Základna
Isaac Asimov
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Základnu, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie... Anglické slovo foundation má více významů, kromě nadace může znamenat také základna. V letech 1985–1988 vznikl v samizdatu překlad úvodního dílu pod názvem Základna. Tento název překladatel Jindřich Smékal písemně konzultoval přímo s Isaacem Asimovem – v dopise poslaném 22. 2. 1988 v angličtině popsal (podle Chamber's Dictionary, Londýn 1966) český význam slov nadace a základna a autor ve své odpovědi z 15. 3. 1988 výslovně uvedl, že v českém případě dává přednost slovu Základna; fotokopie dopisu bylo vložena ve vydání na závěr překladatelova doslovu. Text dopisu zní: Dear Mr. Smekal, I have always thought of my FOUNDATION as "the groundwork or basis" - - - of the Second Galactic Empire, that is. I would therefore prefer Zakladna. Isaac Asimov... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1989 , AF 167Originální název:
Foundation, 1951
více info...
Přidat komentář
Kniha měla zajímavé myšlenky, ale protože se odehrávala ve třech časových rovinách, bylo těžké se identifikovat s 3x novými postavami. Občas jsem se v tom ztrácel. Ale jsem rád, že jsem tuto klasiku sci-fi pročetl.
1951 - dva roky po tom, co Sovětský svaz odpálil svou první atomovou bombu, šest let před vypuštěním první umělé družice zěmě (Sputnik) a celých deset let před prvním člověkem ve vesmíru. V době kdy kosmický program je v plenkách vydává Asimov své nejzásadnější dílo - Nadaci. Rok 2011, šedesát let po vydání nadace, dnešní facebooková generace surfuje po internetu z mobilu, ve kterém má integrován fotoaparát s větším rozlišením než je v Hubbleově teleskopu, geneticky upravujeme potraviny, začínáme využívat nanotechnologie, genové inženýrství v lékařství, simulujeme v CERNu mladý vesmír. V tomto světě Nadace stále funguje, se stejnou silou jako v době svého vzniku. Jde málem o zázrak. Asimov dokázal napsat vědeckofantastickou knihu, která odolává nejen času, ale i vědeckému pokroku. Nadace je totiž spíše než technologický román, román sociální. Autor se nezabývá popisem úchvatných strojů budoucnosti, ale píše o své současnosti, o současnosti lidstva roku 1951, zároven píše o jeho mnohatisícileté historii, a v neposlední řadě budoucnosti. Svět galaktické říše je pouze nástroj nadhledu. Vše podáno jedinečným, málem až detektivním stylem, tak typickým pro Isaaca Asimova. Nadace je o člověku, o lidském druhu, o Asimovovi i jeho čtenáři.
Štítky knihy
space opera sci-fi zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
Potom, čo som si prečítal 7. časť o Nadácii - A zrodí se Nadace, ktorá chronologicky predchádza túto 1. časť, rozhodol som sa, že podstúpim opätovné riziko masochizmu a dočítam komplet celú Nadáciu. Ale v tejto časti je to opäť starý Asimov, takže táto hrozba odpadla. Je to akoby iný štýl, buď je to prekladom, alebo niektoré časti sérií skutočne píšu iní ľudia, neviem... Viem však, prečo je Asimov taký neobľúbený hlavne u fanúšikov fantasy. Jeho diela nemajú kladných hrdinov a emócie sú Asimovovi cudzie. V knihách uprednostňuje kalkul. Nezaprie sa ani jeho židovský pôvod (nechcem tu rozvádzať antisemitské teórie).
Psychohistória matematika Hariho Sheldona nie je nič iné, ako Kabala pretavená do sci-fi. Teda je to reč čísel, ktorá dokáže predpovedať sociálne pohyby ľudstva a vesmíru v perspektíve 10-100000 rokov. V Asimovovej sérii o Nadácii jednotlivec neznamená prakticky nič, cieľom je vybudovanie nového impéria (nechávam na čitateľoch, či to stačí), pričom ovplyvňované sú iba kľúčové udalosti, ostatné takmer nemá význam. Ľudský rozmer sa stráca, cieľu je podriadené všetko učel svätí prostriedky. Z tohoto dôvodu sa mi viac páčili skoršie Asimovove diela o robotoch, ktorým tento ľudský rozmer nechýbal. Nadácia nie je zlá knižka, ak ste pripravení na hľadanie súvislostí a trendov. Hodnotím ako lepši priemer, predsa len knižka vás donúti premýšľať.