Námi to končí
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376534/bmid_nami-to-konci-eNC-376534.jpeg
4
3594
3594
Námi to končí / Končí sa to nami série
1. díl >
Občas právě ten, kdo nás nejvíc miluje, dovede nejvíc ublížit. Lily to neměla v životě vždycky jednoduché. Ušla ale dlouhou cestu a teď žije v Bostonu a rozjíždí vlastní business. K tomu se ještě seznámila s dokonalým a neskutečně přitažlivým neurochirurgem Rylem. Vypadá to, že jí všechno vychází na jedničku. Ryle je do Lily blázen, pronásledují ho ale traumata z minulosti, kvůli kterým se jejich vztah komplikuje. Když se navíc do Lilyina života vrátí její láska z dětství Atlas, všechno, co si tak důkladně budovala, se začíná rozpadat…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
It Ends With Us, 2016
více info...
Přidat komentář
Kdyz člověk zažije to, co zažívala hlavní hrdinka tohoto románu, hned na tento problém začne pohlížet úplně jinak. Kniha se mi líbila, při čtení se ve mně střídaly pocity jako na běžícím pásu. Toto čtení určitě doporučuji, kéž by byl takový konec u všech takových případů.
Souhlasim s Colleen tohle byl jiny příběh než ktete jsem o ni četla,ale o to vic emotivni než ty předchozí...Lily byla uzasna a milá a to jak zachranila Atlase..Rylea jsem měla ráda a i jsem ho chvili litovala..no prostě autorka to umi,mam rada jeji knihy..jsou hodně s příběhy ze života
Dojem z knihy malinko pokazil doslov autorky, ale nemám jí za zlé, že se chtěla k příběhu jistým způsobem přihlásit.
Jinak - FANTASTICKÉ!!! Přečetl jsem každé slovo a takové knihy mají největší opodstatnění být tu s námi.
Tolik jsem si přál aby... a touha se dozvědět, mě hnala šíleným tempem k závěru.
Zpočátku jsem knihu ochutnal a čtrnáct dnů jsem její chuť převaloval na jazyku. A pojednou se přestěhoval do Bostonu. I když nepodstatné; fandil jsem Bruins, byl každou minutu s Lilly. Famózní pocit... Pro mě nebyla Lilly Lilly, ale Linda. Jistě pochopíte. Její červené rty, krásné, alarmující pro každého muže.
Kniha je vážná, citlivá a jemná...
Pro ženy jistě podmanivá mužskými hrdiny, pro hrstku mužů poučením, jak neztratit ženu a zachovat si úctu. I sám k sobě.
Pro mě osobně. Kdybych mohl pojmenovat svého imaginárního syna, tak neváhám ani minutu. A jelikož se již ve skutečnosti tak nestane, nezbývá mi doufat, že by se tak mohl jmenovat můj vnuk. Atlas..
Kniha zasáhne. A co je podstatné. Zasahuje dál a dál. Další a další stránkou.
Kniha takřka bez chyby.
Toto byl velmi silný příběh, který se mi moc líbil. Celou dobu jsem napjatě čekala, jak to dopadne a co Lily udělá.
Za mě takový lepší průměr... Původně jsem chtěla ocenit třemi *, ale poznámka autorky na závěr to ještě malinko pozvedla. Četlo se fajn, jen místy lehce naivní.
No... Budu asi jediný člověk, ale zas tak moc mě tato kniha neodrovnala.
Byla dobrá, to ano, ale nebylo to za mě na 5 hvězdiček. Ačkoli byla dobře napsaná a styl psaní autorky mi sedl, četla se mi velmi pomalu a na to že není moc tlustá jsem ji četla strašně strašně dlouho. Ze začátku jsem se nemohla začíst a vžít do děje, ale ani když mě už děj chytil jsem prostě neměla takové nutkání číst dál a dál a dál. To je můj první problém.
Neříkám, že téma domácího násilí není silné, ale mě to nezasáhlo až tak moc, jak jsem si myslela že zasáhne. Taky většina lidí říká, že to bylo neskutečně dojemné, že hlavně na konci se topili v slzách, no já opět ne. Upřímně ani nevím který ten moment je ten, který všechny tak dojal.
