Základna
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/107578/bmid_zakladna-107578.jpg
4
1450
1450
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Základnu, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie... Anglické slovo foundation má více významů, kromě nadace může znamenat také základna. V letech 1985–1988 vznikl v samizdatu překlad úvodního dílu pod názvem Základna. Tento název překladatel Jindřich Smékal písemně konzultoval přímo s Isaacem Asimovem – v dopise poslaném 22. 2. 1988 v angličtině popsal (podle Chamber's Dictionary, Londýn 1966) český význam slov nadace a základna a autor ve své odpovědi z 15. 3. 1988 výslovně uvedl, že v českém případě dává přednost slovu Základna; fotokopie dopisu bylo vložena ve vydání na závěr překladatelova doslovu. Text dopisu zní: Dear Mr. Smekal, I have always thought of my FOUNDATION as "the groundwork or basis" - - - of the Second Galactic Empire, that is. I would therefore prefer Zakladna. Isaac Asimov... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1989 , AF 167Originální název:
Foundation, 1951
více info...
Přidat komentář
Upřímně se musím přiznat, že jsem zklamán. Ačkoliv jsem se dlouhou dobu těšil na to až si tuto knihu přečtu, nakonec jsem ji četl s obtížemi. Bral jsem ji jako sérii povídek ze stejného univerza. Problém byl v tom, že mě některé části neskutečně bavili, ale potom v kontrastu s tím mě většina částí vůbec nebavila, že jsem si všiml, že u toho nedávám ani pozor když je čtu a to se mi zas tak často nestává. Určitě dám dalším dílům Nadace šanci, ale jsem poměrně zklamán.
Výborná kniha. Tak trochu i sonda do mysli dnešní generace, která si myslí, že vše funguje tak má, anebo, že konec není tak daleko. Smutné, jak se příběh podobá skutečnosti.
Pěkné a na p. Asimova, dle mého akční čtení. Stojí zato přečíst a případně zapřemýšlet.
Kniha mě bavila již jako puberťáka. Díky čtenářské výzvě jsem se k ní znova dostal a vůbec za těch cca 20 let, kdy jsem ji četl prvně, neztratila nic na svém kouzlu. V dnešní době některé věci působní trochu směšně (např. mikrofilm), což se ale rozhodně dá odpustit vzhledem k době, kdy byla kniha prvně publikována.
Přestože tato kniha vyšla poprvé v roce 1951, stále se řadí mezi to nejlepší sci-fi. Kniha sestává ze sbírky povídek, které jsou seřazeny chronologicky a děj u jednotlivých povídek značně přeskakuje v čase. V první povídce se tak seznámíme s Hari Seldonem, geniálním matematikem, který vytvořil nový vědní obor psychohistorii. Díky této vědě zjistí, že lidstvo v budoucnosti čeká dlouhá doba temna a proto vytvoří Nadaci, která má za cíl, aby tato doba temna trvala co nejkratší dobu a poté vznikla stabilní říše lidstva. V dalších povídkách se pak posunujeme k důležitým mezníkům historie Nadace, která má být zárodkem nové říše. Protože se jedná o povídky, ve kterých se střídají hrdinové, je těžké se s nimi dostatečně seznámit, protože než si na ně zvyknete, zmizí v minulosti.
Jako teenager, když jsem hltal sci-fi, jsem se k Nadaci nedostal, teď po čtvrt století jsem si to chtěl vynahradit, ale nebyl jsem schopen úvodní díl série ani dočíst.
Ne, že by mi vadily technologické představy, někdy úsměvné, ale samotná "psychohistorie" se mi stala synonymem pro historicismus. A popis společnosti ženoucí se nezadržitelně k zániku a hledající určité překonání v encyklopedismu - to až příliš připomíná zánik západořímské říše a roli středověkých klášterních opisovačů. Zkrátka, nenašel jsem důvod nejen pokračovat v četbě série, ale dokonce ani dočíst první díl.
Asimov je uz davno pryc,ale jeho dilo s nami scifisty zustane navzdy.Cyklus Nadace je nadcasove dilo!
Tak opět jedna z legend, která mi vůbec nesedla. Zpočátku se mi myšlenka líbila a četlo se to pěkně, ale před poslední kapitolou jsem to musel odložit a vrátil se k ní později. A nic se nezměnilo. Člověka to do děje vůbec nevtáhne, protože ani o nějaký souvislý cíl nejde, jedná se hlavně o různé politikaření, intriky apod. A zkrátka jde spíše o epizodní na sobě minimálně závislé části, taková spíše sbírka povídek s nějakým dlouhodobějším záměrem...
Člověk se nesžije s žádnou postavou, což považuji u knih celkem za zásadní problém. Kniha totiž pokrývá období asi dvouset let, tak je tam několik generací a tedy postavy jsou každých cca padesát stránek obměněny.
