Muškát útěchy
Patrick O'Brian
Námořní dobrodružství Aubreye a Maturina série
< 14. díl >
Patricka O'Briana považují mnozí za největšího anglicky píšícího autora historických románů. V Muškátu útěchy jsou Jack Aubrey a Stephen Maturin stále ztroskotanci na neobydleném ostrově v holandské Východní Indii, kde na ně zaútočí zuřiví malajští piráti. Námořníkům se podaří je odrazit a posléze z ostrova uniknout do Batávie. Tam získají novou loď, se kterou mohou pokračovat v plavbě, ale pustí se do lovu nepřátelské lodi, načež v noci uvíznou v prudkých přílivových proudech mezi ostrovy a bitva se dočká nečekaného rozuzlení. Cestou do Botanické zátoky objeví důvody vylidnění jednoho ostrova a nakonec se zapletou do mnohem záludnějších konfliktů v děsivé trestanecké kolonii v Novém Jižním Walesu.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2021 , TalpressOriginální název:
The Nutmeg of Consolation, 1991
více info...
Přidat komentář


Překvapivě výborné pokračování, v rámci série nadprůměr, připadá mě, že se autor konečně přestal tolik vykrádat, omezil příliš obšírné popisy a kromě výborných dialogů přidal i zajímavý příběh !


Bylo to výborné, velice pestré, možná jeden z nejlepších dílů série. Ale abych si mohl přečíst Muškát útěchy, musel jsem si znovu přečíst Pozdravnou salvu, protože už jsem si to nepamatoval. Četl jsem to minulé léto. Tentokrát jsem si rovnou přečetl i Clarrissu Oakesovou.


Tentokrát jsme v Austrálii, těžiště knihy se mírně přesunulo z Jacka a věcí plavebních na Stephena, tamní exotickou přírodu a popis popis fungování tehdejší britské trestanecké kolonie. Hodnotit knihu snad už ani nebudu, je jako všechny v serii výtečná. .. Stále víc a víc si všímám humoru mezi řádky, občas mám dojem, že čtu Saturnina, jen ne tak prvoplánového.


