Nadělení: Příběhy kluka ze zámku
Daniel Krejčík
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501762/bmid_nadeleni-Ic9-501762.jpg
5
574
574
Příběhy kluka ze zámku. Přál bych si mít život jako z pohádky, řekl jednoho dne herec Daniel Krejčík svému partnerovi a spustil tím řetězec nečekaných událostí. Umět si správně přát je totiž mnohem těžší, než si myslíte, zejména když si nejdřív pořídíte rovnou zámek. Chátrající zámek. Jak vypadá život v záři reflektorů a na zámku? Je to splněné přání? Nebo spíš nadělení? Jaké to je, když sny narazí na realitu, se dočtete v neskutečných příbězích plných vtipu i upřímnosti, které se skutečně staly.... celý text
Přidat komentář
Žiju si ve své vlastní bublině, okolní svět příliš nesleduji a nevnímám. Mám teď na mysli svět slavných a známých osobností. Proto mi nic neříkalo jméno Daniel Krejčík. Ani Matěj Stropnický. Marně se snažili ti, kteří poukazovali na fakt, že tito dva žijí na zámku v Osečanech a dokonce se objevili ve Výměně manželek. Samá voda. Co musíte udělat, abyste mě začali zajímat? Napsat knihu. A napsat ji dobře.
.
Ve vší skromnosti musím říct, že to se Danielovi povedlo. Jeho prvotina Nadělení obsahuje jeho životní příběhy napsané tak ryze a lidsky, že to nejde jinak a vy si toho kluka zamilujete. Prožíváte s ním všechny ty lapálie, které mu život připravil. Usmíváte se nad veselými historkami a roníte slzy nad těmi smutnými.
.
Ještě lepší než kniha byl rozhovor prostřednictvím živého vysílání, jehož záznam můžete najít na profilu Knihy Dobrovský. Daniel je totiž ve skutečnosti ještě úžasnější člověk, než jak se z knihy zdá. Je neskutečně vřelý, upovídaný, bláznivý, citlivý a má dobré srdce. Tohle všechno a mnohem víc vložil i do své knihy.
Moc hezké a milé vyprávění. Místy až brutálně upřímné. Chvílemi jsem se bavila, chvílemi se mi chtělo brečet. Doufám, že to není Danova poslední kniha. A ještě neskutečný obdiv k tomu, co na sebe ti dva naložili. Určitě si nenechám ujít letní představení na zámku. A taky musím vidět Balbína!
Dana Krejčíka mám moc ráda. I přesto jsem napřed nečekala od knížky nic víc než milou oddechovku. A spletla jsem se. Dan dokázal pobavit, ale i neskutečně dojmout a některé kapitoly rozhodně nebyly jen oddechovky. Jeho talent na vyprávění je vážně neskutečný. Krásná knížka, ke které se budu ráda vracet.
Ach, tohle bylo krásné počtení! Dlouho jsem nečetl knihu, která by byla napsaná tak otevřeně a bez jakéhokoli přikrášlení. Nejen že obsahovala hodnotné myšlenky, zároveň jsem se u spousty příběhů od srdce pobavil.
Úsměv, pochvala a krásná kniha dokážou pohladit po duši a udělat den krásnějším. Mě udělala tato kniha velkou radost a den určitě o něco lepší. Oba "kluci" mají můj obdiv a respekt. Nejenže si koupí zámku naložili pořádnou fůru práce a starostí, ale také celé společnosti dokazují, že jsou svým přístupem velkým přínosem pro naši společnost. Moc (a nejen) jim fandím a přeju si za ně, aby se jim přání plnila přímou cestou a žádnou obklikou :).
Skvělé a poutavé vyprávění, krásná úprava, fotografie a až dojemná vyznání mě nedovolovali knihu odložit. Přečteno jedním dechem a Dane, prosím, pište dál. Máte talent a obrovský dar.
Skvěle sepsané osobní příběhy, ve kterých nechybí vtip ani upřímnost. Dočtete se, jaké to je, když se Daniel se svým partnerem rozhodl pořídit si zámek. Zní to vznešeně, ale jen do té doby, než zjistíte, že se jedná o chátrající zámek. Pak o, nejen vtipné, historky rozhodně není nouze.
