Základna
Isaac Asimov
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Základnu, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie... Anglické slovo foundation má více významů, kromě nadace může znamenat také základna. V letech 1985–1988 vznikl v samizdatu překlad úvodního dílu pod názvem Základna. Tento název překladatel Jindřich Smékal písemně konzultoval přímo s Isaacem Asimovem – v dopise poslaném 22. 2. 1988 v angličtině popsal (podle Chamber's Dictionary, Londýn 1966) český význam slov nadace a základna a autor ve své odpovědi z 15. 3. 1988 výslovně uvedl, že v českém případě dává přednost slovu Základna; fotokopie dopisu bylo vložena ve vydání na závěr překladatelova doslovu. Text dopisu zní: Dear Mr. Smekal, I have always thought of my FOUNDATION as "the groundwork or basis" - - - of the Second Galactic Empire, that is. I would therefore prefer Zakladna. Isaac Asimov... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1989 , AF 167Originální název:
Foundation, 1951
více info...
Přidat komentář
Choval jsem určitý respekt i obavy...zbytečně. Netušil jsem jak mě politika pod rouškou budoucnosti bude bavit,načež mě doslova pohltil myšlenkový svět Nadace. Skvělý scifi víkend. Další pokračování na 100% opatřím :-)
Přesto, že se jedná především o politický sci-fi román, nemá nudné pasáže. Knihu jsem přelouskal za pár dní a nadšený se chystám na další kousky série Nadace.
Výborně napsané. Dokonce se to obešlo bez miliard mrtvol. To je v tomto žánru nevídané.
Co se týče kritizivaných časových skoků, pak si dovolím upozornit na to, že autor rozvrhnul obnovení Říše na 1000 let. Doufám, že nikdo od autora neočekává deník, navíc s nesmrtelnými hrdiny. Každá část je zcela logicky zakončena vyřešením krize, hrdinové se poroučejí na smetiště dějin a začíná nová doba. Jetliže se v ději ztrácíte, pak to myslím nebude chybou autora.
Jediná věc, kterou nechápu, je, jak je možné, že se mi Nadace dostala do rukou až teď? Není to mé první setkání s Asimovem, ale herdek, tahle kniha mě bavila od prvních stránek až do konce. Naprosto zbytečné se vyjadřovat, prostě si Nadaci přečtěte a posuďte sami, zda vás sledování postupného úpadku Galaktické říše, jejíž obnova záleží na dvou izolovaných společenstvích, bude držet stejně pevně jako mě. Zkrátka srdeční záležitost.
Velmi povedený popis systematického budování nové civilizace založené na vědění. V některých částech jsou i narážky na politickou situaci ve 40 letech 20. století. Následující dva díly jsou také bravurní a udivuje mě v jaké době vznikly. Asimov byl očividně člověk s velkou fantazií.
Jedna z mých oblíbených sérií, rozhodně nedoporučuji nový překlad Viktora Janiše, úplně jiná kniha, mnohem méně jazykově vytříbená oproti překladu od AG Kultu, který navíc on sám vyfakoval. Paradox.
Jinak originál za pět, srdcovka.
So zaťatými zubami, privretými očami a odretými ušami tomuto dávam ledva 4/5.
Negatíva:
- Očakával som niečo ako ,,hviezdne vojny,, medzi ludskou rasou a mim. civilizáciami. Na druhej strane chápem že kniha bola písaná v období kedy takéto témy boli veľké neznámo, avšak dostalo sa mi ekonomicko-politickej stratégie (čo mna osobne až tak nebaví)
- ako už bolo i inými čitatelmi spomínané: vadili mi veľké časové skoky a zároven prísun úplne nových hl. postáv (v podstate všetko ohladom tohto napísal ,helmiczka,)
Pozitíva:
- kniha bola zaujímavá a na prevraty prekvapujúca, (prevraty logického charakteru mám veľmi rád :) )
- bolo to čiastočne pútavé a autor mal dobrú víziiu.
Určite budem čítat z tejto série i dalšie knihy.
Som celkom spokojný avšak ani zdaleka nie očarený (tak ako som pôvodne dúfal) Zatial teda tých 4/5
.