Kniha tím pádem docela nenaplnila má očekávání. Čekala jsem něco, co ve mně zanechá největší stopu, u čeho se utopím ve vlastních slzách atd. ale nic z toho se nekonalo a já od knížky po emoční stránce čekala trošku víc.
Rylea jsem už od začátku nesnášela a vždycky když se tam objevil, v podstatě se mi děj trošku zhnusil, fakt mi nebyl už od prvního setkání sympatický a jeho vztah s Lily se mi nelíbil v žádné chvíli. Lily mi byla velmi sympatická, nejlepší ale byla podle mě Alyssa, úžasná kamarádka. No a Atlas, není to teda úplně typ člověka, do kterého bych já osobně byla blázen, aspoň ne podle popisu, ale určitě lepší on, než Ryle.
Celkově to byla dobrá knížka, děj ubíhal a nebyly tam žádné moc dlouhé nudné části a rozhodně bych knihu doporučila. Za mě jen prostě nebyla tak silná, jak jsem čekala.
Dala bych jí tak 4 a půl hvězdičky a 90%.
Příběh do jisté míry popisuje autorčinu zkušenost s domácím násilím. Námi to končí velmi citlivě popisuje dramatické okolnosti týkající se hlavní hrdinky, která musí bojovat s nelehkým rozhodnutím. Zůstat či odejít? Velmi důležité téma, o kterém je potřeba mluvit a ukazovat, že vždy existuje i jiné řešení než je sebeobětování.. Velké DOPORUČUJI. Protože tohle mělo hlavu, patu, myšlenku, přesah a ten konec? Velmi silný.
Tak tohle bylo něco... knize dávám čtyři hvězdičky jenom kvůli depresivnímu pocitu, který ve mně zanechala, jinak všechno ostatní je na pět. Upřímně jsem si vůbec nečetla obsah, než jsem ji začala číst. Myslela jsem, že to bude další kniha s "bolestnou" zápletkou a typickým happy endem, ale tohle mi vyrazilo dech. Dlouho na mě žádná kniha takhle nezapůsobila.
Myslím, že po prečítaní túto knihu nikdy neohodnotím. A to z jednoduchého dôvodu. To co Lily zažila a hlavne to čo pochopila je to, že môžete súčasne milovať a nenávidieť. A nielen človeka. Ale aj knihu, príbeh. Toľko rozporuplnych pocitov vo mne snáď žiadna kniha nevyvolala. Milovala som Ryleho a nenávidela ho. Bola som pyšná na Lily a súčasne jej to vyčítala. Jediná postava, ktorú som nemusela bol Atlas. Prečo? Jednoducho preto, že je to kniha. A vždy som mohla dúfať, že to pre Ryleho dopadne lepšie. Jedno upozornenie vám ale určite dám. Berte to ako knihu, ako príbeh, ktorý sa nestal a zvládnete to. S plačom ale zvládnete. Berte to ako realitu a preplacete pár dní. A pre nás, ktoré si to prežili ci už z pohľadu Lily ako dieťaťa alebo Lily ako manželky dúfam v jedine - že sa raz znovu vyjasni. Nenávidím a milujem tu knihu. A vždy budem.
Co to do háje bylo, Colleen?
Její knihy miluju od začátku až do konce. Její styl psaní, kdy každé příběhy nám dávají více, než kdejaké knihy, které vám mají "pomoci", když vám není hej, spojuje slova do něčeho tak krásného, živého a mocného, to neumí kdekdo.
Vždy z „něčeho“ udělá „no páni.“ Tato kniha se mi zařízla do kůže a jen tak se jizvy nezahojí.
**SPOILER**
Colleen, za Ryleho tě tak strasně moc nenávidím, protože jsem cítila tu temnotu, která přišla po slunci. Milovala jsem ho od začátku tak, jak ho milovala Lily, odpouštěla mu tak, jak Lily. A pak se začala bát, jak Lily. A to je přesně to, co kniha dává. Že milovat tak moc, až to bolí, v některých situací nemůže stačit…
** KONEC SPOILERU**
Pane bože, díky Colleen!!!! DÍKY!!!!