Dana Krejčíka v podstatě ani moc neznám, ale kdykoliv jsem ho někde viděla, nebo s ním slyšela rozhovor, vždy mě velmi zaujal a byl mi velmi sympatický. Tak jsem se rozhodla, že se podívám trošku víc na jeho život a přečtu si Nadělení.
Celé je to psáno lehce, vtipně, poutavě, mile, zajímavě a rozhodně nechybí ani dojemné momenty, že mi i nějaká ta slzička ukápla. Některé příhody byly nečekané až překvapivé. Knížku jsem nemohla vůbec odložit, moc mě to bavilo. Celé je to ze života, a to já mám ráda.
Moc mě lákalo představení Dánská dívka, kde Daniel hraje hlavní roli, a po přečtení, hlavně jedné kapitoly, vím, že ho prostě potřebuji vidět. Věřím, že to musí být nádherný a silný zážitek.
Po dočtení poslední kapitoly bych chtěla víc, chtěla bych s Danem strávit ještě nějaký čas, bylo mi v jeho společnosti moc dobře. Určitě, až budu mít jednou cestu kolem Osečan, se zastavím podívat na to kouzelné místo.
Je krásné si plnit sny, i ty náročné.
Knížku jsem dostala od kamarádky, která má ráda divadlo. Já tedy autora ze žádné hry neznám /ani to nevadilo/
Nechápu jak to někomu nepřipadá jako kniha :-))) soubor fejetonů je také kniha, stejně jako soubor interwiew nebo dopisů.
Nejvíc mě pobavilo to s tím sobem..jinak smutná je ta realita okolo manželství a adopce dětí, ale myslím, že časem se to zlepší...
a ta role prince why not, autor má takový věčně mladý obličej takže by mohl třeba v 50 :-))) /nechápu, jak někdo mohl říci, že vypadá na svůj věk, to asi kecal. NE nevypadá.
Fotky a kresby také super. :-))
Jestli se mi tato kniha líbila?
Ano. Moc.
Ještě o něco víc mne překvapila.
Ona to v podstatě asi není opravdová kniha.
Ale ať je to, co je to, je to jeden z nejupřímnějších a nejosobnějších titulů, které se mi dostaly za poslední rok, možná i za cely život, do ruky.
Oceňuji vytříbený styl a svěží humorný nádech, které autor rozdává na každé stránce.
Ale je to i o předsudcích v lidech, ve společnosti.
Je jednodušší neznámé odsoudit, než najít v sobě odvahu neznámé poznat.
Totiž každý člověk touží po přijetí ze strany okolí, po naplněném láskyplném vztahu, po profesním uznání.
Ať už děláme cokoli - ne každému z nás aplauduje na konci směny několik desítek diváků…
Ať už bydlíme kdekoli - v bytě nebo polorozpadlém zámku. To vše přispívá k životnímu štěstí.
Pokud svazek dočtete s pozitivními emocemi, můžete se považovat za veskrze tolerantní bytost.
Já jsem se moc těšila, ale musím říct, že v půlce jsem nějak ztratila motivaci dočíst, přijde mi, že knížce došel dech.. možná za to může moje vysoké očekávání, neříkám, že jsem zklamaná, ale prostě tak nějak mám pocit, že to kouzlo a jistá forma neotřelosti strašně rychle vyprchá..
Moc milé a vtipné čtení. Krátké povídky,nebo spíš fejetony o sžívání se dvou mladých mužů se starým, polorozpadlým zámkem. Krásně a čtivě napsané. Daniel by měl rozhodně v psaní pokračovat!
Nahlédnutí do života dvou mladých mužů, pobaví i vezme za srdce. Moc pěkně napsaná kniha, styl psaní mi sedl. Líbilo se mi doplnění knihy o osobní fotografie. Pište dál Danieli, ráda si v budoucnu přečtu něco dalšího ;-)
------------------------------------------------------------------------------------------
Někdy je těžké si masky sundat, protože se bojíme, že pod nimi budeme zranitelní. Ale v té zranitelnosti se skrývá lidská autenticita, opravdovost. A díky ní přece jen stojí za to se na cestu životem vydat bez masek.
