Náhodou
Petra Martišková
Zimní romance o přátelství i nenávisti, o princeznách i basketu. Elena a Nathan. Princezna a basketbalista s temnou minulostí. Dva vysokoškoláci, které svedl dohromady osud i souhra nešťastných náhod a ani jednomu se to zrovna dvakrát nelíbí. Zatímco Nathan pohrdá vším, co Elena představuje – luxusním domovem, služebnictvem, ochrankou a společenskými akcemi, pro Elenu je Nathan křupan bez vychování. Jenže mezi všemi těmi hádkami a naschvály se mezi ně nečekaně vplíží láska, na kterou nejsou připraveni ani oni, ani jejich okolí.... celý text
Přidat komentář
3/5 Moje první kniha od této české autorky. Do knihy jsem šla s jistými očekáváními, ale nebyla zdaleka tak špatná, jak se mi na začátku zdálo. Kniha obsahuje mnohá klišé, přesto ale nepůsobí lacině. Autorce se i povedlo s pomocí jejích "přátel" snad i celkem zdařile zasadit děj do kanadského Toronta, takže si chvílemi člověk připadá, jakoby byl na dovolené :) A má chuť, když ne se tam vypravit, tak se alespoň podívat na nějaké pěkné fotky zmíněných míst. Kniha obsahuje množství vulgarismů, které sice nejsou použity pouze prvoplánově. Přesto mi trochu zkazily zážitek z četby a nebyl by to románek, kdyby tam nebyly nějaké intimnosti. Na takové scénky mě sice moc neužije, přesto jsem ale vytrvala a musím říci, že účel kniha splnila a já se i chvílemi bavila. A i chvílemi záviděla jednomu z hlavních hrdinů, takové sourozenecké pouto.
Nádherná knížka, která se mi přesně trefila do nálady.
Zamilovala jsem se do ní od první stránky. Prostředí vysoké školy, Toronto a neustálé špičkování hlavních postav vás chytne a nepustí.
Líbilo se mi, že se střídaly pohledy hlavních hrdinů a mohli jsme tak oba lépe poznat. Elena s Nathanem si získali mé sympatie hned od začátku. Kapitoly z pohledu Nathana mě bavily o chloupek víc, protože jsme v nich mohli vidět jeho pravou tvář.
Romantická linka byla velmi pomalá a odvíjela se ve stylu hate to love. Chvilkami jsme měla chuť je trošku popostrčit, ať se to mezi nimi rozproudí, ale ve finále jsem byla vlastně spokojená, protože přesně takový jejich vztah měl být.
Celý příběh prolínalo tajemství, na jehož rozuzlení jsme čekali až do samého konce. I díky tomu máte chuť příběh vůbec neodkládat a číst dál. :)
Na závěr bych ještě vyzdvihla vedlejší postavy, které byly skvělé. Ale nejlepší byla Elenina babička, ta prostě neměla chybu. :)
Příběh vřele doporučuji, pohladí vás na duši.
ÚŽASNÉ, vytknout musím jen jeden moment a to se týká jistého tajemství.. Jak Nathan, tak i čtenáři prostě čekají na ujasnění příliš dlouho. To mi trochu vadilo, že prostě postava na chvilku přepne a dělá jakože nic a vrátí se k tomu až za opravdu dlouhou dobu...
.
"Bože, ty jsi fakt nafoukanej kretén." "Těší mě. A ty budeš nejspíš ledová královna, že? Její Výsost."
.
Oblíbila jsem si oba hlavní hrdiny.. Nathan i Elena jsou zvlášť docela rozumní lidé, ale když jsou pohromadě, tak je to teprve jízda. Neustále se špičkují. "Vy dva jste jako oheň a voda. Dobro a zlo. Prostě nemáte budoucnost."
.