Nadace mě sice nepohltila tak moc, jako předchozí dva díly (možná proto, že šlo o povídky a nikoli o ucelený příběh), přesto je to rozhodně kvalitní pokračování se zajímavým dějem
Dobrý rozjezd, který je v kontrastu s rozsáhlostí série spíše zkratkovitý a povídkový. Kvůli dlouhému časovému rozpětí na těch 200 stránkách si navíc k žádné postavě nevytvoříte v podstatě žádný vztah a ani o to (alespoň zatím) nejde. Je to spíše politická sci-fi s důrazem na vytvoření věrohodného (konce) světa, což Asimov s přehledem zvládá.
Kdybych hodnotila před 20 lety, tak dám 5*, tehdy jsem celou sérii zhltala, už ani nevím kdo mi ji půjčil, ale byla úžasná. Ovšem tehdy. To tady zdaleka nebylo tolik různé literatury jako teď. Chtěla jsem si ten zážitek připomenout a k Asimovovi se vrátila, ale bohužel. Nadace mě tentokrát trochu zklamala, jako první jsem přečetla loni v létě Přdehru k nadaci a ta byla skvělá a úžasná, bavila mě každá stránka. No za tu dobu jsem se asi někam posunula a přečetla spoustu knih, takže nic nenadělám. Příležitostně zkusím další díly, pokud budu mít chuť.
Co se mi na téhle knize opravdu líbilo, byla myšlenka o upadání vědy. Lidé mají stroje, ale po několika tisících let je umějí jen používat, ale ne opravovat a chápat jejich smysl. Mám jadernou elektrárnu a vím, že dodává energii. Ale jak ta energie vzniká a jak to celé funguje, to nikdo neví.Kniha opravdu čtivá a hlavně zvraty jsou výborné.
SPOILER: Človek sa ledva naučí meno nejakej dôležitej postavy a zrazu je dej bez varovania o niekoľko desaťročí posunutý... a takto to ide zatiaľ celou sériou.
Zážitok z knihy je tak strašne prchavý a čitateľ ani nevie, na čo by sa mal sústrediť, čo by si mal zapamätať. Vo výsledku je dojem z knihy vlažný.
Jako rozjetí série je to vynikající. Nevadí mi ani povídkovost děje, kdy celá kniha je rozsekaná na jednotlivé krize, které je třeba vyřešit. Položil si tím základ pro další knihy tohoto cyklu. Velice si mi líbí občasná "vychcanost" některých postav v politickém vedení nadace, kdy účel světí prostředky.
Na tehdejší dobu bylo téma atomové energie a zbraní velice aktuální, když bereme v potaz svržení bomb na Nagasaki a Hirošimu, následný konec války, snahu Stalina mít také vlastní bomby a hlavně dokázat to západu, aby se mohli světové velmoci držet dalších 40 let po přerozdělení světa v šachu.
Asimov mistrně kombinuje politické, technologické a ekonomické souvislosti do beletristické formy sci-fi příběhu, v této knize opouší hlavní postavy dříve než si stačíte oblíbit a posouvá nás zase kousek po časové ose do budoucnosti Nadace, jako když probíhá ve škole dějepis. My mu můžeme jen na oplátku dát za jedna, jako kdybychom hodnotili kvalitu výuky vysokoškolského profesora a nutno říci, že při lekcích obstál dokonale.
Konečně u nás opět vychází první díl ze ságy Nadace od velmistra sci-fi žánru Isaaca Asimova. Lidstvo osídlilo celou galaxii a vytvořilo Galaktickou Říši, která ale po 12 tisících letech upadá a spěje ke konci. Tato kniha pojednává o prvních letech osadníků na Terminu, kam byly vyhoštěni z centra Galaktické Říše. Nadace má za úkol uchovat lidské vědění a znalosti, které se ztratí během epochy barbarství, která má přijít po rozpadu Říše a má trvat 30 tisíc let. Díky předpovědím geniálního matematika Hariho Seldona je jí ale možno zkrátit na pouhých tisíc let a Nadace založená na Terminu má potom nastolit novou Galaktickou Říši. Tato kniha popisuje prvních 200 let bezvládí. Nadace musí překonávat řadu krizí, ale díky psychohistorii je vždy zvládne.
Nadace rozhodně stojí za přečtení. Jak je Asimovovým zvykem, postavy nejsou nijak podrobně popsány, většinou autorovi stačí označení "mohutný, hnědovlasý, štiíhlý" a zbytek je na čtenářově fantazii. Autorovu doménu tvoří dialogy, ve kterých se dozvídáme všechny potřebné detaily potřebné k pochopení situace v Nadaci. To vše čtivou formou, bez nějakých násilností nebo křeče. Navíc je celý příběh příjemně čtivý a pochopitelný, i když se odehrává ve vzdálené budoucnosti. Konce zápletek bývají překvapivé a vyvrátí směr dosavadních čtenářových úvah o tom, "Jak to asi dopadne".