Danova knížka je přesně to, čím si chcete udělat radost po dlouhém náročném dni, ať cestou do knihkupectví, nebo jejím čtením. Když jsem pro ni šla, měla jsem to zvláštní šimrání v břiše, jako když mě čeká něco nového a neznámého, ale úžasného, a taky jo. Někdy vím, že je knížka skvělá ještě před tím, než vůbec vyjde, Nadělení je přesně ta kniha.
Popravdě si nevzpomínám, kde přesně jsem Dana poprvé zaregistrovala, ale když mi bylo 13, milovaly jsme s holkama jeho kluka (ano, já jsem ta jedna z nich), teď milujeme Dana. Nebo nevím jak ony, já jo, ať jako herce, autora nebo člověka.
Mám tyhle osobité životní knihy, které člověk píše o sobě a ze sebe, strašně ráda, protože co může být víc, než když vám člověk vypíše svoje srdce a duši. To, že má Dan vypravěčský talent, je nesporné, ale to, že píše sám za sebe a dává všanc svoje myšlenky, srdce i duši, je na tom to ono. Měla jsem celou dobu pocit, že si povídám se starým dobrým kamarádem, možná i proto, že je jen o 8 měsíců starší, který mi vypráví o svém životě někde v kavárně u kafe. A tahle přátelská, osobní a upřímná atmosféra je pro čtenáře skvělá.
Je to ta kniha, kterou nechcete odložit, zároveň si ji ale chcete šetřit co nejdéle. Nadělení mi dělalo společnost v probdělých nocích, kdy jsem vyčerpáním nemohla spát, ve chvílích kdy se mi bolestí i zoufalstvím chtělo brečet, i ve chvílích radosti, spokojenosti a dobré nálady, kterou ještě podtrhl. Skrývá se v ní humor, radost, štěstí, láska, smutek, bolest, obavy, naděje, srdečnost, lidskost a dobro. Jakou emoci si jen dokážete představit. Netušila jsem, kolik toho máme společného, ačkoliv nemám zámek, ale v knize a jeho myšlenkách jsem se často poznávala. Člověk pláče slzami smíchu i dojetí. Podělil se s námi o myšlenky, někdy věřím, že až z nejhlubšího nitra, a toho si na tom celém vážím úplně nejvíc. Odhalit sebe není vždycky jednoduché, ale vždycky je to to nejlepší a nejkrásnější, co člověk ze sebe a za sebe může dát. A věřte mi, že všichni chcete mít kousek Dana u sebe doma.
Bývala bych ji teda potřebovala číst už tak před 3 - 4 lety, ale to bychom oba přeskočili své životy, nestalo by se vlastně nic z toho a hlavně bychom nebyli tam, kde jsme a máme, a tak to mělo být.
Ten, kdo dává odpad, prostě nepochopil účel a styl téhle knihy, což je mi líto, a to neříkám proto, že bych Danovi chtěla nadržovat, to tak je. Dan otvírá srdce a vnáší do nich dobro a lásku a já asi neznám lidštější knihu.
Děkuju, Dane, rozproudil jsi ve mně život. Děkuju, že jsou pořád na světě lidi jako ty a že díky Tobě věřím, že na světě jsou. Děkuju za tenhle krásný zážitek i prožitek. Za to, že jsi mi ukázal, jak krásné je být na světě a jen tak žít, se všemi radostmi i bolestmi. Děkuju, že jsi pro nás tuhle knihu napsal. Teď už se jen těším na Nadělení 2, třeba i 3, 4...
Kniha se mi moc líbila. Četla se moc hezky. Já osobně jsem ocenila i proložení textu fotkami.
Vtipné, smutné, upřímné. Doporučuji všem.
Do čtení jsem šla s velkým očekáváním a měla jsem tedy strach ze zklamání. Ale Nadělení bylo 1000x lepší než jsem čekala. Kniha je milou, vtipnou, smutnou, prostě všestrannou zpovědí extrémně citlivého a vnímavého člověka.