Dočkáte se zde opravdu velmi pomalé #hatetolove romantiky.. Když si myslíte, že by třeba už... tak ne. Ale je to jedna z mála knih u které mi to vůbec nevadí, pořád se něco děje. Konec knihy není zbytečně přeslazen, ale i tak všechny čtenáře uspokojí.
.
Kromě hlavních postav jsem si oblíbila i tři vedlejší.. Babču, do které byste to zprvu vůbec neřekli, Molly a Miu..
.
"Vždycky se musíš sám sobě dokázat podívat ráno v zrcadle do očí."
.
Kniha je pro všechna romantická srdíčka a já vám ji moc doporučuji..
Děj knihy je psán v ich formě, kde se střídají dva vypravěči - Elena a Nathan. Před každou kapitolou je uvedeno z jakého pohledu bude příběh pokračovat. Vyhovovalo mi to, díky tomu jsem oběma viděla do hlavy.
Čekala jsem romantickou a oddechovou knihu. Dostala jsem ji. Hlavní hrdinové byli sympatičtí se silnými charaktery. Do Nathana se nejde nezamilovat. Vedlejší postavy měly také něco do sebe, zejména Mia s Eleninou babičkou oživily atmosféru osobitým humorem.
Autorka na začátku nahodila jednu udičku a připomněla ji až téměř před koncem, kdy jsem na ni ani nemyslela. Dobrý tah.
Knihu jsem zaznamenala ještě předtím než vyšla. Zaujala mě na první pohled díky nádherné obálce, kterou má na svém kontě Barbora Žižková. Zrovna obálka naznačuje, že se jedná o zimní romanci, ale na mě dýchala spíše podzimem, který se přeměňuje na zimu a s tím spojené Vánoce.
Při čtení jsem měla pocit, jako bych se dívala na americký film, kde už na začátku divák ví jaký bude konec. Občas přesně takový příběh potřebuji a k Náhodou bych se ještě někdy ráda vrátila.
Po Lásce po Španělsku a Tejemných dopisech, to konečně byla romantika, která mě příjemně pohladila na duši.
Opravdu je to moc krásný příběh a je plný napětí, stále mě to nutí číst dál a dál, sice asi vím jak to dopadne, ale krásné čtení. Kniha, do které jsem se hned začetla, a hltám stránku za stránkou. Za mě nejlepší kniha od této autorky.
Milá oddychovka, i když mi ze začátku Elena nesedla, postupně jsem jí přišla na chuť, to Nathana jsem si zamilovala hned. Jo a taky babču, jejím hláškám jsem se smála nahlas. Takovou babču bych taky brala. Klidně bych ještě pár stránek přidala, vůbec se mi nechtělo s Elenou, Natem, Natálií a Miou loučit.
Nic zásadního se v knize za celou dobu nestane, je to takové celé průměrné jak zápletkou, dialogem, tak i postavami.
Pro mladší v pohodě ideálka, pro starší trochu o ničem.
Na knihu "Náhodou" jsem se těšila, možná až přehnaně. Podle popisu mohla stylově odpovídat knížce "Útěk za láskou", která mi přirostla k srdci. Očekávala jsem naivní nerealistickou rádoby americkou vtipnou romantickou komedii, kde budou s nadsázkou a trefně figurovat spousty bodyguardů, nějaké to skoro opancéřované auto, jedna střelená kamarádka a aspoň jedna praštěná babička. Tohle vše jsem v knize získala, ale bohužel jí chybělo něco zásadního, něco, co by mne vzalo za srdce, co by mi chvíli zůstalo v hlavě. Tentokrát se mi příběh nelíbil, opravdu ne. Nesedly mi postavy, nesedla mi romantika, ani tajemná zápletka. Až sžíravě jsem vnímala opakující se motivy, věty, detaily z jiných autorčiných knih, občas mi to přišlo, že některé věty vkládá do nových knih jen proto, že už nějak "fungovaly" v jiné knížce a ne, že by tam v té chvíli měly být. Za mne bohužel tato kniha nebyla ani zimní, ani romancí a už vůbec jsem si z ní neodnesla nic o přátelství i nenávisti.