Pro ženy, kterým je tato kniha minulostí svého já, a které udělaly to, co Lily…. Smékám dámy, a jste pro mě zrozením síly a hrdinství.
Krásná kniha. A jak pravdivá.
Nečetla se mi lehce, zvlášť když jsem si zažila téměř to samé...a bohužel jsem si hned vzpomněla na věci, které bych nejraději zapomněla. Jsem hrozně ráda, že má mamka patří k těm silnějším...
Spoiler!
Co se vztahu Lily a Ryleho týče, vážně jsem jim fandila...já sama jsem si Ryleho téměř zamilovala...ale jakmile ublížil Lily poprvé, tak jsem ho už jen nenáviděla...
Zato Atlas byl úplně někdo jiný, prostě dokonalý. Přijde mi, že právě ti, co to neměli v životě lehké, jsou nakonec těmi nejlepšími lidmi. (ne vždy samozřejmě)
Celá kniha se mi moc líbila a přesto je hrozné, že si člověk musí něco takového prožít, protože se to opravdu děje. Jsem ráda, že tady byl konec vlastně pohádkový. A poznámka autorky na konci byla hrozně upřímná a osobní, za to jí obdivuji, ne každý o tom dokáže mluvit...
Určitě doporučuji
Na konci knihy je poznámka autorky o domácím násilí. Doporučuji si ji přečíst po dočtení. Já to tak udělala a musela si ji přečíst znovu, protože (a teď řeknu, co se tam píše) jsem si musela říkat: Fakt se to stalo?
Po prvním přečtení jsem byla rozpolcená. Byla jsem ráda za konec a trochu mě to mrzelo, že to tak muselo dopadnout. Chápu to. Po těch dalších asi pět přečtení ... už ani nevím, co si mám myslet, snad jen, že to dobře dopadlo. Kupodivu v té knize nikoho nenávidím.
Je to skvělá knížka, jen není pro mladší slečny, které chtějí číst o krásném vztahu bez problémů s motýly v břiše atd. Citově náročnější.
Moje první kniha od Colleen a rozhodně ne poslední.
Knihu jsem přečetla před týdnem a stále nad ní přemýšlím.Nekolikrat jsem se zamýšlela,zda bych i já dokázala být tak silná.
Příběh je opravdu silný.Pomohl mi pochopit a procítit chování ženy,potažmo matky v tak těžkých a bohužel velice častých zivotnich situacích.
Nebyla to moje první kniha od Colleen a určitě ne ani poslední...ze začátku jsem si říkala, že to není úplně ono, rozjíždělo se to pomalu a ty deníkové vzpomínky ve formě dopisů Ellen DeGeneresové mi přišli podivné, ale pak přišla Colleen jak má být :-)
Přesně popsané, syrové, trefné, přesné, kruté i milé a komentář autorky na konci to dorazil...některé myšlenky tesat do kamene...
"Lidský charakter neurčují chyby, které děláme. Určuje ho to, jak se k těm chybám postavíme, jestli se z nich poučíme, místo abychom se je snažili omlouvat."
* čtenářská výzva 2020: Kniha, která má na obálce květinu
Knihy jsem se ze začátku trochu obávala. Slyšela jsem, že autorka píše tak nějak sladce a i přebal knihy působil, byl za mě sladký... Pak jsem se začetla a musím uznat, že mě knížka - téma v ní dostalo. I nechtěné a nekontrolované útoky na fyzicky slabší, milovanou osobu, jsou samozřejmě považovány za neomluvitelné násilí. Autorka jej v knize popsala velice dobře, bez potřeby nutného lámaní kostí, zamykání a týrání v uzavřeném prostoru...
Naprosto skvělé! Chvílema jsem se nemohla rozhodnout, zda s hlavní hrdinkou souhlasím, nebo jsem na ni naštvaná, všechny pocity se ve mně bily a po celou dobu jsem musela přemýšlet, jak bych se vlastně zachovala já v tak těžké situaci. K žádnému závěru jsem nakonec nedošla a ještě dlouho jsem musela o knížce přemýšlet. Už se nemůžu dočkat dalších knih od Colleen Hoover.