Útok domorodců, nečekané vysvobození... Zatím asi nejdobrodružnější díl v sérii. Tedy aspoň zpočátku. Ale je to O´Brian a ten dokáže i taková rodokapsová a braková témata pojmout s noblesou. Muškát útěchy začíná tam, kde Pozdravná salva skončila. A pokračuje do Austrálie, které zatím v románech nehrála příliš velkou roli. Tam se oba hlavní hrdinové zapletou do místních problémů. A zatímco začátek je takový až béčkově akční, v Austrálii je to zase ten pravý O´Brian. Opět ukazuje až neskutečnou znalost historie a historických reálií. Prostě opět špička v katagorii historických románů a absolutní vrchol v literatuře pojednávající o námořnictvu napoleonských válek. Těším se na další díl.
Štítky knihy
námořnictvo Indonésie piráti Malajsie námořníci Britské královské námořnictvo historické romány dobrodružné rományAutorovy další knížky
2017 | ![]() |
2012 | ![]() |
2013 | ![]() |
2015 | ![]() |
2017 | ![]() |
Je to pořád stejná radost, počteníčko, žádný bezvětří.
Seděl tam značnou dobu: dvakrát ucítil, jak se ráhno pod ním pohybuje, když ho natáčeli přesněji na vítr. A během jeho rozjímání pokračovala dělostřelba, i když ze strany Muškátu méně nadšeně, protože se stále delšími prodlevami.
Čas ubíhal: rozkazy, údery kladiv ve středolodí, zvuky lodě plující bez zvláštního spěchu: pravidelné kolébání a houpání, tady nahoře zesílené, ale ne tolik, aby mu to rušilo myšlenky.
Dole zazněly tři údery na zvon. Některé více či méně oddělené části jeho mysli si řekly: "Tři údery první psí hlídky," a při těch slovech se mu vrátila aspoň trochu lepší nálada. Připomněla mu odpověď Stephena Maturina na otázku: "Proč se říká psí hlídka?" - "Protože je kupírovaná," což Jack považoval za nejlepší vtip, jaký v životě slyšel. Nesmírně si ho cenil a často, možná až příliš často, tu historku vyprávěl, i kdy pomalejších džentlmenům v posádce, a dokonce někdy i manželkám členů námořnictva bylo nutno připomenout, že psí hlídky jsou značně kratší než ty ostatní. Kupírované. Mají krátký ocas.
Ta odpověď zazněla před spoustou let, ale časem mu připadala stále lepší a teď ho přiměla k úsměvu, když se zhoupl z ráhna, chopil se přenosného zadního stěhu a lehce po něm sklouzl dolů a doskočil na přední palubu. Cestou po ochozu na zadní palubu si všiml dvou nových děr v hlavní stěhovce a uviděl, že Fielding a bocman pilně pracují s kladkostroji, aby člun-vějička bylo možno v příslušné chvíli spustit na vodu.
"Jak si vedeme, pane Richardsone?" zeptal se a ohlédl se po Cornélii v dálce.
"Osm uzlů při dvou úderech, pane - doháněla nás a znovu zasáhla levoboční záďovou galerii, takže jsem více přitáhl šoty."
"Zatracená záďová galerie. Pořídil jsem si tam nové umyvadlo. Nové porcelánové umyvadlo, mimořádně elegantní."
"Ano, pane. Přejete si znovu vypustit log, pane?"
"Ne, už je skoro konec hlídky." Ta trocha oparu, která byla na západním nebi, začínala rudnout - nabírala jemný zlatý a růžový odstín - a slunce viselo sotva na vlastní šířku nad mořem. Jack se pronikavě zahleděl přes bok a na brázdu za lodí: byl si skoro jistý dalším sáhem navíc, ale přání snadno může být otcem, matkou nebo celou famílií myšlenky, takže odpověděl: "No, asi ano. Za světla je mnohem snadnější odečítat přesýpací hodiny."
"Osm uzlů a přesně jeden sáh, pane, jestli ráčíte," hlásil za několik okamžiků Reade, kadet hlídky.
Při jeho slovech Cornélie vystřelila a koule zdvihla gejzír necelých padesát yardů za zádí: Francouz s nimi držel krok. "Tak to je povzbudivé," řekl Jack.
Zůstal a díval se, jak slunce zapadá, a v krátkém skvělém záblesku se objevila silueta francouzské lodi. Když šel o pět minut později do podpalubí, od východu se už přes moře kradl soumrak a měsíc se vylupoval.
"Pane," ozval se Killick u paty schůdků, "přestěhoval jsem vám věci na spací do kajuty po nebožtíkovi panu Warrenovi. Kterýžto pak Seymour je radostí bez sebe, že bude bydlet v kadetský ubikaci, dokud nebude vaše místo na spaní zase v pořádku." Killickova tvář měla onen kamenný výraz, jaký měl vždy, když v sobě buď dusil něco, co je pravda, nebo naznačoval něco, co pravda není, a Jack věděl přesně, ...
- a takhle vyprávění plyne a člověk má pocit, že se dívá na film. I když - když Weir se scénáristou (jeho jméno si ctění zájemci jistě snadno zjistí, zajímá-li je) chtěli spíchnout příběh filmu, nejdříve skoupili všech 20 (nevím, jestli tehdy ten nedokončený 21. byl již vydán) dílů série, četli je a papírky si zakládali místa, ze kterých pak ten film poskládali. V O'Brianových knihách totiž toho příběhu je mnohem méně, než by se čekalo. Pořád se něco poklidně děje, ale filmovou povídku z toho jen tak nevytáhneš - a pak najednou - prásk! Surprise!
a ještě trocha Killicka (kdo by nemiloval Killicka, tu starostlivou kvočnu):
Vešel Killick a zůstal stát mezi dveřmi, funící a s nevrlým výrazem. Nevšímali si ho, zabraní do svých dopisů. Přišel až ke stolu a pošoupl několik nožů a vidliček, zcela zbytečně a zbytečně hlučně.
"Vypadni, Killicku," řekl Jack, aniž se ohlédl.
"Killicku, přetrhl jsi mi myšlenky," přidal se Stephen.
"Kterýžto jsem přišel jenom říct, že kuchař připálil polívku a doktor ještě není oholenej, a vaše blahorodí si rozlilo inkoust na kalhoty, vaše jediný slušný kalhoty."
Jo - a ještě něco: Linda Bartošková na Hrad!