Prostě WOW. Moje úplně první životopisná kniha a já říkám WOW. Daniel Krejčík je na svůj věk neuvěřitelně vtipný, citlivý, plný pochopení a hlavně láskyplný. Dokázala jsem se zasmát, dokázela jsem brečet a uvědomění, že to není jen smyšlený román, ale ukázka skutečného života, mě donutila Krejčíka opravdu obdivovat.
Pan Krejčík je muž všestranného nadání. Nejen skvělý herec a zpěvák, také zdatný kreslíř a mimo jiné zatraceně dobrý spisovatel. Když se rozdával talent, tenhle kluk si nebyl přidat třikrát, ne, on rovnou spadl do kádě.
Když jsem Nadělení otevřela, tohle všechno jsem nevěděla, poznání přišlo až časem. Text mě hned na první stránce zaháčkoval osobitým humorem. Legraci já ráda a tahle mi seděla. Takže jsem v tramvaji cestou do práce iritovala rozespalé spoluobčany smíchem. Za to rozhodně palec nahoru.
Pak mě uchvátil jazyk, bohatá slovní zásoba, neotřelé používání nespisovných výrazů (mým favoritem se stává džuzna, to jsem napsané viděla snad poprvé v životě a naprosto mě to uchvátilo). Autor rozhodně umí poskládat slova do vět a věty do smysluplných celků. Mnozí zavedení spisovatelé by mohli závidět.
Ač se nejedná o romantickou literaturu, láska na mě vykukovala z každého řádku. Bylo to silné, všeobjímající a velmi pozitivní. Nicméně nejsilnější devizou tohoto díla je čistá upřímnost. Autor popisuje věci tak, jak jsou, a dělá to báječně.
Nesmím vynechat výtvarnou stránku, citlivě vybrané fotografie a vtipně a umně zakomponované kresby, které knihu posouvají o několik příček výš na žebříku uměleckých skvostů.
To samo o sobě by stačilo na skvělé dílo. Autorovi se však podařil absolutní majstrštyk – napsat o reálných událostech čtivě a vypointovaně. To není vůbec snadná záležitost, klobouk dolů. Život nedbá na kauzalitu či zásady narativu, věrné záznamy skutečných událostí působí neuvěřitelně a ploše. S tím se pan Krejčík vypořádal naprosto exkluzivně. Reálné příhody sestavil a odvyprávěl tak, že jsem knihu nedokázala odložit a nad Dánskou dívkou jsem nedýchala napětím.
Plakala jsem smíchy, plakala jsem dojetím, revidovala jsem svůj odpor k činohře (zastávám názor, že do divadla jedině na operu). Jedinou věc musím autorovi vytknout. Kvůli jeho knize jsem musela (letos už poněkolikáté) přehodnotit žebříček nejoblíbenějších knih, šlaka.
Rozhodně, vřele doporučuji. Dala bych deset hvězdiček, kdyby to šlo.
Nádherná knížka plná všech emocí, které člověk už možná zapomněl, že vlastně má. Všem ji rozhodně doporučuji a určitě si udělejte výlet do Osečan nebo na představení s Danem nebo nejlépe obojí. Je to opravdu zážitek!
Tak to mi vyrazilo dech! Dlouho jsem nenarazila na tak krásnou knížku. Tak upřímnou, pravdivou, vtipnou i smutnou zároveň, napsanou s takovou moudrostí a citem. U jedné kapitoly se smějete nahlas a další vás rozbrečí. Nutné potřebuju další knížku, protože po zhltnutí téhle jsem měla chuť se vrátit na začátek a dát si to znovu. A dejte někdo Danovi tu roli prince :-)
Štítky knihy
humor vzpomínky české hrady a zámky čeští herci a herečky LGBT, queer, LGBT+ obnova a rekonstrukce památekAutorovy další knížky
| 2022 |  Nadělení: Příběhy kluka ze zámku |
| 2024 | Hájemství: Příběh kluka z pohřebky |
Oceňuju upřímnost ve vážných pasážích, zvedám obočí nad těmi humornými (ten popcorn je starý kuchařský fór), ale hlavně - moc fandím zámeckým pánům v jejich snažení.