Jedinou nevýhodu vidím v tom, že naposledy u nás kompletní Nadace vyšla začátkem devadesátých let. Jedná se o sedm knih: Nadace, Nadace a Říše, Druhá Nadace, Nadace na hranicích, Nadace a Země a ke konci životak tomu I. Asimov přidal ještě Předehru k Nadaci a A vznikne Nadace. Ale nechci být škarohlíd a třeba to nyní vyjde celé :) Tímto románem určitě nebudete zklamáni.
Vždycky když začnu číst knížku, dělá mi největší problém vyznat se v hlavních postavách, kdo je kdo a jak se jmenuje. Prstě potřebuju číst delší dobu, aby se mi postavy v hlavě nějak rozškatulkovaly. Po přečtení první části Nadace mi hned došlo, že asi budu mít problém, protože postavy se měnily cca po 50 stránkách. Nakonec se ukázalo, že to zas takový problém nebyl a já o to víc oceňuju Asimovu schopnost provázat děje jednotlivých oddílů nenápadnými větičkami. Někdo mi o Nadaci říkal, že to je pět téměř nesouvisejících příběhu, ale podle mě souvisí každý s každým, a protože děj není vždy úplně jednoduchý, chce to číst opravdu pečlivě a věnovat pozornost detailům.
Po perfektní Předehře k Nadaci a výborné A zrodí se Nadace mi to nedalo, abych se co nejdřív nepustila do úplně prvního dílu Nadace. A musím říct, že jsem lehce zklamaná. Je to možná částečně tím, že jsem, lehce nepoučená, v knihovně sáhla po starším vydání s ne moc dobrým překladem. Je to Asimov, takže se to dobře čte, nenudí, ale po těch dílech, které už jsem přečetla a které mě nadchly, jsem čekala trochu víc. Ale jistě se po čase zase vrhnu na další díl a nezbyde mi než doufat, že pro mě série nebude mít i nadále klesající tendenci.
I já jsem se těžko srovnával s těmi časovými skoky a nepřehledným defilé nových a nových postav. Ani propracovanost tisíce let vzdáleného světa budoucnosti mě neohromila (Duna je v tomhle směru mnohem dál), ale chápu, že Asimovovi tu šlo o něco jiného, o analýzu obecných sociálních a politických tendencí lidského druhu. V tomto ohledu si určitě zaslouží uznání, ale já hodnotím svůj subjektivní dojem z četby a ten nesplnil očekávání, jaká jsem do klasického díla vkládal. Ale aspoň to ve mně vzbudilo zvědavost jak se budou osudy Nadace dál vyvíjet a ságu pravděpodobně dojedu celou (koneckonců to nejsou žádné špalky). A třeba se s dalšími díly zlepší i hodnocení.
P.S. - Teď, když vím, že šlo původně o jednotlivé povídky, se mi ta rozkouskovanost samozřejmě jeví logická.
Ačkoliv mám rád sci-fi, Asimova jsem nikdy nečetl. Tak jsem se rozhodl, že tuto chybu napravím a začal jsem u kamarádem doporučené Nadace. A musím uznat, že kniha je opravdu nadčasová, uvážíme-li, že byla vydána v roce 1951. Někomu se styl možná zamlouvat nebude, je poměrně chladný a vykalkulovaný (však také v ději jedinec nic neznamená) a vzhledem k tomu, že se odehrává v několika časových rovinách může být pro někoho těžké se ztotožnit s postavami. Nicméně mně se to povedlo a styl mi sednul, takže dávám plné hodnocení.
Dlouhé knižní řady mě děsí, řadu Nadace jsem nedočetl, ale nápad "věštění" a projektování budoucnosti je výborný!
Štítky knihy
space opera sci-fi zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
Podle mého není lepšího díla, než celý komplet NADACE ! Můžeme s tím souhlasit, nebo nesouhlasit, ale stejně s tímto axiomem nic nenaděláme. Vždy po třech až čtyřech letech si celé dílo musím přečíst znovu, a znovu a ..... Někdy si říkám, že by nebylo od věci při současné úrovni filmových triků zfilmovat toto veledílo. Ale za chvilku si oponuji, že je to tak možná dobře.