Základna
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107578/bmid_zakladna-107578.jpg
4
1450
1450
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Základnu, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie... Anglické slovo foundation má více významů, kromě nadace může znamenat také základna. V letech 1985–1988 vznikl v samizdatu překlad úvodního dílu pod názvem Základna. Tento název překladatel Jindřich Smékal písemně konzultoval přímo s Isaacem Asimovem – v dopise poslaném 22. 2. 1988 v angličtině popsal (podle Chamber's Dictionary, Londýn 1966) český význam slov nadace a základna a autor ve své odpovědi z 15. 3. 1988 výslovně uvedl, že v českém případě dává přednost slovu Základna; fotokopie dopisu bylo vložena ve vydání na závěr překladatelova doslovu. Text dopisu zní: Dear Mr. Smekal, I have always thought of my FOUNDATION as "the groundwork or basis" - - - of the Second Galactic Empire, that is. I would therefore prefer Zakladna. Isaac Asimov... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1989 , AF 167Originální název:
Foundation, 1951
více info...
Přidat komentář
Monument. Psychohistorické krize dávají Asimovovi možnost budovat rozdílné tématické oblouky, které navazují v mnohem větší paraboly. Autor s nimi jemně pracuje a skládá tak v oddělené historické epizody do uceléno vesmírného dějepisu. V době psaní Nadace neměl potuchy, kam až nadační linky povedou, ale přesto si vybudoval epický základ celého asimovského vesmíru takto neochvějně.
Je to silný Asimov - skvěle načrtlé postavy jsou budovány přímo, bez zbytečných příkras, bez zbytečných zastávek na nepodstatných detailech. Knihou projíždí přímá energie táhnoucí čtenáře kupředu, předhazuje mu sic kusy - nicméně vždy uzavřené a přitom dostatečně dynamické na to, aby si divák dával otázku - kam až toto povede? Asimov samozřejmě přemýšlel dopředu, tak - jak se časem ukázalo - hlavně dozadu.
Epický vstup do nadačního universa.
Stáří se na Nadaci skoro vůbec nepodepsalo. Nadace je nadčasová, čtivá a myšlenka i provedení této Asimovovi vize úpadku galaktické říše mi náramně sedlo.
Zajímavě pojatý "dějepis" budoucnosti. Konečně jsem si to přečetl v kvalitním překladu.
(SPOILER)
Asimov patří mezi moje nejoblíbenější autory - a Nadace je pochiopitelně skvělá.
První díl velmi rychle odsýpá - a Salvor Hardin je moje nejoblíbenější postava. Škoda, že není nesmrtelný.
Atom! Atom všude! Do hodinek, do nožů, do myčky a pračky, do osobních štítů. Když mu odpustíme toto a taky třeba neskutečně přelidněnou planetu, kde je jen jedno obří město na celém povrchu - celých (a vtipně podstřelených) 40 miliard obyvatel.
Dá se pochopit, že asi takovou představivost neměl… ale planetu kterou popisoval (jen město kilometry pod i nad zem, žádná produkce - vše dovoz, žádná příroda), tam bych odhadoval populaci minimálně 900 miliard obyvatel. Spíše tak 1200 miliard.
Who am i to judge - moje dílo to není.
Každopádně skvělá práce. Čitelné i po tolika letech. Jsem rád, že jsem se k tomu konečně dostal.
Fascinuje mě jak je kniha nadčasová. Samozřejmě je nutná mírná korekce do dnešní doby, ale téma naprosto vizionářské. Moc se mi líbí ztvárnění Sheldonových krizí a jejich řešení, kdy jejich řešení je mnohdy až neuvěřitelné. Jediné co mi trochu vadí, je použití atomové energie naprosto všude. Trochu všespásný nápad, který autorovi milerád odpustím.
Poslechnuta audiokniha.
Co k tomu říct. Nuda, nuda, NUDA. Zlatý seriál.
Hodnocení: 30%
Je neuvěřitelné, že této knize je už více než 70 let a přesto je stále stejně skvělá. V minulosti jsem byla nesmírně zklamaná knihami Julese Verna, když jsem se k nim po desetiletích vrátila a nebyla schopná se prokousat tím rozvláčným textem. Asimov je dodnes "moderní", čtivý, jeho Nadace je vizionářská, dokonale propracovaná a alegorie jsou nadčasové. I dnes po tolika desetiletích v nich lze najít obraz naší společnosti.
"K násilí se uchylují jen neschopní, kterým už nic jiného nezbylo."
P.S.
Zajímalo mne jak toto téma rozpracoval Apple ve své současné sérii a ačkoliv se jedná o zcela jiná příběh, je také dobrý.
Skvěle vypointované, nicméně poslední dvě z pěti kapitol už lehce budící zdání opakování. Jinak těch 70 let stáří není v nejmenším znát, snad i proto, co vše Asimov dokázal předpovědět.
"Nadace" - tyto knihy jsem už dříve četla a zde na Databázi knih mi byly připomenuté. Neváhala jsem, vrátila se k celé sérii a začala ji postupně znovu číst.
Isaac Asimov byl pro mě mistr ve psaní sci-fi tak, jako je Stephen King mistr ve psaní hororů.
Úžasně napsaná, velmi čtivá, dokonale vymyšlená, to je "Nadace". Buď si ji zamilujete na první dobrou, nebo se Vám líbit nebude. Mně se moc líbí, přečetla jsem tuto sérii dvakrát, což je známka toho, že pro mě je prostě top!