(9/10) Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo se do této knihy opravdu "ponořit", ale po chvíli jsem jí přišel na chuť a výsledný dojem je víc než kladný. Jak už tu bylo několikrát zmíněno, kniha je rozdělená na více částí řešící jednotlivé krize, tudíž se tu každých pár desítek stran vyměňují postavy. Ovšem na vztahu k postavám kniha nestojí, naproti tomu stojí na poutavém stylu vyprávění a zajímavých myšlenkách (předvídání budoucnosti pomocí psychohistorie a následné (dle mého názoru chytré a originální) řešení krizí). Co se různých sociálních modelů a inteligentních point týče, tohle Asimovovi zkrátka vždycky šlo.
"K násilí se uchylují jen neschopní, kterým už nic jiného nezbylo." - Salvor Hardin
"Nikdy nedopusťte, aby vám smysl pro morálku zabránil udělat to, co je správné!" - Hober Mallow
(20. 11. 2013)
Parádní čtení! Žádná akční záležitost, ale skvělé vystavěné politické intrikaření. Vřele doporučuji a jsem zvědav na další díly.
Sága o Nadaci začíná docela nenápadně, ale i tak je hned od začátku vidět, že to byl od Asimova vynikající nápad. Stejně jako v pozdějších dílech, které vlastně vznikaly "nad plán", protože původně autor nic tak obsáhlého nezamýšlel, je jasně vidět, že ten dobrý nápad je v rukou mistra žánru sci-fi. Dávám pět hvězd za celou sérii o Nadaci.
Je to víc než sci-fi, nejzajímavější na Nadaci jsou politicko- ekonomické techtlemechtle. Opravdová lahůdka.
Koncepce prvního dílu mě hodně překvapila a trochu mi trvalo, než jsem si na ty časové skoky zvykla. Když jsem se ale oprostila od toho, že nebudu číst příběh jedinců, ale celé jedné planety, pohltilo mě to. Jen mi občas bylo líto, že některé postavy opouštím. Jsem zvědavá na pokračování. Na svoji dobu to muselo být převratné dílo, když je stále aktuální i po více než šedesáti letech. Jen jsem byla trochu otrávená z českého překladu, chyby, překlepy... Jednalo se o první vydání, tak na to možná spěchali a je to znát.
Celá série o Nadaci je jedním z mých nejoblíbenějších literárních kousků. Asimov napsal promyšlený příběh pro všechy, kteří přemýšlejí o světě kolem nás (o politice, ekonomice, sociologii) a kteří se nespokojí s teenegerovskými sci-fi výblitky. O co méně krve o to více ducha. A to přebije i těch pár slabších míst, které se v celkovém přeběhu a jeho plynulosti vyskytly.
Přes padesát let stará kniha mě s těžkopádným začátkem předstírající napětí nudila tak, že jsem prvních pár desítek stránek louskal snad týden. Zbytek jsem dočetl během několika hodin. Neuvěřitelné! Nadčasová záležitost nepůsobí vůbec tak směšně, jak se to sci-fi knihám staršího data stává, ba právě naopak. Politické intriky zkrátka nestárnou, ale nebojte, není to kniha o politice v budoucnosti, je to kniha o lidech a ti jsou stále stejní, jen možnosti mají v budoucnosti jiné.
Náhodou jsem na tuto knihu narazil v antikvariátu a protože Asimova jsem vnímal jako svůj čtenářský dluh, knihu jsem si odnesl domů. A rozhodně jsem neprohloupil, tahle "politická" scifi mně baví.
Je to bomba. Kniha není dlouhá, přesto jsem měl pocit, že obsahem a nápady se tady Asimov vyrovnal minimálně pěti průměrným titulům průměrných autorů. V době kdy tohle píšu mám přečteny i další dva díly série, ty už tolik nápadů a problémů neřeší, spíše rozvíjejí to, co už bylo předestřeno. To ale nemusí být na škodu, pokud se vám zdá jednička nezáživná, nebo složitěji psaná, tak se vám můžou líbit trochu odlišněji vyprávěná pokračování.
P.S. Docela mě překvapilo, že postavy kouří cigarety.
Nejprve jsem se trochu bála, že pro mě bude tento svět poněkud nesrozumitelný, ale po pár stránkách bylo jasné, že i když nerozumím všem těm kosmickým výrazům, je kupodivu jednoduché zorientovat se v ději a oblíbit si ho. Tento příběh není o poměřování sil, ale o politice, docela rafinované politice a tenhle celkový koncept je velmi nápaditý. Také sdílím s autorem zálibu ve vysvětlování nejasných věcí a tady jsem si přišla na své, i když někdy to šlo až do nápadného extrému. Celkově pro mě kniha byla příjemným překvapením a doufám, že si tak užiji i zbytek série :-)
Štítky knihy
space opera sci-fi zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Tak mám za sebou túto klasiku. Kniha prináša mnohé podnety na zamyslenie, ale celkovo ma príliš nebavila, možno je to tým že som čakal príliš veľa. V ďalších dieloch však budem pokračovať.