"Nathan mě naučil koukat se na svět jinýma očima. A mně se jeho svět líbil. Byl plný smíchu, kamarádů, kteří byli kdykoliv a v kteroukoliv denní i noční hodinu ochotní mu vyrazit na pomoc, a on stejně tak jim. Neměl tolik peněz jako my, a přesto mi jeho život připadal mnohem bohatší."
Kniha Náhodou je jedna milá moderná rozprávka! A myslím to naozaj v dobrom. Okrem toho sa tam premelú aj Vianoce, takže čo viac si človek môže od takej rozprávky priať.
Elena je trošku vzdorovitá mladá vojvodkyňa, ktorá celý život žila v zlatej klietke a prílišnej starostlivosti rodičov. Jej opakom je Nathan, ktorý nemá okrem mladšej sestry Mii a talentu na basket temer nič. Spolu vytvorili naozaj krásny pár a ich príbeh sa mi naozaj páčil. Ako som už písala je to doslova taká cukríková srdiečkova YA rozprávka.
Určite ale veľmi príjemné čítanie ;-)
Ešte musím veľmi kladne vypichnúť vedľajšie postavy, najmä milá bláznivá babča Cavingtonová, a Elenina kamarátka Natália, ktoré sa postarali o tie vtipné momenty ;-)
"Chceš říct, že ty....a on... on... a ty... že vy dva... Kdy? Jak?“ koktala Natálie zmateně. Ian ji chytil kolem ramen a zakřenil se na mě.
„Ptá se, kdy jste se dali dohromady.“
„No, já... on...“ koktala jsem a Ian se rozesmál.
„Musím říct, dámy, že vaše konverzace má fakt neuvěřitelnou hloubku a velmi nerad ji opouštím, ale musím letět."
Autorovy další knížky
| 2021 |  Tajemství obsidiánu |
| 2018 |  Léto na vodě |
| 2017 | Útěk za láskou |
| 2017 | Léto s frajerem |
| 2022 | Kouzlo obsidiánu |
Pod jakým slovem si můžete představit knihu Náhodou? Jedním slovem prostě dokonalost. Tahle dokonalost má všechno dokonalý Není nic, s čím bych nebyla spokojená. Na první pohled vypadá nádherně už jen díky obálce. A to co obsahuje vnitřek je snad ještě lepší.
Když jsem se o knize dozvěděla, říkala jsem si jestli princezna a basketbalista není trochu blbost, ale to rozhodně NENÍ. Hned co jsem knihu otevřela a začetla se, nemohla jsem se odtrhnout. Mimo děj v tom měl taky prsty styl psaní autorky, který je hodně čtivý.
Příběh má skvělé prostředí a naprosto úžasné postavy. Obě hlavní postavy Elenu a Nathana jsem si oblíbila hned. Ty jsme měli možnost lépe poznat díky kapitolám, které se střídaly v jejich pohledech. Ze začátku jsem se jich teda trochu bála...
O Eleně jsem si myslela, že to bude opravdu typická princeznička ale hned se ukázalo, že to tak není. Nebála se říct co si myslí, a náhodou s ní byla sranda.
Nathana jsem očekávala trochu mírnějšího ale i přesto jsem si ho hned oblíbila. Basketbalista jako vyšitej, teda s menším průšvihem. V basketbalu se vůbec nevyznám ale bylo to popsáno dobře k pochopení.
Mezi úžasnými postavami nechybí pohodová hate to love romantika. Zdála se být trochu pomalejší, ale při čtení se mi to ani nezdálo. To tam byly i menší peprné scény. V tomhle případě to bylo naprosto dostačující a kolikrát i roztomilé .
Děkuju @petra_martiskova za poskytnutí recenzního výtisku @cooboo_redakce @albatrosmedia #spoluprace