Doporučuji všem milovníkům sci-fi žánru.
Také máte spisovatele, který ať napíše cokoliv, rezonuje s Vaším vnitřním já? U mě je to Asimov, ne nadarmo můj nejoblíbenější klasický scifista. Zde se dostáváme do polofilozofického příběhu rozpadu říše a k volné tvorbě na téma vznik samotné naší společnosti. Asimov umí jednotlivé epochy popsat velmi dobře. Dá se zde najít spoustu alegorií na současný (v té době, ale vlastně i nynější) svět. Ano, nad knihou se musí čtenář zamyslet.
Úsměvné je, že kniha je velmi kraťoučká, ale přesto se zde člověk dočte pár negativních komentářů, že by kniha mohla být kratší a jednodušší. A akčnější. Inu, asi se pomalu doprácováváme k jedné ze Seldonových krizí, nebo spíše k pádu naší říše. Akorát v dnešní době by nikdo geniálního psychohistorika neposlouchal, protože by to zjevně bylo příliš složité.
Jak tu říkali ostatní postavy tu dlouho nevydrží a už je střídají jiný s jejich nudným pletichařením a moudrem na rozdávání. Kniha je naštěstí krátká ale přesto mi přišlo, že by šlo sem tam něco vystřihnout podat jednodušší, kratší a hlavně zábavnější formou.
První díl původní série o Nadaci. Je hodně znát, že základem knihy bylo několik volně svázaných povídek. Kniha není příliš dlouhá, přesto jsou prezentovány minimálně tři jasně oddělené dějové linky. Není prostor na vykreslení postav ani na pořádné rozvinutí děje. Tahle kniha nemůže stavět ani na ději, ani na postavách. Zbývají tudíž myšlenky a koncepty, které jsou zde ovšem brilantní a jsou tím, co drží celou knihu nad vodou a činí ji ve finále i dost zajímavou. Jedná se o něco úplně jiného, než nabízí třeba Předehra k Nadaci. Jsem rád, že jsem nejprve četl prequelové díly a měl jsme alespoň trochu vhled do situace (i když se dá zcela bez problémů začít tady). Jsem zvědavý na další díl. Možná trošku slabší 4*, začínám si všímat, že mám tendenci lépe hodnotit krátké knihy (což tato je). Možná proto, že skončí dříve, než začnou nudit.
Klasické dílo, které nám (možná trochu naivně) ukazuje, že věda, moudrost, intelekt, jsou alespoň občas schopny porazit hrubost a brutalitu. Ne vždy je nutné se uchylovat k násilí, stačí trocha té chytrosti, diplomatického umu a nějakých těch triků, pletich a intrik. Celkově jde o zajímavý koncept, kdy se hrdinové v knize střídají, ale jejich cíl zůstává stejný. Jsem zvědav na další díly.
Na svou dobu rozhodně přelomové dílo, které definuje sci-fi, a ze kterého vychází všechny další díla v tomto žánru. Ostatně i dneska se dá zcela v pohodě číst a člověk vůbec nemá pocit, že bylo napsané před 70ti lety. Myšlenka, že skrze náboženství (systém hodnot a s nimi spjaté emoce), technologie a obchod se dají podmaňovat lidé a království jednodušeji než bojem, je za mě velmi pravdivá a mocná.
Děj je svými časovými skoky občas trochu chaotický (než se člověk zorientuje v nových postavách a nastolených událostech), ale o to lépe dokáže popsat dlouhé trendy a vývoj společnosti. Psychohistorie a predikce budoucnosti je skvělá!
4/5
Četla jsem ještě jako holka, ta stará, dost děsně přeložená vydání z devadesátých let pořád uchováváme doma. Teď jsme se (já, manžel, nejstarší dítko) k nim vrátili, no pořád mě to baví. Pro mě je to sbírka docela dobře vypointovaných povídek přidržujících se určitého základního schématu. A když tu někdo z komentujících napsal, že jde spíš o politiku než sci-fi, souhlasím, aniž bych to viděla jako negativum. 3,5 hvězdičky a už se těším na Mezka.
Pro Sheldnův odkaz intrikami, lži a politickým kupčenim. Nemohl jsem se nějako začíst každá kapitola jiné postavy akce skoro nula. Plus pro knihu je to že jak je její první vydání daleko ještě před mím narozením je to jak kdyby to napsal v dnešní době.
Myšlenka jako taková je celkem zajímavá. Zpracování poněkud pokulhává. Vyprávění je vleklé a velmi tunelově se valící vytyčeným směrem, nechávajíc kolem sebe spoustu logických chyb a nesmyslů.
Slyšel jsem rčení, že "jen pár lidí nic nedluží své reputaci" a Asimov je zářným příkladem, jak pověst dalece převyšuje kvalitu autora. Audiokniha se dala docela dobře odposlechnout. Tištěnou knihu bych pravděpodobně nedočetl
Štítky knihy
space opera sci-fi zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Četla jsem po opravdu dlouhé době, ale přesto mě to znovu nadchlo. Když zvážím, kdy tuhle knihu napsal, tak prostě míra epického rozhledu budoucnosti, kterou byl Asimov schopen vytvořit dosahuje nevídaných rozměrů. Samozřejmě, že už je to dávno překonané, ale líbil se mi rytmus knihy, styl i celé její vyznění. Jednou za čas není nad klasiku.