dopadnout nehezky. Zbytek textu se věnuje tomu, jak se zout a nebudit tím veřejné pohoršení, anebo jak se zout v zemích, kde sněží. Text je svěží, srozumitelný a motivační.
Lidská chůze je nejpřirozenější činnost, kterou každý z nás může denně provozovat. Daniel Howell k tomu přidává, že je zdravé chodit naboso a uvádí nesčetně mnoho důvodů, které vyvracejí společenské normy a mýty. Je neuvěřitelné, že právě chodidlo se skládá z 26 kostí a více než 30 svalů. V obchodech se společenskou a sportovní obuvi máme mnoho bot různých značek, tvarů ale většina enormně zatěžuje a deformuje lidskou nohu (nejhorší boty jsou s vysokým podpatkem) a potažmo má negativní vliv na kostru člověka. Je dobře, že v poslední době známé firmy, které vyrábějí obuv většinou v Číně hledí na zdraví spotřebitelů a přišly s botami, které jsou zdravější a kopírují tvar chodidla. Jsou sice drazší ale určitě stojí na zvážení, zda je koupit. Bohužel od ortopedů, kožních lékařů se člověk nedozví proč se mu stále potí noha anebo má problémy s kotníkem.
Nerad bych zde propagoval lokality, kam si má návštěvník zajít, aby mohl chodit naboso ale pokud nemá rodiný dům nebo zahradu, je účelné si zajít (když nechceme chodit po betonu nebo trávě venku a máme strach, zda nešlápneme na ostrý předmět) do parku Zeměráj nedaleko Orlíku nad Vltavou, Starých Hamrů u Frýdku-Místku, Terezína v údolí v Nových Hradech, Jeseníku u Bezručova pramene a zahrady mateřské školy v Opavě v Havlíčkové ulici. Informace jsem převzal z časopisu Vlasta, který pokládám za nejkvalitnější ženský časopis, ze kterého se stále čtenář má co poučit.
Jsem nadšená. Škoda, že jsem si knížku nepřečetla před prázdninami, mohla už ze mě být bosorka.
Měla jsem za to, že chození bosky je zdravé. V této knížce se ale píše o tom, že chodit v botech je nezdravé - podívat se na to takhle z druhé strany mě nějak nikdy nenapadlo. Dokonce říká, že "čím více nosíte boty, tím více je nosit potřebujete".
V životě se vám vůbec všude snaží všichni namluvit, že něco potřebujete, a tady vás nabádají k tomu, abyste se něčeho zbavili, a to je pro mě velmi osvobozující.
Tahle kniha se ke mně dostala úplně náhodou, ale jsem za to moc ráda. A přestože nejde o nic extra převratného nebo úchvatného, určitě stojí za přečtení. Téma samo o sobě je dost diskutované a publikací o barefoot stylu u nás není mnoho.
Kniha se čte lehce, je psána čtivým a srozumitelným jazykem. Obsahuje obrázky, nákresy a hlavně i zdroje podstatných informací. Už během první kapitoly jsem měla chuť vyhodit všechny svoje boty. :D A to jsem už několik let víceméně v BF. Autor popisuje stavbu a fungování nohy, vliv obuvi, podrobně rozebírá některé typy obuvi.
Pro mě podstatné aha myšlenky:
- neustálé nošení bot ovlivňuje psychiku i imunitu
- obuv se stala nezdravou kulturní tradicí
- když už se vyzujeme, většinou sedíme
- obuv deformuje nohu
- obuv je nehygienická
Kniha pochází z USA a je to taky dost poznat. Jak v reáliích, tak stylu uvažování. Vážně by u nás někdo věřil tomu, že ministerstvo zdravotnictví zakazuje chodit boso?
Anatomická část mi přišla zbytečně dlouhá a podrobná. Naopak bych očekávala více praktických informací o tom jak začít, jak zvládnout přechod na BF. Úplně mi chyběly některé praktické body - jak začít s dětma, špinavé nohy, tvrdý a rovný podklad, jak změnit stereotyp chůze apod.