Musela jsem si dát den na vstřebání, než jsem se rozhodla napsat komentář.
Tato kniha je, řekla bych, až průlomová. Dokáže vás přimět k tomu, abyste se snažili pochopit nepochopitelné. Abyste místo odsuzování soucítili. Dokáže vám zlomit srdce. A také vás mnohému naučit. Nahlížet na určitou problematiku jinak. Vyždíme vás, rozbolí i rozpláče. Způsobí zmatek, z kterého se jen těžko tvoří nějaké resumé...
Je to těžká kniha. Obálka je matoucí. Růžová květina vybízí k romantice a sladké lásce. I když tato kniha nabízí lásku v té nejčistší podobě, je i plná trnů, z kterých vznikají nemalé rány.
Jde o to, že kniha se zabývá tak vážným tématem, že by neměla být řazena do Young Adult literatury. Je to první román od Colleen Hooverové, který není věnovaný mladistvým a musím říci, že jsem nadšená. Autorka se dokázala tíživého tématu zhostit s velkolepostí. Pochopila, kam je nutné čtenáře zavléct, aby cítil, co chtěla, aby pocítil.
Ano, mlžím. Protože si myslím, že čím méně budete ke knize vědět, tím více na vás bude účinkovat. Nečtěte komentáře, kde na vás může číhat neoznačený spoiler, nehledejte si informace a recenze. Nesmíte vědět, o co v té knize jde. Protože to jinak nebude fungovat. A věřte mi, že když to zafunguje, dostane vás to tam, kam nečekáte. Nebude to snadné čtení. Ale to nemá být.
Změnilo mi to způsob myšlení. Pomohlo mi to nesoudit. Podívat se na to očima Lily. Ta je totiž úžasná.
A autorčin příběh, který byl pro její velkolepou fikci inspirací, mě neskutečně dojal. Je v něm tolik síly, tolik lásky,...
Četba, kterou by měla mít na poličce každá žena, neboť se tohle může stát každé z nás. A já věřím, opravdu věřím, že tahle kniha má moc. Že pomůže. Podpoří. Dá naději a jisté možnosti. Myslím, že může změnit život. Je výjimečná.
DĚKUJI! Nesmírně...
"Neubližuje vám jednání jiného člověka, ale láska. Kdyby do toho nebyla zamotaná láska, všechna bolest by se snášela líp."
Připomínka toho, že domácí násilí se může týkat každého z nás. Dokonce (a možná i častěji) těch, kteří se domnívají, že oni by nic takového přece zažívat nemohli. Že oni by si to líbit nenechali. Že by po první ráně odešli.
Lidský povahy nejsou jednoduchý a když se motají kolem lásky a jiných citů, je to často jak generátor náhodných reakcí.
"Vždyť mě miluje, to vím jistě... Měl jen blbej den, to já udělala chybu, že jsem mu dala záminku..."
Autorku jsem měla spojenou spíše s dívčími romány. Popravdě jsem po první knize, kterou jsem od Colleen četla, byla rozhodnutá, že pro mě není. K Námi to končí jsem se dostala spíše náhodou a nemohla jsem být víc překvapená. Téma, které se zde otevírá, je silné, důležité a srozumitelně a poutavě podané pro všechny věkové kategorie. Stále je to primárně dívčí čtení, ale v rámci žánru výjimečné a má moje doporučení.
"Možná, že láska vždycky neopíše celý kruh. Někdy se jen objeví a zase zmizí, tak jako někteří lidé ve vašem životě."
Štítky knihy
láska vzpomínky první láska těhotenství romantika domácí násilí vztahy štěstí psychické problémy vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Páni...nevím jak jinak ohodnotit tuhle knížku než jedním velkým WOW. Líbila se mi hlavní postava a její názory. V několika chvílích jsem měla opravdu na krajíčku aby mi neukáplo několik slz. Tuhle knížku doporučuji každé ženě či dívce. Věřím že spousta z nás se na situaci ,která je psaná v knížce už dívá úplně jinak. Otevře vám to oči.